TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

NÁZOR: Emigrace v Evropě a její bezpečnostní rizika, část 1.

Datum přidání 24.11.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 24 komentářů    autor autor: RNDr. Václav Cílek CSc

Hlavním motivem tohoto sdělení je přesvědčení, že emigrace z cizích států (pod pojmem cizí stát zde rozumím mimoevropský) již dnes vede k destabilizaci některých evropských měst a oblastí a do budoucnosti bude představovat jedno z velkých vnitřních evropských rizik. Výňatek z tohoto sdělení si můžete přečíst v aktuálním vydání magazínu ECHO 24.

Foto: Imigranti ze severní Afriky zadrženi o břehů Sicílie. /  Vito Manzari, CC BY 2.0

Foto: Imigranti ze severní Afriky zadrženi o břehů Sicílie. / Vito Manzari, CC BY 2.0


Imigrace jako zdroj potíží

Množství emigrantů se v posledních několika letech zvyšuje a k jejich proudu přispívá syrský, libyjský a irácký konflikt.

 

Velkým hráčem jsou také klimatické změny, zejména pozorované i očekávané vysychání východozápadního pásma mezi Indií, Íránem, Irákem a Severní Afrikou a obecně kolem Středozemního moře, a méně postiženého severojižního pásma mezi Řeckem, Rumunskem, Bulharskem a východní Ukrajinou.


Stačí dva suché roky a na pochod se mohou dát miliony lidí. Zvýšení průměrné teploty o 1 °C má vést k přesunům zhruba půl miliardy lidí, ale na tomto místě bych raději uvažoval o dalších deseti až dvaceti letech a pravděpodobných, spíš minimalistických scénářích.


Zcela opomíjím teroristickou problematiku, protože jí jednak nerozumím, jednak se domnívám, že je jí věnováno až příliš mnoho pozornosti na úkor velkých, chronických a dlouhodobě destabilizujících civilizačních procesů. Konec konců při teroristickém útoku zahyne dejme tomu 50 lidí, ale společnost se s tím naučí žít.


Naproti tomu již dnes je v migračním pohybu 200 milionů lidí, což představuje 3 % obyvatel planety. Kdyby ročně zahynulo 1 % z migrantů např. nemocemi, hladem či neposkytnutím lékařské péče, tak se dostáváme k číslu 2 miliony.


Základem této práce jsou monografie (např. Zimmermanova obsáhlá monografie "Evropská migrace, co o ní víme") jednak studie Evropské komise o evropském přistěhovalectví (viz např. poslední COM(2014) 288 final), ale komentář vychází z vlastní zkušenosti zejména islámského světa a evropských měst.


Při čtení zpráv EU o migraci má člověk dojem, že se tyto zprávy zcela míjí s bolestivou realitou a nezabývají se migrací, ale hovoří o "pokroku při naplňování jiných směrnic EU". Snaží se nikoho nedotknout a působí proto naprosto mlhavě. Vychází mi z toho nutnost národní strategie, protože podle mého názoru a podle bruselských dokumentů se na EU v této věci nelze spolehnout.


Nebudu se zde zabývat migrací v rámci EU, která je zřejmě až na výjimky jakou jsou rumunští Romové v Itálii - zvládnutelná. Mezi další velké vnitroevropské migrace patří 0,8-1,0 milionu Britů, kteří se přesunuli do lacinějšího a slunného Španělska či migrace bulharských Turků s kdysi násilně přijatými slovanskými jmény do Holandska a dalších států.


Pokud však bude pokračovat vysychání středozemního pobřeží, tak samotní Italové z území mezi Sicílií a Římem budou migrovat na sever, kde mnoho pracovních míst bude již obsazeno severoafrickými utečenci.


Zajímavý multi-etnický charakter má nejenom Londýn a Paříž, ale také Moskva, kde se počet muslimů odhaduje na víc jak milion, ale nevíme, zda se dá těmto údajům bezezbytku věřit. Nemusí se totiž jednat o muslimy, ale o přistěhovalce z muslimských států.


Nedivme se ruskému nacionalismu, který tady u nás vnímáme hlavně jako protizápadní tažení. Rusové jsou doopravdy z více stran ohrožený národ a určitě nezapomněli na dvě století tatarské, tedy víceméně islámské nadvlády. Tataři však přijali islám až poměrně pozdě a po svém, takže v tomto historickém případě se víc jedná o etnickou než náboženskou křivdu.

 

Rozdíl ve vnímání českých Romů a českých Vietnamců

Při posuzování imigrace do Evropy se nemůžeme vyhnout tomu, abychom nevnímali něco tak neurčitého jako jsou národní vlastnosti. Slovák z Košic se určitě lépe začlení do českého prostředí než Arab z Maghrebu.


Ale existují i velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami ze stejné země. Například Berbeři z alžírské Kabylie celá staletí vzdorovali islamizaci a bojovali s Araby, ale teprve v posledních letech tento nerovný zápas prohrávají. Egyptští křesťané - Koptové - jsou skvělí doktoři, právníci a ekonomové. Problém nedostatku českých doktorů bych řešil nabídnutím těchto míst koptským Egypťanům.


Problém je zde spíš byrokratický - většina států EU neregistruje náboženství, jež je v Evropě soukromou záležitostí, ale mimo Evropu rovněž politickou silou, takže má představu o množství imigrantů, ale ne o jejich názorech.


Nemusíme mít rádi současného syrského prezidenta, ale v rámci udržování klidu v zemi se snažil chránit těžce zkoušené syrské křesťany. Je zvláštní, že máme tendenci zastávat se mnichů v Tibetu, ale ne pozoruhodných a nám blízkých orientálních křesťanských komunit v Egyptě a Sýrii.


Druhá světová válka a nacistické rasové teorie způsobily, že dnes bereme každou lidskou bytost jako rovnocennou, což je sice nepochybná pravda, ale také máme zkušenost, že některé skupiny se lépe začleňují do většinové společnosti a jsou k hostitelskému státu více loajální než jiné skupiny. Pokud se vůbec odvážíme rozlišovat mezi různými etnickými a náboženskými skupinami, tak to zavání diskriminací nebo rasismem, ale myslím, že není jiný způsob, jak přistěhovalectví zvládnout.


V České republice mně vždy zaujal odlišný způsob, jak se stavíme k domácím Romům a donedávna cizím Vietnamcům. Myslím, že Romy častěji odmítáme z obav, že v okamžiku nějaké krize půjdou proti většinové společnosti, zatímco u pracovitých, nehlučících a v druhé generaci skvěle česky hovořících Vietnamců cítíme spíš podporu.


Paradoxně je u mnoha Čechů vztah ke vzdáleným Vietnamcům lepší než k domácím Romům. Pokud se nechceme dostat do problémů, jaké dnes ničí Brusel, Rotterdam, Oslo či Marseille, tak se nevyhneme tomuto zatím politicky nesprávnému rozlišování skupin. Určitě to však nemůžeme udělat na základě "rasy", ale na základě schopnosti začlenit se do většinové společnosti.

 

Síla cizinců se odvíjí od slabosti domácích

Je rovněž nezbytné říct, že síla imigrantů přímo závisí na síle a identitě domácí společnosti. Vnitřně silná Evropa bude určitě lépe odolávat cizím vlivům a vyvine si ochranné mechanismy vzájemného soužití, jako tomu bylo u židovských či arménských čtvrtí třeba v Budapešti, či v úzkostlivě křesťanských Benátkách v tureckém ghettu.


V Amsterdamu měli turečtí kupci své dvě vlastní mešity již v 17. století! Většina těchto historických modelů soužití se dá popsat dalším v této souvislosti "zakázaným" slovem - dobrovolný apartheid.


Znamená to, že vezmete do úvahy jinakost jiných skupin, nesnažíte se je smísit, ale dát jasný právní rámec tomu, jak spolu můžeme žít a vycházet. Mimochodem větší část české vietnamské komunity na základě vlastní úvahy zvolila strategii loajálního a spolupracujícího "apartheidu".


Myslím si, že na rozdíl od některých Romů to funguje docela dobře. Evropa má v tomto směru velkou historickou zkušenost. I některá povolání jako třeba středověcí horníci, měli svá vlastní práva a dokonce soudy, kterým podléhali.


Jedna ze strategií, jak se v Evropě cítit doma, je posilovat domácí hodnoty. Největší vlna imigrantů však přichází v době, kdy Evropa se víc stará o nakupování a drobné politické spory, což ji vnitřně oslabuje. Příchozí to citlivě rozeznávají.


Hispánci v USA nám se zlomyslným úsměvem řekli: "Amerika je prostě úžasná země. Nikde jinde na světě vám nepřivezou pizzu tak rychle jako tady." Zajímavý je příklad Británie, kterou opustilo milion Britů (většinou do Španělska) jednak kvůli nižším cenám, lepšímu počasí, ale i pocitu, že v Británii se už nedá žít.


Rychle jsou nahrazováni nově přicházejícími Pákistánci a dalšími národy a problémy Británie se tak rok od roku prohlubují. Ale ani nezaměstnaní Španělé z Britů v některých lokalitách nemají velkou radost.


Teritorialita

Teritorialita je způsob, jakým vymezujeme, kontrolujeme a bráníme svoje území. V případě imigrantů se často setkáváme s jiným chápáním "svého" prostoru. Byla doba, kdy se i pražský Žižkov vymezoval proti Pražákům ze středu města, anebo kdy se mezi sebou prali chlapci z horního a dolního konce stejné vesnice. Globalizace toto pojetí chráněné teritoriality víceméně odvála.


V arabském a obecně muslimském prostředí je historicky zakotven zvyk, že širší rodina či klan víceméně kontroluje svoji oblast a obchodní aktivity, které v ní probíhají. Tento zvyk či spíš hluboký kulturní vtisk se v prostředí evropských měst oživuje a zesiluje.


Začíná tím, že v kurdské čtvrti v Německu, kterou si zkracujete cestu, se na vás muži dívají nepřátelsky: "Co ten tu chce?" Dalším stupněm je, že v Paříži přijdete do arabského baru a než se stačíte zeptat na cestu, tak na vás začnou místní mladí Arabové ječet, ať se pakujete pryč. Do rvačky není daleko.


Další fázi můžete zažít třeba v Marseille, ve městě, kde počet muslimů dosahuje asi 40 %. Jsou čtvrtě, kam se bojí policie vstoupit a kde i ve dne vás mohou na samozvaných kontrolních stanovištích zastavit muslimští "jeunes" a prohledat váš automobil. Tady se už nejedná o pouhé nepřátelství, ale o kontrolu vlastního prostoru, o vytvoření paralelní sféry vlivu a nezávislosti.


Ve Francii dnes žije kolem 12 milionů cizinců, což odpovídá zhruba 20 % populace. Porodnost je tak velká, že pokud by se udržela na stejné výši, tak během dalších třiceti let může ve Francii žít víc jak 40 % cizinců, ale "jen" asi dvě třetiny budou muslimové. Prakticky by to znamenalo, že některá města či celé oblasti budou čistě muslimské.


Podle zkušeností z Marseille se dá čekat, že místní klany se budou snažit převzít kontrolu nad velkými územími. Bude zde víc násilí, drog, nezaměstnanosti a beznaděje. Francouzský státní dluh je obrovský, takže země s potížemi hledá způsob, jak omezit sociální dávky a přitom ví, že v rozrůstajících se arabských čtvrtích není nikdy daleko k zapalování automobilů a násilné revoltě.


Navíc když nepokoje vypuknou v jednom městě, tak se snadno rozšíří do dalších míst. Kolik policistů je zapotřebí, aby zvládlo revoltu dejme tomu 30 tisíc mladých, nespokojených a částečně ozbrojených muslimů, která vypukne na dvaceti místech zároveň? A to je riziko, které s novým úspornějším ekonomickým modelem začíná přicházet.


Mnoho zejména starších muslimů si však přeje mír a klid. Průzkumy ukazují, že velká část cizinců by si přála naučit se místní jazyk a celkově lepší integraci, ale často tomu brání muži a vůdci klanů.


Muži se bojí, že by ztratili část tradiční kontroly nad svými rodinami a zejména ženami a vůdci by přišli o "svůj kmen" a s ním o moc a peníze. Vyhovuje jim, když mládež nechodí do školy a ženy neznají místní jazyk. Co kdyby odešly?


Ve Francii v letech 2006-2008 mělo 40 % nově narozených dětí alespoň jednoho dědečka či babičku z jiné země. Čísla jsou celkem jednoznačná - velice brzy bude víc jak polovina francouzských dětí potomky přistěhovalců v druhé až třetí generaci.


Kdybych čekal ekonomický růst a naději na dobrý život pro všechny, věřil bych tomu, že evropské a mimoevropské kultury se ve Francii budou obohacovat. Ale protože očekávám další stagnační dekádou, tak věřím, že skupiny budou spolu zápolit. Lidé mají v krizových dobách tendenci hledat obětní beránky a obětní beránci to dobře vědí a tak se organizují a brání.

 

V dalším a posledním pokračování si nastíníme situaci v ČR a výhled do budoucna.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
RiMr71 Datum: 28.11.2014 Čas: 17:15

Tohle určitě znáte, ale podle mě je to prostě trefné...

"Nejsou šťastní v Gaze. Nejsou šťastní v Egyptě. Nejsou šťastní v Libyi. Nejsou šťastní v Maroku. Nejsou šťastní v Íránu. Nejsou šťastní v Iráku. Nejsou šťastní v Jemenu. Nejsou šťastní v Afghánistánu. Nejsou šťastní v Pákistánu. Nejsou šťastní v Sýrii. Nejsou šťastní v Libanonu….

Tak kde vlastně muslimové šťastní jsou?

Jsou šťastní v USA. Jsou šťastní v Austrálii. Jsou šťastní v Kanadě. Jsou šťastní v Anglii. Jsou šťastní ve Francii. Jsou šťastní v Itálii. Jsou šťastní v Německu. Jsou šťastní ve Švédsku. Jsou šťastní v Norsku.

V zásadě jsou muslimové šťastní v každé zemi, která není muslimská, a nešťastní v každé zemi, která muslimská je.

A koho z toho obviňují?

Islám určitě ne, ani nikoho z jeho vůdců. Neobviňují z toho sami sebe a už vůbec z toho neobviňují Alláha. Obviňují z toho ale hostitelské země, kde jsou šťastní. Chtějí ty země měnit tak, aby vypadaly jako islámské země, ze kterých odešli, protože v nich nebyli šťastní."

avatar
golimir1 Datum: 28.11.2014 Čas: 16:53

Teď asi vyzním jako radikál a rasista.Článek napsaný rozumně.Má to logiku.Evropa se sama zapletla do smyčky demokracie.Ale gobalizace ve spojení s islámem budí dojem slabosti.Je slabostí.Necháme stranou nešťastné životy těch chudých lidí z odlišných kultur.Chápu jejich zoufalství a touhu po změně.Svou víru a zvyky z z ní pramenící však v důležitých momentech neopouští.Jsou díky tomu silnější než my,evropané.Silnější a jiní.Přitom jejich chápání spravedlnosti je paradoxně radou pro nás evropany.Oni rozumí jen síle a s násilím si tykají.Co s nimy?Vykořisťují náš systém?Oslabují nás?Veškerá řešení jsou nedemokratická.Tak co s tím?Logicky nám to všem přeroste přes hlavu.A v horizontu let bude řešení nedemokratické.Nemusí se nám to líbit,ale oni mají rádi náš systém-ne nás.Kulturně i nábožensky jsme jinde.V takovém stavu bych neřešil schopnost policie řešit nestabilitu v oblastech.Řešil bych schopnost armády chránit stát.To už jsou jině kompetence a jiná řešení problémů.

avatar
RiMr71 Datum: 27.11.2014 Čas: 13:10

...ono s tím plotem je to jak s kapitalismem...
Má to SPOUSTU vad a záporů, ale zatím nikdo nic lepšího nevymyslel....

avatar
Ledna Datum: 26.11.2014 Čas: 18:24

Takeda: Já jen řekl, že v Izraeli funguje a bořit ji nehodlaj, nejsem zastáncem stavění plotu kolem země...Jsem rád, že plot spadl. Jen bychom si mohli trochu víc vážit toho jak naši předci padli u Vídně a jejich odkazu ve společnosti kterou budovali :-) A to to myslím globálně jako občan EU, ne jako občan ČR (pže kdybychom zůstali jako "civilizovaný" ostrov uprostřed Evropy, tak jsme stejně v řiti :-D ).

avatar
Takeda Datum: 26.11.2014 Čas: 18:08

Jarpe: Ač jsem tu na AN asi vnímán jako jeden ze západniků, tak tohle je jedna ze spousty věcí, které USA prostě dělá naprosto příšerně.

avatar
Takeda Datum: 26.11.2014 Čas: 18:07

Ledna: Jistě, vím. Počet útoků klesl, ale neklesla touha útočit. Proto ta zeď nemůže fungovat.

Pokud bychom měli na evropské úrovni zeď proti imigrantům a ta zvládla zastavit 90% těch imigrantů (a s takovou úspěšností bychom si asi mohli gratulovat), tak těch uprchlíků bude stále 20 milionů ( z těch, co jsou uprchlíci už teď, přičtěte dalších 50 milionů v případě sucha, jak o něm píše pan Cílek),
Jistě, ne všichni půjdou do Evropy, ale vzhledem k poloze největších uprchlíky tvořících průšvihů to bude větší procento z celkového počtu.

Nehledě na to, že těch 90% lidí "za plotem" bude někde bez normálních podmínek k životu na pospas radikálním skupinám, diktátorům, obyčejnému místnímu obyvatelstvu, které už prostě nebude schopno jim pomoct, s frustrací, že oni přes tu zeď nebudou moct.

To bychom museli mít o dost účinnější zeď, než má Izrael. A to nevidím zrovna reálně.

Ale neberte to jako nějakou obhajobu Palestinců.

avatar
Ledna Datum: 26.11.2014 Čas: 15:30

Takeda: Počet útoků na Izrael rapidně klesl s postavením zdi. A to jak oddělením pásma Gazy tak postevením zdi oddělujícím Západní břech Jordánu. Jedná se o pokles útoků o 90%. Zdroj:
http://en.wikipedia.org/wiki/Israeli_West_Bank_barrier
http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Peace/fence.html

Jinak chraň Bože aby se k nám dostali, dokud nebude Muslimskou komunitou veřejně odsouzen IS. http://www.catholic.org/news/international/middle_east/story.php?id=56481

avatar
jarpe Datum: 26.11.2014 Čas: 09:04

Takeda: Pořád ho ale rozšiřujou i když nefunguje.

avatar
Takeda Datum: 26.11.2014 Čas: 08:59

Jarpe: Nezapomněl. Psal jsem, že drží, ale nefunguje. Plot za miliony dolarů překonaly narkokartely vynálezem starým tisíce let - katapultem posílají drogy na druhou stranu. Nebo vykopou tunel.

S těmi tunely jsem si vzpomněl ještě na izraelskou zeď. Taky nefunguje. Palestinci se naučili používat tunely i k útoku. Jejich vůli ke spolupráci zeď neposílila, na rozdíl od vůle zničit Izrael. Místní jsou víc izolovaní, takže třeba v Gaze vládne ten, kdo vládne tunelům na dovoz všeho - Hamás.

avatar
jarpe Datum: 26.11.2014 Čas: 08:25

Takeda: Zapomněl jste na ten Americkej u Mexika. Ten ještě drží.

avatar
fenri Datum: 26.11.2014 Čas: 07:11

To Pandur: Myslíte, že problémem Romů (nebo nás s Romy) je primárně jejich etnická příslušnost?
Ta je (skoro) každému ukradená. Problém je, že mají minimální schopnosti se ztotožnit s ideou právního státu a mají zcela jinou kulturu. Jediné co nemají jiné je náboženství - jsou ateisté jako my, s občasným příklonem ke katolicismu (i když ani zde bych si nebyl jistý, zda nejde primárně o využívání kolaterálních benefitů poskytovaných církvemi).

avatar
TECHNIC Datum: 25.11.2014 Čas: 23:18

Jediná naše šance jak se výhno

+ut větší problémům s imgranty vyznávajíci islám je ukončení experimentu zvaného EU. ( No co RVHP taky skončilo.) Sem opravdu zvědavý jak si Francouzi poradí, ale zřejmě budou nuceni udělat nějaký radikální krok.
Naložit a odvézt zpátky do Afriky.

avatar
Nemo Datum: 25.11.2014 Čas: 21:35

Na konci článku je to zmíněno krásně - nelze jen pustit imigranty do země a nechat je ať si dělají co chtí, ale aktivně je vychovávat a usměrňovat - a v případě tvorby zmíněné teritoriality rychle původce neklidu vyexpedovat do země původu. A občanství dávat jen za odměnu, rozhodně by to neměl být nějaký vymahatelný nárok.

avatar
Pandur.cz Datum: 25.11.2014 Čas: 21:09

Navíc náš stát nezvládá už teď začlenění cikánského etnika do společnosti, kde prim hraje "pouze" etnická odlišnost.

Představte si u nás další etnikum, odlišné navíc i kulturou a hlavně náboženstvím s minimální schopností se ztotožnit s ideou právního státu a demokratické společnosti.

Netvrdím, že plošně a všichni muslimové jsou potenciální nebezpečí. S ohledem na současný vývoj v západních zemích usuzuji, že my rozhodně nebudeme nějaká výjimka, až jich tu bude určité procento.

avatar
Pandur.cz Datum: 25.11.2014 Čas: 21:05

Otázka je, jak toho dosáhnout, aby se u nás neopakovaly chyby našich západních sousedů ?
Jak docílit toho, aby naši představitelé používali selský rozum a hlasovali ve prospěch svých občanů a aby nesledovali pouze své krátkodobé cíl dané délkou volebního období ?

Jak je donutit, aby se postavili za svou zemi i na půdě EU ?
Zde se obávám diktátu a připos*anosti, nikoliv státnického přístupu.

arr