TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Cukr a bič: Zavádění ruských střel Iskander-M

Datum přidání 23.11.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 54 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ruská armáda pokračuje v zavádění a modernizaci střel země-země krátkého doletu Iskander. V současné době je raketami Iskander vyzbrojeno devět brigád.

Foto: Iskander-M / Public Domain

 

Slabost Gorbačova

Iskander-M je moderní ruský raketový komplet odpalující taktické balistické rakety země-země krátkého doletu. Hlavní předností střel Iskander-M je vysoká šance penetrovat tu nejpokročilejší protivzdušnou obranu (PVO) nepřítele a ničit klíčové vojenské a civilní objekty - velitelská stanoviště, komunikační uzly, radarová stanoviště, letiště, elektrárny, klíčové mosty, atd. 

 

Ve výzbroji ruské armády je podle veřejných zdrojů 112 odpalovacích vozidel zařazených v devíti brigádách. 

 

Plně vybavená brigáda má 12 odpalovacích vozidel, 12 muničních vozidel, 11 velitelských vozidel, 14 vozidel pro podporu personálu a jedno vozidlo pro zpracování dat. Jedna plně vyzbrojená brigáda obsahuje až 48 střel Iskander-M (24 ks na odpalovacích vozidlech, 24 ks v muničních vozidlech).

 

Brigáda je rozdělená na tři prapory, každý s dvěma palebnými bateriemi po dvou odpalovacích vozidlech.


Oficiálně je dostřel balistických střel Iskander-M udávan 500 km. Udávaný papírový dostřel Iskanderu-M je vázán a omezen podle Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu INF Treaty (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) z roku 1987.

 

V jejím rámci Spojené státy a Rusko zničily všechny taktické a operační konvenční i jaderné střely s doletem 500 až 5500 km. Tato smlouva se netýkala střel odpalovaných ze vzduchu/moře a samozřejmě také ne mezikontinentálních balistických raket ICBM (InterContinental Ballistic Missile).


Celkově bylo v rámci INF Treaty zničeno 2700 střel. Sovětský svaz se zbavil 1846 střel, mimo jiné mobilních raketových systémů OTR-23 Oka - následovníka střel Scud a předchůdce kompletů Iskander-M.

 

Foto: Odpalovací vozidlo Iskander-K. Na rozdíl od Iskander-M verze "K" odpaluje střely s plochou dráhou letu Club-k. / YouTube


Podle dokumentu The Russian Operational - Tactical Iskander Missile Systems finského autora Stefana Forsse byl podpis smlouvy INF Treaty vnímán v Rusku jako výraz slabosti sovětského prezidenta Gorbačova vůči Západu, který takto Rusko neuváženě zbavil jedinečných zbraňových systémů (a politického nástroje - viz dále), schopného pronikat velmi hustou PVO nepřítele.


Právě zavádění kompletů Iskander-M má zacelit mezeru v takticko-operačním arzenálu zbraní ruské armády vzniklou po podpisu smlouvy INF Treaty.


V roce 2007 ruský premiér Vladimír Putin na mnichovské konferenci Wehrkunde navíc uvedl, že smlouva INF Treaty již neslouží ruským zájmům.


“Dnes má mnoho dalších zemí tyto střely, včetně Severní a Jižní Koreje, Indie, Íránu, Pákistánu a Indie. Mnoho zemí pracuje na těchto systémech a plánuje je začlenit do svého zbrojního arzenálu. Pouze Spojené státy a Rusko si na sebe vzaly odpovědnost nevyvíjet podobné systémy. Je jasné, že v takových podmínkách musíme zajistit vlastní bezpečnost,” uvedl Putin na mnichovské konferenci v roce 2007. Zajímavé je, že ruský prezident nezmínil Čínu, která vlastní rozsáhlý arzenál střel krátkého a středního doletu.


Důvodem zavedení střel Iskander-M bylo podle Putina v roce 2007 také o, že “do Evropy jsou pumpovány nové zbraňové systémy.” Řeč byla zejména o prvcích amerického protiraketového deštníku v Polsku (střely) a České republice (střelecký radar).

 

 

Datum zavedení

Jednotka

Oblast

Okruh

1

Říjen 2011

26. raketová brigáda

Luga

Západní

2

Červen 2013

107. raketová brigáda

Birobidžan

Východní

3

Listopad  2013

1. raketová brigáda

Krasnodar

Jižní

4

Červenec 2014

112. raketová brigáda

Šuja

Západní

5

Listopad 2014

92. raketová brigáda

Tockoje

Centrální

6

Červenec 2015

103. raketová brigáda

Ulan-Ude

Východní

7

Listopad 2015

12. raketová brigáda

Mozdok

Jižní

8

Březen 2016

20. raketová brigáda

Spassk-Dalnij

Východní

9

Listopad 2016

119. raketová brigáda

Jelanská oblast

Centrální

Zařazení kompletů Iskander-M k jendotlivým brigádám od roku 2011.


Iskander-M v ruské armádě

Zavádění Iskander-M do ruské armády probíhá kontinuálně od roku 2011. Do roku 2020 Iskander-M získají všechny plánované jednotky a budou nahrazeny také všechny raketové komplety krátkého dosahu OTR-21 Točka (max dolet 185 km). Ruský průmysl je schopen komplety Iskander-M vybavit dvě brigády každý rok.


Raketové komplety Iskander-M získá mimo jiné 152. raketová brigáda v Kaliningradu a 448. raketová brigáda v Kursku.


“V současné době všechny zařízení centrálního vojenského okruhu byly přezbrojeny (na Iskander-M - pozn. red.),” uvedl nedávno pro RIA Novosti generálporučik Michail Matvejevskij, velitel raketových a dělostřeleckých vojsk ruské armády. “Dále bylo dokončeno přezbrojení v jižních a východních oblastech. Moderní raketový komplex Iskander-M přijatý v roce 2006 (první testovací kusy - pozn. red.) má velký modernizační potenciál, který umožní udržovat komplety na špičkové úrovni až do roku 2030.

 

Infografika: Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M v centrální, západní a jižní vojenské oblasti. / Russia Defense Policy


Skutečný dolet Iskander-M

Jednou z největších otázek, leč zřejmě v praktickém důsledku naprosto zbytečnou, je, zda Iskander-M porušuje pořad platnou smlouvu INF Treaty.


Přesné schopnosti a parametry střel Iskander-M nejsou veřejné. Nicméně podle Forsse, odvolávajícího se na otevřené zdroje jsou známy tyto parametry - raketový motor střely Iskander-M vyvíjí tah 25 sekund. Střela následně dosáhne rychlosti 2,1 km/s a výšky 12 až 15 km.


Podle těchto parametrů, fyzikálních zákonů a na základně technických parametrů známých západních raket Forss udělal následující odhad skutečného doletu střel Iskander-M:


Střela Iskander-M s bojovou hlavici o hmotnosti 700 kg má dolet 520 km. Při použití lehčí bojové hlavice o hmotnosti 480 kg, nebo jaderné hlavice o hmotnosti 400 kg (např. SS-23, síla 100 kt) je dolet 600 km s méně kvalitním raketovým palivem a cca 750 km s pokročilejším raketovým palivem. Podle Forsse to odpovídá americkému odhadu 700 km o doletu raket Iskander-M.


S kvalitnějším tuhým raketovým palivem, jaké je pravděpodobně použito v ruských mezikontinentálních střelách Topol-M a Bulava, lze zvýšit dostřel raket Iskander-M až na 1000 km.

 

Video: Iskander-M. Na konci odpal raket kompletů OTR-21 Točka. / YouTube


Generálplukovník Vladimír Zartiský, bývalý velitel dělostřeleckých a raketových vojsk ruské armády, v roce 2007 pro deník Nězavisimaja Gazeta uvedl, že Iskander má mnohem větší potenciál než bylo uváděno a pokud se od smlouvy INF Treaty odstoupí, může být dostřel zvýšen. Podle expertů oslovených deníkem lze dostřel zvýšit až na právě 1000 km.


Nicméně v případě potřeby, pokud tomu již tak není, lze komplety Iskander-M vybavit podzvukovými střelami s plochou dráhou letu rodiny R-500. Střelý vychází z vyřazených raket RK-55 Relief, které dokáží na vzdálenost 2000 - 3000 km dopravit konvenční nebo jadernou nálož (200 kt).


V současné době jsou některá odpalovací vozidla, označována jako Iskander-K, vybavena střelami s plochou dráhou letu Club-K s doletem 360 km.


Kruhová odchylka Iskander-M v cíli (CEP) je podle Forsse pouze 10 m. K dispozici je přitom široká paleta hlavic - od třištivo-trhavé, průbojné, se submunicí pro ničení plošných cílů a také jaderné hlavice. Přesnost střely přitom není závislá na satelitní navigaci, protože střela obsahuje elektro-optický senzor schopný vyhodnotit přesnou pozici cíle.


Střela je také velmi obtížně zasažitelná raketovými systémy protivzdušné obrany (PVO) nepřítele protože je schopna během letu vykonávat velmi agresivní manévry a je schopna vypouštět klamné cíle.

 

Infografika: Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M ve východní vojenské oblasti. Z těchto pozic Iskandery dokáží zasáhnout Tokijo, Soul i Peking. / Russia Defense Policy


Iskander-M jako politický nástroj

Hlavní předností střel Iskander-M oproti ICBM je snadnost, volnost, jednoduchost a flexibilnost jejich použití - zejména díky tomu, že nasazení střel Iskander rozhodují nižší velicí struktury.


Zatímco odpálení ICBM vyvolá zničující jadernou výměnu, použití střel Iskander-M je bráno jako součást konvenční fáze konfliktu. Země NATO proto velmi pravděpodobně nepoužijí jaderné zbraně, pokud Rusko použije střely Iskander-M ke zničení cílů v Alianci.


Iskander-M je proto především velmi silný nástroj šíření ruské politické vůle. V případě nelibosti Ruska s vývojem v dalších zemích je vždy možné rozmístit do blízkosti těchto zemí střely Iskander-M, bez nebezpečných anotací na jadernou válku, a informovat, že střely Iskander-M jsou nezničitelné a zasáhnou jakékoliv místo v "neposlušném" státu.


Západní média pak zajistí rozšíření informace ke všem posluchačům v cílové zemi, což vyustí v následný mediální nátlak na politickou reprezentaci cílové země.


Samozřejmě platí, že není reálný způsob zjistit, zda střely Iskander jsou vybaveny jadernou hlavicí. V kombinaci s tím, že střely Iskander-M jsou jen velmi obtížně sestřelitelné současnými systémy PVO, Rusko kartu “Iskander” efektivně využívá při ovlivňování politického vývoje v sousedních zemích. 

 

Zdroj: Russia Defensy PolicyDefence24

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
logik Datum: 27.11.2016 Čas: 12:20

Kóďa: zaprve viz Kolt.
Zadruhé si argument úplně nepochopil: nosiče iskanderů i nosiče JSAMM obě armády mají. A JSSAM dostřelí dál, takže iskandery jsou v roli obránců.

Ty jsi tvrdil, že se to může snadno změnit, protože lze prodloužit dostřel Iskanderů. Jistě, jde, ovšem to znamená nejen zvětšit rakety, ale i vyrobit nové tahače atd.... V odpovědi na to lze upravit JSSAM a pověsit na stávající letadla: rezerva v únosnosti je tam více než dostatečná. Takže zvětšit dostřel JSSAMu lze levněji, než Iskanderu.

Provozovat letadla se vším všudy je samozřejmě dražší, než pozemní baterie iskanderů. To, co tvrdím je, že AtS rakety se daleko levněji - když už mám tu infrastrukturu na ně - upgradují a zvyšuje se jim dostřel - a proto budou pozemní rakety zpravidla tahat za kratší konec provazu díky menšímu dostřelu.

Další věc je, že zázemí na iskandery vyjde v součtu levněji, ale každý výstřel přijde na víc peněz, než vypuštění AtS rakety z letadla: V konfliktu velké intenzity, kde se spotřebuje hodně munice, mohou být iskandery i celkově dražší...

avatar
KOLT Datum: 27.11.2016 Čas: 11:40

Ono asi záleží i na mnoha jiných faktorech. Výhodou je, že rakety i jejich "nosiče" můžete zavřít do garáže a nechat je tam několik let, aniž by jim to nějak dramaticky vadilo, uskladnění letadla stojí naproti tomu obrovské peníze. Ztráta letadla je také mnohem "bolestivější" než ztráta jedné tatrovky se dvěma raketami (nemluvě o tom, že vycvičit pilota stojí víc než vycvičit osádku té tatrovky). Letadlo má naproti tomu jednu zásadní výhodu, kterou je univerzálnost. Iskander neumí nic jiného než trefovat pozemní stacionární cíle, což tedy umí velmi dobře. Stíhačka může během jedné mise odpálit dvě protizemní rakety středního doletu, načež cestou zpátky sejme dva nepřátelské vrtulníky a trochu pro výstrahu pokropí pěchotu (samozřejmě přeháním :-) ).

avatar
KóĎA Datum: 27.11.2016 Čas: 08:06

Logik: kolik muze stat ten ctyrnapravovy nosic Iskanderu a kolik nosic JSSAM? To prvni je samostatna jednotka, ktera potrebuje k udrzbe bezne veci jako v civilnim provozu. Letadlo nosic potrebuje ohromne technickeho zazemi, vysoce skoleny personal a velke pozemni plochy pro provoz. Porad mi prijdou rakety jako levnejsi a samostatnejsi varianta. Nic ovsem nerikam okolo efektivity, tam opravdu nevim.

avatar
logik Datum: 26.11.2016 Čas: 14:29

Kóďa: samozřejmě, že jo. Ale velikost raket a tedy jejich cena, jakožto i cena vozidel, co ty rakety přepravují, náročnost logistiky, skladů atd. atd. Ti s přibývajícím dostřelem podstatně narůstají.

Pokud se vezme nejkvalitnější palivo do iskanderu, tak se dá dostřel navýšit na 1000km - při váze 4tuny. JSSAM-ER - který je již deset let v provozu (čili by šel také vylepšit, návrhy na to byly) má stejně těžkou hlavici, dostřel přes tisíc kilometrů - a váží tunu. Tedy má méně paliva, stačí ji menší raketový motor atd. atd. Pokud by ty rakety byly vyráběny ve stejné továrně, tak bude Iskander stát násobně více, než JSSAM-ER.

To, že pověsím raketu pod letadlo, které ji vynese nahoru a dá ji rychlost, tak jsem defakto udělal "dvoustupňovou raketu se znovupoužitelným prvním stupněm". A jak je vidět na civilních kosmických letech (viz Falcon), taková věc vede k velkému zlevnění každého startu rakety.

avatar
KóĎA Datum: 26.11.2016 Čas: 13:33

logik:

konkrétně toto: "Jak se zvětšuje dosah letadel a jimy nesených řiditelných střel, tak začíná být reciproční zvětšování dostřelu balistických raket neúnosně drahé"

Technologicky lze momentálně vyrobit raketu v podstatě jakéhokoliv použitelného dosahu - státy nevázané smlouvami (jako USA a Rusko) to dělají. Vždyť se v tom jelo celou Studenou Válku - např. Lance, Pershing 1 a 2, Luna, Točka, Scud, Frog, Oka, Temp-S. K tomu "křídlaté" střely - Gryphon nebo Granat.

Proto mi to nepřijde jako nějaké extra nákladné asymetrické opatření, když už jsou technologie dávno k dispozici.

avatar
logik Datum: 26.11.2016 Čas: 12:24

S čím konkrétně nesouhlasíš?

Jádro mého příspěvku je, že AtS rakety mají zpravidla delší dostřel, než taktické balistické rakety (protože je urychlí letadlo a navíc mají výhodu výšky) - a proto snaha vyrovnat se AtS raketám balistickými odpalovanými ze země nutně znamená, že na mne protivník může udeřit jako první...

avatar
KóĎA Datum: 25.11.2016 Čas: 20:28

logik: tak s tím pro změnu nesouhlasím já. V případě Ruska a USA je to jenom dohoda o absenci raket krátkého a středního doletu v jejich arzenálech. Jinak už tu bylo všechno - třeba Persching 2 s jeho radarovým naváděním. Pak jsou na řadě střely s plochou dráhou letu odpalovaných ze země.

Bojím se že smlouva z roku 1987 brzo vezme za své. Ze strany Ruska už jsou jasné náznaky.

avatar
logik Datum: 25.11.2016 Čas: 19:26

Kóďa: Jo, aha, jasně. To pak souhlasím - právě s jednou výhradou. Jak se zvětšuje dosah letadel a jimy nesených řiditelných střel, tak začíná být reciproční zvětšování dostřelu balistických raket neúnosně drahé.

Takže nutnou podmínkou je zajistit protiraketovou PVO. V té jsou pravda rusové na špičce, jak snad v ničem jiném, pořád ale to znamená, že jsou v pozici obránce, která je v tomto případě nevýhodná.

avatar
Kozlus Datum: 25.11.2016 Čas: 17:44

Koda:
Jo, RF a JK spolupracovali na jedne rakete pro JK a vzhledoveje je to klon Iskanderu.

avatar
KóĎA Datum: 25.11.2016 Čas: 15:55

logik: to jsme si nerozuměli. Chtěl jsem říci to, že ruské letectvo bude počtem, kvalitou a taktikou spíše v defenzívě. K tomu na taktické úrovni (zatím - nicméně se pilně testuje) nic co by odpovídalo JASSM nemají. Proto si musí vypomoci pozemními systémy - NATO spoléhá tradičně na letectvo.

Je ale pravdou, že na taktické raketové komplexy spoléhají i jiné země - třeba Jižní Korea. Z hlavy ten systém nedám, ale ta podobnost Iskanderu není určitě čistě náhodná...

avatar
logik Datum: 25.11.2016 Čas: 14:20

Kóďa: s JASSM(-ER) fakt nemusím nic čistit. Protože maj "dostřel" větší, než iskandery. Naopak abys něco zasáhnul iskanderama, tak musíš zajistit, že tě z bezpečné vzdálenosti nesejme letadlo JSAMMem.

(Tím nechci tvrdit, že Iskandery jsou na nic, je to výkonná zbraň).

avatar
Vrata Datum: 25.11.2016 Čas: 13:52

Ja jsem tady jen hodil otazku do diskuse. Odpoved na ni nemam. Po pravde receno, pochybuji, ze zde uslysim znaly odhad moznych skod ci vlivu na prubeh pripadneho konfliktu. Jediny realny argument je, ze NATO s Iskadery vazne pocita...

avatar
KóĎA Datum: 25.11.2016 Čas: 13:05

logik: hlavně Rusko nemůže doufat v to, že dokáže letecky vyčistit koridory k strategickým cílům od PVO jako NATO - situace třeba v Iráku 1991. Početně bude tahat za kratší konec a troufnu si tvrdit i v taktice takových operací. Tohle je levná a podle mého soudu i účinná alternativa.

avatar
logik Datum: 25.11.2016 Čas: 12:28

KóĎA: To srovnání s ŘSPDL asi poměrně sedí. Ovšem rozdíl oproti leteckejm řízenejm střelám je v tom, že přeprava iskanderů k frontě je poměrně logisticky náročnější než doplňování např. JASMM. A odpalovače iskanderů jsou zranitelnější, protože musí být o dost blíže frontě, než letiště.

Samozřejmě mají zas výhodu - jsou malým mobilním terčem, a logisticky provozovat odpalovač iskanderu je řádově jednodušší, než mít letiště a tam letku letadel....

avatar
KóĎA Datum: 25.11.2016 Čas: 12:18

Vrata: o tom, jakou vážnost této kategorii věnovali plánovači NATO vyplývá i z mimořádného úsilí jejich vyjednávačů, aby předchůdce Iskanderu (ve článku zmiňovaných OTR-23 Oka) byl zařazen mezi rakety určené k likvidaci ačkoliv jeho parametry do kategorie střel s krátkým a středním doletem nespadaly.

A ještě připomínka - i rozvinutý mobilní radar velkého dosahu (rovněž potencionální cíl Iskanderů) rozhodně nejde přemístit za pět minut. Spíše je to v řádu hodin.

V Saudské Arábii dokázaly Točky se submunicí několikrát zasáhnout vojenské základy s poměrně značnými ztrátami na životech a technice.

Já vidím Iskander jako asymetrickou protiváhu letounových ŘSPDL užívaných NATO respektive mají stejné úlohy.

arr