TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výstroj

DARPA vyvíjí pěnu proti vnitřnímu krvácení

Datum přidání 29.12.2012    Rubrika rubrika: Vojenská výstroj     komentáře 1 komentářů    autor autor: Lukáš Hergott

Agentura pro pokročilý obraný vývoj (DARPA) představila na svém webu projekt, který by mohl podstatně změnit procento bojových zranění, která lze přežít. Výstupní data tohoto projektu na první pohled vypadají velmi slibně a výrazně zvyšují pravděpodobnost obětí na přežití.

TCCC Wound Stasis System

Foto: Vnitřní krvácení z hlavních orgánů končí obvykle smrtí. Speciální „stázová“ pěna však může procento úmrtí zásadní snížit. / DARPA

 

Základní myšlenka celého projektu je zaměřena na "zlatou hodinu", tedy základní záchranářskou poučku, že pro přežití zraněného je nejdůležitější prvních 60 minut, pokud se do té doby dostane do zařízení, které je mu schopné poskytnou odbornou péči. V bojových podmínkách se ale doba odsunu může rapidně prodloužit.

 

Na tuto eventualitu je v případě zranění v boji zaměřená metodika TCCC (Tactical Combat Casualty Care), díky které jsou vojáci a záchranáři vycvičeni a hlavně vybaveni materiálem pro poskytnutí první pomoci, popř. svépomoci a jsou schopni zvládat vybrané druhy zranění a téměř vyloučit jejich smrtelné následky. Jedná se o masivní zevní krvácení, tenzní pneumotorax a průchodnost dýchacích cest. Tyto zranění totiž jdou "zakonzervovat" pomocí neseného materiálu, čímž se prodlouží čas, do kterého je třeba tyto zranění ošetřit v nemocničním zařízení.

 

V současné době ale zachránci nejsou schopni při přítomnosti vnitřního krvácení jakkoliv zraněnému pomoci a tento druh poměrně častého zranění v bojových podmínkách se řadí k těm, které mají vysoké procento úmrtnosti. Vnitřní krvácení má ovšem zajímavou vlastnost a to tu, že jakmile je postižená dutina zaplněna krví, tak krev začne působit jako element, který krvácení zastaví (tamponáda).  Problém je ale krvácení do velkých dutin jako je např. dutina břišní (abdomen), která pojme značné množství krve (cca 2,5 litru) a než začne působit proti krvácení, je množství uniklé krve pro organizmus fatální.

 

Práce na projektu s názvem Systém pro stázi zranění (Wound Stasis System), tedy systém jakéhosi zajištění neměnnosti stavu zranění v čase, byly zahájeny v roce 2010. Původně se výzkum zaměřil na popsání biologického mechanizmu, který dokáže rozlišit zdravou a poškozenou tkáň a začne se navazovat na tu poškozenou. V průběhu výzkumu se však přišlo na ještě lepší řešení.

 

Firma Arsenal Medical, Inc. vyvinula produkt na bázi pěny, který dokáže kontrolovat vnitřní krvácení v nepoškozené dutině břišní po dobu nejméně jedné hodiny. Tato pěna je vytvořena tak, aby jí byl schopen přímo na bojišti injekčně aplikovat bojový záchranář a jak testy ukázaly, lékaři ji po použití velmi snadno mohou na sále při chirurgickém zákroku vyjmout. Zmíněná data byla získána z pokusů na prasatech.

 

Video: Názorná ukázka použití Wound Stasis System / YouTube

 

Výstup z tohoto výzkumu byl prezentován v roce 2012 na výročním zasedání americké traumatologické asociace (American Asociation for the Surgery of Trauma) na Kauaui na Havaji. Tyto data demonstrují schopnost pěny zastavovat masivní krvácení na více než tři hodiny na modelu smrtelných zranění jater.

 

Během testů tato málo invazivní metoda dokázala snížit krevní ztráty šestkrát a zvýšit procento přežívajících na 72 % do 3 hodin od zranění z původních 8 % (článek neuvádí odkaz na podklady těchto čísel). Mechanismus tvoření pěny na polyuretanové bázi je založen na reakci dvou složek. Jedné na polyolyovém základě a druhé na isokyanatovém.

 

Po smíchání obou substancí dojde k reakci, kdy se vytvoří ona pěna, která jednak 30x zvětší svůj objem a jednak ztuhne a vytvoří tak přirozenou překážku krvácení. Za zmínku stojí, že obě složky patří do skupiny látek, z kterých se vyrábí známá polyuretanová pěna. 

 

V článku jsou citování Brian Holloway, programový manažér DARPA a generálmajor Bill Hix a oba dva se shodují v zdůrazňování potenciálu tohoto programu. Převážně ve smyslu pravděpodobného zvýšení procenta zachráněných u zranění, která byla neřešitelná v polní péči (Field Care, 2. fáze péče o zraněného dle TCCC).

 

Na závěr je třeba zdůraznit, že všichni aktéři projektu čekají na výsledky klinických testů. Ty budou pro další pokračování projektu klíčové, protože doposud nebyla pěna vyzkoušena na lidském organismu.

 

Netroufám si odhadnout časovou osu a začátek případných dodávek k jednotkám. Co je ovšem zřejmě vysoce pravděpodobné, je to, že první dodávky budou směřovat k jednotkám velitelství pro speciální operace (SOCOM). Jestli se tato metoda dočká masového rozšíření, protože její potenciál není pouze ve válečné medicíně, je ale stále nejasné.

 

Zdroje: DARPA, Záchranná služba

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.9 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Ultramarinus Datum: 30.12.2012 Čas: 03:18

Velmi užitečný nápad - pokud se prokáže, že skutečně funguje tak, jak to teď vypadá, stálo by za zváření ho přidat do klasického balení "první pomoci" pro každého vojáka, nejenom pro polního medika. Možná by bylo užitečné, aby ještě prostřednictvím té pěny dostali do zraněného trochu analgetik, případně lokálních anestetik a možná i antiseptik + léky užitečné k potlačování nebezpečí při takovém druhu vnitřního krvácení. Abych to řekl trochu normálněji a zajistil, že se nezamotám do cizích slov - představuju si to tak, že by v té pěně už byly předem "namixované" léky, které by zajistily, aby zraněný pokud možno necítil bolest z toho zranění, aby to snížilo nebezpečí plynoucí z možné "špíny" v ráně a zároveň, aby to pomáhalo srážlivosti krve (takový opak heparinu).

Grálem polní medicíny by pak byla taková verze, kterou by po použití na zranění ve více než polovině přpadů nemusel opravovat chirurg a byla by v rozumné době (pár týdnů?) biologicky odbouratelná sama od sebe.

Značně to připomíná princip fungování tzv "bio-foam" pěny z videoherního vesmíru HALO.
Ukázka (představa) použití bio-pěny v tomto videu zhruba v 5:27-5:29
http://www.youtube.com/watch?v=5BaVb2TlWb0
Lepší "filmová" ukázka použití bio-foam bohužel nebude k sehnání na youtube až do příštího roku.

arr