TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Elektromagnetické zbraně v US Navy

Datum přidání 24.01.2013    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 12 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda pokračuje ve vývoji elektromagnetických zbraní. Nyní však stojí před důležitým rozhodnutím, musí určit, v jakých aplikacích tyto vysoce výkonné zbraně chce používat. Bohužel, snižující se armádní rozpočet nedovolí současný vývoj pozemních a protivzdušných elektromagnetických zbraní. Americké námořnictvo se tak musí rozhodnout, kterou cestou se v nejbližší době vydá.

Elektromagnetické zbraně Zumwalt

Foto: Nový torpedoborec Zumwalt bude první lodí, která bude mít na své palubě elektromagnetické zbraně / US Navy

 

V ideálním světě (rozuměj - s neomezeným armádním rozpočtem) by si americké námořnictvo US Navy pořídlo elektromagnetické zbraně pro útoky na pozemní/námořní cíle a zároveň pro obranu proti vzdušným hrozbám – letadlům, balistickým raketám nebo střelám s plochou dráhou letu.

 

Žel ani Američané si nemohou dovolit všechno. US Navy se proto kloní k tomu, že se ve vývoji elektromagnetických zbraní soustředí na aplikace spojené s protivzdušnou obranou.

 

Jsme naddimenzování a máme spoustu možností pro útoky na pozemní cíle. Dal bych všechny své peníze do elektromagnetických zbraní určených pro obranu proti balistickým raketám a střelám s plochou dráhou letu,“ řekl Robert Work, státní podtajemník pro US Navy.

 

Americké námořnictvo strávilo testováním elektromagnetických zbraní posledních osm let. Nyní však musí rozhodnout, dřív než vznikne operačně použitelná zbraň, jakým směrem se má vývoj ubírat.

 

„Přímý boj mezi loďmi není to, co nás zrovna teď trápí. „Problémem jsou především pozemní, leteckými údery nedostupné, sítě základen s přesnými zbraněmi, které můžou být vypáleny v salvách. To je velký problém a US Navy se na to velmi soustředí,“ dodává Work. 

 

Podle Worka sice protivníci nedosahují technologické úrovně US Navy, natož síly loďstva, ale mají snahu o rozvoj balistických a řízených střel, které můžou pro americké lodě představovat smrtelnou hrozbu.

 

Právě elektromagnetické zbraně jsou z pohledu protivzdušné obrany ideálním prostředkem na ničení nejrůznějších řízených raket a střel. Důvodem je nejen velký dostřel v řádu několika desítek kilometrů, ale také rychlost projektilu (teoreticky až několik desítek tisíc kilometrů za hodinu), který může během několika sekund ničit vzdušné cíle na obrovské vzdálenosti.

 

Dalším plusovým bodem pro elektromagnetické protivzdušné zbraně je nízká cena střel a také fakt, že protivzdušná obrana bude mít díky dostřelu a rychlosti mnohem více času a „opravných“ pokusů, ve kterých může přilétající hrozbu zlikvidovat.

 

Zdroj: Defense Tech

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Ultramarinus Datum: 29.01.2013 Čas: 08:56

Ve clanku o elektromagnetickych pv zbranich na ktery je tu nahore odkaz ale pisi, ze programovatelne strelivo uz u blitzeru/tsungsten shieldu maji a hlavni problem kteremu celi je nizka kadence a zahrivani "hlavne" dela.

Jinak taky nevidim nejmensi duvod, proc by funkcni pv elmag kanon nemohl strilet i na pozemni/hladinove cile za horizontem. Vykon by k tomu mel, jediny problem by bylo asi zamerovani a vypocty, ackoliv lode nejspis maji resene (alespon pro jine zbrane).

avatar
bark Datum: 26.01.2013 Čas: 13:20

Deadog - už chápu - vy jste narážel na systém Tungsten shield...no ano, je to v projektech. Zatímco kanon pro tohle již existuje, munice ne.
Předpokládají šrapnelovou munici v masivním woframovém pouzdře, jenže se ukázal problém, o kterém se zmiňuji - systém jakž-takž funguje ve vrchních vrstvách atmosféry (zatím teoretickym viz. MKV) nebo na na krátkou vzdálenost, než se pouzdro zavře povrchovým natavením (jenže jako CIWS to je pak nesmyslně drahé).
Nikdo si neví rady s aerodynamickým ohřevem jak šrapnelů tak pouzdra při standardním použití (tzn. střelba na desítky a stovky kilometrů).
Víte sám, na čem uvízly konstrukce ramjetů nebo jaké potíže mají hypersonické konstrukce obecně.

avatar
bark Datum: 25.01.2013 Čas: 11:35

Deadog - ne, takto to fungovat - zatím - nemůže, neexistují materiály, které by to vydržely. V podstatě je obrovský problém vyrobit i homogenní střelu, která to vydrží. Musí být nejen z ferromagentického materiálu, ale musí vydržet obrovský ohřev od bludných proudů v okamžiku výstřelu a aerodynamický ohřeh během letu - dělená střela by se vám buď svařila nebo rozpadla. Namáhání je o několik řádů vyšší, než např. u podkaliberních střel nebo dnešních vysokorychlostních prostředků (EKV) - pracujete v atmosféře.

Nehledě na nutnou minimální velikost projektilu - při aerodynamickém ohřevu by vám centimetrový projektil při Mach20 v atmosféře prostě shořel. Zatím ani není k dispozici vhodný ablativní materiál k ochraně.

Tyto systémy se vyvíjejí už asi 80 let, první pokusy činili Němci, ale po válce zřejmě všechny strany studené války. Nepochybuji o tom, že Ameičané jsou s tím nejdále, Rusové s tím skončili někdy před dvaceti lety (současně s ABL).

Nicméně, stále je to technologie, která je v plenkách. Stále totiž chybí potřebné technologie pro skutečnou hromadnou výrobu s rozumným finančním rozpočtem - namátkou supravodiče při normální teplotě (zatím se používají normální materiály se všemi problémy - tzn. ztráty a odporový ohřev), materiály na projektily (zatím se podobají víceméně EKV), zdroje energie, které by umožnily skutečnou palbu (výstřel 5x-10x za hodinu vám asi k ničemu moc není) apod.

Takže to shrnu - tyto systémy již existují a jsou bojeschopné, ale v rámci stávajících materiálových možností - tzn. když to srovnáte s tanky - je to někde na úrovni tanků I.sv. války - a vy byste chtěli hned M-1A2SEP -:)

avatar
Deadog Datum: 24.01.2013 Čas: 20:41

ted me tak napada ,on to asi nebude jeden projektil ktery znici cil ,pro tu obranu to muze byt nejaky obal v kterem bude treba 10 malych ,muze to pripominat vystrel z brokovnice akorat x machu rychly ,pak si z zadnou presnosti nemusi delat hlavu a energie dopadajicich malych kousku uz bude mensi nez toho 5ti kiloveho kladiva co tam cpali

avatar
JaM Datum: 24.01.2013 Čas: 20:14

Nicolaj: presne tak. strela poleti priamo hore kym ma energiu. ked jej dojde pojde dole, no uz nie takou rychlostou akou bola vypalena...

avatar
Nicolaj Datum: 24.01.2013 Čas: 16:51

Ono to je o mnoho jednoduší systém, než se domníváte. To žádnou autodestrukci nepotřebuje, protože projektilem je prostě zjednodušeně kovoví válec. Princip je pak stejný jako u protiletadlového systému Vulcan, jen může být použit na ohromnou vzdálenost.

avatar
Sunakashi Datum: 24.01.2013 Čas: 15:19

no nemyslim si ze ty projektili budou obsahovat cokoliv elektrickyho ci mechanickyho... teda podle zverejnenych testu se to podobalo podkalibernim strelam kdy projektil je v "obalu" od nehoz se po vystrelu oddeli

teplota, pretizeni a hlavne pusobeni samotneho principu elektromagnetizmu na elektroniku ma devastujici vliv

a co se tyce mista konfrontaci rozhodne vse nasvedcuje tomu ze prevazna cast stretu je a bude v pobreznich vodach

avatar
Stinsfire Datum: 24.01.2013 Čas: 14:20

A i kdyby ty střely autodestrukční zařízení neměli tak to US Navy vážně může bejt jedno jestli na otevřeným oceánu trefí vodu nebo ne... Hlavně když netrefí sami sebe. To už by pak asi byl problém. :)

avatar
Stinsfire Datum: 24.01.2013 Čas: 14:17

K tomu netrefení cíle = AUTODESTRUKCE :)

avatar
Blake Datum: 24.01.2013 Čas: 12:38

Kedy US navy zauimalo, kam projektil doleti ak netrafi?

inak pochybujem,ze by spominane balisticke strely boli natolko manevrujuce, aby sa stihli uhnut projektilu tak rychlemu... ak je nieco co by malo sposobit, ze sa raketa s projektilom nestretnu na vypocitanom bode, tak skor nepredvidatelne atmosfericke vplyvy, alebo, aj ked predpokladam, ze ten system je dost automatizovany, aby toto vylucil, ludska chyba.

avatar
Sunakashi Datum: 24.01.2013 Čas: 09:54

to ze si rizene streli PVO najdou cil je jasne ale jak si najde "holy" projektil manevrujici cil?? tezko to bude na principu C-RAM ze zasipe predpokladanou trajetorii letu stovkou projektilu... a kam az doleti takovy projektil kdyz mine?

avatar
Sunakashi Datum: 24.01.2013 Čas: 09:53

to ze si rizene streli PVO najdou cil je jasne ale jak si najde "holy" projektil manevrujici cil?? tezko to bude na principu C-RAM ze zasipe predpokladanou trajetorii letu stovkou projektilu... a kam az doleti takovy projektil kdyz mine?

arr