Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Námořní technika

“Elektromagnetický” start stíhačky F/A-18 z letadlové lodě USS Gerald R. Ford

Datum přidání 02.08.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 7 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Před několika dny stíhačka F/A-18F Super Hornet premiérově odstartovala z nové letadlové lodě USS Gerald R. Ford. Vůbec poprvé tak byl na moři otestován revoluční elektromagnetický katapult EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System).

Foto: F/A-18F Super Hornet nad letadlovou lodí USS Gerald R. Ford; větší foto / US Navy

 

Elektromagnetická budoucnost

Během testů stíhačka F/A-18 otestovala jak zmíněný elektromagnetický katapult EMALS, tak nový záchytný systém AAG (Advanced Arresting Gear). Hlavní výhodou EMALS a AAG je schopnost libovolně v čase měnit svůj výkon - to dovoluje vyslat/zachytávat jak velmi lehká letadla (drony), tak i plně naložené bojové letouny.


K prvnímu otestování EMALS/AAG na USS Gerald R. Ford došlo nedaleko pobřeží Virginie. F/A-18 pilotoval nadporučík Jamie Struck z 23. testovací letky VX-23 (Air Test and Evaluation Squadron 23).


"Dnes USS Gerald R. Ford psal historii díky úspěšnému přistání a vyslání letadla z VX-23 za použití AAG a EMALS,” komentoval test pro média admirál Phil Davidson, velitel U.S. Fleet Forces. “Jde o skvělou práci lidí z letadlové lodě Ford a všech inženýrů, kteří pracovali na tom, aby loď byla připravena překročit tento milník.”


"AAG a EMALS byly úspěšně testovány na břehu Lakehurstu, New Jersey, ale toto je první přistání a start letadla na lodi,” uvedl kapitán Rick McCormack, velící důstojník USS Gerald R. Ford. Během testování v Lakehurstu EMALS úspěšně vyslal do vzduchu letadla F/A-18E/F Super Hornet, EA-18G Glower, C-2 Greyhound, E-2D Advanced Hawkeyes a F-35C Lightning II.


“Můj tým pracoval v těsném kontaktu se zástupci průmyslu, NAVAIR (Naval Air Systems Command  - pozn. red.) a s leteckým personálem, aby se tato historická událost v námořnictvu stala skutečností. Jsem velmi hrdý na svou posádku,” dodal McCormack.


Katapult EMALS má proti parním katapultům celou řadu výhod. Z konstrukčního a logistického hlediska EMALS zabírá méně místa, má menší hmotnost a menší spotřebu energie než klasické parní katapulty. K obsluze je nutno menšího počtu lidí, stejně tak jsou menší (prozatím teoreticky) nároky na údržbu.


Například parní katapult potřebuje ke každému startu letadla 610 kg páry, což vyžaduje nesmírně robustní mechanické, pneumatické a hydraulické systémy.


Každý ze čtyř EMALS katapultů na letadlové lodi USS S Gerald R. Ford je o 29 % výkonnější, než parní katapult (121 MJ vs. 95 MJ). EMALS tak dokáže urychlit až 45 t těžké letadlo na dráze dlouhé 91 m na rychlost 240 km/h.


Video: Start pomocí elektromagnetického katapultu EMALS. / YouTube

 

Díky plynulému přizpůsobení výkonu katapultu EMALS lze do vzduchu posílat velmi lehká, ale i konstrukčně ne tak robustní letadla - může jít například o drony nebo lehká bitevní turbovrtulová letadla.  

 

Na USS Gerald R. Ford zachycení letounu po přistání zajišťují elektrické motory a vodní turbíny systému AAG (Advanced Arresting Gear). Opět lze plynule měnit výkon kvůli zachycení letadel nejrůznějších hmotnostních kategorií.

 

O obou systémů se však výkon neřídí jen hmotností letounu. Svou roli hraje konstrukce letadla (jeho robustnost), rychlost větru na palubě i rychlost lodě. Na všechny tyto veličiny dokáže řídicí software EMALS/AAG precizně reagovat. Díky tomu se i zmenšuje namáhaní a opotřebení draků letadel.

 

Díky novému katapultu/záchytnému systému letadla z USS Gerald R. Ford provedou (teoreticky) každý den až 160 vzletů/přistání (udržitelné tempo po dobu 30 dní) a nárazově až 270 vzletu/přistání. To je o 25 % více než v případě třídy Nimitz s parními katapulty.

 

Video: Zachycení letadla pomocí AAG. / YouTube

 

Revoluční s problémy

Dodejme však, že právě novátorské systémy EMALS a AAG jsou zdrojem největších technických problémů letadlové lodě USS Gerald R. Ford. Samozřejmě jako u každé nové technologie je třeba vychytat “dětské nemoci” - EMALS například “nedokáže” vyslat do vzduchu stíhačku F/A-18E/F Super Hornet a EA-18G Glower s plnou výzbroji nebo s externími palivovými nádržemi.

 

Námořnictvo na odstranění tohoto problému pracuje, ale teprve ostré palubní testy v letošním roce potvrdí, zda byl problém vyřešen. Není třeba zdůraznit, že nemožnost vyslat F/A-18 s přidávanými nádržemi nebo plnou výzbroji představuje pro letecké křídlo flotily značené operační omezení.

 

Horší jsou však problémy se spolehlivostí EMALS/AAG, která se týká samotné konstrukce. Podle vládního dokumentu Navy Ford (CVN-78) Class Aircraft Carrier Program: Background and Issues for Congress (z 16. června 2017) byla v roce 2016 (údaj z dubna) střední doba mezi kritickou poruchou katapultu 400 startů (v roce 2014 270 startů). S touto spolehlivostí má EMLAS pouze 7% šanci dokončit čtyřdenní referenční operační nasazení letadlové lodě. Požadavek námořnictva je přitom 4166 startů mezi kritickou poruchou.

 

Problémem také je, že loď má sice čtyři katapulty, ale sdílí společnou energetickou napájecí soustavu. Výměna vadného komponentu trvá průměrně 1,5 h, ale během této doby je nutno celou energetickou napájecí soustavu katapultů odstavit, protože vadnou součástku nezle “odstřihnout” od zdroje elektrické energie.

 

Ještě horší je spolehlivost AAG - tam je doba mezi kritickou poruchou pouze 25 zachycení. Požadavek je přitom na 16 500 zachycení bez kritické poruchy. Se současnou spolehlivostí má AAG pouze 0,2% šanci dokončit čtyřdenní operační nasazení.

 

Zmíněný dokument uvádí, že bez zásadního přepracování konstrukce AAG a EMALS zřejmě nikdy nedosáhnou spolehlivosti požadované námořnictvem.

 

Dokument tak doporučuje “agresivně” vynaložit finanční prostředky na řešení spolehlivostí systémů EMALS/AAG a na řešení problémů se starty plně naložených stíhaček F/A-18.

  

Zdroj: USNI News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
cejkis Datum: 03.08.2017 Čas: 13:27

Ještě pro zajímavost.
Reaktory A4W, kde poslední písmeno značuje výrobce, byly nahrazeny A4B od společnosti Bechtel. Westinghouse je v bankrotu v režimu ochrany před věřiteli.

avatar
Horny Datum: 03.08.2017 Čas: 08:56

Elektrické katapulty už se kdysi používali, tuším minimálně na CV-2 a CV-3. Ale vyměnili je za parni kvůli výkonu.

avatar
Cpt. Morgan Datum: 03.08.2017 Čas: 07:18

... a nebolo by jednoduchsie pouzit osvedcene elektromotory a transmisiu? Moznosti riadenia vykonu by zostali zachovane a technika je dobre preverena. Nebolo by to mozno tak cool, ale mozno aj priestorove a hmotnostne naroky boli mensie ako pri linearnom motore.

avatar
Grull Datum: 03.08.2017 Čas: 02:55

Docela mě zaráží ta spolehlivost (400 startů vs 25 zachycení) jako chápu, že nový systém má mouchy, ale tohle je sakra Masařka.

avatar
Nikdo Datum: 02.08.2017 Čas: 21:45

cejkis: wiki sice bývá považována za špatný zdroj , ale tento článek podle mne stačí a vysvětluje rozvoj této technologie , ale i třeba railganů a coilgunů v rámci populární vědy :https://cs.wikipedia.org/wiki/Supravodivost

avatar
Horny Datum: 02.08.2017 Čas: 21:42

Když si uvědomíš, že už teď veze každá loď do boje dvě jaderné elektrárny tak to určitě tak strašné nebude. Spíš se divím že odstávka jednoho katapultu znamená vypnutí všech čtyř.
Ale koneckonců mají dobrých sedm let (respektive než bude Kennedy v příliš pokročilém stádiu stavby) na vychytání všech much.
Bylo by dost extrémní, pokud by se Kennedy s Enterprise musely vrátit zpět k páře.. pokud by to vůbec šlo.

avatar
cejkis Datum: 02.08.2017 Čas: 13:21

610kg/start ...Když budu brát 30startů do hodiny a 4katapulty tak je to 73t/hod, což je ekvivalent dost velké průmyslové kotelny. Původní systém musí být obrovské monstrum.

Nevím zda u nového jsou použity supravodivé magnety chlazené heliem jako u např. urychlovače protonů, ale zázemí musí spíše připomínat laboratoř. V bojových podmínkách je to šílená přestava.

arr