Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných ... Více

Ruská vojenská politika v roce 2018

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity ... Více

Ruský Rostech – současnost a plány zbrojního giganta

Ruský státní technologický holding Rostech je obří ... Více

Rakouské granáty pro Armádu ČR

Česká zbrojovka dodá české armádě nové útočné a ... Více

Letecká technika

Dodávky bojových letadel do ruského letectva v roce 2017

Datum přidání 11.01.2018    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 75 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V roce 2017 ruský průmysl pokračoval v dodávkách bojových a cvičných letounů do ozbrojených sil Ruské federace. V roce 2017 pro ruské letectvo a leteckou složku ruského námořnictva bylo vyrobeno 43 bojových a šest cvičných proudových letounů.

Foto: Su-30SM; větší foto / Korporace IRKUT

 

Proudová bojová letadla

Ruské letectvo v roce 2017 převzalo 17 víceúčelových stíhaček Su-30SM, deset Su-35S a 16 taktických bombardérů Su-34. Mezi bojové letouny lze počítat i šest cvičně-bojových Jak-130. Su-30SM, Su-34 a Su-35S tvoří, a minimálně v následujícím desetiletí budou tvořit, páteř ruského letectva.

 

Irkutský letecký závod patřící pod Korporaci IRKUT dodal v roce 2017 ruskému letectvu 12 a letecké složce ruského námořnictva pět víceúčelových stíhaček Su-30SM. Irkutský závod, kromě všech verzí Su-30 (včetně verze “MKI” pro Indii), vyrábí civilní dopravní letadla Irkut MS-21, cvičně-bojový Jak-130 a vyvíjí vrtulový Jak-152.


Ruské letectvo Su-30SM přiřadilo k 14. gardovému stíhacímu leteckému pluku, 105. kombinované letecké divize, 6. letecké armády v Západním vojenském okruhu na základně Kursk — Vostočnyj.


Pět “námořních” Su-30SM dorazilo k 72. letecké základně baltského loďstva v Čerňachovsku (Kaliningrad). Na základně v Čerňachovsku již slouží šest Su-30SM.


Ruské letectvo v roce 2012 objednalo 88 a ruské námořnictvo 28 Su-30SM. Letectvo již provozuje 80 a námořnictvo 20 letounů. Su-30SM je proto nejpočetnější klasická víceúčelová stíhačka v ruském letectvu. Dalších šest Su-30SM bylo mezi roky 2015 až 2016 dodáno do Kazachstánu.

 

Taktický bombardér Su-34 vyrábí Novosibirský letecký závod V. P. Čkalova (NAPO). Kromě Su-34 NAPO vyrábí malé dopravní letouny An-38-100, provádí úpravy a modernizace taktických bombardérů Su-24 a dodává díly a sestavy pro civilní dopravní letoun Suchoj Superjet 100, který je sestavován v Komsomolskoamurském leteckém výrobním sdružení (KnAAZ; dříve KnAAPO).

 

Foto: Su-34; větší foto / Oleg V. Beljakov; CC BY-SA 3.0

 

V letošním roce deset vyrobených Su-34 obdržel 277. bombardovací letecký pluk, 303. kombinované letecké divize, 11. letecké armády na základně Churbá u města Komsomolsk na Amuru ve Východním vojenském okruhu. Pluk v roce 2016 získal 16 Su-34. S letošní dodávkou Su-34 tak pluk již kompletně dokončil přezbrojení z taktických bombardérů Su-24M2.

 

Dalších šest Su-34 převzal 2. gardový bombardovací pluk, 21. kombinované letecké divize, 14. letecké a protivzdušné armády na letišti Šagól (Čeljabinsk) v Centrálním vojenském okruhu. Su-34 na základně Šagól prozatím slouží vedle taktických bombardérů Su-24M2. Všechny Su-24M2 mají být ale do roku 2020 vyřazeny ze služby (možná později) a nahrazeny Su-34 a bitevníky Su-25M/M3.

 

Všech letos dodaných 16 Su-34 bylo součástí objednávky na 92 letadel z roku 2012 (zatím bylo dodáno 70 letadel z této objednávky). Na konci roku 2017 dosáhl celkový počet Su-34 v ruském letectvu (včetně sedmi předvýrobních modelů) 114 kusů. Su-34 se tak stala prvním post-sovětským bojovým letadlem vyrobeným pro domácího zákazníka, který překonal 100 vyrobených kusů.

 

Foto: Su-35; větší foto / KnAAPO


KnAAZ v minulém roce dodalo ruskému letectvu také deset víceúčelových stíhacích letadel Su-35S. Letouny jsou dodávány v rámci pětileté smlouvy (z roku 2015) na 50 Su-35S.

 

Deset Su-35S dodaných v roce 2017 (a deset z roku 2016) bylo přiřazeno k 159. gardovému stíhacímu leteckému pluku, 105. letecké kombinované divize, 6. letecké armády na letišti Besovec (Karélie) v Západním vojenském okruhu. Na základně Su-35S slouží vedle stíhaček Su-27 a Su-27SM.

 

První objednávku 48 stíhaček Su-35S z roku 2009 firma Suchoj realizovala mezi roky 2012 až 2016. Celkový počet Su-35S v ruském letectvu na konci roku 2017 dosáhl 68 letadel.

 

Irkutský letecký závod v roce 2017 předal ruskému letectvu šest cvičně-bojových proudových letadel Jak-130. Objednávku na 30 Jaků-130 podepsalo ruské ministerstvo obrany s korporací IRKUT v dubnu 2016 a všechny letouny mají být (podle zatím platných plánů) dodány do konce letošního roku.

 

Foto: Jak-130; větší foto / Korporace IRKUT

 

Na základě smlouvy z roku 2016 bylo dodáno 16 Jaků-130, které slouží na 200. letecké výcvikové základně nedaleko města Armavir v Krasnodarském kraji u pobřeží Černého moře. Dodávky Jaků-130 k ruskému letectvu se však dočasně zastavily (to vysvětluje pouze šest dodaných letounů v roce 2017). Podle blogu BMPD to je pravděpodobně způsobeno probíhajícími úpravami na letounu v souvislosti s dvěma leteckými nehodami Jak-130 v jediném dni (21. června 2017). Ruské letectvo k dnešnímu dni provozuje 95 Jaků-130.

 

V roce 2017 ruský letecký průmysl předal letectvu i další letouny, mimo jiné tři prototypy (ve finální konfiguraci - mimo motorů) stíhačky páté generace Su-57. Výrobní závod KnAAZ již vyrobil deset Su-57, resp. T-50. 

 

Co se týče exportu, v roce 2017 ruský průmysl dodal do zahraničí 33 bojových letounů – Egypt získal 15 MiGů-29M/M2, Alžírsko šest Su-30MKI(A), Kazachstán dvě Su-30SM, Čína deset Su-35 a Barma tři Jaky-130.

 

Dodávky bojových letadel ruským ozbrojeným silám v letech 2008 až 2017

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

MiG-29SMT

-

28

-

-

-

-

-

3

11

-

MiG-29UB

-

6

-

-

-

-

-

2

-

-

MiG-29KR

-

-

-

-

-

2

8

10

-

-

MiG-29KUBR

-

-

-

-

-

2

2

-

-

-

Su-27SM(3)

-

-

4

8

-

-

-

-

-

-

Su-30M2

-

-

2

2

-

3

8

3

2

-

Su-30SM

-

-

-

-

2

14

21

27

19

17

Su-34

1

2

4

6

10

14

18

18

16

16

Su-35S

-

-

-

-

2

8

24

12

12

10

Jak-130

-

3

6

3

15

18

20

14

10

6

 

1

39

16

19

29

61

101

89

70

49

 

Video: An-148-100E / YouTube

Dopravní letadla

Pokud jde o dodávky nebojových letadel, v roce 2017 ruské letectvo převzalo od Voroněžské akciové letecké společnosti (VASO) pouze dva AN-148-100E a tři lehká výcviková letadla DA42T, které vyrábí Uralský závod civilního letectví (UZGA) podle licence od rakouské firmy Diamond Aircraft Industries. DA42T slouží k výcviku ruských pilotů dopravních letadel a ruské ministerstvo obrany u UZGA objednalo 35 letounů tohoto typu. V případě AN-148-100E ruské letectvo v roce 2013 objednalo 15 letadel, zatím bylo dodáno 12 letadel.

 

Na rozdíl od bojových letounů prakticky u všech projektů dopravních letadel pro ruské letectvo jsou problémy s vývojem a výrobou (Il-76MD-90A, An-148-100E, An-140-100).

 

Nejvíce letectvo tíží problémy s projektem transportních letadel IL-76MD-90A, které mají v budoucnu tvořit páteř ruského strategického letectva. V letech 2016 až 2017 firma  Aviastar-SP nedodala žádný IL-76MD-90A. V roce 2012 ruské letectvo objednalo 39 letounů IL-76MD-90A, ale prozatím v letech 2014 až 2015 získalo tři letouny úvodní výrobní šarže a jeden letoun ve finální konfiguraci. Vývoj IL-76MD-90A si Kreml objednal v roce 2006.

 

Video: IL-76MD-90A / YouTube

 

Současný výrobní plán počítá s výrobou všech 39 IL-76MD-90A do konce roku 2021 (o čtyři roky později, než bylo plánováno). Podle IHS Janes zpoždění způsobilo kompletní převedení výroby z uzavřeného Taškentského mechanického závodu v Uzbekistánu, který v roce 2010 vyhlásil úpadek, do leteckého závodu v Uljanovsku. Podle IHS Janes tak Aviastar-SP musel kvůli přesunu vyvinout “nové procedury statických testů” IL-76MD-90A.

 

Nicméně ruské letectvo IL-76MD-90A věří – Vladimir Benediktov, šéf ruského dopravního letectva, při návštěvě leteckého závodu v Uljanovsku oznámil, že ruské letectvo potřebuje do konce roku 150 až 200 dopravních letadel Il-76MD-90A.

 

Samarský závod Aviakor v roce 2017 nedodal žádné turbovrtulové letouny An-140-100 a nezdá se, že ruské ministerstvo obrany objedná další tyto letouny. Celkově Aviakor ruskému letectvu a letecké složce námořnictva v letech 2009-2016 dodal devět letadel tohoto typu.

 

A konečně Kazaňské letecké výrobní sdružení S. P. Gorbunova v roce 2017 dokončilo stavbu dvou dopravních letadel Tu-214PU-SBUS určených pro přepravu ústavních činitelů. V současné době jsou oba letouny v testovací fázi.

 

Zdroj: IHS JanesBMPD

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
pjek Datum: 17.01.2018 Čas: 11:28

Z článku (nejen) je nabíledni, že v RF jde navzdory sankcím a nutnosti řízení na vyšších prioritách o vojenskou produkci běžící jen mírně za plánem, zatímco civil trpí více a dopravní letadla i díky neschopnosti Rogozina a jemu podobných mají značné zpoždění. Ohledně toho, že ČR se podílela na vývoji KC-390, nechápu, že nespolupracuje účinně na zkouškách, při nichž se projevil problém se ztrátou tlaku kvůli námraze. Tohle je jako ložisko TBC poté, co byla prakticky vymýcena a téměř všichni jsou imunní. Přitom právě zdůraznění významu IL-76 MD-90A je zřejmé, že CASA bylo šlápnutí do trusu a Embraery, pokud se vyřeší problém se vztlakem za mrazu, jsou logickým a jistě i dostupným řešením, navíc s potenciálním hybridním vojenskocivilním využitím. Totéž se týká i vrtulníků, u nichž se opět potvrdilo politické diletantství, takže Šlechtová musí hasit požáry, které nezaložila. A takových je...

avatar
flanker.jirka Datum: 15.01.2018 Čas: 19:25

Larry: to byla svatokrádež za bílého dne, pokud by AČR nyní potřebovala nový motor do Alcy, tak jej bude muset koupit dráž než za kolik to éro do USA prodala :-(

avatar
Larry Datum: 15.01.2018 Čas: 10:19

To flanker.jirka
"..... když se toho někdo zbaví tupě pod cenou, tak se to bere. "

A nemusíme chodit daleko. Taková L-159 Alca pro Draken, to byl také "deal" :-(
Holdt když se toho někdo zbaví tupě pod cenou, tak se to bere.....

avatar
flanker.jirka Datum: 14.01.2018 Čas: 20:34

logik: obecně by byl mig výhodný pouze pro státy, které buď nemají na dražší mašiny nebo k nim nemají přístup na trzích.
Výhodnost používání v Polsku je jasná, když se toho někdo zbaví tupě pod cenou, tak se to bere.
Další hledisko výhodnosti by se dalo najít v tom, že 29 je stavěna jako jedna z komponent PVOS, na to ty mašiny stačí, prostě jednoúčelový stíhač, pokud s tím člověk nemá v úmyslu lítat na křížové tažení přes půl planety, kdyby to byl nepřekonatelný problém, tak by ty Migy nedávali na airpolicing v Litvě v době, kdy už měli bojovou připravenost F 16.
Ohledně neustálého prodlužování životnosti bych si dovolil nesouhlasit, draky budou olétané a díly na ně prostě mít nebudou, tam to opravdu už končí, v roce 2030 budou ty mašiny přes 40 let staré, to je na dogfighter dost, museli by volit provoz se značným omezením na počet manevrů s vyšším přetížením.
Typickým příkladem opačného používání techniky zvolili na slovensku, tam nějaká pomazaná hlava za ruské dluhy vzala Migy 29 a náhradní díly na tehdy používané migy 21, výsledek byl takový, že 21 vyřadili a zbyly jim plné sklady, místo aby si vzali do skladů díly na 29. Ale to je už z jiného soudku.

avatar
logik Datum: 14.01.2018 Čas: 17:08

Flanker: jasně, v podstatě se vším bych souhlasil. Akorát právě to, že Němcům stálo za to 29 vyřadit, a naopak to, že Poláci všechny migy, co měli dostali výhodně, podle mně nijak neukazuje na výhodnost Migu obecně; to, že je Polsko používalo dlouho bylo právě proto, že jakákoli jiná letala by darem nedostali.

A k výměně 29 společně s 22 to právě spěje - a to před dolétáním 29. Ty by měli životnost až cca do roku 30 (nehledě na to, že když se chce, tak životnost jde prodloužit, že...).

Takže právě na Německopolských mizích nějak nevidím tu výhodnost provozu Migu29 (pokud teda - (pozor nadsázka :-)) - nebereš jako výhodnost to, že je to takovej klumpr, že Ti ho každej dá zadarmo či za hubičku... anebo za sokola :-)).

avatar
flanker.jirka Datum: 14.01.2018 Čas: 14:36

logik: Poláci byli spokojeni jak želvy, za minimum získali stroje s dobrým resursem, na které už měli zázemí, protože je používali, měli vycvičený personál. Němci je měli po zařazení Typhoonu do služby jen do počtu, porovnávat pak provozní náklady je zbytečné. Pro ně je otázka prestiže mít své stíhačky.
Tornáda nepočítám, nemaji stíhací verze, na rozdíl od Britů.
Co stojí hubičku a co majlant pak vědí asi sami lépe, provoz Typhoonu asi levný moc nebude, Rakousko se jich chce zbavit.

Případ Polska je takový, že na airpolicing je mig postačující, přišly u nich upgrady. Mají zázemí, vycvičený personál, zbraně. Jediné co by možná bylo levnější je pouze nahrazeni za F 16 stejné verze jaké už mají, vše ostatní bude náročnější. Osobně si myslím,cze 29 se jim vyplatí nahradit až za náhradu společně s nahrazením i SU 22, tam už by to mohla být F 35. Tak že než na krátké mezidobí nahrazovat 29 za F 16, to vyjde lépe počkat a využít zbývajícího resursem 29.

avatar
logik Datum: 14.01.2018 Čas: 13:33

flanker: Ale já jsem se neptal na výhodnost pro Německo, ale pro výhodnost pro Polsko, což jsou dvě naprosto nesouvisející věci. Může být obchod, který je výhodný pro obě strany, stejně jako obchod, který není výhodný ani pro jednoho.
(btw. tebou ražená nevýhodnost pro Německo je naopak argument, který mluví proti Migu - zbavovat se za nevýhodných podmínek budu daleko spíše letadla, které stojí na provozu majlant, než letadla, která bych mohl dál provozovat za hubičku).

V době darování 29tek do Polska pak není pravda, že Německo mělo jen F4. Kromě Tornád (což jsou pravda letadla, která si příliš nekonkurují) už dostávali první Eurofightery (dodávky začaly 2003), takže šlo o nahrazení za pokročilejší letoun, nikoli o vyřazení bez náhrady (byť celkové počty letadel v Luftwafe v tu dobu šli dosti dolů).

To, že Mig-29 je lepší než nic, to je snad jasné. Takže argument, že ho Poláci nevyřadí bez náhrady nic nedokazuje. Otázka, kterou řešíme je: Je Mig-29 lepší než konkurence (alespoň pro některé okolnosti)? A vyplatí se provozovat Mig-29, nebo se spíše státům vyplatí jiný letoun?

To, že jak Německo se 29tek zbavilo předčasně a Polsko plánuje totéž, o nějaké výhodnosti Mig-29 příliš nesvědčí.

avatar
flanker.jirka Datum: 14.01.2018 Čas: 00:39

logik: názor na výhodnost nebo nevýhodnost z mé strany byl odpovědi na váš dotaz ;-)
Pokud zminujete mig 35 tak to nemá smysl pro nikoho kdo má přístup k západnímu trhu.

Údržbu a provoz 20 zavedených letadel se vyplácel, měli pouze poslední verze F4. Migy měli zavedené a westrenizovane, je jasné, že pokud zavadeli nový typ tak starší nahradí, pokud je nutně nepotřebuji. Na trhu to mělo rozhodně větší cenu než jedno euro. I cena šrotu nebo do muzeji by byla větší. Nemoznost další modernizace a limitovaný dolet je jen to co jsem psal o tom, že to byla prapůvodní verze, kterou ani rusové nepoužívali dlouho.

Polaci evidentně potřebu stíhačů na airpolicing vítají i dnes, nebo jim snad vysvětlíte, že se toho mají zbavit, nejlépe už včera?

avatar
logik Datum: 13.01.2018 Čas: 22:47

flanker: Zaprve (ne)výhodnost pro německo je tady jaksi offtopic -.i kdyby to bylo nakrásně nevýhodné, tak to o výhodnosti koupě 29/35 neříká nic.

Zadruhé - němci nakupovali přest sto eurofighterů, které avionikou byly o dost jinde, než 29. Proč by měli držet dvacet dalších stíhacích letadel, v mnoha ohledech horších než EFT (byť manévrovatelností se mu vyrovnali), a tedy držet celou logistiku pro tento typ? 29 Luftawfe byly rané verze 29 a jejich schopnosti bez modernizace byly poměrně omezené, především co se týče avioniky (navigace, radar, situation awareness) a především doletu (combat range byla i s centerline droptankem 100-150nm)?

V okamžiku, kdy měli Eurofighter, tak by buďto museli do 29 narvat mraky peněz - a živit další typ letadla - anebo se ho zbavit, což bylo ve výsledku daleko rozumnější. Obzvlášť, když koupí EFT podporovali i domácí průmysl.

Poláci pak nezačínají s úvahami. Poláci se jich chystají zbavit, a to v kratším horizontu, než kdy jim vyprší životnost. Svědčí to nějak o spokojenosti Poláků s těmito letadly?

avatar
flanker.jirka Datum: 13.01.2018 Čas: 17:49

logik: nevýhodné to bylo pro Němce. Poláci dělají dobře, že už začínají s úvahami o výměně již teď.

avatar
logik Datum: 13.01.2018 Čas: 17:05

flanker: Příliš nechápu Tvůj odstavec ohledně toho zadarmo - tvrdíš, že odběr těch Leopardů byl nevýhodný? 120 leopardů za 243 milionů dolarů? Co bychom teď za takový kauf dali. Stejnětak tak deal za Sokoly podle mne považuješ za velmi výhodný. Takže tady se shodneme, že ty 29 mělo Polsko "za hubičku", ne?

S tím, že polské F16 jsou novější - souhlas. Přesto však podle mne nejde o Polských mizích říct, že se jich drží. Obzlášť když narozdíl od F16 např. jsou schopni dělat overhaul motorů sami, což by jim mělo snižovat cenu za letovou hodinu, a životnost 29 byla prodloužena na čtyřicet let (někam k roku 2030) tak náhradu hledají už teď a nesnaží se Mig-29 "využít do mrtě". Pokud by to bylo tak levné letadlo na provoz, tak by to přeci udělali (i když vím, zrovna u Polska se to politikou opravdu odůvodnit dá). Proto IMHO se nedá Polsko brát jako důklaz vhodnosti Mig-29 pro malé státy.

A to, že u Banánistánů jde často o úplatky? Opět souhlasím. Přesto ale bych čekal, že pokud by byl provoz Mig-29/35 tak výhodný, tak se najde více zemí, které budou v jejich provozu pokračovat. Obzvlášť pokud byl Mig v takovém srabu a tedy potřeboval prodávat za každou cenu. Pokud ale některé země nahrazují 29 suchojem, tak to se nedá moc odůvodnit ani těmi úplatky.

avatar
flanker.jirka Datum: 13.01.2018 Čas: 16:21

logik: srovnávat náhradu 29 v Polsku s ponecháním si F 16 je trochu divné, dělí je od sebe nějakých 25 let od výroby. Vše má svou zivotnost, tak i 29 a i SU 22 budou nahrazeny.
Moc zadarmo všechny migy neměli, Němci se jich zbavili z důvodu zavedení Typhoonu, ale za to že je dostali za 1 euro se Polsko zavázalo odebrat i tehdy nepotřebné leopardy. Od nás je zadarmo dostali i s náhradními motory skladem náhradních dílů a výzbroje. Vrtule místo nich měli sotva cenu motoru na migu.
Problémem exportu migu bylo tehdy i to že rusové vyváželi verzi, kterou sami nepoužívali.
O tom jak v té které zemi rozhodují o pořízení nové techniky se pak více rozhoduje uplacenim, pardon lobbingem. Porovnávat tak banánové republiky východní Evropy je potom těžké.

avatar
logik Datum: 13.01.2018 Čas: 16:05

fenri: s tím, že Mig-35 a Mig-29 je jiné letadlo, to bych i souhlasil.... ale podle toho, co se myslí tou 29. Oproti Mig-29s (většinově provozovaný model) to je opravdu letadlo někde jinde (totéž se ale dá říci o F16 - A/B je proti F16-V "úplně jiné letadlo"). Oproti nejnovějším modifikacím (MiG-29K/KUB) ale těch odlišností zas tolik není - liší se především v avionice, která ovšem má malý vliv na maitenance cost, motory (na které si indie dosti stěžuje, viz:
https://www.defensenews.com/naval/2016/08/10/report-india-s-russian-made-mig-29k-fighters-face-problems/
) mají stejné a drak se také příliš neliší.

fakty: Nepochopil jsi argument. Ono to není tak, že některé státy staré 29 vyřazují, jiné modernizují. To, co ukazuju je, že právě většina států, co Mig-29 provozovala, nemá o jejich modernizaci či nákup stejného typu zájem. A to i když pokračují v nákupu ruských letounů, takže se to nedá hodit na politiku, nebo když jejich letouny nejsou zas tak staré (Malajsie).

A těch pár států, které nakoupili Mig-29/35 (Alžír, Indie, Malajsie) v poslední době, tak s ním příliš spokojení nejsou. To je pravda dané svrabem, ve kterém Mig byl - a to by se sloučením se Suchojem mělo zlepšit - ale budeš to riskovat u akvizice za miliardy?

avatar
logik Datum: 13.01.2018 Čas: 14:07

flanker: jo, ale ty migy co Polsko provozuje, tak povětšinou dostali zadarmo. Pak na provozní náklady tak nekoukáš - koupě nových stíhaček je přecijenom o dost dražší.

I tak ovšem Polsko začalo hledat za 29ky náhradu, ač si chce podle Vás horší či dražší F16 nechat. Ač uznávám, že pro Polsko se teď snaží co nejvíce ruské techniky zbavit i z politických důvodů - tak kdyby byl provoz 29tek tak levnej, jak tvrdíte, tak by je nevyřazovali, ale např. nechali jako druhosledové jednotky apod, stejně jako si např. nechává některé vrtulníky Mil. Stejnětak mělo maďarsko 29ky v rezervě a radši je prodává, že se mu nevyplatí je dále udržovat letuschopné.

Schválně jsem si teď procházel země, které mají 29, kdo z nich hodlá provozovat dál. Když pominu malé země, které jich mají pár z druhé ruky a na nové moc nemají, tak drtivá většina migů v provozu jsou "staré mig29s", a většina zemí, co je má, s jejich další modernizací a provozem nebo koupí Mig-35 dále nepočítá. A ty co počítají, tak nijak nadšeně:

Bangladéš - ta je možná bude kupovat, ovšem poté, co jim USA zamítlo prodej F16
Indie - provozovat je bude (protože ta musí provozovat snad každé letadlo, co se dá koupit :-)), ale poměrně si stěžuje na kvalitu těchto stíhaček.
Írán - tomu moc nikdo jiný letadla neprodá
Země se silnou vazbou na Rusko (SNS, a např. Peru) - tam je to otázka politiky
Alžír - který ovšem nové 29ky vrátil a radši koupí Suchoje
Sudán - dostal ovšem od Ruska staré za 10milionů za kus. Nové kupuje Su-35
Malaisie - zbavuje se jich a dělá výběrové řízení, ve kterém Mig29 nejsou.
atd....

avatar
dusan Datum: 13.01.2018 Čas: 10:24

KóĎA

Ak Tu-160M či Tu-160M2 len obletí trebárz i zemeguľu tak sa to s bojovým nasadením nedá zrovnať. Ak čo i len na kratší čas zvýši rýchlosť nad nadzvuk tak je samozrejme spotreba úplne nikde inde ... a možno predpokladať, že i klesne aby mal väčšiu šancu sa vyhnúť prostriedkom PVO. To, že má strely s dlhým dosahom ešte neznamená, že by si nemal nechať čo najväčší odstup .... i protivník má napr. AWACS či "neviditeľné" stroje F-22, ktoré môžu operovať ďaleko od bránenej oblasti. Keby potrebovali len podzvukový nosič, tak im stačí Tu-95MSM ... nepotrebujú Tu-160M2.

A väčší tanker jednoducho má omnoho väčšie možnosti (65 ton vs 40 ton je dosť veľký rozdiel). Mimochodom i technicky je vhodnejší tanker na základe dolnoplošného civilného lietadla pre nižší aerodynamický odpor pri vyšších rýchlostiach. Transportné stroje musia byť hornoplošníky pre nakladanie nákladu čo je pre nich samozrejme priorita.
Ak som však správne pochopil, tak nebol ani tak problém so samotným vývojom ... ale s predpokladanými strojmi pre úpravu na tankovacie. Myslel som, že chcú vyrobiť nové stroje a oni chceli prestavať len staršie. Komerčne je totiž Il-96 prepadák a s tankerom Il-96TZ sa prišlo v čase, keď ich už Aeroflot plánoval vyradiť (2010) - vyradené boli v roku 2014. Jeden z plánovaných strojov zhorel na zemi pri nehode ... a ostatné odstavené (nie len od Aeroflotu) neboli zrejme v dostatočne dobrom technickom stave a tým celá akcia stratila zmysel.

arr