TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

CPGS: Konvenční okamžitý globální úder

Datum přidání 01.12.2014    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 0 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ozbrojené síly Spojených států pokračují ve vývoji zbraňového systému pro koncepci Konvenčního okamžitého globálního úderu CPGS (Conventional Prompt Global Strike). Cílem je vytvořit systém schopný do jedné hodiny zasáhnout konvenční bojovou hlavicí jakékoliv místo na planetě.

Foto: Vícenásobný zásah hlavic americké jaderné mezikontinentální balistické rakety Peacekeeper; ilustrační foto / Volné dílo

Foto: Cvičný vícenásobný zásah hlavic americké jaderné balistické rakety Peacekeeper; ilustrační foto / Volné dílo

 

Doplněk jaderných zbraní

První informace o vývoji konvenční zbraně globálního úderu se objevily v roce 2001 ve studii Nuclear Posture Review (NPR). Studie vyzvala k zkombinování konvenčních a jaderných zbraní do nové generace útočných systémů. Administrativa George W. Bushe následně dala zelenou k zahájení koncepčních prací.


V roce 2003 ministerstvo obrany Spojených států identifikovalo základní vlastnosti zbraně pro koncepci Okamžitého globálního úderu PGS (Prompt Global Strike), v současné době označována jako Konvenční okamžitý globální úder CPGS (Conventional Prompt Global Strike).


Základním požadavkem se stalo provedení útoku kdekoliv na Zemi bez potřeby předsunutých sil nebo základen. CPGS dává Spojeným státům „politicky přijatelný“ nástroj k ničení strategických stacionárních nebo mobilních cílů vysoké důležitosti.


CPGS plně nenahrazuje jaderné zbraně, ale spíše je doplňuje. Podle některých analytiků však systémy CPGS mohou zastoupit v některých případech roli jaderných mezikontinentálních raket při případném raketovém střetu jaderných mocností. Zbraně CPGS podle odhadů analytiků dokáží nahradit až 30 % jaderných hlavic.


Koncepce použití CPGS

Současné mezikontinentální střely s jadernou náloží zasáhnou jakékoliv místo na Zemi do několika desítek minut. Avšak použití jaderných zbraní (i omezené) automaticky přináší politickou, bezpečnostní, ekonomickou, společenskou a ekologickou katastrofu pro celou Zemi.


Naproti tomu konvenční síly (např. letectvo) potřebují dny, spíše týdny než jsou schopny zasáhnout cíle na druhé straně Země. Délka nasazení konvenčních sil se odvíjí od vzdálenosti, přítomnosti předsunutých základen nebo síly protivníka.


Koncepce CPGS zaceluje mezeru mezi oběma způsoby provedení „globálního“ útoku. Konvenční úder pomocí CPGS je „politicky přijatelný“ (teoreticky), lze jej provést velmi rychle a dokáže překonat i nejvýkonnější protivzdušné systémy vyspělého protivníka.


Vědecký výbor pro obranu (Defense Science Board) definoval pět reprezentativních scénářů použití globálního úderu konvenční zbraní:

 + Vyspělý protivník se chystá využít své nově vznikající kapacity k zničení amerického satelitu

 + Zničení balíčku s jaderným materiálem v neutrální zemi putující do rukou teroristické organizace

 + Umístění balíčku zbraní hromadného ničení v neutrální zemi

 + Vedení teroristické organizace se shromažďuje na území neutrální země

 + Nestabilní stát se chystá použit jadernou zbraň proti USA nebo americkému spojenci


Technika provedení CPGS

Pro provedení CPGS se zvažují nejrůznější technologie – bombardéry, okřídlené střely, balistické rakety nebo hybridní střely s raketovým urychlujícím motorem a hypersonickou pohonnou jednotkou.


Ještě během vlády George W. Bushe dostala přednost varianta balistických raket. Výhodou je poměrně snadná úprava stávajících balistických raket pro nesení konvenční nálože i strategické rozmístění na území Spojených států nebo na ponorkách.


Je zde však jeden závažný problém. Při útoku balistickou raketou nebude moci protivník nebo jiné státy zjistit, zda raketa nese konvenční nebo jadernou hlavici. Útok CPGS tak lze mylně interpretovat jako jaderný útok.


Ač se na koncepci CPGS založenou na balistických raketách stále pracuje, v současné době vývoj spíše směřuje k hypersonickým zbraním vypouštěných z letecké platformy. Hypersonické zbraně se vyvíjejí například v rámci programů Boeing X-57 WaveRider a Advanced Hypersonic Weapon (AHW).


Hypersonické zbraně pak mohou vypouštět letecké platformy schopné dosáhnout také hypersonické rychlosti. Zmínit můžeme vyvíjený průzkumný a bombardovací letoun SR-72.


Naproti tomu AHW je v podstatě „klouzavá“ bojová hlavice balistické rakety. Předností AHW jsou různé úhly útoků (např. velmi ploché) na cíl a především unikátní letová trajektorie, kterou lze snadno rozlišit od trajektorie klasických jaderných hlavic balistických raket. Třetí strana tak AHW bezpečně rozliší od klasické hlavice s jadernou náloží.


Třetí zvažovanou možností, ač v současnosti poněkud sci-fi, je planetární bombardování z oběžné dráhy Země pomoci nevybušeného projektilu. V roce 2003 americké letectvo takový projektil popsalo jako 6 metrů dlouhou wolframovou tyč o průměru 0,3 m.


Tyč podle propočtů dopadne na Zemi rychlostí Mach 10 a udeří na cíl energií rovnající se výbuchu 11,5 tun TNT. Pomocí šesti až osmi satelitů lze zasáhnout jakékoliv místo na Zemi do 15 minut.


Vývojové práce pokračují, zatím ale není jasné, která technika útoku dostane přednost. Vše bude zaležet na výši rozpočtu pro program CPGS.

 

Zdroj: Conventional Prompt Global Strike and Long-Range Ballistic Missiles: Background and Issues

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr