TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

CODE: Cesta ke zničení ruské a čínské protivzdušné obrany

Datum přidání 19.06.2016    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 165 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká třetí kompenzační strategie (Third Offset Strategy) nabírá na obrátkách. Jedním z produktů nové strategie je program CODE (Collaborative Operations in Denied Environment). Program cílí na technologie schopné porazit ty nejvyspělejší systémy protivzdušné obrany (PVO) protivníka.

CODe

Foto: CODE posouvá schopnost kooperace techniky na zcela novou úroveň. / DARPA 

 

Spojené státy začínají investovat desítky miliard dolarů do nové Třetí strategie, která jim má vrátit vojenskou nadvládu nad svými mocenskými protivníky - Ruskem a Čínou. Obě země v poslední dekádě téměř dohnaly náskok USA ve vojenských technologiích. Americký náskok byl výsledkem Druhé kompenzační strategie (Second Offset Strategy), která měla zase dohnat a předehnat vojenskou sílu Sovětského svazu.


Třetí kompenzační strategie tedy není nic jiného, než další kolo světových vojenských závodů mezi největšími vojenskými mocnostmi světa.

 

Podle zkušeností z minulého století americké “kompenzační strategie” ovlivňují podobu vojenské techniky a taktiky po dobu několika desetiletí.  


Jedním z cílů americké Třetí kompenzační strategie je vyvinout takové zbraňové systémy a taktiku, která dokáže vyřadit z provozu ty nejvyspělejší systémy PVO.

 

Typickými protivníky jsou ruské systémy S-300, S-400 (v budoucnu S-500) a jejich čínské klony - tedy tzv. systémy zamezující přístup a nevpuštění do (vzdušného) prostoru A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial).


Nejnadějnějším řešením prolomení A2/D2 je doslova zahlcení PVO protivníka. Podobný přístup rozvijí americká agentura pro obranné technologie DARPA v rámci programu CODE. Program plánuje přivést do výzbroje novou generaci dronů schopných inteligentním způsobem koordinovat svůj postup.


Jde o tzv. taktiku rojů, kdy se do cílové zóny vyšle desítky nebo dokonce stovky dronů. Všechny drony, pod dohledem jediného lidského operátora (např. ve stíhačce F-35 Lightning II), budou mezi sebou komunikovat, vyměňovat si data, samostatně volit nejlepší cestu ke splnění úkolu a také útočit pomocí vlastních zbraní.


Roje získají mimo jiné schopnost obětovat jednoho svého člena (klamný cíl, levný dron) tak, aby roj odhalil pozici PVO protivníka. Část dronů například může nést bojovou hlavici, část elektro-optické průzkumné systémy a část zase prostředky elektronického boje (EB).  V roji budou různé typy dronů, od velmi levných, u kterých nezabolí ztráta, až po složitější, jako např MQ-9 Reaper.


Pří útoku na PVO se navíc není třeba obávat ani zničení dronů (tedy alespoň některých). Ba právě naopak! Cílem je do roje nasadit levné drony nebo speciální klamné cíle, jejichž cena a náročnost výroby (energetická, surovinová a lidská stopa) je menší než výroba protiletecké a protiraketové střely. Cílem je nechat ekonomicky krvácet protivníka.


Ekonomický boj se přitom neodehrává jen v době konfliktu, ale hlavně před válkou. Jedním z nástrojů závodů ve zbrojení je jednoduše ekonomicky zlomit protivníka, který musí vyrábět velké množství velmi drahých zbraňových systémů. Podobným způsobem již Spojené státy porazily Sovětský svaz v 80. letech.


Zpět ale k dronům. “Během první fáze jsme v simulacích úspěšně ověřili potenciální přínos autonomní spolupráce mezi drony v těžké taktické situaci, a začínáme s partnery pracovat na plánu pro možné budoucí operační systémy,” komentuje vývoj “mechanických rojů” Jean-Chales Ledé, programový manažér programu CODE v DARPA.


“Od dvou týmů jsme vybrali 20 autonomních vzorců chování, které výrazně zvýší schopnosti našich bezpilotních letadel a umožní jim splnit komplexní mise v zakázaném nebo sporném prostoru, kde jsou komunikace, navigace a ostatní důležité elementy, nutné k zaměření cíle, narušeny (systémy EB protivníka - pozn. red.). Udělali jsme také vynikající pokrok v rozhraní člověk-stroj (pro řízení dronů - pozn. red.) a v otevřenosti architektury systému,” vysvětluje problematiku Ledé.


Pro Pentagon je velmi zajímavá myšlenka řízení celého roje "inteligentních” dronů (desítky strojů) jediným člověkem. V současné době každý dron, jako MQ-9 Reaper, ač je nazýván jako bezpilotní letoun, potřebuje ke svému provozu tým až 200 lidí. Takové nasazení extrémně vyčerpává lidský kapitál amerického letectva.


Program CODE nemá za cíl vyvinout konkretní bezpilotní prostředky, ale vnést do současných i budoucích dronů prvky autonomního a kooperativního chování. Mezi takové drony lze zařadit i z letadel vypouštěné proudové klamné cíle určené k zahlcení PVO protivníka, jako je např. americký ADM-160 MALD (Miniature Air-Launched Decoy).


V další fázi DARPA přistoupí k ostrému testování malého roje šesti dronů za dohledu jednoho člověka. Drony musí prokázat schopnost spolupráce při vyhledávání, určení a zničení cíle.


Zatím není vůbec jisté, jaké výsledky program CODE přinese. Vývoj technologie v laboratoři a její operační nasazení do reálného provozu jsou dvě zcela odlišné věci, často mnoho let od sebe vzdálené.

 

Zdroj: National Interest

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 24.06.2016 Čas: 20:44

Už se bavíme o blbostech, protože nikdo z nás neví, jak ty drony budou vypadat, co budou přesně umět atd. Možností je spousta, nechal bych to na chlapcích z DARPA. A samozřejmě na těch, kteří budou vymýšlet protiopatření.

Ohledně klouzání nevím, co řešíme. AGM-154 aka JSOW známe? Při odhozu ve vysoké výšce a rychlosti dosah 150 km, čili mimo PVO středního dosahu. Ve vývoji je JSOW-ER s pomocným motorem, která by měla mít dosah až 500 km, čili mimo schopnost jakékoliv PVO střílet proti stealth letounům. Samotná JSOW je stealth. Takže nevím, v čem je problém :-? Rád se nechám poučit.

avatar
Slavoslav Datum: 24.06.2016 Čas: 11:10

Logik

Čo tak skúsiť precitat aj to na co v prípade Kolta reagujem. Možno zistíš, že vykopávaš otvorene dvere. Vlastne by si to mal zistiť urcite lebo to nieje zlozite.

Btw. Aky je pomer plochy krídla vs hmotnosť pri tych vetronoch? Ked ich chceš sklápať do kompaktného rozmeru a podvesiť pod stíhačku. Potom di v hlave preber hmonost raketového motora, bojovej hlavice, senzorov a riadiaceho centra a napis mi odpoved.

avatar
logik Datum: 24.06.2016 Čas: 11:01

Link na levnou turbínu, která takovej dron udrží jsem dával. Klouzavost akorát pomůže k tomu, že turbína bude moct bejt malá a levná, stejně jako u motorových větroňů, kterejm stačil motor z trabanta nebo i "ze sekačky" (např. 16kW).
Jinak se umí i větroně s klouzavostí 70, takže na 500km sestoupí o 7km, vypuštěný mohou být v 14km, takže furt mimo dosah krátkodosahové PVO. Zadalší dostanou větší dopřednou rychlost na začátku letu, což jim zvětší dostup. Takže i bez turbíny by fakt nemuseli bejt "kousek nad zemí...." - ale není důvod jim ji nedat...

Jinak to fakt nevíš, že se dneska už dávno vyráběj drony vystřelovatelný z roury se skládacíma křídlama, žádnejma křidýlkama? A že i normální větroně maj úpolně běžně skládací křídla? A chceš řešit jaký se budou dělat drony za deset let....

avatar
Slavoslav Datum: 24.06.2016 Čas: 04:54

Dočerta s mobilom

Áno urobiť skladacie krídla o veľkej ploche ku kĺzaniu na fakt veľkú vzdialenosť je problem. Nebavíme sa o pomocných krídelkách.

3 km od s 500 budu par metrov ad zemou a pravdepodobne si ich cestou poda niečo s menším dosahom a menšími nákladmi na zostrel.

Btw, nemyslím žeby boli blbý a preto sa žiadne klzaky nebudú konat ale pekne bude mat každý dron vlastný motor fungujuci od začiatku.

Pripadne fakt si myslis, že konštruktér bude tak blbý a navrhne dron na bezpecne prekonávanie PVO bez ohrozenia vlastnej stíhačky s vypustanim hlboko v dosahu tej PVO?

avatar
Slavoslav Datum: 24.06.2016 Čas: 04:47

Logik

Áno, urobiť skl

avatar
Slavoslav Datum: 24.06.2016 Čas: 04:46

Áno, urobt skl

avatar
logik Datum: 23.06.2016 Čas: 23:59

Slavoslav: Udělat křídla skládací je fakt velkej problém.....

A dron díky své rychlosti bude hned jasnej... až na to, že každej třetí z těch dronů náhle tři kilometry od S-500 zapne raketovej motor a začne akcelerovat.... Možná ještě obsluha stihne skočit do krytu....

Stejnětak že některej bude muset zapnout motor - proč by nemohli mít všechny drony stejnej motor (třeba klidně ostrý budou mít i pomocnej kromě hlavního)? To si jako myslíš, že konstruktéři jsou tak blbý, že si to neuvědoměj?)

avatar
Slavoslav Datum: 23.06.2016 Čas: 22:59

KOLT

co to je "docela slusne a daleko"?

pretoze pri rychlosti 0,8 mach mas docela slusne vysoky odpor vzduchu a docela slusne ti klesa rychlost.

Na nejake dostatocne klzanie potrebujes plochu kridla. Tzn, ze nosic typu F35 ich pod seba tolko nepodvesi. Na radare to bude dron svietit aj s nosicom do dialky a vdaka svojej rychlosti bude hned jasne o co ide. Tie chytrejsie budu musiet mat motor zapnuty kvoli zdroju energie a mame tu odlisovaci znak pre senzory obrany (ak to dokazu vyuzit)

A uz vidim ako sa k rusku blizi dostatocne mnozstvo F35 tiek, aby dronmi zahltili PVO. Vdaka podvesenym dronom s velkou plochou kridla svietia na dialku a staci jedna raketa odpalena tou S500 ktora sposobi, ze cela letka kvapom odhodi droni mimo dosah, aby mohla tej strele ujst kedze manevrovatelnost s tym hebedom pod kridlom bude mala a radarova odozva velka. To sa nam aj ten pomer zahodenych dronov vs raketa oplati.

avatar
KOLT Datum: 23.06.2016 Čas: 20:59

pro crusader: Kolem odstavce o windows byl tag "vtip". Místní redakční systém ho ale bez varování odstranil. Takže se omlouvám, příště tam prostě naperu smajlíka, ať je to hned jasné.

pro Slavoslav: Dron vypuštěný v 10 km při rychlosti 0.8 M může klouzat docela slušně dlouho a daleko, a teprve po nějaké době může zapnout motor.

avatar
Slavoslav Datum: 23.06.2016 Čas: 17:45

crusader

to co si popisal a ako ti uy bolo spomenute su vastne uy teraz existujuce bud SAM alebo AAM.

Kym na blizko by obrana proti dronom este ako tak bola ekonomicka aj snimi problem je, ze ak odpalis takuto raketu na dajma tomu 200+ tak by podla tohoto konceptu mala byt drahsia ako ciel ktory zasiahnes. Na blizko to bude o tom ci tam budes mat viac vlastnych prostriedkov ako protivnik dronov a tam okrem navysovania kapacit nic nespravis.

Takze to znamena, ze obluha S-500 ktora bude mat na radare ciel v idealnej pozicii na 200 km + bude vahat ci vystreli, lebo nebude vediet ci to nieje dron za 0,5 mega na ktory vystrelila raketu za 2 mega. A to je problem, lebo bojova hodnota systemov PVO dlheho dosahu ti dramaticky klesne ak posadky budu musiet toto riesit.

BTW: rusenie. Naozaj si myslis, ze aj ked to ma byt lacne tak to nebude musiet splnat aspon nejake zakladne poziadavky na odolnost?

avatar
Slavoslav Datum: 23.06.2016 Čas: 06:46

KOLT

Kĺzavé drony? Už z princípu ťažko. To by si ich z akej výšky a vzdialenosti chcel vypúšťať?

avatar
crusader Datum: 22.06.2016 Čas: 23:33

KOLT
Poučte mě prosím jak jmenovaly hliníkové pásky shazované z letadel za ww2.
Vytvářely okna na radarech takže pokud vím Spojenci jim říkali windows (s malým w). Jak jim říkali Němci nevím.
To že stejně nazval Mrkvosoft svůj stěžejní výrobek je jiná věc.

OK zapomeneme na rakety a drony, budeme jen rušit komunikaci a ovládání nepřátelských dronů . Ty drony budou muset být levné, tak že ochrana nebude nic moc. Něco takového https://www.youtube.com/watch?v=KaC5QAtBlrI, jen větší a s delším dosahem.

avatar
KOLT Datum: 22.06.2016 Čas: 23:15

pro crusader: Dron schopný efektivního působení proti vzdušným cílům se jmenuje raketa vzduch–vzduch :-) A rakety vzduch–vzduch nejsou nic levného. Jaksi z principu. AA raketa potřebuje buď IR čidlo (které jí ale proti klouzavým dronům bude vcelku k ničemuuž jen na trochu větší vzdálenost) nebo radar, který je prostě drahý. Naproti tomu "zahlcovací" drony nemusí nést téměř žádné přístrojové vybavení, stačí něco na komunikaci.

avatar
KOLT Datum: 22.06.2016 Čas: 23:09

Nemám co dodat k logikovu komentáři :-)


Windows jsou skutečně neskutečné. Nejen, že dokáží zahltit kde co a škodit dnes, ony to zvládly už desítky let před svým vyvinutím!

avatar
crusader Datum: 22.06.2016 Čas: 23:07

logik
oni se při AtA používají drony? to jsem opravdu nevěděl, poučte mě.

arr