TACTICAL PRO

Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Události

Dron DragonFly: Prototyp zbraně budoucnosti

Datum přidání 01.08.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 15 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V roce 2018 polská firma Wojskowe Zaklady Lotnicze Nr 2 (WZL 2) začne vyrábět unikátní kamikadze dron domácí konstrukce DragonFly. Díky kompaktním rozměrům je DragonFly přenositelný jediným člověkem. K dispozici jsou bojové hlavice proti živé síle i obrněné technice.

Foto: DragonFly s cvičnou hlavicí GO-1HE / PGZ

 

Dron DragonFly vyvinul státní výzkumný ústav WITU (Wojskowy Instytut Techniczny Uzbrojenia) na základě požadavků polské armády. DragonFly patří do kategorie opožděné munice (loitering munition), nově nazývané jako kamikadze drony. Jde o munici, která určitý čas létá nad zájmovou oblastí, vyhledává cíle a na povel operátora zaútočí.


Opožděná munice se objevila poprvé již v 80. letech minulého století. V poslední době se ale stávají čím dal populárnější taktické kamikadze drony přenositelné jedním člověkem - to umožňuje jedinému vojákovi zasáhnout například opevněný bodový cíl (kulometné hnízdo) vzdálený několik kilometrů.


V letošním roce WITU prodal kompletní licenční práva dronu DragonFly pravě firmě WZL 2, která zajistí nejen výrobu, ale i další vývoj dronu. Dodejme, že WZL 2 patří pod Polskou zbrojní skupinu PGZ (Polska Grupa Zbrojenowa).


Dron je určen především pro speciální, aeromobilní a mechanizované jednotky nebo pro síly teritoriální obrany. DragonFly najde uplatnění především v členitém nebo urbanizovaném prostředí, kdy je nutno ničit cíle ležící mimo přímou viditelnost.  


Nosnou platformou je kvadrokoptéra, která nese bojovou hlavici a senzorové vybavení. Díky hmotnosti 5 kg (i s bojovou hlavicí) je dron přenositelný jediným člověkem. K dispozici jsou následující bojové hlavice - tříštivotrhavá GO-1HE, GO-2HE, termobarická GTB-1FAE a kumulativní GK-1HEAT, která je schopna penetrovat 150 až 240 mm pancíře. Konkrétní bojovou hlavici lze na dron umístit podle potřeby přímo v poli. 

 

Foto: DragonFly / PGZ

 

Hlavice jsou univerzální a lze je použít na více typech kamikadze dronů, jako například na typu Warmate od firmy WB Electronics.

 

Zdůrazněme, že hodnota průbojnosti neznamená, že GK-1HEAT dokáže jedním zásahem zničit obrněné vozidlo. Kužel plazmatu kumulativní hlavice po proniknutí pancířem má velmi malý průměr a má účinek jen v ose svého průniku. Pokud tedy hlavice nezasáhne munici, palivo nebo kapalinu hydrauliky, vozidlo bude dále provozuschopné, či dokonce bojeschopné - případně dojde ke smrti nebo zranění “jen” jednoho člena posádky.

 

DragonFly měří na délku 90 cm, po rozložení ramen s rotory je šířka dronu 70 cm. Dosah DragonFly je 10 km a výdrž ve vzduchu 20 min.

 

Foto: Dron DragonFly a bojové hlavice - vpravo ukázka propaleného pancíře kumulativní hlavicí GK-1HEAT. / PGZ

 

Maximální rychlost dronu je 60 km/h a může pokračovat v letu i po mírném nárazu do překážky, jako jsou větve stromů či okenní tabule. Dron lze vybavit denní, noční nebo termovizní kamerou, což dovoluje používat dron za všech světelných podmínek.

 

Sériová výroba dronu DragonFly je naplánována na rok 2018. DragonFly s největší pravděpodobností vstoupí do výzbroje polské armády, která již minulý rok projevila zájem o tisíce malých taktických dronů, včetně kamikadze dronů.

 

“Plánujeme nakoupit tolik bezpilotních systémů, kolik budou naše vojenské formace potřebovat k plnění svých úkolů. Jde o masovou zbraň - její účinnost je závislá na masovosti použití. Bavíme se tady o tisíce exemplářích, jak pro jednotky operačního nasazení, tak pro teritoriální obranu,” uvedl minulý rok polský ministr obrany Antoni Macierewicz.

 

Zdroj: Defence24

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Tecka Datum: 02.08.2017 Čas: 20:51

Rozumiem i rzeczywiście mieszanie kategorii to "gulasz" ;)
Jedynie chcialem zwrócić uwagę na zlozonosc sprawy bo zakładając,ze UAV bedzie działał pod własnym OPL to jednak obcego WRE nie ominie i zeby przetrwać powinien dźwigać systemy ,ktore sobie z tym poradzą do tego dochodzi radar SAR itp. Waga rosnie ....
Wracając do miniuav to obstawiam autonomiczne działanie w grupach tak zwanej amunicji krążącej ,dobry przykład : https://youtu.be/ndFKUKHfuM0

avatar
MALI Datum: 02.08.2017 Čas: 20:11

To Tecka:
- polsky moc neumím (skoro vůbec), nějak jsem nepochopil celkový smysl příspěvku, dal jsem si proto ten tvůj příspěvek do překladače, ale není to o nic lepší....
Nicméně:
1. tato diskuze je primárně vedena k UAV o hmotnosti do 7 kg,
2. popisuješ zde několik kategorií UAV naráz, takže je v tom takový česky řečeno "guláš";
3. UAV o hmotnosti do 20 (25 kg) patří do kategorie "mini tactical", přitom provoz UAV těžších, než 20 kg je v EU velmi tvrdě omezován;
4. pokud máme hybridní pohon, tak se při hodnocení (alespoň v ČR) vždy bere primární zdroj energie;
5. pravdu máš v tom, že vše se vyvíjí a elektrický pohon je na postupu a pohání čím dál těžší letadla (v ČR máme ve zkouškách pilotované letadlo na baterie - a létá), Já jsem ale popisoval současný stav;
6. z tvého posledního příspěvku je sice velmi obtížné rozeznat ideu, ale vyplývá mi z něho, že zabývat se UAV kategorie MINI BSL, do které řadíš UAV do hmotnosti 20 kg je zbytečné, protože je důležité zabývat se UAV s taktickým doletem 300 km - to je podle mého názoru tvůj hluboký omyl a zcela nekoncepční pohled na věc - ostatně světový vývoj to ukazuje (tím ale netvrdím, že zabývat se UAV s doletem 100, resp 300 km je chybné);
7. už jsem to tady jednou v reakci na tvůj příspěvek napsal - jde o to správně si určit množstevní hranici pro ekonomickou přijatelnost vlastního vývoje daného systému a od této hranice řešit buď pořízení takového systému licencí, nebo nákupem celého systému (vzestupně) - pro ilustraci a abych se nenavážel do zahraničí: výstižným a, bohužel negativním případem byla v ČR modernizace 30 ks T-72 na verzi M4CZ.

avatar
Tecka Datum: 02.08.2017 Čas: 19:29

Mali
Traktując (umownie ) podgrupę dronów o wadze do 20 kg jak napisałes, mozna je uznać raczej za mini bsl i faktycznie wszystkie sa z napędem elektrycznym . Ale świat nie stoi w miejscu i rozwój tej branży jast wyjątkowo dynamiczny. Dla przykładu E-310 ,ktory jest zaliczany do bsl o krótkim zasięgu,o lie dobrze pamietam masę własna ma w granicach 90 kg a rozpiętość skrzydeł to około 5 metrów ,operuje w promieniu około 200 kilometrów a napęd ma hybrydowy. Marszowy spalinowy a w strefie na elektrycznym...to teraz raczej norma . Nie można wykluczyć,ze w bliskiej przyszłości bsl o podobnej wadze przejdą całkiem na silnik elektryczny. Dla nas istotne sa mozliwosci taktyczne średniego zasięgu w konflikcie pełnoskalowym i w takich warunkach Dalekie rozpoznanie jest najważniejsze. Mini bsl na poziomie drużyny jest raczej kwiatkiem do kapelusza. Owszem ,zmona wykorzystać do rozpoznania artyleryjskiego na dystansie do 100 km (300 km przy ruchomej stacji) np flyeye WB ale czas trwania misji jest jednak za krotki,w trudnych warunkach pogodowych to około 2 h.

avatar
MALI Datum: 02.08.2017 Čas: 17:59

To Spalda:
ano, letová vytrvalost = doba setrvání ve vzduchu je u UAV s pevnými křídly je z důvodu jeho nižší energetické náročnosti násobně delší (nebo při stejné letové vytrvalosti unese podstatně větší užitečné zatížení = bojovou hlavici).
Dále - přesně jak jste napsal - útočný UAV s pevnými křídly může přejít v závěrečné fázi útoku do klouzavého letu, to znamená, že motor a vrtule se netočí, je sklopená a takový UAV pak skoro vůbec není slyšet (přitom rychlost takového klouzavého letu může být v pohodě i 200 km/h) což je při jeho malé průřezové velikosti a rovněž i malé efektivní radiolokační odrazné ploše velmi nebezpečná kombinace.
Z hlediska způsobu pohonu vrtule lze říct, že moderní UAV do hmotnosti cca 10 kg jsou nyní takřka všechny vybavovány elektropohonem, od 10 do 20 kg jsou pohony různé (elektro i spalovací) a u hmotnosti kolem 20 kg a výše se už používá takřka výhradně spalovací motor. Elektropohon má výhodu v minimálních nárocích na předletovou přípravu UAV a v nízkých demaskujících příznacích za letu.

avatar
Spalda Datum: 02.08.2017 Čas: 12:00

to MALI, jestě bych dodal že rozdíl mezi UAV s pevným a rotujícím křídlem bude pravděpodobně rozdíl v době letu, tedy doby kdy jen "vyčkává" před útokem. S pevným křídlem bude pravděpodobně doba řádově větší, pochopitelně záleží na konstrukci dronu, a další rozdíl bude ve zvukové stopě ( UAV s pevným křídlem může v konečné fázi navedení použít klouzavého letu, tedy např. v šeru, nebo tmě, prakticky nezjistitelný. Pravděpodobně se na pevném křídle budou i lépe uplatňovat některé STEALTH prvky. Dále rozdíl v infraspectru nebo termo spektru. Záleží jaký typ motorku bude použit. Spalovací nebo elektricky.

avatar
Jura99 Datum: 01.08.2017 Čas: 19:06

kamikadze znamená božský vítr, který zachránil Japonsko před mongolským loďstvem. To ještě se sebevraždou moc nesouviselo. Jak známo, tak za války Japonci takto pojmenovali letadla uzpůsobená k jednosměrné cestě k nepříteli bez možnosti návratu, s nutnou smrtí pilota při zásahu nepřítele. Až na tu smrt pilota je tento dron také jednosměrný, takže název kamikadze je celkem přiléhavý. Výrobně to je jednoduché, nebál bych se, že to AČR obejde.

avatar
Tecka Datum: 01.08.2017 Čas: 18:58

Mali
Waga,zasięg,pułap itp ...to pośrednia sprawa,gra idzie o informacje i dostęp do niej. Kto szybciej i więcej wie , ten wygra.. Jesli masz artylerie o gorszych parametrach ale wcześniej wiesz gdzie jest Twoj przeciwnik i jakimi siłami dysponuje,to ty wygrasz bo pierwszy uderzasz. UAV bojowy to w obecnej sytuacji ślepa uliczka,ważne jest rozpoznanie i C4ISR

avatar
MALI Datum: 01.08.2017 Čas: 18:30

To Tecka:
problematiku UAV je dobré rozlišit na kategorie UAV, které lze dělit buď hmotnostně, podle výšky letu, nebo podle mého názoru lépe: podle taktického určení. Těžko to tady stručně popsat, ale dá se říct, že můžeme rozlišovat UAV podle účelu, pak podle toho , zda jsou určené pro přímou podporu základních bojových jednotek (družstvo, četa) což jsou stroje, které unese kompletně jeden člověk, mají maximální dolet 3 až 5 km a startují z ruky (hmotnost do 7 kg), pak UAV pro úroveň rota, případně prapor - většinou už vezené,hmotnost většinou do 20 kg s doletem do 10 resp. až 20 km a pak jsou UAV vyšších kategorií, s vyšší hmotností a s větším doletem - těch je více a nebudu je dále rozvádět. Platí také, že cena roste násobně s jejich hmotností.
Pro podporu pozemních vojsk na taktickém stupni (prapor v to) postačí tyhle "lehké" stroje (tj. do 20 kg, i když i zde lze najít prostor pro těžší UAV), které si může zabezpečovat pozemní vojsko svými vyškolenými operátory (přitom lze s přehledem dosáhnout taktické hloubky 20 km - víc velitel praporu nepotřebuje, přímé řízení UAV lze zabezpečit přibližně do 30 i více km).
Větší vzdálenosti a podporu bojové činnosti brigády, kromě průzkumných UAV, by už měly mít na starost UAV které spadají pod letectvo, nad taktický stupeň brigáda už jen velké UAV provozované letectvem.
Je jasné, že největší počty provozovaných UAV budou v kategorii do 7 kg, méně jich pak bude v kategorii do 20 kg (resp. 25 kg) - tj. kategorie "Tactical UAV" a ještě méně bude těch větších.
Podle mého názoru je zásadní otázkou, kde je hranice, ve kterých případech se vyplatí mít vlastní UAV a ve kterých případech jej nakoupit. Myslím si, že lepší je mít vlastní ty menší, levnější, ale potřebné ve větších počtech a ty větší (kategorie MALE a větší) je lepší koupit. Výsledný počet těchto UAV totiž nemůže uspokojivě pokrýt náklady na jejich vývoj, případně náklady na zabezpečení jejich provozu (satelity). Jistě, je zde otázka prodeje jiným armádám, ale ve světě je už několik zavedených firem, dlouhodobě produkujících UAV kategorií MALE a HALE. Pokud by měl mít obchodní úspěch, tak by výsledný produkt musel být lepší, nebo alespoň výrazně levnější, aby byl prodejný. A nesměl by obsahovat klíčové zahraniční komponenty ze země původu konkurenčního produktu. Takže Já být Vámi, pokud by to s tím velkým dronem s proudovým motorem a naváděným přes satelit, nevyšlo, tak bych nad tím vůbec netruchlil (ekonomicky by to totiž nebylo žádné terno).

avatar
Tecka Datum: 01.08.2017 Čas: 17:22

Mali
Owszem,jest naprawde dobrze jak mówimy o algorytmach dla UAV krótkiego zasięgu i śmiało mozna powiedziec,ze jesteśmy w czołówce . Problem zaczyna sie przy średnim i długim zasięgu, kłopot zaczyna sie w przesyłaniu danych w bezpiecznym zapisie na takich odległościach bo to rozbija sie o przesył satelitarny ,który obecnie jest najbardziej bezpieczny ( Nie bez powodu chcemy kupic od Izraela dwa satelity szpiegowskie z dostępem do blueprint ,za co zapłacimy jak za złoto) jesli chodzi o podstawy to mamy ciekawy produkt firmy Metal-Print z dostępem dla ist państwowych (ITWL) chodzi o produkt Flaris Lar-1 . Ma tak dobre parametry,ze przy wykorzystaniu UAV moze praktycznie bez silnika przelecieć 20 kilometrów,to dobry wynik. Szacunkowo mozna wstępnie ocenić,ze zasięg przy UAV moze wynieść w granicach 3500 kilometrów . Granicznym projektem na który teraz mozemy sobie pozwolić to e-310 ,dalej nie ma szans... WB chce więcej ale żeby coś dostać , planują rozszerzyć sie kapitałowo bo bez dużych pieniędzy można zapomnieć, a w obecnej sytuacji politycznej nikt z rządu groszem nie sypnie. Jako ciekawostka to Amerykanie odmówili sprzedaży silnika dla Flaris,obecnie mamy od Pratt & Whitney Canada PW615F-A i potencjalnie udźwig mozna szacować na półtorej tony czyli nie jest źle ,byle projekt doszedł do finału :)

avatar
MALI Datum: 01.08.2017 Čas: 15:53

To Tecka:
... jak už jsem napsal níže, polská armáda to vzala za správný konec, vojenské UAV jsou v Polsku rozvíjeny už delší dobu (to v ČR se zmůžeme jen na pár předražených nákupů UAV z USA, přesto že výrobní základna pro UAV by u nás také byla; v AČR navíc zatím panuje přesvědčení, že UAV jsou dobré jen na pozorování). Zaměření na UAV s sebou logicky přinese i pokrok v této oblasti a pak následně zvýšení bojových možností dané armády...
... osazení bojové hlavice na UAV s pevnými křídly mi připadne z hlediska bojového použití výhodnější na otevřeném prostranství, na UAV s rotujícími nosnými plochami pak spíš v hustě zastavěných oblastech - tam by možná bylo dobré uvažovat také s dálkově odpalovanou bojovou hlavicí se směrovým střepinovým účinkem viz izraelský UAV ROTEM-L. V zastavěných oblastech však nastává problém pronikání videosignálu přes, nebo lépe: za pevné překážky, řešení tohoto problému je pro kamikadze dron dost drahé. UAV s pevnými nosnými plochami má také lepší poměr nákladu (bojové hlavice) k hmotnosti draku (při stejné letové vytrvalosti). Dále je trajektorie UAV s pevnými křídly při střemhlavém letu na cíl předvídatelnější, než u vrtulníku/copteru a zásah cíle nacházejícího se za hranicí přímé viditelnosti tak může být přesnější (záleží to ale na vycvičenosti operátora).
V oblasti nasazení UAV má u mě polská armáda oba palce nahoru. Pro výsledný efekt ale bude správné začlenění takových UAV do pozemních jednotek armády, přizpůsobení taktiky boje, datové propojení s průzkumnými UAV a v neposlední řadě i výcvik operátorů.

avatar
Tecka Datum: 01.08.2017 Čas: 12:56

A dla równowagi nalezy pamietac,ze mamy juz sprawdzony w warunkach bojowych a to bezcenne doświadczenie , z ktorego moze juz korzystać WB Elektronics a nazywa sie warmate...ale teraz mamy " dobre bo polskie" pod warunkiem,ze z marżą PGZ :/
http://wb.com.pl/warmate/

avatar
MALI Datum: 01.08.2017 Čas: 11:14

To Mafrolodej:
"Kamikadze" znamená v překladu "Božský vítr" tak nevím, proč by to měl být nesmysl (to, že jej pak Japonci "proslavili" sebevražednými nálety pilotovaných letadel je sice fakt, ale podle mého názoru to jde aplikovat i na bezosádkový letoun). Tento termín se pro UAV této kategorie běžně používá hned po "loitering ammunition" a řekl bych, že je i výstižnější. Ještě jsem četl i název "útočný dron", ale na tom názvu podle mého názoru zase až tak moc nesejde (protivníkovi v cílovém objektu je úplně jedno, jestli jej rozstřelí "kamikadze dron", nebo "opožděná munice", těm, kterým to pomůže, je to také jedno.
Podstatně důležitější je to, že Poláci pochopili bojový potenciál těchto dronů, zavedli si je do výzbroje a začnou je sériově vyrábět (na rozdíl od AČR, která je v této oblasti tak 20 let pozadu, nebo ještě lépe: 100 let za opicemi).
Pro bojové použití a pro bojovou efektivitu takového prostředku je velmi důležité ještě to, zda je UAV naváděn na cíl "naživo" přes TV kameru až do zásahu, nebo zda má "paměť" a cíl stačí v poloze dronu nad cílem zamířit a dron automaticky provede nálet na cíl s koncovým samonavedením. Z toho, co jsem o tomto prostředku zatím četl, tak je naváděn operátorem na cíl přímo (takže cíl musí být v jeho přímé viditelnosti), což trochu snižuje efektivitu jeho použití v členitém terénu, hlavně na pohyblivé cíle. Na stacionární cíle už je to lepší.

avatar
Tecka Datum: 01.08.2017 Čas: 11:13

Marfolodej

sebevražda? ;)

avatar
PavolR Datum: 01.08.2017 Čas: 10:59

Najzaujímavejšou informáciou by bolo, ako to majú ošetrené proti rušeniu signálu.

avatar
marfolodej Datum: 01.08.2017 Čas: 10:19

kamikadze dron..co je to za nesmysl..on v tom bude někdo sedět? Prosím Vás, když vymýšlíte nadpis článku, trochu s rozumem. To by pak kamikadze byla každá raketa a řízená střela.
 
Nepřehrávejte.  Podívejte se na články na anglickém webu - tam se kamikadze drone používá běžně. Admin

arr