TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Dělostřelecká a raketová budoucnost Armády ČR

Datum přidání 10.01.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 53 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Před pár týdny Ministerstvo obrany ČR zveřejnilo Koncepci výstavby Armády České republiky 2025. Koncepce počítá s nákupem celé řady vojenské techniky - mimo jiné samohybných houfnic, zbraňových systémů pro C-RAM úkoly a výhledově raketometů.

Foto: Po roce 2020 Armáda ČR zváží pořízení nových raketometů. Na obrázku americký M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System). / Public Domain 

 

Samohybné dělo

Koncepce obsahuje dva milníky - 2020 a 2025. První milník si klade za cíl odstranit hlavní současné nedostatky Armády ČR a připravit půdu pro postupný nárůst schopností. Milník 2025 se ponese ve znamení rozvoje a budování nových schopností Armády ČR.


Důležitou část koncepce zabírají modernizační projekty vojenské techniky a také získání nových schopností díky nákupu nových typů zbraní. Kromě notorických známých - jako je pořízení pásových bojových vozidel pěchoty, 3D radarů nebo nákup velitelských a štábních vozidel - koncepce zmiňuje i mediálně neznáme nebo opomíjené projekty.


Koncepce například počítá s rozsáhlou modernizací dělostřelectva. Před několika dny proběhla médií zpráva o zájmu Armády ČR získat 49 samohybných houfnic ráže 155 mm, které nahradí zastaralé houfnice DANA.


Jaké jsou možnosti? Lze říct prakticky s jistotou, že Armáda ČR zachová současnou koncepci dělostřelectva - nové samohybné houfnice budou na kolovém podvozku. Pokud Armáda ČR zvolí kolový podvozek, vzhledem k unifikaci výzbroje, podvozek dodá česká společnost TATRA TRUCKS.


Otázkou je pořízení věže se samotným dělem ráže 155 mm. Na světě je hned několik společností nabízející zástavbu dělostřelecké věže na podvozek českých vozů Tatra - zmínit můžeme například jihoafrickou houfnici T5-52 Condor, izraelskou ATMOS 2000 nebo “tatrovackou” verzi známe francouzské samohybné houfnice Caesar.  


Poslední jmenovaná má navíc silné postavení v ČR. Výrobce houfnice - Nexter Systems - dodá (podle současných plánů) Armádě ČR kolová obrněná vozidla TITUS, rovněž na podvozku Tatry.


Nelze zapomenout ani na nabídku slovenských firem. KONŠTRUKTA – Defence nabízí dobře známou verzi samohybné houfnice Zuzana 2 a především nejnovější Eva. O síle a zájmu slovenské firmy vypovídá, že obě houfnice jsme mohli vidět na výstavě IDET 2015. Dlužno dodat, že šlo o jediné houfnice v ráži 155 mm přítomné na největší české vojenské výstavě.


Z principu lze tatrovacký podvozek použít i u švédské houfnice Archer.

 

Foto: Nová slovenská houfnice Evavětší foto / Veletrhy Brno


Přesně naváděná munice

Koncepce připomíná nutnost vést palbu na vzdálenost větší než 40 km municí s přesným koncovým navedením. Uvažovat lze tak o dělostřeleckých granátech naváděných pomocí GPS nebo laseru, případně o munici pro cílené ničení obrněné techniky.


Zmínit můžeme například GPS naváděnu munici Excalibur nebo švédskou Bonus se submunicí (2 kusy) pro ničení obrněné techniky nepřímou palbou. Konkurencí munici Bonus je německá SMArt 155 a americká SADARM.


Velmi zajímavou přesně naváděnou municí je italská rodina dělostřeleckých granátů Vulcano.  Ve Spojených státech rovněž běží vývoj speciálního naváděcího přídavného GPS systému M1156 PGK pro klasickou dělostřeleckou munici ráže 155 mm.

 

Foto: M982 Excalibur / Raytheon


Raketomet

U tatrovek, jako základního typu kolového podvozku Armády ČR, zůstaneme. Po roce 2020 bude podle koncepce nutno zvážit pořízení nového samohybného raketometu. Jako v případě samohybné houfnice je prakticky jisté, že podvozek dodá Tatra.


Raketomety RM-70, tedy sovětské BM-21 Grad na podvozku tatrovek, Armáda ČR vyřadila z výzbroje bez náhrady v roce 2010. Role raketometu je však v armádě nezastupitelná, především díky ničivé síle a dostřelu. Moderní raketomety, ctící pravidla o nešíření raketových technologií, mohou ničit cíle až na vzdálenost 300 km (prakticky ale na vzdálenost několik desítek km).


Pro budoucí raketomety připadá v úvahu prakticky pouze americká munice MFOM (MLRS Family Of Munition). Jde o rodinu raket pro americký raketomet M270. K dispozici je celá škála raket - od neřízených raket M26 ráže 227 mm s doletem 32 km až po mohutné přesně naváděné rakety MGM-140 ATACMS s doletem 300 km. Řízené střely rodiny MFOM tvoří drtivý objem raket používaných v západních raketometech.


Střely mohou být vybaveny nejrůznějšími bojovými hlavicemi - např. několika desítkami submunice pro cílené ničení obrněné techniky.


Jaké raketomety se pro potřeby Armády ČR nabízí? Například americký raketomet M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) umístěný na středním nákladním automobilu. Raketomet dokáže vyslat na cíl až 6 raket ráže 227 mm nebo jednu raketu MGM-140 ATACMS.


Zajímavá možnost je brazilský raketomet ASTROS 2020 na kolovém podvozku Tatra. Brazilský raketomet umí odpalovat nejrůznější střely ráže 127 mm až 300 mm. Dominantně je však používána munice MFOM.


V úvahu připadá také izraelské řešení v podobě raketometu Lynx. Raketomet dokáže odpalovat izraelské střely kalibru 160 až 330 mm s maximálním doletem 180 km, případně také ruské rakety ráže 122 mm z raketometu GRAD.


Pro Armádu ČR však nebude ani tak důležité, jaký raketomet si zvolí. Klíčová se stane diskuze nad typem a počtem nakupovaných raket.

 

Video: Budoucnosti C-RAM jsou laserové zbraně. / YouTube


Schopnost C-RAM

S dělostřelectvem souvisí rozvíjení schopností ochrany Armády ČR před raketovým, dělostřeleckým a minometným útokem protivníka C-RAM (Counter Rocket, Artillery, and Mortar) po roce 2020. Klíčovou technologií při rozvoji schopností C-RAM se přitom v blízké budoucnosti stanou laserové zbraně.


Při slovním spojení “laser a Armáda ČR” se nejeden čtenář jistě neubrání, tvrdě řečeno, posměšku. Armáda ČR má nyní jistě důležitější starosti než nákup laserových zbraní. Každopádně koncepce počítá s budováním C-RAM a (blízkou) budoucností boje proti RAM munici jsou laserové zbraně.


V současné době lze pro pozemní vojsko uplatnit jen několik zbraňových systémů poskytující ochranu vojákům a techniky před RAM útoky. Například italský systém Draco obsahuje rychlopalný (80 až 100 ran/min) kanón ráže 76 mm umístěný v kolovém obrněném vozidle. Vývoj prototypu Draco byl ukončen v roce 2013, ale zatím nebyl zaveden do výzbroje žádné armády.


Výrobce Draco, italská Finmeccanica, nabízí i zbraňovou věž Porcupine s rotačním 20mm dělem M61A1. Stejnou zbraň využívá i americký pozemní systém Centurion - pozemní verze amerického námořního obranného systému Phalanx.


Německo nabízí pro úkoly C-RAM systém Mantis skládající se ze statických věží s 35mm automatickými rychlopalnými kanóny. Mantis vychází ze švýcarského protivzdušného kompletu Skyshield.


Existují i raketové systémy, například izraelský Iron Dome. Ten je schopen ničit rakety krátkého doletu, ale ne již minometnou a dělostřeleckou munici.


Budoucnost C-RAM však leží v laserových systémech, na jejichž vývoji se intenzivně pracuje. Americká armáda počítá, že první laserové mobilní obranné systémy zavede do výzbroje po roce 2020. V současné době Američané například testují proti ostré RAM munici technologický demonstrátor laseru HELLADS.


V budoucnu americká armáda počítá s instalací laserových systémů C-RAM na střední nákladní automobily. S plánovaným výkonem 300 kW dokáže laser ničit velmi rychle jakoukoliv raketovou (z raketometu), dělostřeleckou nebo minometnou munici.


Lze s úspěchem přijmout tvrzení, že pokud Armáda ČR chce vybudovat schopnosti C-RAM, bez laserových zbraní se neobejde.


Zdroj: Koncepce výstaby Armády ČR 2025

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 16.05.2016 Čas: 11:32

Možná ještě věž z houfnice Krab (v podstatě britská AS-90), na podvozku Tatra 8x8.
Nevím jak je na tom váha původní věže na Daně, ale asi tam rozdíl nebude.

avatar
Lukas Datum: 16.05.2016 Čas: 10:54

Pytam się, bo niedawno (w zeszłym tygodniu) przedstawiciele Huty Stalowa Wola, powiedzieli, iż jest "poważnie zainteresowanie" ze strony ACR.

avatar
Rase Datum: 16.05.2016 Čas: 10:23

Minomety na podvozku Panduru, AČR očividně chybí. Zájem o podobné vozidlo byl už před pár lety, kdy se zaváděly Pandury (pár lidí chtělo koupit AMV s minometem NEMO, obchod byl zrušený, kvůli korupci).
NEMO mi pořijde vhodnější, ale cena asi bude úplně jinde a možná ho prodají jen na podvozku AMV.
Navíc stejně potřebujeme jen pár kusů, tak ten plán na osazení Panduru Rakem, může být dost reálný a vláda by měla body za spolupráci v rámci V4.

Deutschmann:
Napadá mě jen, že podvozek 8x8 je stabilnější a tedy nejsou potřeba vzpěry
Modul AGM na podvozku Tatra 8x8 by byl hodně sexy :)
Přeci jen EVA je oproti tomu jiná kategorie

avatar
Lukas Datum: 16.05.2016 Čas: 09:01

Haubica na podwoziu Tary 8x8?
To nie tylko EVA - ATMOS, CAESAR, Zuzana :)

Jest kilka - do wyboru (Choć wiadomo które są faworytami)

Ja mam inne pytanie - czy to prawda, że przedstawiciele ACR rozmawiali z Hutą Stalowa Wola w temacie instalacji moździerzy Rak na Pandurze?

avatar
Deutschmann Datum: 16.05.2016 Čas: 07:44

V sobotu jsem se bavil s vojáky z Jinců a kromě vysvětlení proč zrovna 49 houfnic (2 oddíly po 24 hlavních + 1 cvičná do Vyškova).

Všichni říkali že AČR požaduje houfnici na podvozku Tatra ve verzi 8*8.

Netušíte proč?
Jestli je to kvůli unifikaci, průchodnosti terénem nebo něčemu jinému? Vždyť všichni o Evě říkali jak je to super, že je lehká, malá, ideální pro leteckou přepravu, atd.

Díky moc

avatar
Jura99 Datum: 19.01.2016 Čas: 21:45

Plamen nedělala ZVS, ale ZVI, tedy Zbrojovka Vsetín. Ovládnutí strojírny na hlavně je zajímavý čin, ale například k samohybné houfnici toho kromě hlavně a podvozku (Tatra jim už patří) ještě trochu chybí (řízení palby a nabíjecí mechanismus). Takže další na řadě že by sáhli po Konštruktě? Jinak ZVS má v nabídce novou pistoli, ale co s ní v silně konkurenčním prostředí?

avatar
Václav Datum: 19.01.2016 Čas: 17:35

Laserová zbraň - zbožné, nikdy nerealizovatelné přání generálů. Chce to méně se koukat na sci-fi filmy a raději si doplnit základní zdělání.

avatar
Rase Datum: 19.01.2016 Čas: 12:04

Pokud vezmou modernizaci výroby důkladně, seženou zahraničního partnera s know-how (Nexter, nebo Izraelci), nalijí do toho kupu peněz, tak by to fungovat mohlo. Doposud byly tamní výrobky hodně "morálně zastaralé" (hlavně praskaly, práce na Plamenu trvaly dlouho atd.)
Důvod bych viděl v tom, že tam od revoluce nebyla výroba, dobří lidi odešli (pokud tam někdy byli), výstupní kontrola asi nic moc a celkový útlum (financování, výroby a všeho).
Snad to mají dobře promyšlené, ale na druhou stranu, pokazit to víc už nemůžou.

avatar
juhelak Datum: 19.01.2016 Čas: 10:36

to už radsi velkou Bertu :D

avatar
skelet Datum: 19.01.2016 Čas: 10:34

Evču nebo Zuzku? :)

avatar
juhelak Datum: 19.01.2016 Čas: 10:23

jen k tematu co se asi nakoupi.. :o/
http://ekonomika.idnes.cz/zbrojar-strnad-odleje-dela-made-in-czechoslovakia-f74-/ekonomika.aspx?c=A160116_2218835_ekonomika_rts

avatar
Lukas Datum: 14.01.2016 Čas: 09:43

W Polskim projekcie HOMAR najważniejszy ma być
- polski system dowodzenia i kierowania ogniem
- udział polskiego przemysłu w produkcji rakiet / prawo do tworzenia polskich głowic bojowych

Dlatego to tyle trwa - MON nie chce kupować produktu "z półki" tylko dał czas HSW aby ta negocjowała z LM i IAI, na temat współpracy, a potem wybrała, który producent będzie partnerem projektu...

Trochę szkoda, że Homar będzie lekką wyrzutnią na ciężarówce 6x6 - a nie ciężką na 8x8 wówczas można by pomyśleć o 2x227mm.

avatar
Jura99 Datum: 14.01.2016 Čas: 08:42

wlko: nástavba Modularu je buď americká z raketometu M270 MLRS v kontejneru LPC nebo poupravená klasická 122mm z GRADU. Kontejnery se dají jeřábem vyměnit. Nevím co je na nástavbě "nového" když je použita M270 a Grad, nový je systém řízení palby od německé firmy Diehl, která byla současně dodavatelem (hlavním koordinátorem) modernizace RM-70/85 pro OSSR. Poláci vyvíjejí svůj raketomet Homar, zas tak dlouho jim vývoj trvat nemá (asi 2roky), opět použijí americkou nástavbu M270, ale navíc jim to bude schopné střílet rakety ATACMS s dostřelem až 300km, takže proti Modularu celkem dost bonus navíc, ačkoliv je to opět "pouhý" nákup zahraniční nástavby a implementace do systému řízení palby.

avatar
skelet Datum: 13.01.2016 Čas: 17:42

Dle Mladé Fronty a rozhovoru s ministrem financí Babišem .. ve zkratce "musíme zbrojit a bude to stát hodně peněz"

avatar
Lukas Datum: 12.01.2016 Čas: 23:57

A tymczasem Departament Obrony USA otrzymał zapytanie od MON Chorwacji...
Pytanie tyczy się 16 M270A1 z nadwyżek USA

arr