Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Dva roky výcviku posádek tanků Armata

Datum přidání 02.06.2015    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 190 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Nový ruský hlavní bojový tank T-14 Armata a těžké bojové vozidlo pěchoty T-15 Armata jsou špičkové výrobky ruského vojenského průmyslu. Plné využití schopností nové techniky však vyžaduje komplexní a dlouhodobý výcvik. Novou obrněnou techniku již tak nebudou ovládat branci, ale profesionální vojáci. 

T-14 Armata

Foto: T-14 Armata; větší fotoVitaly V. Kuzmin,CC BY-SA 3.0

 

„Tank (Armata – pozn. redakce) je výrazně konstrukčně složitější. Naučit se ovládat jeho části, zařízení a elektroniku bude vyžadovat značné znalosti a zdlouhavé školení," říká penzionovaný plukovník Viktor Murakhovski, bývalý velitel tankových vojsk. Murakhovski náročnost výcviku přiblížil v časopise Technowars vydávaný firmou Uralvagonzavod, výrobcem pásové platformy Armata.


„Ve stejné době, z hlediska rozhraní a obecné interakce člověk-stroj se tank stal jednoduší. Ale to je zdánlivá jednoduchost. Plnohodnotné využití technických a taktických možností Armaty bude vyžadovat daleko větší znalosti hardware i bitevního pole. To vylučuje možnost, že tanky budou složené z branců," cituje Murakhovského ruská tisková agentura TASS.


V současné době trvá v Rusku vojenská služba pro brance 12 měsíců. Výcvik na tancích Armata však zabere minimálně 12 měsíců, reálně však 18 až 24 měsíců. Podle Murakhovského přechod na tank Armata bude vyžadovat „radikální reorganizaci tréninkového procesu a podpůrných systémů jako celku."


„Vyžaduje to dodávku kompletních hardwarových sestav, včetně střeliva, moderních systémů technické podpory, vzdělávacích systémů, počítačových učeben, systému digitálního výcviku, technické dokumentace, plno-rozměrových maket, včetně interaktivních podkladů a podobného vybavení," přibližuje komplexnost výcviku Murakhovsky.

 

Video: Armata z blízka. / YouTube


Mezitím pokračují vývojové práce na tanku T-14 Armata. Oleg Bočkarev, místopředseda ruské Vojensko-průmyslové komise při vládě Ruské federace, oznámil dodání sto tanků T-14 pro vojenské testy v několika dalších letech. Na základě testování a připomínek vojáků dojde následně k úpravě tanků do požadované podoby.


„Dokončíme vývoj tanku v polovině roku 2016. Zkoušky budou probíhat v roce 2016. Nyní jsme ve fázi předběžných zkoušek," řekl Bočkarev. Testy mají probíhat v Arktitě i v extrémně horkém podnebí.


Armata je zásadní modernizační projekt ruských obrněných sil a zřejmě také nosným typem ruských obrněných sil po celé 21. století. Pokročilé vybavení tanku a konstrukční připravenost například poskytuje základ pro budoucí robotizaci.


„Vybavení Armaty umožňuje automatizovat mnohé procesy, které dříve musela posádka dělat ručně. Mimo jiné, jde i o dálkové ovládání pohybu stroje. Není vyloučeno, že budoucí války budou vedeny bez účasti lidí, a proto u Armaty počítáme s možností její robotizace. Dnes začínáme stavět Armatu. A já myslím, že nám poslouží po celé 21. století", říká Vjačeslav Chalitov, náměstek ředitele Uralvagonzavodu pro časopis Technowars.

Zdroj: TechnowarsTASS

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Hammer Datum: 10.08.2015 Čas: 19:23

Rok a půl odvykání alkoholu, měsíc vysvětlování co je to náměr, odměr, lauf a mašinkvér, měsíc kdo je v tanku kdo, měsíc co jsou ta páčky a tlačítka, měsíc nasedání a vysedání a měsíc příprava na civil.
Když jsem viděl jak jejich vojáci po dvou a půl letech služby a výcviku střílí z osobních zbraní a kam tak si myslím, že jsem ješě hodně přestřelil s dokonalostí jejich výcviku.

avatar
fenri Datum: 15.06.2015 Čas: 07:45

To pet.rok - ano, Logik konstruuje větší kanon jen proto, aby v něm použil stejnou prachovou slož a tím udělil projektilu podstatně nižší rychlost. Dosáhl by tím nižšího tlaku spalin v ústí hlavně pro brzdu, jak si přál. Zároveň takové dělo musí mít dle Logika větší zákluz. Samozřejmě je to nesmysl, ty věci jdou doslova proti sobě, ale myslím, že Logik na dobré cestě to pochopit, resp. už to možná chápe.

avatar
fenri Datum: 15.06.2015 Čas: 07:41

Myslím, že se diskuze už stala nepřehlednou, zdá se mi, že Logik nenápadně postupně docela otočil a něco si nastudoval (což bez ironie hodnotím kladně a k tomu by exkurze měly být), jen se mu to nějak nechce přiznat (což lidsky chápu). I terminologie se zlepšila, zmizely různé podivné "energie zákluzu" a "průměty nábojů".
Původní spor byl pouze o tvrzení, že:
-větší ráže=větší zákluz (nesmysl)
-větší ráže=větší dělo s většími systémy->nutno předělat věž (nesmysl)
-větší ráže=nezbyde dost energie pro úsťovou brzdu (nesmysl).
Dál se asi nemá cenu v tom hrabat.
Zůstává rozpor v tom, že zatímco MOŽNÉ změny hlavní zbrani (které jsou fakt během vývoje běžné) Logik považuje za jasné selhání vývoje, já považuji za běžné. Armata ještě nevyjela, ale už tu máme zhodnocení vývoje, kdy se ví, že je tank špatně a nicmoc novátorského na něm není. A pokud je, tak je to nesmysl, protože jiné tanky to nepoužívají a tak to musí být špatně.

avatar
pet.rok Datum: 13.06.2015 Čas: 13:02

logik: ad 1) Myslim ze som pochopil tu myslienkovu konstrukciu uz predtym ale problem je v tom ze je nespravna.
Rovnake mnozstvo (rovnakeho) plynu v roznom objeme (rozne priemery valcov) nemoze mat rovnaky tlak. A teda variant ze pouzijete rovnaku prachovu zloz pre rozny kaliber vedie k tomu ze tlak v hlavni s mensim kalibrom je vacsi ako v hlavni s kalibrom vacsim.
Vyhoda vacsieho kalibru pre dosiahnutie maximalneho vykonu je teda len v tom ze dokaze spalit vacsiu prachovu zloz a pritom neprekrocit maximalny povoleny tlak v hlavni.

avatar
logik Datum: 12.06.2015 Čas: 17:20

petr99: šlo o zhodnocení čistě elektroniky, nikoli např. kanónů (které má opravdu LEO i 90 o něco lepší).

echo: Tím bych si tak jistý nebyl. Zatím vždy když se zabudovával nový kanón, i když se s tím předem počítalo (např. viz ten Abrams), tak se věž měnila.

pet.rok:
1) když bude více plynů, tak bude větší slož, porovnával jsem modelovou situaci, kdy je v prachu "stejně energie".
Když zesílím slož, by bylo více plynů a rovnaké tlaky, tak nebude úsťová energie plynů +- stejná, ale větší, protože tlak plynu bude v okamžiku kdy opustí projektil hlaveň stejný, ale množství plynu bude větší a tedy množství práce (vyjádřený např. rozdílem objemů nerozepnutého a rozepnutého plynu) vyšší.
V tu chvíli ale bude i výrazně vyšší úsťová energie a tedy i zpětný ráz.

2) Jasně, ale to jde zanedbat, protože jde uvažovat takovou prachovou slož, aby po odečtení ztrát v hlavni (které se neprojeví ani na zpětném rázu, ani na energii projektilu - takže nás nezajímají) byla její energie stejná.

3) souhlas - v podstatě něco takového tu celou dobu hájím

ad zabudování) Já netvrdím, že se nepodařila montáž z důvodu většího zpětného rázu, co jsem tvrdil, že větší zpětný ráz může být důvod, proč v případě snahy o zástavbu tohoto kanónu v budoucnu bude muset být věž či některé její prvky překonstruována.

Proč se nakonec neprovedla zástavba 152mm kanónu nevíme, vzhledem k tomu, že nejsou žádné zprávy o funkční zástavbě tohoto kanónu, tak podle mne rozhodně důvodem nebude to, že ho vyvinuli a pak se rozhodli, že jim stačí 125mm.

Pravým důvodem bude imho nějaká potíž při vývoji nebo jeho zástavbě, pravděpodobně životnost hlavně a s ní spojený nárůst váhy který by problém řešil a z toho plynoucí nevhodné vlastnosti pro zástavbu do armaty. Ale to můžeme jen hádat.

Pokud by ovšem byla opravdu důvodem prostorová náročnost (vyloučit to samozřejmě nejde), tak to je ovšem jen argument pro to, že expost konstrukce do armaty nebude zdaleka tak jednoduchá, jak tu někteří tvrdí.

avatar
logik Datum: 12.06.2015 Čas: 16:59

charlie: ano, redundance součástky zvyšuje spolehlivost oproti systému s jednou součástkou. Ale furt to má o fous nižší spolehlivost než systém, který se bez té součástky obejde vůbec.
Redundance totiž zruší daný single point of failure. Pokud je ale tento single point of failure v systému "navíc", tak jeho zrušením se nikdy nedostanete pod poruchovost původního systému.

echo: ano, na začátku jsem to řekl trochu vágně, protože jsem to pokládal za jasný princip - že když zvýším výkon kanónu, tak samozřejmě musím zachytávat větší energie. Vůbec jsem nečekal, že takto jasný fakt bude někdo zpochybňovat a že budu muset přesně stanovovat přesné podmínky a termíny, za kterých můj výrok platí (když ty podmínky jsou v případě zástavby TK implicitně splněny).

fenri: Opět mi podsouváte něco, co netvrdím. Nikdy nepsal jsem, že tam úsťová brzda nejde dát. Psal jsem, že se na výkonné tankové kanóny prostě nedává (ano, důvod kupodivu znám) - a že i kdyby se dala, tak při zvětšení ráže má tato úsťová brzda při stejných tlacích v hlavni k dispozici méně energie na brždění, takže těžko bude lépe brzdit nárůst energie projektilu.

1) Jenže já jsem to tvrdil za předpokladu, že větší ráži dávám pro zvýšení výkonu kanónu. Prokázání při stejné nábojové komoře a stejné laboraci je jen
modelová situace, na které jde snadno ukázat platnost obecných principů, aniž by se přitom muselo integrovat.

Když Vám to tedy nedá matematický cit a nedokážete si ten modelový případ zobecnit, tak si to klidně zintegrujte - v každém infinitezimálním kroku bude platit, že o energii udělené projektilu se zároveň zvětší energie zpětného rázu.
A zároveň bude platit, že tlak v hlavni bude klesat rychleji, takže více energie z plynů přejde do projektilu (pokud nesmyslně nezkrátíte hlaveň o více než poměr hlavní^2) a tedy menší část zpětného rázu bude generována plyny, jejichž energie narozdíl od projektilu se do zpětného rázu nepromítá na 100%.

2) Netvrdím, že nezbyde dostatečná energie. Tvrdím, že ji zbyde výrazně méně než u kanónu menší ráže - a jelikož se bavíme o nahrazení špičkového kanónu, kde se nedá očekávat násobné vylepšení účinnosti nějaké komponenty, tak prostě Vaše snaha o snížení rázu díky vylepšení úsťové brzdy je mimo. Obzvlášť pak pokud tam žádná úsťová brzda není. :-)

3) Ne, já jsem prohlásil, že dokud není důkaz, že to funguje, je velmi předčasné tvrdit, že armata je bezkonkurenční tank a že její vývoj šel dobře.

5) Nikoli, neboť pokud selže jedna rychlost v klasické tankové převodovce (KTP), děje se asi tolik, jako když selže jedna rychlost v jakékoli z dvou převodovek armaty.
A pokud selže společná část všech převodů KTP, děje se asi tolik, jako když selže společná část v převodovce armaty.

7) Psal jste, že se povedl vývoj armaty. Ovšem součástí jejího vývoje byl i vývoj nového kanónu.

cite: "Za další jste jeden čas také psal nikoliv o vývoji 152mm, ale o tom, že se jí nepovedlo zabudovat do Armaty." -
takže když už neumíte dokázat, že jsem měl pravdu, vždy jde alespoň ukázat na to, že druhej někdy něco napsal nepřesně? Opět ukazujete, že Vám nejde o to se něčeho dobrat, ale dělat z druhých voly.
Nicméně ano, nepovedla se zástavba - ony to jsou spojené nádoby - např. pokud je špatná životnost kanónu, pak musím zesílit hlaveň - tu pak ovšem neunese tank. Je to problém vývoje kanónu, nebo jeho zástavby? Vývoj 152mm nelze právě od vývoje samotného tanku oddělit.

Jestli bude mít sériová armata 152mm, pak se samozřejmě můj pohled na Armatu změní. Zatím ovšem podle dostupných údajů to IMHO vypadá, že nikoli. Opět - vycháízejme z toho co je a ne z toho, co možná někdy bude.

A ad leopard - to, že T-90MS má výkonnější kanón než L55 máte odkud. Např. z těchto dat: http://www.tank-net.com/forums/?showtopic=36152
mi to nevychází. Z jakých dat vycházíte?

8) To jsou ovšem všechno vozidla s třetinovým a nižším výkonem, kde je turbína výrazně méně vhodná. Paladin je pak pouze rekonstrukce, kde jejím cílem nebylo zlepšení pohonu, MRAP zas má jako prvotní účel převážet něco odněkud někam a ne vést boj, takže tam samozřejmě se nevýhody turbíny projeví více a výhody méně. Takže Vaše příklady jsou mimo.

Ta samá armáda, co nechala stavět další vozidlo na turbíně a dále platí projekty na vývin turbín - volá po odstranění turbíny z tanků? To jsou ti amíci jako tak blbí?
Vybíráte si jen ty informace, které se Vám hodí do krámu. Ano, spotřeba turbín je reálný problém - který se ovšem řeší. Ovšem turbíny mají i své výhody a proto evidentně USA armáda rozhodně turbíny neodepsala.

O tom, že by projekt dýselizace abramsů platila USA armáda nevím - máte nějaký důkaz? IMHO to byla akce výrobce pro zajištění exportu (kdy ne každá armáda chce živit žravý tank, i přes jeho výhody).

9) Staré turbínové tanky za starými dýsly zaostávali v ekonomice provozu, díky nim ale ušetřili váhu, místo a byli dynamičtější. Abrams s leopardím dýslem by byl prostě méně dynamický a těžší, jestli by se tam ten dýsl vůbec vešel.

To, že se tam ten dýsl vejde dnes je argument mimo: Stejně, jako moderní dýsly zlepšili průběh krouťáku a zmenšili zástavbové rozměry (obé díky turbu) a tím snížili výhodu turbín, tak turbíny zas výrazně zlepšili efektivitu a tím snížily výhodu dýslů.

Takže ano, pokud srovnáte moderní dýsl a starou turbínu, vyjde lepší dýsl. Když to ale uděláte naopak, vyjde zas lépe turbína. Jak dopadnou současné motory je pak otázka, kterou se nedozvíme, dokud někdo buď tu turbínu nenamontuje, nebo naopak ty vývojové projekty, které zatím běží, ukončí a postaví novej tank na dýslu.

10) Já bych to neřekl, ale myslím, že reálná data o funkčnosti systémů nejsou k dispozici, takže půjde spíš z obou stran o doměnky, takže se můžeme tak akorát shodnout, že se neshodnem :-)

avatar
petr99 Datum: 11.06.2015 Čas: 16:19

Fenri:
"Také neznám detaily, ale řekl bych, že T-90MS bude srovnatelný s Merkavou (možná trochu za ní), ale elektronický Abrams je nad nimi. Na druhou stranu ladění a finalizace el. Abramsů a jeho zavádění do výzbroje určitě nejsou ve stadiu srovnatelném s Merkavou."

Proč myslíte, že T-90MS je za těmito tanky? Nechci rýpat, ale myslím, že tyto tanky jsou srovnatelné (pokud neřešíme jejich určení do určitého prostředí). Naopak Abrams mi přide za nimi, pokud ho tedy navyvišujete kvůli té elektronice. Mohl byste mi tyto úpravy objasnit ? Zaslechl jsem o tom, ale že by to měla takhle zvýšit bojovou hodnotu ?

P.S. Nevypadl Vám z toho porovnání Leo2 ?

avatar
pet.rok Datum: 11.06.2015 Čas: 14:39

este na doplnenie:
opatrenia kompenzujuce spatny raz maju dve hlavne ulohy:

1. zachovat stabilitu pri vystrele
2. znizit zatazenie ulozenia kanonu a tym optrebenie pohyblivych casti ako su koliskove capy a pod.
co znamena napr. zvysenie vole capov pre presnost strelby asi netreba zvlast rozoberat.

bod 1. obycajne u tanku velky problem nepredstavuje nakolko lafeta je vlastne cely tank a s hmotnostou 50+t sa vysporiada s uvazovanym narastom spatneho razu pomerne lahko
bod 2. vyssiemu opotrebeniu capov sa da zabranit pouzitim kvalitnejsieho a drahsieho materialu

cize ak povodnou uvahou Logika bolo ze sa rusom nepodarila montaz 152mm kalibru do armaty z dovodu vyssieho spatneho razu tak si rozhodne myslim ze to nie je pravda.
ako som uz skor povedal hlavnou pricinou (ak ho vobec niekedy skutocne planovali zaviest) boli skor nevyhody plynuce z nizsieho poctu nesenej municie a s tym spojene logisticke problemy ako aj konstrukcia noveho nabijacieho zariadenia.
len pre predstavu: americky naboj M829A3 ma dlzku skoro meter kym u projektilov navrhovaneho kalibru 140mm dosiane dlzka radovo 1,5m (jednotny naboj).
ak si uvedomime ze napr. sirka vnutorneho priestoru tanku (korby) je len o malo sirsia ako 2m a vysoka cca 1,5m vyrazne to redukuje moznosti usporiadania nabijacieho zariadenia.

avatar
Echo Datum: 11.06.2015 Čas: 13:18

to Charlie:Vdaka za upozornenie. Viem, ze sa jedna o horenie ani sam netusim preco som pouzil tak blby termin :).

152 mm kanon v Armate: Ak pri vyvoji skutocne ratali s kanonom vacsej raze, tak urcite nebudu musiet vyvinut novu vezu ( ako tu pisal logik ), ale sucasna veza bude dost predimenzovana pre terajsi 125mm kanon.
Iny pripad by bol ak chceli tu 152 napchat do toho Sprutu :D ( ten ma ocividne co robit aby ustal aj tu 125 ) tam by to 100% chcelo novu vezu.

avatar
pet.rok Datum: 11.06.2015 Čas: 12:00

neviem uz z coho ta debata o energii vystrelu vznikla a co ma vlastne dokazat ale kazdopadne sa tam objavilo viacero spravnych ale aj nespravnych uvah

1. teoria ze v pri vacsej razi bude energia vytokovych plynov nizsia je nespravna. zabudate na to ze vo valci (hlaven) s vacsim priemerom (pri rovnakej dlzke) musi byt vacsie mnozstvo plynu oproti valcu s mensim priemerom za predpokladu dodrzania rovnakeho tlaku. cize ucinnost ustovej brzdy nebude s rastucim kalibrom klesat ale ostane priblizne rovnaka.

2. uvaha ze pri vystrele rovnakeho projektilu s rovnakou prachovou naplnou z hlavni rozneho kalibru s rovnakou dlzkou bude ustova energia vyssia u hlavni s vacsim kalibrom je mylna (vid 1). Ak by sme sli do detailov tak v skutocnosti bude asi nizsia, pretoze straty pri vystrele budu vacsie (prenos tepla do hlavne)
cize vyssieho vykonu dosiahneme len a len silnejsou prachovou naplnou.

3. pravda je ze vyssiu energiu vystrelu (dany velkostou prachovej naplne) treba nejako kompenzovat a to bud
a) brzdovratnym zariadenim (pri rovnakom zaklze sila posobiaca na lafetu bude vacsia)
b) zaklzom (pri vacsom zaklze sila posobiaca na lafetu klesa)
c) pevnejsou lafetou ktora znesie vacsie zatazenie
d) inym sposobom ako napr. predklz hlavne pred vystrelom (pokial viem tak sa v praxi pouziva len pri hufniciach s odlahcenou lafetou)

pravda je ze vsetky tieto opatrenia (snad okrem posledneho) maju za nasledok zvysenie hmotnosti (alebo vyzaduju zavedenie novych postupov a materialov).

avatar
Charlie Datum: 11.06.2015 Čas: 11:56

Echo: to co se děje v nábojové komoře není výbuch, ale hoření, střelu pak urychluje přetlak plynů hořením vzniklý.

Stejně tak energie přenášená na lafetu je tím větší, čím hmotnější střelu urychlujeme na větší rychlost (proto ten hrubý výklad "větší ráže má větší zpětný ráz"), přičemž na průběh sil má vliv průběh hoření (tj. jak rychle narůstají tlaky v hlavni).

S tím Sprutem to je jasné - používá stejnou munici jako T-90, přičemž zákluz mají oba zhruba stejný (je omezený délkou věže) a hmotnost Sprutu je téměř třetinová. Logicky stejná energie přenesená do lehčího podvozku udělá větší diskotéku.

avatar
Echo Datum: 11.06.2015 Čas: 10:35

logik: Zo zaciatku si tvrdil, ze: " kanon vacsej raze, potrebuje vacsi zaklz " ... to je somarina, uz to uznaj a neprekrucaj to uz 100x.

Neplati ani to, ze energia, ktoru musi konstrukcia kanonu po vystrele ustat je tym vacsia cim je vacsi kaliber kanonu. Podstatnejsi vplyv na tuto energiu ma typ pouzitej vybusniny.

https://youtu.be/bSv3B67Ytlk?t=17m20s .... Sprut 2S25, spomalene zabery na to co sa s tym 18t "tancikom" deje po vystrele zo 125mm kanonu. A teraz to porovnaj s cca 50 tonovou T-90 https://www.youtube.com/watch?v=zV0zti8tucU

avatar
fenri Datum: 11.06.2015 Čas: 09:16

Tak po bodech:
1.) Znovu: ""Při zavedení větší ráže se stejnou délkou hlavně tedy při stejném tlaku v hlavni projektil rychleji akceleruje, tedy ovšem odebírá větší množství energie z expandujících plynů." - pokud přijmu vaše nesmyslné podmínky (tedy že změním rázži, aniž bych změnil laboraci a objem komory, je jasné, že je to nesmysl. Když se zvýší ráže, zvedne se objem nábojové komory (leda bych z nějakého prapodivného důvodu použil kratší střelu). Při stejné laboraci (jakožto jedné ze dvou vašich nesmyslných podmínek) bude u větší ráže tlak plynů nižší, protože jak objem nábojové komory tak rostoucí prostor za střelou budou větší. Tj. vaše úvaha platí pouze za dodržení těchto nesmyslných podmínek. Za další ani při zachování laborace a objemu komory to nemusí platit, protože závisí na rychlosti výviny plynů při spalování prachu (na "rychlosti prachu").
2.) To, jak zoufale plácáte nesmysly s těmi brzdami jsme vám snad s Charliem vysvětlili. Pro jistotu: zvětšení ráže nevede k tomu, že nezbyde dostatečná energie na úsťovou brzdu. To je kolosální ptákovina. Moderní tanky nemají klasické úsťové brzdy ze dvou hlavních důvodů-brzdovratné zařízení je natolik účinné a lafetace natolik pevná a tank natolik těžký, že jí nepotřebujou. Kvůli střelivu s penetrátory jí ani mít nemůžou. To, že i děla mnohem větší ráže, než jaké uvádíte úsťové brzdy mají je jasné, že zvětšení ráže nevede k nemožnosti instalace úsťové brzdy.
3.) někdo tu prohlásil, že jim vše perfektně funguje? Vy jste jen prohlásil, že jim to nefunguje a že v tomto bodě vývoj Armaty selhal.
5.) Ano, ale tank s jednou převodovkou má mnohem více "single point of failure". každá komponenta jeho převodovky je "single point of failure", Armata jich má část redundantní.
7.) Psal jsem někde, že se vývoj 152 povedl? Kde? Psal jsem že nevíme, v jakém je stavu a proč do Armat dali 125. A že to může mít řadu jiných a dokonce zásadně pravděpodobnějších důvodů, než se vývoj nepovedl. Za další jste jeden čas také psal nikoliv o vývoji 152mm, ale o tom, že se jí nepovedlo zabudovat do Armaty. A do třetice podle Rogozina Armaty v seriové podobě budou mít 152mm. Pokud na to budou peníze. Vše jen o poměru náklady/přínos. Němci také nezavedli 140mm do Leo2, ačkoliv má Leo horší výkony (v této oblasti), než poslední T-90 a Armatě nemluvě. Proč instalovat drahé dělo s menším množstvím vezené munice, když mám dělo a munici výkkonější, než jakýkoliv potenciální protivník?
8.) Mohli jí dát do Bradleyho, mohli jí dát do Paladina, mohli dát do LAV, do MRAPů...Abrams není jediné těžké vozidlo, které se potřebuje dynamicky pohybovat po bojišti. Nechci velebný hlas z nebe-chci příklad, kdy se do jakéhokoliv zavedeného vozidla po 35 od uvedení zázračné a tak výhodné turbíny ta turbína zavedla. ten zákazník, který volá po ekonomičtějších Abramsech je US Army. Zástavba se neprovedla, protože přebudování několika tisíc Abramsů na diesel by příliš zatížilo napjatý rozpočet armády, navíc US potřebují zdárně dotáhnout do konce digitalizaci Abramsu a nechtějí zvyšovat konstrukční rizika dalších zásadní změnou tanku.
9.) Důležitá je jen výsledná dynamika tanku a náklady na ní. Jak se toho dosáhne je víceméně kosmetika a je zjevné, že turbínové tanky zde prostě zaostávají za moderními diesely. nejsou ani dynamičtější, ani levnější na výrobu ani spolehlivější a odolnější ani úspornější. Teoretické, z kontextu dalších podmínek vytržené, singulární výkonové charakteristiky jsou sice fajn, ale o efektivitě a výkonu celku nehovoří. Mimochodem třeba proslulé motory HTP jdou sakra rychle do otáček. Jsou auta s nimi výkonná a úsporná? :-) Pro porovnání: udávaná spotřeba Leo2A7 je cca 218l /100km. U Abramsu 446l/100km. A Abrams prostě není 2x dynamičtější než Leo. Je otázka, zda je vůbec dynamičtější.
10.) Také neznám detaily, ale řekl bych, že T-90MS bude srovnatelný s Merkavou (možná trochu za ní), ale elektronický Abrams je nad nimi. Na druhou stranu ladění a finalizace el. Abramsů a jeho zavádění do výzbroje určitě nejsou ve stadiu srovnatelném s Merkavou.

avatar
Charlie Datum: 11.06.2015 Čas: 07:53

Jen tak mimochodem: úsťová brzda se používá na "tankových" kanonech i dnes: většinou to je u lehkých vozidel, jejichž konstrukce (věž, oběžný kruh věže, pérování podvozku) nevydrželo velký zpětný ráz výkonných kanonů.

Osobně vím o lehkém tanku Stingray a novím japonském 8x8 Mobile Combat Vehicle.

Úsťová brzda je tvořená větším množstvím malých otvorů (kruhových, oválných) místo několika málo velkými komorami jako třeba u M109.

Mimochodem nevím o jediném kanonu, který by neměl po výstřelu masivní zášleh - to je dost a dost energie pro úsťovou brzdu. Musel bych sice dohledávat přesné formulace, ale většinou je prachové náplně víc a nestihne všechna do okamžiku opuštění projektilu ústí hlavně shořet, protože je kladen důraz na maximální vývin tlaků po celou dobu průchodu projektilu hlavní tak, abychom mu udělili co největší úsťovou rychlost. Velmi malou energii by mohly mít plyny houfnice střílející s minimální náplní (na malou vzdálenost). Tam nám ale absence účinnosti úsťové brzdy nevadí, neboť v takovém případě stačí brzdovratné zařízení (které je konstruováno na maximální náplň, kdy se navíc uplatňuje i úsťová brzda).

Logik: dvojnásobná záloha nám spolehlivost většinou zvyšuje. Proto mají kupříkladu jaderné elektrárny některé systémy zálohované třeba 10x. Navíc Armata nemá dvě převodovky (mechanickou a asi hydrostatickou) primárně z tohoto důvodu (i když to může být příjemný bonus navíc).

avatar
fenri Datum: 11.06.2015 Čas: 01:10

Logiku zkuste si o tom něco přečíst, pak poproste někoho s puškou, ať vás vezme na střelnici, pak si znovu něco přečtěte a pak pište.
Úsťové brzdy fungují u 7.62, 12.7 i 155 mm. Není důvod, aby nefungovaly u 120, 125 či 152 mm. Na moderní tanky se nedávají nikoli kvůli vašim pochybným blábolům, ale protože jsou nevhodné pro SABOT střely. Dekompozice podkaliberní střely v prostoru úsťové brzdy by sice byla spektakulalrní záležitost, ale asi by šlo o poslední střelu, co by tank vystřelil. A fčil mudrujte a nepoužitelnosti úsťových brzd nad 125mm

arr