TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Daniel Koštoval: Vedoucí role Polska a modernizační projekty Armády ČR

Datum přidání 18.11.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 49 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Státní tajemník Ministerstva obrany ČR Daniel Koštoval poskytl rozhovor polskému vojenskému magazínu Defence24. Koštoval v rozhovoru poukázal na velkou “zahleděnost” Polska do vlastních projektů, malou otevřenost k okolním zemím a malou iniciativu v rámci Visegrádské skupiny V4. Koštoval také předestřel některé zásadní modernizační projekty Armády České republiky.

Foto: Setkání V4 v roce 2014. / premier.gov.pl

Foto: Setkání V4 v roce 2014. Podle Daniela Koštovala, pokud chce Polsko hrát vedoucí roli v regionu a V4, nesmí být tolik introvertní. / premier.gov.pl

 

Otázky tajemníkovi Ministerstva obrany ČR Danieli Koštovalovi pokládal Juliusz Sabak z Defence24.pl


Juliusz Sabak: Co jste měl na mysli, když jste během panelu Warsaw Security Forum „Improving Dialogue on Defence and Security in Europe – the Regional Perspective (5. a 6. 11.) uvedl, že chcete, aby Polsko bylo více extrovertní v jeho aktivitách v rámci Visegrádské skupiny?

Danil Košoval: Když jsem řekl, že “Polsko by mělo být více extrovertní”, mám na mysli činnost vaší země v posledních dvou letech v rámci Visegrádské skupiny. Je příliš introvertní.


JS: Můžete trochu rozvést vaší myšlenku?

DK: Vezměme si například iniciativy, které bychom měli prosazovat společně - například společný projekt bojového vozidla pěchoty. Dostaneme polský dokument s velmi stručnou informací o tomto tématu, a pak... šest, sedm měsíců a nic. Mohli jsme jen hádat, co je za ním. Tento dokument byl velmi obecný. Co by mohlo znamenat to, nebo toto tvrzení v dokumentu? Museli jsme se hádat.


JS: Nedostatek komunikace na vládní úrovni?

DK: Bohužel ano. Pokud říkám “více extrovertní”, myslím tím, že pokud Polsko usiluje alespoň o vedoucí regionální roli, mělo by investovat do svého vedení. Poslat lidi do Prahy, do jiných metropolí. Mluvit, zeptat se, jestli budeme mít jakékoliv připomínky k tomuto, nebo k něčemu jinému. Organizovat setkání. Politické a pracovní setkání. Být stále viděn v region. V jeho politickém životě.


JS: Tak tomu není?

DK: Bohužel ne.  Polsko se snaží zahájit nějaké iniciativy, utratit nějaké peníze. Plánuje programy. Ale na vlastní pěst, bez komunikace s ostatními krajinami. Bez dohody nebo hledání partnerů. Dneska popravdě v rámci V4 generujeme více spolupráce, oznamujeme více společných iniciativ.

To stejné slyšíme od různých přátel a partnerů z vaší země (Polska - pozn. red.). Říkají, že Polsko je hodně introvertní. Je spousta vnitřních diskuzí, analýz, plánů... Ale málo z nich vychází ven. Je to jakoby polská vláda si myslela, že stačí iniciativa, a potom se věci stanou samy od sebe. Svět, a vůbec oblast politiky bezpečnosti, tak nefunguje.


JS: Nestačí oznámit, že chcete.

DK: To přesně mám na mysli, když říkám, že Polsko musí být více extrovertní, protože pokud chce získat nějaké efekty, musí tím žít. Každý den je třeba myslet, co musím udělat, aby se to stalo. Ze strany polské vlády a ministerstva obrany tohle úplně necítím.

Někdy to prostě vypadá, že ze strany Polska se jedná o velkou politickou dekoraci… a nic víc.


JS: Souhlasím - Polsko musí být více “interaktivni”, aby dosáhlo svých cílů. Dnes říkáme “přijďte k nám”, ale nediskutujeme v rámci V4 jaký je směr a jakou chceme jít cestou. Vypadá stejně situace ve vzpomínaném programu bojového vozidla pěchoty? Polský viceministr obrany Czeslaw Mroczek uvedl v květnu 2014 řadu plánů o společném nákupu BVP Polskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem.

DK: V otázce nákupu BVP chceme urychlit projekt. De facto potřebujeme ještě okolo 2 let, abychom mohli dokončit výběr možností a vybrat konkrétní produkt. V tomto případě je společný projekt pro polské ministerstvo obrany v zásadě zajímavý.
Problém ale je, zda polský průmysl bude chtít vyrábět BVP sám, nebo bude hledat partnery a vytvoří průmyslovou spolupráci. Například polsko-českou. Ale abychom toho dosáhli, potřebujeme společné vojenské a technické požadavky, abychom mohli zadat obejdnávku průmyslu obou zemí.


JS: A co si myslíte o přístupu polské strany v tématu společného BVP? Je zde rovněž z polské strany hodně deklarací, ale málo akce?

DK: Na mezivládní úrovni o tomto projektu diskutujeme už řadu let. Na této úrovni jsme byli schopni, nazvěme to - motivovat podniky k dialogu o možných společných řešeních. Osobně čekám na nějaké efekty diskuzí mezi podniky. Doufám, že uvidíme první výsledky ještě před koncem tohoto roku.


JS: Takže nalezení společné dohody zabere trochu času. Existují nějaké významné překážky mezi oběma stranami?

DK: Část debaty mezi Českem a Polskem je o tom, zda budovat společnou platformu od začátku, nebo využít, nazvěme to “dostatečně moderní současný produkt” a upravit ho podle našich požadavků.

Upřednostňujeme druhou možnost. V současné době, a je to součástí toho, co jsem říkal o nedostatečné “extrovertnosti”, to vypadá, že Polsko “uvažuje” o nápadu vyvinout něco na vlastní pěst.
Jsme přesvědčeni, že vydávání peněz na výzkum a vývoj není opodstatněn, když na trhu jsou dostupné dostatečně moderní konstrukce. Jsme pro společné řešení založené na osvědčené platformě.


JS: Jaká je časová perspektiva nákupu těchto bojových vozidel pěchoty českou armádou?

DK: Termíny se odvíjejí od ekonomických možností a plánu rozvoje. Česko má dnes dvě brigády - lehkou a těžkou. První je založená na Pandurech a další kolová vozidla modernizujeme a doplníme. Potřebujeme ještě vyměnit polovinu vozidel za moderní.

Potom dojde k modernizací druhé těžké brigády, především pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Protože náš rozpočet poroste postupně v dalších letech, peníze pro nákup nástupců BVP-2 budou k dispozici někdy kolem roku 2019 až 2020.

Pak můžeme přemýšlet o podpisu smlouvy a zahájení dodávek. V delší perspektivě musíme vyměnit tanky. Chceme také vyřadit protivzdušné systémy KUB a nahradit je moderními systémy středního dosahu. Ale začínáme s nákupem mobilních radarů protivzdušné obrany.


JS: Jak jsem pochopil, začnete s nákupem deseti radarů protivzdušné obrany a potom rozhodnete o výběru zbraňového systému. Jaký je časový plán těchto nákupů?

DK: Chceme podepsat kontrakt na nákup těchto radarů do poloviny příštího roku. První systémy pak převezmeme na přelomu let 2017 a 2018. Tyto radary musí být schopny integrace s budoucím systémem protivzdušné obrany. Postupně budeme do systému přidávat další části. Takže hledáme řešení, ve kterém radar nebude jen schopen odhalovat cíle, ale rovněž poslouží k navádění raket na cíl. To je teprve první krok.


JS: Polské ministerstvo obrany chce nejnovější systém protivzdušné obrany středního dosahu. Kdy chce Česko podobný systém nakoupit?

DK: Teprve jsme začali seriozní analýzy o dostupných možnostech. Alternativách. Sledujeme, co se děje v Polsku, Německu, jaké jsou plány Slovenska nebo Maďarska. Náš systém musí být kontpatibilní a interoperabilní se sousedními zeměmi. Ale tohle je věc delší budoucnosti.


JS: Z toho, co říkáte, je vidět, že Česko má souvislý, dlouholetý plán nejen pro ozbrojené síly, ale také pro průmysl. To je patrné i pří nákupu výstroje a výzbroje za bezmála 45 milionů euro. Značná část je kontrakt na nákup 2600 pušek CZ 805 BREN. Znamená to, že zbraň poputuje také k záložním jednotkám?

DK: Nové Breny zamíří k vojákům v činné službě i aktivní záloze. Potřebujeme pro ně více pušek kompatibilní se standardem NATO, proto jsme nakoupili další várku zbraní. Naše staré “české Kalašnikovy” se přesunou především do mobilizačních záloh. Část získají Kurdové, protože tento kalibr je u nich stále velmi populární. Pro nás je to stará zbraň, proto bude postupně vyřazována až do úplného stažení. Platí to i pro další sovětské zbraně.


Zdroj: Defence24

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 18.07.2016 Čas: 14:42

Na scénu přichází společnost Zetor Engineering s BVP Vlčák (IFV Wolfdog):
http://palba.cz/viewtopic.php?f=297&t=7148&sid=a1b350a2c838da32143faa9422f0e6b8

avatar
cejkis Datum: 21.11.2015 Čas: 18:21

KOLT
Kvantitativní uvolňování, kdy FED nakupuje státní dluhopisy a v poslední době vytváří podmínky pro nakupování US dluhopisů jinými na rozpočtu závislými institucemi není nic jiného než vytváření další bubliny. V podstatě si půjčují mezi sebou vládní instituce a FEDu běží rotačky na plné pecky. Jak dlouho myslíte, že to bude fungovat ? Přesně do okamžiku, než svět přestane brát USD jako rezervní měnu. Pak to bude hyperinflace rychlostí blesku. Více se k tomu nebudu vyjadřovat, neb tento server a toto vlákno bychom směřovali do jiného směru.

KOLT,Nesher
Koukám se na věci z jiného úhlu. Zatímco US s podporou Saudů se snaží rozložit ekonomiku Německa, finančníci ovládající německé hospodářství vidí v uprchlické vlně příležitost pro snížení nákladů na pracovní sílu v EU a zvýšení výnosů těchto lidí. Proto defakto ekonomický útok na Německo Angela Merkel nazvala "výzvou". Je otázkou času než si to němečtí občané uvědomí a zvolí si jiné politiky. Stejně tak je otázkou času, kdy se EU změní neboť stávající stav je neudržitelný.

Co se týká Northstreamu a ukončení jaderných zdrojů v Německu, je to čistý ekonomický kalkul pana Schrodera a Putina. Plán na odstavení jaderný zdrojů byl znám dlouhou dobu. Jaderné elektrárny měly být nahrazeny paroplynem právě z Northstreamu. Spouštěcím mechanizmem byla Fukušima, lidé to chtěli sami. Byť tento plán byl starý léta. Pan Schroder se posléze stal předsedou představenstva Gazprom Europe. A paroplynové elektrárny dostaly v cenové bitvě následně na frak od uhlených zdrojů. Neboť v té době nastal velký boom frakování s následným světovým poklesem cen uhlí.

Pokud Německo začna hrát svou politiku a nebude vazala US a pokud v Německu budou vládnout lidé prosazující názory občanů nikoliv finančníků, tak je to dobrá cesta.

avatar
Luky Datum: 21.11.2015 Čas: 15:32

V podstatě souhlacím s Cejkisem.
Akorát bych ještě zdůraznil, že současné Německo jedná pokřiveně a proti zájmu svých občanů, kteří to i dávají hlasitě najevo. Že to nemáme v médiích je věc jiná. Je to dáno právě vazalstvím. Nebudu to dále rozvádět, časem se to stejně demaskuje, podobně jako v ostatních případech, které by přišly spoustě lidí před rokem nebo dvěma šílené a neuvěřitelné.

Silná Evropa a dobré vztahy s Rusy jsou naším i německým zájmem a americkou noční můrou. Z Němců fóbii nemám, pokud zrovna nemají krámy a nechtějí nás vyhladit/poslat za Ural. Teď už jsou jinde. Co se týče rozdílností v dílčích věcech, je to o naší hrdosti a asertivitě. Netvrdím, že se máme stát další spolkovou zemí.

avatar
Nesher Datum: 20.11.2015 Čas: 23:55

Cejkis
Jen z hlavy vám uvedu několik případů kdy Německo jedná proti našim zájmům:
1) North stream, který si Německo dojednalo s Ruskem bez ohledu na nás a naše sousedy. V případě nutnosti to Rusku umožní vyvíjet nátlak na jeho bývalé satelity aniž by se to dotklo Německa.
2) Ideologický odklon od jádra, který spustili takřka ze dne na den, bez jakéhokoli konzultace s námi a Polskem a který přímo ohrožuje naši a polskou přenosovou soustavu, což Německo vůbec nezajímá a nijak se to nesnaží řešit posílením své vlastní. Naopak protestuje když za značných nákladů budujeme opatření, která mohou reálně hrozící black-out odvrátit.
3) Je to hlavně Německo, které v rámci NATO blokuje snahu východního křídla o trvalé rozmístění jednotek NATO v Polsku, Pobaltí a Rumunsku. Tj. jedná proti jednoznačně deklarovaným zájmům svých spojenců.
4) Jak uvedl Kot, ideologicky motivovaný přístup k migrační krizi, kterou zhoršuje a zároveň vyhrožuje zemím, které s touto politikou nesouhlasí.
Takže politicky (nikoliv ekonomicky, to není totéž) silné a asertivní Německo je proti zájmům naší země i Evropy jako takové. A právě NATO a americký vliv zatím toto nebezpečí eliminoval. Pokud ovšem zvítězí v USA další Obama nebo přímo nějaký izolacionista, tak Pánbůh s námi. Ohledně Ruska, koukat na Rusko jako na normálního obchodního partnera je nejen krátkozraké, ale i nebezpečné. Rusko má business odjakživa spojené s politickým vlivem, přičemž významný ruský vliv by pro naši zemi byl více než zhoubný.

avatar
KOLT Datum: 20.11.2015 Čas: 22:17

Německo v tuto chvíli prosazuje cokoliv jiného než naše zájmy! Dokonce nám hrozilo odstřižením od oněch vychvalovaných dotací (kéž by!). Ono totiž neprosazuje ani zájmy většiny SVÝCH občanů :-( Měl jsem o mamá Merkel lepší mínění :-(

avatar
KOLT Datum: 20.11.2015 Čas: 22:14

S těmi dluhy USA jste vedle jak ta jedle (s mnohým ostatním taky, ale tam je to aspoň víc o pohledu na věc, tady jde o jasná čísla). Většina dluhu USA je vlastněna, světe div se, subjekty v USA :-) Jsou to dílem investiční fondy (často důchodové!), takže ve výsledku občané USA drží snad až 40 % dluhu USA (ale přesně si to číslo nepamatuju). Výrazným držitelem federálních dluhopisů jsou kupodivu federální organizace :-o A pak pochopitelně banky atd. atp. Celkem to dělá asi 80 % dluhu, ne-li ještě víc. Ze zbytku drží většinu tuším Japonsko. Čína má jednotky procent (onehdá to byla 4 %, nevím, kolik dnes). Tolik čísla. Přiznávám, že nemusí být úplně přesná, moc to nesleduju. Ale pro přibližnou představu to stačí.

avatar
cejkis Datum: 20.11.2015 Čas: 22:09

Nesher

Silné a emancipované Německo již existuje a je naším největším obchodním partnerem. Kteří daňoví poplatníci v EU dotují Čechům všechny stavby a rekonstrukce ?

Silné Německo prosazující zájmy svých občanů a nikoliv vybraných finančníků bývalé skupiny IG Farben je zárukou naší bezpečnosti neboť zájmy Čechů jsou identické.

avatar
cejkis Datum: 20.11.2015 Čas: 22:01

Zajímavá debata , nejspíše to hodně z Vás nadzvedlo nicméně i já mám výhrady k fungování EU. Myšlenky na EU armádu vycházejí z předpokladu změny Evropské unie. Změny po které začíná volat čím dál více politiků napříč EU.

Dále zde doplním druhou myšlenku proč konec NATO.
NATO jsou Spojené státy, pak dlouho dlouho nic, pak Turecko a nakonec státy v EU.

Jak už tu upozorňoval premyslcz, tento pakt vznikl jako následek a v dnešní době se NATO hledá.

Celý problém západní společnosti vidím ve 2 faktech a sice prvním, že pár jedinců a konkrétně je to 11 rodin, vlastní většinu majetku. Samo o sobě to není problémem jako skutečnost, že majitelé většiny majetku se snadno domluví na podpoře konkrétních politiků, kteří posléze dělají, co je od nich žádáno. Už to není demokracie, ale oligarchie. Druhým faktem je, že nejsilnější západní stát je zadlužený tak, že to nikdy nikdo nesplatí. Prezident USA je tak extrémně závislý na největších plátcích daní. Pokud pár firem odejde z uzemí USA, průběžné financování USA je neudržitelné. Tedy prezident USA bude dělat takovou politiku, kterou mu největší plátci daní umožní. Ba co více, je to ještě horší. Kandidáty nominují největší plátci daní. Analogicky, ovšem v mnohem menší míře je to i v ostatních státech. A tak se v Sýrii realizuje politika ConocoPhillips, v Libyi se realizovala politika francouzského Totalu zatímco italský ENI byl proti (ENI měla kontrakty s Kadáfím a tak se Itálie náletů neúčastnila a pouze zpřístupnila základny). Výsledkem je, že NATO prosazuje zájmy amerických plátců daní. Tento fakt, je dlouhodobě pro EU neudržitelný neboť to pro EU generuje zvýšené bezpečnostní riziko.

Příklad č.1 Ukrajina.
Přetahování o vliv na Ukrajinu mezi USA+EU a Ruskem mělo jeden cíl a sice základnu v Černém moři. Přes Černé moře vede potenciální cesta neruského zemního plynu pro EU. Černomořská foltila je ruský nástroj pro tuto oblast a garant udržení vlivu. Putin byl zahnán do kouta ze strany USA. Výsledkem je zhoršení bezpečnostího prostředí v EU. Proč ? Rusko není nepřítel pro EU, ale obchodní partner.

Příklad č.2 Sýrie.
Proč USA, Saudská arábie, Katar chtějí vyměnit Asada a podporují "opozici" ? Proč Rusko hájí Asada ? Protože, kdo ovládá vládu v Sýrii, ten povoluje či zamítá stavbu plynovodu z oblastí Perského zálivu do EU. Kdo těží v těchto zemích ? Největší plátci daní v USA. Zájem Ruska je zřejmý, udržet si dominantní dodávky plynu do EU.

Konec příkladů. JInými slovy, USA zneužívá EU pro prosazování zájmů svých největších plátců daní.

Likvidace největších německých firem americkými neziskovkami je rovněž součástí geopolitického vyjednávání.

Další má myšlenka směřuje k otázce, jak dlouho bude dolar světovou měnou a kdy se zhroutí pod tíhou dluhů. V součanosti drží největší část dluhu Čína a Číňanům se nevyplatí odstřelit dolar neb by přišli o většinu svých rezerv. Pád západních měn, bude přesně v ten okamžik, kdy největší veřitelé promění dolary za jinou hodnotu. Proto nákupy Číny v zahraničí a investice.

Z výše uvedeného je patrné, že EU se musí od USA odtrhnout a hájit SVÉ zájmy. Pokud to neučiní, shoří pod tíhou následků US politiky prosazující zájmy několika jedinců.

avatar
Nesher Datum: 20.11.2015 Čas: 18:32

Luky
To je nesmysl, příliš silné a emancipované Německo je proti našim základním zájmům, i proti zájmům Evropy. Takové Německo je prostě na Evropu moc velké a silné a má (zcela přirozenou) snahu prosazovat své partikulární zájmy na úkor druhých. To už vyvolalo dvě světové války. Takže NATO a americký vliv je náš základní zájem, udrží Rusy venku a Němcům zabrání stát se evropským hegemonem.

avatar
Luky Datum: 20.11.2015 Čas: 18:17

Pro EU jsem kdysi nehlasoval, ani moje žena. Nechtěli jsme nové RVHP. Po vstupu se ukázalo, čeho jsme se obávali...

S postupnou globalizací jsem si čím dál víc uvědomoval "vizionářský" význam EU. V současné podobě je to ale příšerné a nic z toho co se děje mě v podstatě nepřekvapuje. To je ale chyba současného nastavení systému a ne vlastní myšlenky EU.

Evropa nebude nikdy silná, pokud bude nejsilnější stát Německo vazalem USA. Amíci si dobře hlídají, aby jejich případný pád sejmul Němce. Tak je to nastaveno a jakákoli německá snaha o emancipaci je tvrdě trestána. Bude ale toto uspořádání platit donekonečna?

Možná je současná podoba EU neudržitelná. Byl bych ale raději, kdyby se transformovala bez pádu. Pak by mohl vzniknout demokratický superstát s vlastní profi armádou vedle národních armád. Bylo by to mnohem lepší než NATO. Je zde příliš rozdílných základních zájmů se současným lídrem NATO - USA.

avatar
Nesher Datum: 20.11.2015 Čas: 16:30

Zánik NATO (mimochodem největší ruský sen) je proti nejzákladnějším zájmům ČR, v podstatě by to v našem geografickém prostoru (mezi Německem a Ruskem) vytvořilo vakuum a umožnilo by to oběma mocnostem snadno se domluvit o osudu států, které leží mezi nimi.
Základním úkolem NATO je od počátku to samé, tj. držet Rusy venku a Němce dole.

avatar
premyslcz Datum: 20.11.2015 Čas: 16:10

Protoze uz v roce 1966 tehdejší prezident Charles de Gaulle (asi nejvetsi osobnost co kdy Francie mela a v dnesni politice chybi) zjistil že Francie ztrácí vojenskou nezavislost a sebereflexi. Je v lidske povaze a v evrope vseobecne ze zpohodlnela a ztratila sebereflexi v reseni problemů. Jestli je Nato funkcni či ne je věc nazoru a historickych udalosti, ale dle meho není a mělo skončit stejně jako SSSR.

avatar
RiMr71 Datum: 20.11.2015 Čas: 15:58

Na mém osobním žebříčku přebujelých, zhoubnému bujení podléhajících a svému účelu už vůbec nesloužících organizací, řadím na první místo OSN, EU a veškeré k EU přisáté organizace se k tomuto vrcholu neustále a sveřepě škrábou nahoru. Proč by případní EU armáda měla být funkční, když EU je čím dál větší panoptikum?
NATO je oproti těmto a podobným organizacím, přes všechny své problémy (zhusta způsobované zase EU členy), účelná instituce.

Jen blázen by rušil NATO a zakládal jakési EUTO.

avatar
premyslcz Datum: 20.11.2015 Čas: 15:06

Proc si myslim ze by melo NATO byt rozpusteno ? Nato vzniklo v roce 1949 a byla to odezva na dannou politickou situaci v te dobe. Ale v dnesni dobe jsou ty hodnoty a pozadavky co by mela vojenska spoluprace znamenat naprosto odlisne. To ze v Pentagonu někdo šoupe figurkami jako za studenné války a má neustále potřebu hledat ve světe nepřítele, tak to nereflektuje potřeby a hodnoty která Evropa potažmo EU má.
Me jako obcana toho statu zajima co muze udelat armada pro moji chranu a bezpecnost v miste bydliste a meho okoli, a tim opravdu neni Afganistan. Opravdu me zveda ze zidle prohlaseni typu napr. Vybuch exvojenskeho skladu s exvojenskou munici, že to armada hlidat nebude ze na to nema kapacity a ze pak nebude plnit zavazky vuci Nato. Priklad 2 Uprchlicka krize, reseni ochrany hranic a bylo slyset tato frázy s GŠ znovu.
Moje myšlenka je Evropska obranna organizace, která bude moci byt nasazena vně i vevnitr EU. A to nejsou jenom vojenske veci, ale napriklad problemy s uprchlickou krizi, humanitarni nebo prirodni katastrofou. On potom ukol jako hledani teroristicke skupiny ( vojensky vyzbrojene) vne šengenu by byl s armadou danych ozbrojenych sil a uzavreni hranic, otazka hodin.

avatar
Jezevec Datum: 20.11.2015 Čas: 14:37

cejkis: Přiznám se, že mi naskočila husí kůže při pomyšlení, že vytvoříme EU armádu. Ve chvíli kdy komise znovu vytáhla zákon na odzbrojení občanů a i airsoftové zbraně přesunou do skupinu C by za chvíli byla EU schopna odzbrojit i armádu. A nevím proč by se NATO mělo rozpadnout. Případný odchod nebo vyloučení Turecka by bolelo, ale na kolapsby to nebylo.

arr