TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Davidův prak: Izraelská konkurence ruskému protivzdušnému systému S-400

Datum přidání 22.12.2015    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 142 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Izrael před několika dny provedl čtvrtý, závěrečný a úspěšný test svého výkonného protileteckého a protiraketového kompletu Daviduv prak (David´s Sling). Izraelský systém patří mezi nejvýkonnější protivzdušné prostředky vůbec a svými výkony přímo konkuruje ruskému systému protivzdušné obrany S-400 Triumf.

David's Sling

Foto: Odpal antirakety Stunner systému Davidův prak. / Israel Ministry of Defense

 

Čtvrtý test byl posledním plánovaným před zavedením Davidova praku do izraelského letectva - resp. šlo o poslední test předtím, než izraelské letectvo potvrdí počáteční dosažení operačních schopností. Izraelské letectvo, které zajišťuje raketovou protivzdušnou obranu Izraele, nasadí komplety Davidův prak v příštím roce.


Poslední testování proběhlo v jižním Izraeli za účasti izraelského ministerstva obrany a americké Agentury pro raketovou obranu MDA (Missile Defense Agency). Na vývoji Davidova praku pracuje společně izraelská firma Rafael a americká Raytheon.


Davidův prak dokáže zachytit celé spektrum cílů - od střel země-země krátkého a středního doletu, balistické rakety, přesně naváděnou leteckou munici, střely s plochou dráhou letu, letadla nebo bezpilotní prostředky. Přesné parametry systému nejsou veřejnosti známy. Věří se však, že David prak dokáže postřelovat cíle na vzdálenost až 300 km do výšky 75 km.


“Během zkoušek byly schopnosti systému testovány v nespočet scénářů simulující hrozby, pro které byl systém navržen,” uvedl po testu izraelský ministr obrany. “Střely (antiraketa - pozn. redakce) byly úspěšně odpáleny, prošly všemi fázemi letu a zničily cíle, jak bylo plánováno.”

 

Izraelská oficiální místa odmítla určit typ cílů, proti kterým byl Davidův prak testován. Davidův prak má být ale účinný například proti střelám Scud, íránským Fatah-110 a proti celé škále syrských neřízených raket ráže 302 mm.


Testy prokázaly technickou vyspělost třech klíčových částí Davidova praku. Cíle odhalil a zaměřil víceúčelový radar typu MMR (Multi-Mission Radar), který předal informace řídícímu středisku BMC (Battle Management Center). BMC navrhlo ideální obranný plán a zadalo povel k vypuštění antiraket Stunner.


Zde stojí za připomínku, že Izrael v systému Davidův prak používá radar ELM 2084 MMR (Multi-Mission Radar). Stejný radar nabízí  ELTA Systems (výrobce radaru) společně s českou RETIA Armádě České republiky.

 

Video: Test Davidova praku. / YouTube


Česká armáda deklarovala zájem až o deset víceúčelových radarů kategorie MADR (Mobile Air Defence Radar). Podle posledních zpráv Armáda ČR požaduje radar, který dokáže nejen odhalovat letouny, ale také navádět rakety protivzdušné obrany na cíl.  Pravě radar ELM 2084 MMR, sloužící v izraelských systémech Železná kopule nebo David prak, podobnými schopnostmi disponuje.


Koncepce Armády ČR počítá s nakoupením nových raketových prostředků protivzdušné obrany v 20. letech 21. století. Prostředky pak budou propojeny s již zavedenými radary kategorie MADR.


Zpět do Izraele. Klíčovou součástí Davidova praku je dvoustupňová antiraketa Stunner vybavená kombinovanou radiolokační a optoelektronickou naváděcí soustavou. Střela Stunner vyniká na první pohled nesymetrickou přídí.


Právě na vývoji výkonné střely se podílí firma Raytheon. Američané chtějí izraelskou střelu Stunner využít pro svůj vyvíjený systém protivzdušné obrany Patriot PAC-4 (Patriot Advanced Affordable Capability-4). Na rozdíl od Izraelců však Američané začlení raketu Stunner do stávajících prostředků (radar, systémy velení, odpalovací vozidlo) protivzdušné obrany Patriot.


Podle izraelských médií je střela Stunner velmi rychlá, vysoce manévrující a schopna rovněž rozpoznat klamné cíle. Zásadní výhodou střely je ale především nízká cena. Jedna raketa Stunner přijde přibližně na milión dolarů, což je 4x méně než v případě izraelské antirakety Arrow.


Davidův prak se stane prostřední součástí vícevrstvé protivzdušné obrany Izraele. Nejnižší vrstvu obrany tvoří Železná kopule a nejvýkonnější pak výkonné antirakety Šíp 2 (Arrow 2) a Šíp 3 (Arrow 3).


Zdroj: The Jerusalem Post

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Slavoslav Datum: 04.01.2016 Čas: 21:07

murfur

od toho su tu fora. Reagujes slusne takze v poho.


VOLNY PAD

ide o to, ze ked sa pozries na ten vzorec tak dolezite su: koeficient odporu, hmotnost a plocha celneho prierezu.

Pre rovnaku padovu rychlost potrebujes zachovat pomer medzi tymito velicinami. Ked nieco zmensis / zvacsis proporcionalne co sa rozmerov tyka tak napr plocha sa bude menit nasobe a objem este viac a tym padom aj padova rychlost. Staci si uvedomit, ze plocha sa meni s druhou mocninou a objem s tretou.

EMP

nebudem to dalej riesit. Pre danu hmotnost sa mi tie vykony zdaju nerealne a verimm, ze taky vykon i ked vo velmi kratkom case by dokazala moderna elektronika ustat.

Uzavriem to tym, ze neverim na zazracne, ultimativne, ani nejake ine super zbrane a to co tu popisujes pre Atropus by bola v sucasnosti ultimativna zbran min pre letectvo. Ako som pisal predtym ruske stroje by boli nezostrelitelne pre zapadne rakety a aj MIG 15 s Atropusom by bol kralom oblohy.

avatar
Slavoslav Datum: 02.01.2016 Čas: 19:26

murfur,

ja niekedy fakt pochybujem , ze citate to na co reagujte, pripadne ci to chapete.

prave si totiz predviedol to iste co Hombre. povedal si sice technicky spravne veci len si vobec nepochopil ich aplikaciu takze.

POHYB TELIES V ATMOSFERE

dakujem ze si obsirne popisal to co som pisal vo svojcih prispevkoch. Ja som to nepokladal za potrebne kedze som predpokladal, ze to chapes a zjavne som mal pravdu. Ale meritum veci si netrafil.

takze, ano Cx je bezrozmerna velicina. Bohuzial pre teba teleso x krat zmensene nebude mat rovnaku padovu rychlost i ked bude vyrobene z toho isteho materialu ako teleso vacsie z dovodu rozdielnej hmotnosti.

Skus si len tak pre srandu prepocitat padovu rychlost ocelovej gule s priemerom 1m a s priemerom 0,01m. Pouzi tieto vstupne parametre
Cx = 0,5
hustota ocele 7850 kg/m^3
hustota vzduchu 1,2 kg/m^3

vzorec pre padovu rychlost mas tu:
http://vtm.e15.cz/fyzika-na-vikend-pad-z-nejvyssiho-mrakodrapu

podla tvojej teorie by mala byt rovnaka pre obidve telesa, rozdiel vsak bude priepastny. Cakam na tvoje vysledky ja ich mam na stole.

K urychlovaniu vzduchu okolo telesa. BINGO, presne na to som narazal stym kridlom. Takze cokolvek co sa oddeli od Iskandera musi najskor prekonat prudenie s reletivne vyssou rychlostou ako je samotna rychlost Iskandera ako bonus a to nehovorim o turbulenciach

EMP

este raz, ak plati zakon zachovania energie tak je to nerealne. I ked pouzijes vykonejsiu trhavinu znamena to, ze viac energie sa vyplytva ako straty. Ono ak by si nou chcel urychlovat nejake telesa potebujes vybuch smerovat, alebo ratat s obrovskym plytvanim. U bezzaklzovych zbrani sa na pohyb strely napr pouzije len tretina prachovej naplne. Zvysok ide dozadu na utlmenie spatneho razu.

To znamena, ze bud tam bude nejake smerove zariadenie teda de facto hlaven ktora ale kvoli tlakom a energiam ktore tam chces dosiahnut bude musiet byt neumerne silna (hruba) a hravo presiahne hmotnost 180g ktory prisudzujes celemu zariadeniu.
Alebo sa ti vacsina energie rozptyli do okolia a nevyuzije sa na generovanie pulzu takze sme zase tam kde sme boli. Proste celkova energia toho pulzu moze byt pri tej hmotnosti miziva a nijaka ina.

Toto su zakonitosti realneho sveta ktore nemas ako obist pri danych vstupnych parametroch. Nezabudaj, ze z konstrukcie palnych zbrani mam diplom a na tomto poli som si isty (aby sme sa nemylili o ake pole ide. Vyuzitie chemickych latok pri udelovani rychlosti inym telesam).

Co sa tyka tvojich vyrokov. Doslovne si pisal, ze pole sa bude sirit inak enebude teda tak klesat. Tym si poprel teoriu pola.
Lietadla dokazu prezit uder bleskom to len tak naokraj.

avatar
Shania Datum: 31.12.2015 Čas: 22:22

flanker.jirka: tak mi to nedalo spát jak to bylo doopravdy s tou tryskou z YAKu a SMSgt Mac se většinou v těchto věcech neplete.

Tak jsem pátral a narazil jsem na tento článek zabývající se vývojem té trysky od začátku, je to zajímavé čtení

http://www.codeonemagazine.com/f35_article.html?item_id=137

Zkráceně:

A great deal of misinformation has appeared on the Internet regarding the relationship of the Soviet Yak-41 (later Yak-141), NATO reporting name Freestyle, to the X-35 and the rest of the JSF program. The Pratt & Whitney 3BSD nozzle design predates the Russian work. In fact the 3BSD was tested with a real engine almost twenty years before the first flight of the Yak.

US government personnel were allowed to examine the aircraft. However, the 3BSN design was already in place on the X-35 before these visits.

článek napsal:

Kevin Renshaw served as the ASTOVL Chief Engineer for General Dynamics and was later the deputy to Lockheed ASTOVL Chief Engineer Rick Rezabek in 1994 when the 3BSD concept was incorporated into the X-35B design. Renshaw continues to work in the Advanced System Development branch of Skunk Works where he is currently working on flight demonstration of the DARPA ARES VTOL UAV program.

avatar
Slavoslav Datum: 31.12.2015 Čas: 19:19

Bude sranda

Platí ak a = g

Lenže ak a je zrýchlenie telesa to v realnej atmosfere nieje rovne g

Zostavme si teda sustavu síl ktoré posobia na pohybujuce sa teleso volnym padom v atmosfere

Smerom dole gravitačné zrýchlenie teda
Fg = m*g
Proti pohybu telesa odpor vzduchu
Fo = 1/2 S ro v^2

Suhlasis?

Apropo. Cital si tie odkazy? Špeciálne prvy

avatar
Hombre76 Datum: 31.12.2015 Čas: 19:06

Postupně :
1/ Uznáváš že platí ? :
Fa = -Fg
m x a = -m x g
(m - hmotnost, a - zrychlení, g - tíhové zrychlení)
Výslednice sil musí být nulová, protože po nějákém čas už těleso nezrychluje.

avatar
Slavoslav Datum: 31.12.2015 Čas: 17:58

apropo, ak je ten moj vzorec len pre zrychlenie telesa tak daj

ktoreze teleso bude zrychlovat rychlejsie? ved si vravel, ze m sa vykrati a mozeme ho zanedbat

tak sa predved a vykrat ho

a=(m*g - (1/2)*Cx*S*ro*v*v ) / m

ostatnym, sry za agresivne prispevky ale tie hluposti co tu hombre tvrdohlavo prezentuje sa nedaju len tak prehliadnut najma ked druhych posiela na zakladnu skolu a nedokaze pochopit ani taketo trivialne zalezitosti

avatar
Slavoslav Datum: 31.12.2015 Čas: 17:53

hombre

ked tu chces byt za blbca tak ok. Vobec nechapes fyzikalne principy a nevies ich aplikovat v praxi.

este raz

na teleso padajuce v atmosfere posobia tieto sily

tiazove zrychlenie Fg = m*g

pre kazde teleso je rovnake co si prave dokazal tym svojim siahodlhym prispevkom ktory avsak neriesi meritum veci

odpor prostredia pre pohybujuce sa teleso

Fo = 1/2*Cx*S*ro*v*v kde S je plocha prierezu v smere pohybu a ro hustota prostedia

vysledna sila posobiaca na teleso a urychlujuca ho v prostredi je teda

F = Fg-Fo kde za kladny smer povazujeme ten dole (ak sa ti nepaci prehod si znamienka)

co myslis ktore teleso ak budu mat rovnake Cx a S a tym padom aj rovnaku zlozku odporu prostredia Fo bude padat rychlejsie a dosiahne vyssiu rychlost?

to lachsie kde je zlozka Fg mensia a teda Fo ukroji percentualne vacsi podiel z vyslednej sily podielajucej sa na zrychleni, alebo to tazsie?

co myslis, ktore teleso dosiahne vyssiu padovu rychlost? to ktoremu staci mensia rychlost, aby zlozka Fo dosiahla hodnotu rovnu Fg pre dane teleso, alebo to tazsie?

ak si to stale nepochopil nema zmysel to dalej riesit ale tvoje vedomosti su ubohe pripadne ide len o namemorovane znalosti ktore niesi schopny aplikovat na realne priklady

odpor vzduchu totiz nieje mozne zanedbat

tu mas par prikladov

http://vtm.e15.cz/fyzika-na-vikend-pad-z-nejvyssiho-mrakodrapu

rychlost padu vo vakuu 495 vs rychlost v atmosfere 75
mas tam aj vzorec pre medznu rychlost a ako mozes vidiet hmotnost tam ma dolezitu rolu

http://technet.idnes.cz/baumgartner-rychlost-dopadu-dgv-/tec_technika.aspx?c=A121015_135234_tec_technika_mla

http://fyzweb.cz/odpovedna/index.php?hledat=kompenzov%C3%A1na

otazka c4 a odpoved
"Proto také v reálném případě neplatí, že všechna tělesa padají stejně."

avatar
Hombre76 Datum: 31.12.2015 Čas: 17:02

Slavoslav :
Ale to je jen rovnice pro zrychlení tělesa, to je jen jedna ze složek.

Tak teda jak ve škole pro žáky, jednodušeji to už nejde :
Řekněme, že M je hmotnost Země, m je hmotnost nějakého tělesa. r je vzdálenost jejich těžišť. Na těleso i na Zemi působí stejné síly F.

F1 = F2 = kappa x (m x M}/r^2

Kappa je gravitační konstanta. No a z Newtonova druhého zákona, který si jistě pamatujete ze školy (F=ma) lze dostat po dělení celé rovnice hmotnosti m jednoho tělesa:

F1/m = a1 = kappa x M/r^2 ... toto je pak zrychlení tělesa m (m se na druhé straně vykrátilo a zůstalo pouze M). Podělením M - hmotnosti země dostaneme zrychlení Země:
F2/M = a2 = kappa x m/r^2
No a pak když pozorujeme toto ze země - tzn. Země se pro nás nehýbe, tak musíme zrychlení sečíst:

a = a1 + a2 = kappa x M/r^2 + kappa x m/r^2 .. a tak bude zrychlovat padající těleso z pohledu Země. Jenže druhý člen je kvůli malé hmotnosti m vzhledem k prvnímu členu s obrovskou hmotností Země M zanedbatelně malé, tak se vynechává a pak nám zbyde pouze "výsledný tvar":
a = kappa x M/r^2 = g
A jak můžete vidět, tak zrychlení a nezávisí na hmotnosti tělesa, nýbrž Země a je tedy pro všechny tělesa stejné. Někdy je označováno jako g - tíhové zrychlení.

To, že se všechny tělesa v gravitačním poli Země pohybují rovnoměrně zrychleným pohyb se zrychlením g, je možné zavádět pouze když se jedná o tělesa s hmotností zanedbatelnou vzhledem k Zemi. A taky se těleso musí pohybovat blízko povrchu Země - za r se pak dosadí poloměr Země.

Honza H:
Ten pokus určitě vyzkoušej, ale musíš pustit oba míče ve stejný okamžik :))

avatar
HonzaH Datum: 31.12.2015 Čas: 11:18

Honbre76: mám takový dojem, že teď jste se do toho opravdu trochu zamotal. Úvaha je jednoduchá a jednoduchý je i pokus. Zajděte do Kiku, tak jsou takové koše plné míčů. Vyberte dva stejné,tím budete mít dvě tělesa stejného tvaru a velikosti, povrch bude také stejný. Při troše štěstí i obrázek :) Pak jeden míč třeba injekční stříkačkou naplňte vodou. Oba míče tak budou stejně velké, budou mít stejný průřez, stejné povrchové tření. Pak je součastně oba pusťte z okna. Bacha na lidi :)

Uvidíte, že ten těžší míč bude padat rychleji.

avatar
kazd Datum: 31.12.2015 Čas: 09:47

ta fyzika je ze střední školy
takže pokud Hombre skončil v devítce, nemůže to znát.

Dal jsem do diskuze odkaz z fyz. olympiády kde je to vysvětlené, dokonce spočítáno a v grafu namodelované příklady.

Fakt nechápu, že si to někdo ani nepřečte a furt tady motá jedno a to samé zkopírované z wiki.
Lze dokonce najít i modelaci pro německou V2, ale ani to asi někomu nezbrání pořád tvrdit to samé.

avatar
Slavoslav Datum: 31.12.2015 Čas: 09:29

Hombre76

a kde mas zaratany do tej pohybovej rovnice odpor vzduchu? ci ten anulujeme?

kolko % zo zrychlujucej sily ti ukroji pri telesach s rovnakym koeficientom odporu a prierezom odpor vzduchu pri roznych vahach si uz potom zisti na nejakom cvicnom priklade

takze ak sa hmotnost vykrati tak mi to predved na tejto pohybovej rovnici ci ti tam zostane len g

a=(m*g - (1/2)*Cx*S*ro*v*v ) / m

aby som to uzavrel

matematika myslim 5ty rocnik
fyika tak 7

kludne do toho a predved sa

avatar
Hombre76 Datum: 31.12.2015 Čas: 08:43

murfur :
Pořád tady opakuješ že neberu v úvahu atmosféru. Ale z hlediska hmotnosti tělesa je jedno jestli je to pád ve vakuu nebo atmosféře. To vakuum se udává proto, že různé tvary těles, různé povrchy mají rozdílné odpory v atmosféře a to má vliv na rychlost pádu těles. Hmotnost ale vliv na zrychlení nemá.

Cihla polystyrenu a oceli budou padat v atmosféře stejně rychle pokud budou mít stejný tvar a povrchové tření.

Slavoslav :
Ty hmotnosti se ti vykrátí i když budeš brát v úvahu atmosféru.

Na pohybující se těleso síla ve vertikálním směru o velikosti
F=-mg, kde g je tíhové zrychlení.

Záporným znaménkem se označuje, že těleso padá směrem dolů (daná souřadnicová osa je totiž obvykle orientována směrem vzhůru). Pohybová rovnice v daném směru má tvar
F = ma,
kde a je zrychlení tělesa.

Z předchozích vztahů dostaneme rovnost
ma=-mg
neboli (pro g>0):
a=-gs=\frac{1}{2}gt^2
Je vidět, že velikost hmotnosti m tělesa nemá na pohyb vliv. Všechna tělesa padají se stejným zrychlením g.

Abych to už ukončil : Zajděte si za učitelem fyziky na základní škole a zeptejte se ho :)

avatar
Slavoslav Datum: 31.12.2015 Čas: 06:57

Hombre76
murfur

hmotnost ma na rychlost pady vplyv z dovodu, ze ovplyvnuje balisticky koeficient a i ked si na semestre vonkajsej balistiky uz dobre nespominam a v praxi som sa jej nevenoval jednoduche pohybove rovnice sa daju zostavit aj so zakladnymi znalostami fyziky

pohybove rovnice

pre vakum
zrychlenie telesa: a=F/m
sila posobiaca na teleso F=m*g

po dosadeni sily o zrychlenia sa nam "m" vykrati. Tzn, ze teleso bude neustale zrychlovat a bez ohladu na jeho hmotnost bude zrychlenie rovne g


pre atmosferu
zrychlenie zostava a=F/m
avsak sila posobiaca na teleso je tiazova sila minus odpor vzduchu:
F=m*g-(1/2)*Cx*S*ro*v*v

tzn ze pri rovnakom koeficiente odporu vzduchu a plochy prierezu v smere letu bude tazsie teleso padat rychlejsie (vacsia vstupna sila m*g z ktorej odratavas odpor vzduchu ktory je vsak rovnaky) a dosiahne vysiu padovu rychlost kedze teleso prestane zrychlovat az po tom co odpor vzduchu dosiahne hodnotu tiazovej sily

murfur

zmensienie rozmerov na 1% ti nepomoze. Pre odpor vzduchu je dolezity prierez plochy a ten sa meni kvadraticky. Ako vravim, je to mozne, ale nie jednoduche a urcite tam bude nejaky pohon a stabilizacny system (turbulenice pri prekonavani prudenia okolo strely + vzduch obtekajuci strelu bude mat vysiu rychlost ako je rychlost padu (podobny efekt ako pri kridle lietadla)

EMP: vychadzal som z energetickej hodnoty ktoru obsahuje bezna trhavina C4. Nasledne som jej do granatu umiestnil nerealne vysoke mnozstvo (polovica hmonosti). To je potencialna energia ulozena v granate (zakon zachovania energie). Ta sa uvolni vybuchom a pomocou pohybu vnutornych clenov sa premeni na EMP. Straty mas pri vybuchu (teplo svetlo) pre prevode na pohyb pri generovani pulzu atd. ak bude vysledna ucinnost niekde okolo 30% tak som velmi prehnany optimista.V realite tam bude aj ovela menej pohonej zmesi a urcite nie polovica hmonosti. + ako som pisal pouzitie vacsieho mnozstva trhaviny povedie k vacsiemu plytvaniu a pouzitie brizantnejsej trhaviny k predcasnej destrukcii granatu (ako som cital a tuto oblast neovladam tak casti generatora ak maju mat dostatocnu ucinnost su z krehkych materialov). Dalej, celu tu potenialnu energiu som sustredil na 400m do jedneho bodu a to je tiez neralne a tym padom mas dalsi pokles o desiatky %.

PS: uz druhy krat si tu napisal totalnu kravinu o sireni pola. Aj ked je luc smerovy a silny VZDY a VSADE bude v realnom prostredi klesat intenzita pola so stvorcom vzdialenosti. To je proste fyzika a akymkolvek inym tvrdenim sa strapnujes. Ano pri rovnakom vykone vysielaca dosiahnes so smerovym vysielacom v urcitej vzdialenosti yssiu intenzitu oproti vsesmerovemu s rovnakym vykonom. Ale nieje to vdaka zmenam v sireni pola, ale vdaka vyssiemu vykonu vyziarenemu v danom smere.

avatar
jj284b Datum: 30.12.2015 Čas: 22:07

a to vsetko pri pade rychlostou vacsou ako 2500m/s kedy dojde k ohrevu telesa na teploty okolo 700 stupnov? a ten granat ma 150 gramov? (ci kolko si to vravel)

avatar
Hombre76 Datum: 30.12.2015 Čas: 21:06

murfur + Slavoslav :

Píšu to tady už potřetí - Hmotnost ani hustota tělesa nemá vliv na jeho rychlost pádu.

arr