Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Události

Dron TIKAD: Revoluce ve vojenských záležitostech

Datum přidání 20.08.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 24 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká firma Duke Robotics uveřejnila dvě videa ukazující testování taktického dronu TIKAD vyzbrojeného útočnou puškou. Dron TIKAD je první svého druhu a ukazuje se na blížící se revolucí ve vojenských záležitostech RMA (Revolution in Military Affairs). Stejně tak ale nástup malých ozbrojených dronů vzbuzuje obavy z nových typů nezastavitelných teroristických útoků.

Foto: Dron TIKAD s útočnou puškou; větší foto / Duke Robotics

 

V článku TIKAD: Taktické multikoptéry s kulomety jsme před více než měsícem informovali o vyvíjené speciální zbraňové stanici pro malé drony, na kterou lze umístit nejrůznější malé palné zbraně - samopaly, útočné pušky nebo granátomety.

 

V době zveřejnění článku nebylo jisté, v jakém stádiu je vývoj zbraňové stanice a zda je nápad realizovatelný.

 

Firma Duke Robotics však nyní uveřejnila videa, na kterých lze vidět ostré testování dronu TIKAD s útočnou puškou. Bylo také opět potvrzeno, že prvním zákazníkem dronu TIKAD je izraelská armáda.  


Z videa není patrné na jak dlouhou vzdálenost a s jakou přesností může dron TIKAD vést palbu. Video však ukazuje, že mezi výstřely uběhnou přibližně dvě sekundy, než se plošina opět ustálí do výchozí polohy.


Jak pro Armádní noviny napsal Milan Vašíček v článku ANALÝZA: Multikoptéry jako platforma pro palnou zbraň je problémem malých dronů s palnými zbraněmi jejich letová stabilita při výstřelu a udržení záměrné zbraně na cíl - to je dáno zejména zpětným rázem při výstřelu.


Video: Testování dronu TIKAD / YouTube

 

Jak ale připomíná web Popular Mechnics, pro podobné drony může vzniknout speciálí kategorie palných zbraní - problém se zpětným rázem lze obejít například díky znovuoživení 50 let starého projektu Gyrojet. Projekt pistole Gyrojet byl založen na originální střele s raketovým pohonem. Šlo o ocelové těleso ve tvaru běžné kulky, naplněné pohonnou látkou, která byla blízká střelnému prachu, ale hořela pomaleji.

 

Na obvodu dna střely se nacházely čtyři výfukové otvory, jakési „trysky“. Nebyly však rovnoběžné s osou, nýbrž poněkud šikmé, takže kromě pohybu vpřed způsobovaly i rotaci střely (3600 ot/sec).

 

Konstruktéři si slibovali od “raketového” náboje velkou přesnost. Avšak v 60. letech nebyla strojní výroba dostatečeně přesná a sebemenší chyba při výrobě náboje snižovala přesnost zásahu. Projekt byl nakonec v roce 1970 zastaven právě kvůli velké nepřesnosti zbraně. Avšak za použití moderních CNC strojů a lepší kontroly výroby by jistě šlo problémy s přesnosti vyřešit.

Foto: TIKAD je ovládán přes konzoli s dotykovou obrazovkou. / Duke Robotics


V každém případě vývoj a zavádění malých taktických dronů s palným zbraněmi je předzvěstí blížící se změny pojetí boje na taktické úrovni. Prozatím palné zbraně dokáží nést jen velké drony, které zatím skutečnou revoluci ve válčení nepřinášejí.

 

“Překvapivě takový typ dronu (TIKAD - pozn. red.) ještě úplná revoluce ve vojenství nebude, protože se fakticky jedná o miniaturizované letectvo. Dokud bude tedy takový prostředek ovládán člověkem a vyzbrojen srovnatelnou výzbrojí s kinetickým působením na cíl, jedná se stále ještě o nám známý způsob boje,” uvedl pro Armádní noviny bezpečnostní analytik a jeden ze spoluautorů knih s bezpečnostní tematikou Povaha změny a Na rozhraní.

 

Skutečná revoluce přijde s pokračující miniaturizací, s vývojem speciálně navržených palných zbraní pro drony a s technologií létání v rojích. Velké množství kooperujících malých bojových dronů s dostatečně robustní, proti rušení odolnou avionikou, bude znamenat skutečnou revoluci ve vojenských záležitostech.

 

Video: Drony s palnými zbraněmi mohou zcela změnit způsob vedení boje na taktické úrovni. / YouTube

 

“Ve skutečnosti revoluce ve vojenství nastane až ještě s větší miniaturizací, působením takových prostředků v sítích a především v autonomním módu. Pak vám např. takto velký prostředek ponese ne zbraň na bázi M4, ale velké množství miniaturizovaných dronů schopných samostatného vyhledávání cílů,” říkal bezpečnostní analytik.

 

“U strany disponující touto technikou dojde v důsledku nepřítomnosti operátora na místě nasazením takových prostředků k odbourání faktoru strachu. Na úrovni operátora dronů typu Predátor to ale známe již dnes. Není to tedy fenomén úplně nový, jen se tím suneme na úroveň jednotlivého pěšáka. Bude-li takovými technologiemi disponovat i druhá strana, získá prioritu elektronický boj, jehož cílem bude zarušení a případně ovládnutí takových prostředků protivníka,” dodal.

 

V každém případě je již nyní nutné, a to i při plánování nákupu nové techniky, se připravit na bitevní pole blízké budoucnosti, kde budou operovat desítky nebo stovky malých bojových dronů. Na jednu stranu armáda v podobných dronech získá mocný válečný nástroj, na druhou stranu bude nutné investovat do nových nástrojů boje proti dronům a také přizpůsobit taktiku a výcvik vojáků.

 

Zdroj: Popular Mechanics

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
MALI Datum: 22.08.2017 Čas: 19:42

K dronu TIKAD:
... zatím jsme mohli vidět detail na plošinu při nějakém působení síly - nebylo jasné zda při střelbě (ta však asi byla na zemi...), pak fotomontáž letících dronů TIKAD - takže reálně vlastně nic, kdyby se tam nemihnul záběr "střílejícího dronu" do neznáma. Ale jinak pěkné propagační video... Kdysi (před několika lety) na jedné konferenci vystoupil příslušník US ARMY s tím, že nám představí jejich vize v oblasti bezpilotních prostředků - vedle mne sedící pracovník jisté renomované izraelské firmy zabývající se UAV prohodil "...to zase bude holywoodská produkce...; a byla - skoro bych řekl, že obdobná, jako video o dronu TIKAD.
Nicméně, i kdyby byly drony používány tak, jako je zámysl DUKE Robotics, dokonce i kdyby se jen přesouvaly vzduchem a přistály na stanoveném místě v týlu protivníka, nebo na takticky významných místech bojiště, jako jsou střechy domů atd. a střílely až po přistání, řízeny přímo operátorem - mělo by to velký taktický význam - riskovali bychom v boji stroj, ne člověka.

avatar
MALI Datum: 22.08.2017 Čas: 19:16

To Cpt. Morgan
nejprve se omlouvám RiMr71, protože má ve svém předchozím příspěvku plnou pravdu, budu tedy stručný: ke každému problému můžeme přistupovat z různých hledisek, jak vidím, Vy asi preferujete hledisko filozofické, Já se považuji za technika a proto mám hledisko technické ale také hledisko praktického použití a možnosti realizace. Proto máme rozdílný pohled na věc:
1. hmotnost - abychom to tady nemuseli pracně počítat: VULCAN Phalanx má jeden 20 mm gatling a celkem váží 5,7 až 6,3 t, naproti tomu Pantsir_M váží něco přes 12,5 tuny (má dva 30 mm gatlingy a k tomu rakety). Když dáme Vulcan na přívěs (Centurion), jeho výsledná hmotnost je 25 tun, ale existuje i jeho pokročilejší a vylehčená varianta MLPWS na těžkém NA Oshkosh. Když si porovnáte Pantsir-S1 a Pantsir-M, zjistíte, že z hlediska mechanické konstrukce jde o zcela jiné stroje, i když koncepčně stejné. Takže počítejte s tím, že pro Pantsir-M by ten podvozek musel nést tak 25 tun.
2. Vaše vize - zaměřit dron na několik km je sice v budoucnu realizovatelná, ale při současných technologických možnostech TV systémů můžete počítat s dálkou detekce tak 1, max. 1,5 km na UAV s čelní plochou 0,2 x 0,2 m (pro to, aby jste jej v tom možném vzdušném prostoru našel, potřebujete zorné pole několik stupňů), termovizní systémy se na moderní UAV s elektropohony moc nechytají, radar bude mít stejný problém, jako optika - UAV jsou moc malé, jsou z plastů (malá RCS - reálně může obdobná např. RCS 60 mm miny z minometu) a pokud by se jednalo o UAV s pevnými křídly, které může několik km klouzat, tak jej neprozradí ani pohyb vrtule. Pokud tedy AA systém nedostane z externího senzoru přesně polohu UAV, je v případě malých UAV možné, že na něj bude střílet na dálce 1 km (a to mu bude stačit Minigun).
3. Obávám se, že vaše srovnání munice pro automatický kanón s vojenskými bagančaty není moc šťastné (nevím sice, kolik úsilí stojí za novým vzorem vojenských bot, ale velmi dobře vím, kolik úsilí (času a peněz) je za úspěšným vývojem munice) myslím si, že tady jste poněkud hodně mimo.
4. píšete dvě verze Pantsir-M (jedna pro větší dálky střelby, druhá (s hladkou hlavní) pro malé dálky? Uvažoval jste o tom, že to, co chcete by vlastně byla další verze Pantsir-M (s novým kanónem a s novou municí)? Myslíte, že by se zaplatil vývoj?

Navrhl bych Vám jiná řešení: Skyshield, nebo Skyrager, případně RAPIDfire. Všechny tyto systémy však budou mít stejný problém se zachycením cíle a se zamířením na něj. Musí být přímo propojeny s moderním a vysoce citlivým radarem a střediskem řízení palby.

avatar
RiMr71 Datum: 22.08.2017 Čas: 17:04

...hlavně nechápu, co tady řešíte za nesmyslné scénáře souboje tohoto či podobného dronu s nějakým Pancirem atd... Kolik mají rusácu Pancířů v Sýrii? Kolik jich mají celkem? TOhle je přece evidentně zbraň ve scénáři typu "Plastelinci či jiní kozo*rdi chystají mezi domy na cestě nástražnou nálož, kolem hlídky, dron z výšky sledující akci ve vhodné chvíli sejme vedoucího skupiny" nebo "hlídku na pochůzce začne odněkud masírovat snajpr, vyslaný dron snajpra odhalí, sejme, nebo aspoň přinutí opustit pozici" atd - myslíte, že u nich bude stát Pancíř kdyby náhodou přiletěl dron?

avatar
PavolR Datum: 22.08.2017 Čas: 16:54

Cpt. Morgan:
Zabúdate, že ste vo svojom predošlom pláne vybavili rôzne hlavne rôznou muníciu, preto som počet vydelil dvomi. ;-)

Čisto teoreticky - Vami načrtnutá CIWS výzbroj krížnika disponuje okamžite zhruba 45000ks 30mm munície. V optimálnej situácii by ho mohlo 600-750 dronov nalietávajúcich v dôsledne vyrátanom časom intervale a priestorovom rozložení, donútiť vystrieľať celú túto zásobu munície za 20-30 sekúnd a potom by doleteli 2-3 protilodné strely. :-D To by ani nemusel byť taký drahý špás.

avatar
Kozlus Datum: 22.08.2017 Čas: 15:21

Uz jen rozdelovat mezi dostupne jednotky 4 druhy munice mi prijde moc a jeste navic to komplikovat bezdrazkovou hlavni?

avatar
Cpt. Morgan Datum: 22.08.2017 Čas: 14:47

Mali, tiez si myslim, ze proti Super-CIWS kategorii akou su Kashtan, Kortik, Palma, Pancir M nema zmysel utocit akymkolvek sposobom dronmi. Tie systemy su stavane a dimenzovane na zostrel nadzvukovych protilodnych striel.

Tento system sa vsak da v pripade potreby ulozit na podvozok nejakeho Kamazu ako je ulozeny Pancir S. Rozdiel v hmotnosti uz velky nebude a ten Kamazma rezervy. Ak by chceli vacsiu rezervu, mozu pouzit viacnapravovy podvozok. Tam problem nie je ziaden. Staci to realizovat.

Aj existujuci Pancir S dokaze vystrelit 5000 ran za min. z 30 mm kanonov, co je proti akymkolvek dronom stale brutalny overkill. Pri pouziti streliva so submuniciou je zasah ciela v podstate zaruceny. Zamerat roj dronov z povedzme niekolko kilometrov, alebo dokonca par sto metrov nemoze byt problem. Pancir ma uz teraz dvojity AESA radar, infracervene aj opticke zameriavanie. Tiez je cez datalinky spojeny s inymi prostriedkami na bojisku, tak v zasade aky by mal byt problem s detekciou?

Vyvinut pre GSh-6-30 brokove, alebo flesetove strelivo nie je uz vobec ziadny hi-tech. Vyzaduje si to iba rozhodnutie vyrabat. Rovnako aj napr. vojenske bagance.

Bezne wolframove / DU strelivo je to co sa oznacuje ako APDS-T pri tejto zbrani.

Neviem, preco by mala strielat iba jedna polovica zbrane. Ak uz mame zamerany ciel, treba palit vsetkym, co zbran ponuka.

Drazkovana hlaven nie je nevyhnutnost. Verzia pre blizky perimeter by mohla mat osadenehladke hlavne.

avatar
Cpt. Morgan Datum: 22.08.2017 Čas: 14:29

Pavol IR, 12000 ran/min je 200/sec. a nie 100.
Ked hovorime o lodnom systeme, ruske krizniky mavaju aj 10 stanic Kashtan a 6 stanic AK 630, co je to iste, len bez raketovej vyzbroje. To je spolu 16 x 2 x 30 mm kanonov.

Kolko dronov by si na to chcel pouzit, aby sa prebojovali, 1000, 5000?

Mensie lode mavaju 6, 4 , 2, alebo aj jednu stanicu, ale na taku lod posielat utok tisickami dronov asi nie je velmi schodna cesta.

avatar
MALI Datum: 22.08.2017 Čas: 13:54

K odpovědnosti za provoz bezosádkových systémů:
podle současné legislativy ČR, která vychází z legislativy EU, je za provoz bezosádkového systému (zatím to platí pro UAV) odpovědný ten, kdo jej spustil (tzn. kdo vydal povel start pro tento systém = operátor UAV). Každý takový operátor UAV musí být registrován, rovněž tak musí být registrován každý bezosádkový systém (UAV) s určitou mírou autonomnosti. Je předpoklad, že stejné požadavky budou i na bezosádkové pozemní systémy. Jaký bude vývoj legislativy pro provoz bezosádkových systémů v čase - to je otázka, kterou těžko můžeme zodpovědět.

To Jan Grohmann:
... o jakého korejského robota prosím jde? Protože pokud by šlo o SGR-A1, tak ten automaticky rozeznává pohyb, má pokročilou počítačovou podporu operátora z hlediska rozeznání cíle, ale vlastní střelbu provádí operátor.

avatar
MALI Datum: 22.08.2017 Čas: 13:39

To Cpt. Morgan:
pokud chcete uvažovat s Pantsir-M, je to, jak jste se již tady shodli, námořní PVO systém. Že by někdo útočil dronem na loď, která uveze Pantsir-M (samotný váží 12,5 t) mě osobně připadne směšné - na takovou loď se zaútočí nadzvukovými protilodními střelami.
Pokud chcete systémem Pantsir-M chránit pozemní síly, připravte si tahač s podvalníkem o nosnosti tak 20 tun (to bude hmotnost PL systému, munice, energetického zdroje a nosné platformy).
Prvotním problémem boje proti UAV není to, čím jej sestřelit, ale jak takový malý cíl včas najít a zaměřit na něj zbraň (nejsou jen drony kategorie LSS).
Na závěr několik otázek:
- už jste viděl brokový náboj 30x165 mm?
- už jste viděl střelbu brokovými náboji z drážkované hlavně?
- už jste viděl programovanou střelu náboje 30x165 mm?
- co myslíte, že udělá symetrická zbraňová nástavba konstruovaná na dva gatlingy, když bude střílet jen jeden?
- co je to běžné Wolframové /DU střelivo?
- víte, co obnáší vývoj speciální munice (konkrétně AB)?
- víte, co to znamená "jít s kanónem na vrabce"?

avatar
PavolR Datum: 22.08.2017 Čas: 11:40

Cpt. Morgan:
Takže ste ustúpili v záujme flexibility predsa len na úroveň 100 rán za sekundu. :-)
Každopádne stále hovoríte o námornom systéme, ktorý môže niesť tony a tony munície. Nemyslím, že by nebolo možné aj takýto systém udolať správne rozloženým a rozvrhnutým útokom, ktorý vyjde lacnejšie ako druhú stranu strata lode.
Lenže čo obrana pozemných cieľov. Mobilné PVO unesie iba obmedzený počet munície a kým ju doplní ... tam sa na kadenciu spoliehať nemožno.

avatar
Cpt. Morgan Datum: 22.08.2017 Čas: 10:57

Brokove strelivo je vhodne na plosnu palbu po vela malych cieloch, cize bleskova eliminacia aj velkeho roja malych dronov.

Na komplexnejsie drony s vyssou rychlostou a mensou pocetnostou bude vhodne programovatelne strelivo.

Perimeter medzi tymito dvoma zonami moze pokryt flesetove strelivo so sipkami. Jednoducha municia bez narokov na sofistikaciu a s ovela dlhsim dosahom a mensim rozptylom ako brokove strelivo.

Kazdy Pancir M ma dva 6 hlavnove kanony, a tak jeden moze mat nabite broky a druhy flesety. Druhy pancir moze strielat programovatelnu municiu a broky (aj pre vlastnu ochranu).

Na ciel kryty takymito dvoma bojovymi modulmi neprejde dost pravdepodobne nic. Rozhodne nie akekolvek drony. V pripade hrozby utoku bombami a strelami by jeden modul mohol mat nabite v jednom kanone bezne wolframove / DU strelivo na palbu na dialku.

Tieto styri druhy streliva v dvoch moduloch pokryju vsetky mozne druhy cielov, ktore CIWS postreluje. Obrovsky vykon systemov ako Pancir M dava dostatocnu redundanciu, aby sa nedalo nepriatelovi ratat s moznostami uspechu. Utok by musel byt naozaj masivny, aby prerazil, co casto nebyva realne takticky vhodne.

avatar
Kozlus Datum: 21.08.2017 Čas: 22:46

Brokove strelivo je samozrejme nepouzitelne na vic nez par (desitek) metru, ale programovatelna munice tohle zvlada pekne. Ano, cena je vyssi, ale furt zanedbatelna oproti cene toho, co ma chranit. A je rozhodne nizsi, nez cena nejake ted neexistujici utocne drony. Ta C-RAM jednotka tam stejne musi byt aby pusobila proti delostreletvu a raketam. Takze stejne bude muset v pripade ohrozeni vyzarovat radarem, ale i v pripade tech utocnych dronu bude muset nekde neco zarit, jinak ty drony svuj cil nenajdou. A ze se da pocitat, ze ty cile budou s velmi malym RCS, takze nas utocny dron uneseme radar schopny detekce na velmi malou vzdalenost. Navic bude muset byt rychlejsi nez cil, aby ho dokazal dostihnout, takze silny motor a odpovidajici zasoba paliva. Dostatecne ucina zbran a zasoba munice taky bude neco vazit. Dostavame se k tezkymu a drahymu hovadu.

Dalsi vec je pouzitelnost takoveho utocneho dronu. V konfliktech nizke intenzity pro ne nebude pouziti, protoze bude potreba ochrana proti delostrelectvu, minometum, PTRS a maximalne jednoduchym, komercne dostupnym dronum. V pripade plnohodnotneho konfliktu s protivnikem na podobne technologicke urovni zase budou nepouzitelne, protoze prostredi bude nejspis tak zarusene, ze nic nenajdou, pokud se k nim rozkaz vubec dostane a pokud se nepojede na jadro.

avatar
pks_ Datum: 21.08.2017 Čas: 20:32

Brokové střelivo bude mít velmi omezený dostřel. Navíc budou omezené palebné sektory, aby ty broky nepadaly vlastním jednotkám na hlavu - potom mohou být některé směry náletu bez obrany.

Pokud to bude programovatelná munice, která se rozprskne až v nastavené vzdálenosti (šrapnel), tak budou zase komplikace s cenou dávky.

Osobně bych se pustil do vývoj stíhacích dronů - letadlo se spalovacím motorem (a možná urychlovacím raketovým motorem) s kamerou a softwarem schopným identifikovat siluetu dronu, po přiblížení si může zkusit popovídat, aby neútočil na vlastní a potom zlikvidovat. Stíhacímu dronu by měla stačit brokovnice střílející v ose letu směrem dozadu. Na x-komptéry by mohl stačit třeba granát na řetízku - po zamotání do vrtule by se přitáhnul a explodoval.

avatar
faxpr Datum: 21.08.2017 Čas: 20:04

Zmíněný Gyrojet tehdá trápilo i to, že na krátké vzdálenosti byla střelba neefektivní. Střela "sílu" získávala postupným letem, takže z blízkosti, na kterou se krátké palné zbraně obvykle používají, byly výsledky nepřesvědčivé (čti: . Dále pak se naráželo na to, že

"[...] Versions of the Gyrojet that were tested were inaccurate, cumbersome, slow loading, and unreliable (at best, a 1% failure rate was suggested; users quote worse figures, with many rounds that misfired the first time but later fired)."

Dneska by to asi šlo udělat už účinější/spolehlivější. Imho, by ale kvalitní stabilizační plošina (+ konvenční střelná zbraň) vyšla na vývoj a aplikaci levněji.

avatar
Cpt. Morgan Datum: 21.08.2017 Čas: 19:14

Pavol IR, pisal som Pancir M, co je namorna verzia Panciru a je to evolucia CIWS Kastan osadena 2 x GSh-6-30 u ktoreho je maximalna kadencia podla aplikacie od 4000 do 6000 ran/min, teda spolu 12000 ran na cely modul, kedze po cieli pali cely modul a nie iba jeho polovica. Potom vysledna palba vychadza 200 ran za sekundu 30 mm projektilov.

Brokove, alebo peletove projektily aj vyssich razi su davno bezna realita, ziadne hi-tech, ani novy vyskum...

arr