Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Dánsko vybralo F-35A Lightning II

Datum přidání 13.05.2016    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 48 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Dánská vláda doporučila nakoupit 28 stíhaček F-35A Lightning II. O tom, zda Dánsko skutečně F-35 nakoupí, rozhodne následující debata v dánském parlamentu.

F-35

Foto: Dvojice F-35A Lightning. / Public Domain

 

F-35A Lightning II v užším kole porazil evropskou stíhačku Eurofighter Typhoon a americkou F/A-18E/F Super Hornet. O přízeň se původně v Dánsku ucházel i nejnovější švédský stíhač JAS-39E/F Gripen. "Zajímavé" je (alespoň ve světle kritiky vůči F-35), že podle dánské vlády F-35A dominoval ve všech oblastech nad svými konkurenty - od ceny, přes bojovou hodnotu.

 

Dánsko hledá náhradu za své stíhačky F-16A/B prakticky od roku 2005. Původně chtěla skandinávská země nakoupit 48 nových stíhacích letadel. Později dánská vláda požádala tři finalisty, tedy Lockheed Martin (F-35), Boeing (F/A-18) a Eurofighter Jagdflugzeug (Eurofighter) k předložení nabídky na prodej 24,30 nebo 36 letadel.

 

Dánsko adepty hodnotilo podle čtyř hledisek - strategické aspekty, vojenské aspekty, ekonomické aspekty a průmyslové aspekty.

 

Ze strategického hlediska musí letadlo podporovat nebo plnit obranné a vojensko-politické cíle Dánska. Důležitý je také potenciál (ekonomické, vojenské, politické) spolupráce s dalšími zeměmi. Samozřejmostí je schopnost spolupráce vybraného kandidáta s letadly dalších zemí.

 

Mezi vojenské aspekty patří schopnost kandidátů provádět bojové mise a schopnost přežití na bojišti, a to dnes, i v budoucnu. Dále se jedná o možnosti udržování letadel technicky a operačně na výši v rámci očekávané životnosti (potenciál modernizace, nové zbraně, nové schopnosti).

 

Důležitá je samozřejmě ekonomická stránka věci. Dánsko plánuje za nakup 28 stíhaček F-35A (samozřejmě včetně kompletního zabezpečení, zbraní, atd.) vydat 20 miliard dánských korun (72 miliard Kč). Dánové však neposuzovali jen nákupní cenu, ale také odhadované náklady za celý životní cyklus (30 let) letadel nebo náklady na vyslání letadel do zahraničních operací (tedy např. sdílení logistiky s jinými státy).

 


Foto: Vojenské aspekty podle dánského hodnocení - schopnost přežití (Surviability), efektivnost bojové mise (Misson effectiveness), budoucí vývoj (Future development), možná rizika plynoucí z provozu (Candidate risk). / Public Domain

 

Podle dánské zprávy je F-35 nejlevnější letadlo z hlediska celkového a dlouhodobého zabezpečení národních bezpečnostních zájmů Dánska.

 

Podle zprávy Dánsko potřebuje například mnohem méně stíhaček F-35 k zajištění národní bezpečnosti, než při nákupu konkurenčních letadel. Podle propočtů dánských odborníků Dánsko potřebuje 28 stíhaček F-35, místo 34 Eurofighterů nebo 38 Super Hornetů.

 

Je to mimo jiné dáno i mnohem větší životností F-35 (8000 letových hodin) oproti dvou konkurentům (6000 hodin). Po odlétaných hodinách je nutná velmi drahá generální oprava. Dlužno dodat, že Dánsko počítalo s cenou po celou dobu životnosti provozu letadel (2020 - 2049). V případě kratšího období by možná z ekonomického hlediska vyhrálo jiné letadlo.

 

Z průmyslového hlediska dánskou vládu zajímala schopnost kandidátů podporovat dánské bezpečnostní zájmy prostřednictvím spolupráce s dánským obranným průmyslem. Posuzovalo se celé období zavedení a provozu letadel F-35A v dánských vzdušných silách .

Foto: Porovnání ceny - rizika (Risk), provoz (Sustainment) a nákup (Procurement). / Public domain

 

Poslední aspekt byl pro Dánsko klíčový, neboť skandinávská země se již na výrobě F-35 podílí. Dánsko dokonce přispělo částkou 110 milionů dolarů na vývoji stíhačky F-35. Lockheed Martin proto nabídl průmyslovou spolupráci v hodnotě 26,5 miliard dánských korun, Eurofighter 18,7 miliard dánských korun a Boeing s F/A-18 15 miliard dánských korun.

 

Dánsko je jednou z devítí zemí, která se podílí na vývoji stíhačky F-35. Pokud dánský parlament schválí doporučení vlády, stane se také jedenáctým provozovatelem stíhaček F-35.

 

"Firma Lockheed Martin je potěšena, že dánská vláda potvrdila svůj závazek k programu F-35 a vybrala F-35 ve spravedlivé a otevřené soutěži," stojí v tiskovém prohlášení firmy Lockheed Martin. "F-35 Lightning II pomůže Dánsku zajistit národní bezpečnost a také zajistí dánskému průmyslu dlouhodobou práci během celé délky života programu."
 

Zdroj: Breaking Defense

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Sorge-227 Datum: 21.05.2016 Čas: 13:14

Neco nadherneho:
https://www.youtube.com/watch?v=XfPsF6KnR34

avatar
RiMr71 Datum: 16.05.2016 Čas: 12:19

Luky - Jo, Nizozemci, jsem zblblý. Z nějakého důvodu si ty dva národy furt pletu.

avatar
logik Datum: 16.05.2016 Čas: 11:52

pajo: 57 milionů je cena z roku 2001. Dneska je vyšší. A hlavně u letadel neexistuje něco jako "cena za letadlo" - vždycky hodně záleží na tom, co všechno se kupuje kolem.
To, že by šlo koupit vybaveného superhorneta za méně než 57 melounů je pak IMHO nesmysl, který celou tu informaci sráží.

Ve studii, co sem postnul Shania, jsou ceny bohužel začerněné, takže se to nedá ověřit, nicméně i nezačerněné informace, cituji (str. 84):
"Measured solely on URF-the price per aircraft is Super Hornet cheaper than the Joint Strike Fighter."
jsou v rozporu s tím, co píšou v Breaking Defense......

avatar
Shania Datum: 16.05.2016 Čas: 11:41

pajo: Tak ceny májí od Boeingu.

Rozdíl je v tom jak to účtují URF (letadlo+ motory) u SH levnější než u F35. Jenže Dánové nekupují jen čisté stroje, ale i náhradní díly, výcvik, simulátory a jiné vybavení, atd. Tohle je v ceně (CPFH) u SH a EF, F35 má URF a ty další věci má v sustainment kategorii, takže tohle se u F35 nikam nevypařilo, je to jen v jiné kategorii a na výsledku se nic nezměni.

Dál SH a EF mají životnost 6000h, takže aby mohli používat stroje po stanovenou dobu, musí nakoupit extra stroje* (nelze se spolehnout, že v té době bude k depozici prodloužení životnosti pro nedostatek náhradních dílu a podpory).

Dál náhradní díly pro tyto typy musí Dáni nakoupit tradičně, držet si nějaké zásoby atd.

F35 je stavěna na 8000h, na stanovenou dobu jim zbyde hodně letových hodin (takže je ani nevylítají na max) a náhradní díly jsou drženy globálně, takže k dispozici rychleji, mnohem levněji a podstatně menší riziko, že se přestanou vyrábět.

*v tom není zahrnuta podstatně větší efektivita F35 a tím i potřeba mít určité množství strojů na daný úkol….


Mimochodem v tom reportu mají vypočítané i varianty, kdy má F35 6000h a SH, EF 8000h a pár dalších variant, na věci to stejně nic nezměnilo.

-------------------

Austrálie např zaplatila v 2007 191mil usd za 1 SH a 2014 207mil za 1 F35, s inflací je to skoro stejné.

------------------

Náklady na provoz se u F35 snižují, každý stát to ale počítá jinak, nejdražší to mají USAF

Pro ukázku tady je SAR report F16 a F35, s rozepsáním co přesně co stojí.

http://imgur.com/a/SBias

Takže celkem F16 stojí 25,5 tisic usd a F35 29,8k usd

Ještě pár let zpět to bylo 25,5 vs 32,5

(A-10 stojí cca 18k)

http://i.imgur.com/8twmyyk.png

Australie např u F35A odhaduje 22k
Dani myslím počítají s 18k
Poláci provozují F16 C/D za 10k a Mig 29A/UB za 15k….

A jen dodám, že např, odhozená přídavná nádrž prodraží bojový let o 10-20k usd.

avatar
Vrata Datum: 16.05.2016 Čas: 10:51

Trener: jenom maly priklad ekonomiky dnesniho a minuleho rezimu.
Probehla minuly tyden sdelovacimi prostredky zprava o priletu An224 Mrija na Ruzynske letiste. Jenom mimochodem, aby se vysvetlil duvod priletu, se referovalo, ze An224 priletelo pro tezky agregat z Ceska a ma ho dopravit do Australie.
Za minuleho rezimu, alespon jak ja s nim mam zkusenosti, by sdelovaci prostredky v takovem pripade nekolik dni oslavovaly uspech socialistickeho prumyslu, ktery dodava i takove skvele veci na kapitalisticky zapad. Dnes je to bezne, takze se o exportech takovych veci z beznych sdelovacich prostredku nedovite. Za minuleho rezimu se take obcas exportovalo - vzpominam na CKD, ktere dodalo nejake nove dieselagregaty do Japonska ale nikde se to neoslavovalo a dokonce se to tajilo - prodalo se to totiz jako srot. Obecne, ja si nepamatuji, ze by za poslednich cca 10 let komunistickeho rezimu u nas odesla nejaka vetsi strojirenska zakazka na "vyspele zapadni" (tedy zapadni Evropa, USA, Kanada, Japonsko, J. Korea apod) trhy.

avatar
pajo Datum: 16.05.2016 Čas: 10:06

Rase: Cisto ohladom ceny celeho programu po dobu 30 rokov je 110 mil. dolarov kvapka v mori (presnejsie pri odhade pre F-35 je to 1.7%), takze by to malo mat velmi maly vplyv na vyber. Mna skor zaujala cena za Superhornet - ked som si klikol na zdroj clanku, kde je nasledujuci update: "Leading aviation analyst Richard Aboulafia pointed to me that the procurement prices per plane are dodgy. The F-35A is priced at $80 million, which is the ambitious but no longer implausible target that program manager Lt. Gen. Chris Bogdan says the plane will reach around 2019. But the F/A-18F Super Hornet is priced at a whopping $122 million, when the Navy’s official figure is $57 million and prospective sales are often priced lower." Fakt by ma zaujimalo dokial maju dani cenu 122 mil. dolarov za Superhornet, ked us navy ho kupuje za 57 mil. Predpokladam, ze Dansko ako clen NATO by mohlo v najhorsom pripade nakupovat cez FMS za ceny us namornictva.

avatar
Trener Datum: 15.05.2016 Čas: 19:24

A já bych zas "vypíchl" společnost JUTA a.s., která je výrobcem různých technických textilií, a která je jedna z mála textilních výrobců, kteří odolávají konkurenci z východu. Majitel v jednom "blogu" zajímavě popisuje "ne/jednotnost" evropského trhu, kdy, aby pronikl na trh nějaké země, potřebuje všemožné drahé certifikáty, za které mu prolezou celou fabriku až po záchody.

avatar
KóĎA Datum: 15.05.2016 Čas: 17:28

Shal: vesměs souhlas, ale je třeba vypichovat i ty společnosti, které se obešly bez zahraničního kapitálu. Malý příklad z mého okolí http://www.beznoska.cz/o-firme/historie/

avatar
Rase Datum: 15.05.2016 Čas: 14:41

Vzhledem k tomu, že se Dánové podíleli na vývoji F-35, je jejich rozhodnutí logické. Pokud by vybrali jiné letadlo, tak by bylo těch 110 milionů dolarů, vyhozeno oknem. Lockheed Martin taky nabídl nejlepší podmínky. Spíš nechápu, proč Dánská vláda ztrácí čas obhajováním tohoto nákupu, když už od doby, kdy se do projektu přidali, bylo v podstatě jasné, že je stejně nakoupí.

avatar
Matesaax Datum: 15.05.2016 Čas: 14:12

Bez ohledu na kvality F-35 myslím,že pokud by Dánsko koupilo místo nich 28 Eurofighterů či F-18,tak stejně obranyschopnost Dánska nijak narušena nebude.Jisté však je to,že pro řadu zemí včetně Dánska je prostě mimořádně lákavé mít ve výzbroji stroj,který přes dílčí nedostatky je prostě to nejlepší co dnes existuje.

avatar
cejkis Datum: 15.05.2016 Čas: 12:10

Pod článkem o F35 jsem se dozvěděl, že míra rozkrádání v ČR v 90. letech nebyla moc veliká :D

Krečířům, Mrázkům, Pitrům, Klausově PFF a dalším třikrát soudruzi zdar.

avatar
logik Datum: 15.05.2016 Čas: 11:14

Trener:
1) Právě u tatrovky se to nepodařilo, protože "nebyla prodána cizákům", ale v kuponovce, kde ji dostali lidi, který s ní vůbec nic neuměli. To jen dokládá, jaký je nesmysl nadávat na to, že jsme do podniků pozvali zahraniční partnery. Kdybychom tenkrát prodali i tatrovku někomu rozumnému, tak jsme mohli mít škodovky dvě....

2) "A stejně ty banky a nevýhodně prodané firmy" - a copak západní státy měli takový státní majetek a mají z něj zisky, že to na to svádíš? V tom to fakt není....

avatar
shal Datum: 15.05.2016 Čas: 10:21

Trener: Musíš si uvědomit, že ČR nebyla žádná vyjímka. Všechny postkomunistické státy dopadly prakticky stejně nebo hůř. Všechny si musely projít nutnou divokou postsocialistickou transformací.

Bylo to dáno tím, že lidi neuměli většinou myslet sami za sebe. Neuměli podnikat a mít zodpovědnost za vlastní firmu. Na západě měly firmy historii. Schopný management a tradici výroby, existence na trhu a stabilní kulturní a právní prostředí. Tady z toho nebylo po hrůzovládě komunistů nic.

Navíc míra porevolučního rozkrádání nebyla zase tak velká jak si lidi myslí. To že skončilo spousta velkých podniků nebylo dáno ani tak rozkrádáním, ale spíše tím, že se jednalo o podniky bez jakékoliv hodnoty - prázdné schránky. Přezaměstnané firmy, které nebyly schopny přežít v tržním prostředí. Padlo RVHP a naše firmy zjistily, že jejich výrobky jsou neprodejné. Zastaralé a nekonkurence schopné. Jejich technologie výroby byla mnohdy desetiletí za západem. Firmy měly kvůli umělé socialistické zaměstnanosti často násobek zaměstnanců než jejich konkurenti. Takže i přes výrazně nižší mzdy byly jejich většinou horší výrobky dražší. A to se dalo řešit jenom dvěma způsoby. Buď se firma transformovala a začala masivně propouštět a tlačit na produktivitu práce, nebo prostě skončila.

První způsob vyžadoval know-how, zkušenosti, schopný management a spoustu peněz na modernizaci. Tedy přesně to, co tu po revoluci nebylo. Jediný kdo to měl byly zahraniční firmy. Tedy jediný způsob jak zachránit co šlo, bylo prodat co možná nejvíce firem cizincům a doufat, že dokážou ty firmy transformovat. Ty, které se prodat nepovedlo, tak zkrachovaly.

Nyní jsme v situaci, kdy u nás prosperují české firmy. Nejsou to obvykle velké průmyslové koncerny, ale rodinné firmičky, které založili Češi v 90. letech. Začaly s málem a když dokázaly přežít, tak rostly. Dnes po 25 letech opět mají nějakou historii, schopné vedení. Ale ještě nestačily vyrůst do obřích západních rozměrů, které byly budovány často celé staletí, protože nebyly nuceny si projít socialismem a zestátňováním.

avatar
Trener Datum: 14.05.2016 Čas: 23:00

logik:
1) S tou Škodovkou by to jinak ani nešlo, protože jsme to neuměli jako na západě, možná jestli to šlo, mohli jsme si nechat ten poslední 20% podíl. Ale třeba u Tatry a pardubické Tesly se to rozhodně nepodařilo.
Z českých firem taky dobře prosperují ty, které ovládl jejich "managment", nebo "žraloci", kteří vyšli z nových poměrů. Teď možná někde nastává problém, že to nemají komu předat a radši to prodají "ven".

2) Jo, tuhle odpověď beru, jen sem chtěl poukázat na to, že nejde srovnávat ekonomickou sílu zavedeného státu ze "západu" a toho z "východu". Ale stejně ty banky, za hubičku nevýhodně prodané firmy atd.

Jo, a doufám, že nejsi příznivec ODS, protože ta mně fascinuje plnou pusou podpory malých podnikatelů, ale pořádný právní prostředí tady není nastavený. A můžou za to společně s ČSSD a KDU-ČSL.

avatar
logik Datum: 14.05.2016 Čas: 21:28

Trener: "Laciné nesmysly"
1) Z českých firem zdaleka nejlépe prosperují firmy, které jsme "prodali na západ", např. lídr českého průmyslu škodovka.

2) Ekonomická transformace - při plném vědomí toho, kolik se při tom rozkradlo - byla úspěšná (byť často navzdory politikům, ne díky jim). V podstatě žádný průmyslový podnik z těch, co jsme měli, nebyl na normální (tedy ne RVHP) trhu konkurenceschopný. Dnes máme takových podniků poměrně dost. Určitě šla transformace udělat lépe, přišli jsme o některé podniky, které transformovatelné byly. Ale to nic nemění na tom, že výkonnost našeho hospodářství během ekonomické transformace významně stouplo.

3) Jestli si myslíš, že jinde se nekrade, jen v ČR, tak seš naivní.

Shania: +1 a další +1 za to, že na takovýto trolling bez argumentu dovedeš perfektně "věcně" odpovědět (teda se spíš zeptat).

arr