TACTICAL PRO

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Nesmrtící obranné prostředky Piexon AG

Vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v ... Více

Letecká technika

F-35 Lightning II je nejlepší bojové letadlo současnosti

Datum přidání 22.06.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 259 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Bývalý pilot americké námořní pěchoty major Dan Flatley v sérií komentářů pro magazín Business Insider vysvětlil, proč je stíhačka F-35 Lightning II nejlepší bojové letadlo současnosti. Klíčem je kombinace obtížné zjistitelnosti (stealth) a dokonalého situačního povědomí pilota F-35 o situaci na zemi, ve vzduchu i v elektromagnetickém spektru.

Foto: F-35B britského Královského námořnictva; větší foto / Public Domain

 

Jak poznamenává Business Insider, od prvního použití útočných stealth letounů F-117A Nighthawk ve válce v Perském zálivu, odborníci z Ruska a Číny pečlivě studovali techniku stealth amerického letectva.

 

Rusko v reakci na masové nasazení stealth letadel začalo s budováním sítě radiolokátorů, včetně nízkofrekvenčních radiolokátorů (VHF), které za správných okolností odhalí i stealth letadla F-22A Raptor nebo F-35 Lightning II.

 

V reakci na to někteří komentátoři i odborníci v USA, Rusku i Číně označili technologii stealth za překonanou. Avšak možná jde jen o nepochopení celé myšlenky - stealth nemá zneviditelnit letadla před radiolokátory, ale zamezit jejich zaměření a zničení.

 

Současné radiolokátory umí odhalit stealth letadla jen s velkou nepřesností (například stovky metrů nebo jednotky kilometrů), což nestačí k použití protiletadlových zbraní. Ostatně je také si nutno uvědomit, že pokud radiolokátor vysílá signál, letadlo tento signál dokáže rozpoznat, vyhodnotit a určit jeho zdroj - především to platí pro elektronikou a senzory prošpikovaný F-35.

 

Výmluvné je použití stealth u ruské stíhačky T-50 nebo čínských stíhaček J-20 a J-31. Proč Rusko a Čína investují do technologie, která podle jejich vlastních slov je k ničemu?

 

Za technologii stealth i za samotný letoun F-35, který je terčem kritiky z vojenských, novinářských i politických kruhů, se před nedávnem postavil bývalý pilot námořní pěchoty major Dan Flatley a bývalý pilot F-35.

 

“Protivníci musí spustit cely řetězec kroků ke zničení letadla,” uvedl Flatley. “Jenom proto, že radiolokátor může najít nějaký objekt - a ruské VHF radiolokátory mohou zaznamenat F-35 - neznamená to, že jej dokáží zaměřit, sledovat, zacílit a navést na letadlo raketu.”

 

“Nepokoušíme se zabránit každému kroku tohoto řetězce, stačí jen přerušit jeden z těchto kroků,” uvedl Flatley. “Potřebuji jen zabránit tomu, aby jsi dokončil to, do čeho jsi investoval spousta času, peněz a úsilí, aby jsi mě sestřelil.”

 

Podle Flatleye to je věc, kterou lidé nechápu - myslí si, že stealth letadlo je neviditelné pro všechny radiolokátory, a pokud je letadlo radiolokátorem odhaleno, automaticky to znamená jeho sestřelení. Avšak tak to není, radiolokátory F-22 nebo F-35 uvidí, ale pouze jako “rozmazaný flek” na monitoru.

 

Navíc k zaměření letadla musí radiolokátor sám aktivně vysílat - de facto svítí jako baterka ve tmě s úzkým kuželem, která hledá ve tmě cíl. Avšak baterku může vidět i protivník.

 

Stíhačka F-35 tak díky svým senzorům, vysokému výkonu počítače (letounu může najednou provádět řadu složitých obranných i útočných kroků proti mnoha cílům na zemi i vzduchu) a také schopnosti všechny složité informace předkládat pilotovi rychle a srozumitelně, dokáže vysílající radiolokátor okamžitě odhalit a zaměřit jeho pozici.

 

Video: F-35 v letecké ukázce na Paris Air Show 2017. / YouTube

 

Po odhalení pozice radiolokátoru F-35 může použít přesné zbraně vzduch-země dlouhého dosahu nebo třeba nejnovější protiradiolokační střelu AARGM-ER (Advanced Anti-Radiation Guided Missile Extended Range) s doletem až 200 km. AARGM-ER lze navíc přepravit ve vnitřní zbraňové šachtě F-35 - dostupná bude v roce 2022.

 

"To, co si veřejnost neuvědomuje, je naprosto propastný rozdíl v informacích,” zdůrazňuje informační nadřazenost F-35 Flatley. “F-35 má sice v některých oblastech, jako je rychlost, otáčení nebo dolet, podobné parametry jako starší letouny, avšak je zde obrovská, a stále se zvětšující mezera mezi tím, co vidí F-35 a např. F/A-18”.

 

Flatley vzal F/A-18 jako příměr díky tomu, že právě ve stíhačkách F/A-18 zkoušel bojovat proti F-22A Raptor. “Neměl jsem žádnou šanci zaměřit ho, žádnou šanci se bránit,” popsal svůj boj s F-22A Flatley a poznamenal, že to mělo během boje zdrcující dopad na jeho psychiku.

 

F-35 obsahuje šest kamer umístěných kolem letadla - díky tomu se pilot s průhledovým displejem může dívat skrz letadlo kolem sebe. F-35 je vybaven také infračerveným “radarem” a má bezprecedentní schopnost fúze dat - díky tomu F-35 na displeji v pilotní kabině (a na displeji přilby) vytváří dokonalý obraz toho, co se děje kolem letadla ve vzduchu, na zemi i v elektromagnetickém spektru.

 

Podle Bussines Insider tak ruská propaganda proti F-35 může být jen reakcí na to, že investovali mnoho prostředků do systémů, které proti F-35 nemají mnoho uplatnění.

 

Zdroj: Bussiness Insider

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Shania Datum: 28.06.2017 Čas: 15:27

Myslím že většina MAWS je v UV, jako třeba MAWS F-22, který je dost podobný (v podstatě předchůdce) DAS, umí i např. video výstup, ale nemá soft na zpracování.

avatar
Olivav Datum: 28.06.2017 Čas: 15:15

Shania,

pravda MAWS ne RWR, ale pořád si vzpomínám, že někde psali o výdách UV detekce raket proti IR v tom, že snad lépe vidí raketu, když jí "nehoří" motor.

avatar
Shania Datum: 28.06.2017 Čas: 14:40

jinak F-15,F-16, Su-27 atd mají v 30000ft STR nepřesahující 10-13 stupnu s velmi lehkou výzbrojí, žádný závratný manévrování v těch výškách nečekejte.

avatar
Luky Datum: 28.06.2017 Čas: 14:29

logik napsal Datum: 27.06.2017 Čas: 16:45

Luky: ulítnout můžeš raketě na hranici jejího dostřelu. AMRAAM-D má dostřel 180km, ze vzdálenosti 40km ji IMHO neulítneš ani náhodou. I kdybys hned letěl 2M, tak 3M střela tě za 80km dohoní - furt jsme dost daleko k max range Amraamu. A to má Amraam top rychlost okolo 4M a ty ještě musíš točit, než můžeš letět pryč (předpokládám čelný střet), takže tě dostihne daleko spíš někde kolem 80km vzdálenosti. méně než půlku max dostřelu.
-------------------------------------------------------------
to jsi napsal..."ulítnout můžeš na hranici tebou postnutýho extrémního dostřelu (180km), ani M2 ti nepomůže" - teď mi začneš vysvětlovat, co jsem ti kdy vysvětlil... KLASIKA
Podle mě seš nějakej bot naprogramovanej šíleným matfyzákem, kterýho vylili, protože se s každým u zkoušky hádal a teď hlídá schody v metru (teď budu sledovat, jak tu větu zabuduješ).

P.S. a u toho všeho tě minulo proč ten příklad byl, navíc jsem ho uvažoval v běžný výšce 25000 ft, ale je to jedno F-15 si klidně vyklesá....

avatar
Shania Datum: 28.06.2017 Čas: 14:26

Olivav- to není RVR ale MAWS, Typhon má aktivní MAWS, něco jako mini radar, asi jen na krátký vzdálenosti.

IR MAWS F-35 DAS, např umí mimo hlavní funkce sledování raket (a určit po kom jde) po celou dobu letu, sledovaní jiných letadel v blízkosti, detekovat pozemní palbu, vozidla, lodě, najít protilodní miny atd. Jenže to zajišťuje enormní výkon fusion enginu a ne ten senzor samotny. Většina letadel má MAWS schopný detekovat odpal a určit přiblizný vektor, případně aktivovat protiopatření, primární učel MAWS je proti manpadum, kde je nutná rychlá reakce a ty vzdálenosti jsou malé.

DAS je třeba schopný detekovat balistickou raketu přes tisíc kilometrů, a zaměřit ji pak hned radarem a eots, ale proti hořící AAM za dobrého počasí nebude větší jak 40nm... za ideální situace.

----------

logik- výšku nevím, nejspíš střední.

Rtr je hranice, kde když cíl okamžitě změní vektor a poletí přímo od střelce, tak může uniknout, dál manévrovat nemusí. Problém je, že cíl bude mít problém vědět, jestli je v NEZ a nebo není. 40km by mělo být pořád mimo NEZ v té situaci v tom simulátoru.

R-37 pokud bude odpálená z mig-31 na tom bude líp než 120 odpálená z čehokoliv jinýho a určitě bude v 40km v NEZ. Problém Migu je, že pokud poletí na kurzu k F-15, tak ty po něm můžou střílet na vetší. vzdálenost a nebudou čekat na optimální parametry a díky vysoké přibližovací rychlosti je tak pro něj doslova sebevražda odpalovat jen 40km...

Takže mig-31 může mít velký problémy při lovu HVT, když může vletět do cesty eskortě v podobě F-22 a F-35 o kterých neví. Takže bude odpalovat za méně výhodných podmínek.


Silně pochybuji o tom, že je taky R-37 tak rychlá pří přímé trajektorii na cíl v níž, ty max hodnoty bude mít při střelbě na extrémní vzdálenost, kdy letí v podstatě mimo hustší vrstvy atmosféry.

Tady je vidět jak se mění rychlost střel, neodpovídá to určitě přesně realitě, ale poslouží to dobře k pochopení jak se rychlost mění s výškou.

R-37
Performance DetailsAltitude Band & Throttle Altitude Speed Fuel Consumption
Band 1, Cruise Speed 0 - 12000 ft
0 - 3657,6 m 1540 kt
2,33 Mach 1 fuel points / second
Band 2, Cruise Speed 12000 - 24000 ft
3657,6 - 7315,2 m 1680 kt
2,65 Mach 1 fuel points / second
Band 3, Cruise Speed 24000 - 36000 ft
7315,2 - 10972,8 m 2070 kt
3,42 Mach 1 fuel points / second
Band 4, Cruise Speed 36000 - 80000 ft
10972,8 - 24384 m 2375 kt
4,14 Mach 1 fuel points / second


R-27 RE
Performance DetailsAltitude Band & Throttle Altitude Speed Fuel Consumption
Band 1, Cruise Speed 0 - 12000 ft
0 - 3657,6 m 1460 kt
2,21 Mach 1 fuel points / second
Band 2, Cruise Speed 12000 - 24000 ft
3657,6 - 7315,2 m 1590 kt
2,51 Mach 1 fuel points / second
Band 3, Cruise Speed 24000 - 36000 ft
7315,2 - 10972,8 m 1960 kt
3,24 Mach 1 fuel points / second
Band 4, Cruise Speed 36000 - 90000 ft
10972,8 - 27432 m 2250 kt
3,92 Mach 1 fuel points / second

120D Performance DetailsAltitude Band & Throttle Altitude Speed Fuel Consumption
Band 1, Cruise Speed 0 - 12000 ft
0 - 3657,6 m 1710 kt
2,58 Mach 1 fuel points / second
Band 2, Cruise Speed 12000 - 24000 ft
3657,6 - 7315,2 m 1870 kt
2,95 Mach 1 fuel points / second
Band 3, Cruise Speed 24000 - 36000 ft
7315,2 - 10972,8 m 2310 kt
3,82 Mach 1 fuel points / second
Band 4, Cruise Speed 36000 - 100000 ft
10972,8 - 30480 m 2650 kt
4,62 Mach 1 fuel points / second

avatar
Luky Datum: 28.06.2017 Čas: 14:18

...tak zrovna tvoje aproximace maximální ustálené zatáčky ve výšce bude hooodně mimo mísu, ale jak jsem říkal s problémem to tolik nesouvisí - uteče stejně když udělá hned ostřejší a pak bude zdrhat na forsáži a ještě lépe, když udělá táhlou, pozdrží 9tou, pak dá střelu na sedmou a poletí mírně na druhou stranu, že ji bude mít na 5.)..z tohoto pohledu to nemá pro probírané velký význam

Raketa nemá žádný čas navíc, od okamžiku odpalu ji běží, můžeš to napsat 100x a furt to bude blbost. Oblouk pro dostihnutí cíle výhodnější není, nejvýhodnější je přímka. Oblouk to je, aby mohla doletět dál v řídkým vzduchu. Ty ale vezmeš hodnoty (ještě extrémní) z oblouku a aplikuješ je na přímku - musíš si tedy změřit oblouk, protože po něm raketa cestuje. Letadlo cestou dolů je na forsáži a právě že ve vztahu k vyhořelé raketě začne mít navrch. Takže ten sestup už bude proti stíhačce mizerný....

Rtr je ten obdelníček až dole..

avatar
Olivav Datum: 28.06.2017 Čas: 14:03

Faktta,

neuvidí ho na příliš velkou vzdálenost a neuvidí ho ani AESA Pak Fa, protože RAM atd... snižuje RCS toho Fka a to je fyzika. Detekce objektu s RCS velikosti 0,01m2 při výkonu radaru cca 20kW je možná na cca 50nm. To je prostě dané. Vyšší frekvence než X-band tedy ROFAR to nezachrání protože ty materiály absorbují dobře i tam a hůře ansorbují až tak u L-band, ale to zase samo o sobě není použitelné k zaměření cíle a navedení rakety.

Takže pokud budeme věřit datům, že F35 má RCS 0,01m2 tak ho uvidí na cca 50nm pokud pojede radar v plném výkonu, takže bude i to SU-35 svítit jako stromeček atd...

Výkon přes 20kW u leteckého radaru snad zatím nikdo nepoužil.

avatar
logik Datum: 28.06.2017 Čas: 13:52

Luky:
1) do výpočtu jsem čas, kdy raketa akceleruje vůbec nezapočítával. To je jen další čas, který má raketa NAVÍC. Už jsem to psal asi dvakrát.

2) Pokud střela letí nahoru, tak zas někdy poletí dolů. Takže let obloukem je pro střelu z tohoto pohledu opět jen VÝHODNĚJŠÍ. Protože v rychlé části letu poletí pomaleji a v pomalejší rychleji a tedy integrál z odporů za celý let (a tedy ztracená energie) se sníží.

Druhá možnost je, že poletí nahoru ale už nepoletí dolů, protože i cíl letěl nahoru. Pak ovšem i ten cíl ztrácí rychlost či nezrychluje tak rychle - a mám za to, že pro letadlo to bude větší ztráta než pro raketu (ale to je teď odhad z hlavy, vycházím z menšího T/W letadla) .

3) "Ne, že by na tom záleželo" - Ale právě O TOM TO PŘESNĚ JE. Samozřejmě, že celou dobu aproximuju. Ovšem aproximuju tak, aby to výsledek nepokazilo nějak strašně. A argument proti NENÍ poukázání na to, že aproximuju, musel bys ukázat, že ta aproximace vede ke špatným výsledkům. Aproximace - i lineární - je naprosto standardní postup.

To bys také mohl argumentovat - kdybych Ti to spočítal přesně - že jsem nezapočítal do výsledku teorii relativity a možné nepřesnosti díky kvatovým fluktulacím. Výpočet bez zahrnutí těchto efektů je také jen "hrubá aproximace".

avatar
logik Datum: 28.06.2017 Čas: 13:39

shania:
- v jaký je to vejšce?
- chápu dobře Rtr jako no-escape zónu, tedy zónu, kdy mě raketa dostihne (ne nutně zasáhne), ač budu "manévrovat jako šílenec"? Pokud jo, tak příliš nechápu, jak to má dokládat to, co říká Luky....
Já právě tvrdím, že pro uniknutí rakety z 40km musíš manévrovat, že Ti čistě nestačí utéci - a proto R-37M, která má horší manévrovací schopnosti - nebude mít i přes svoji větší rychlost tuto zónu větší.

luky: A tomu říkám argument. :-)

raziel87: Pokud je 200km daleko, tak cca 100km ho žádná IR signatura netrápí... Nehledě na to, že může využít mraky, pokud jsou.
Navíc, kdo říká, že musí tolik přitopit - pokud o něm ještě nevědí, klidně může stoupat pomaleji.

Navíc - pokud bereme, že protivník o Raptorovi neví, tak jak píše Shania, je to zcela jiná situace. I to, že protivník zaznamená až odpal je zhoršení situace obránce, protože nějaký čas trvá reakce a vyhodnocení hrozby.

avatar
raziel87 Datum: 28.06.2017 Čas: 13:39

2 Luky

napsal jsem to kvůli ultimátnosti, která z Logikových vět přímo čpěla. Je mnoho scénářů, při kterých je vhodná tebou popisovaná taktika - vysoko a rychle

a je spoustu scénářů, kdy je vysoká letová hladina, kvůli větší pravděpodobnosti detekce pozemních pasivních i aktivních sledovacích zařízení + možnost výskytu nepřátelských stíhačů do 200km od Raptoru přímo nežádoucí.

Víš to ty, vím to já, ví to milion dalších lidí......dobře to ví i Logik.......jen je schopnej napsat tak nešťastná slovní spojení, že se pak v diskuzích probudí i jinak letargičtí medvědi

avatar
Olivav Datum: 28.06.2017 Čas: 13:32

Shania,

RWR už umí detekovat raketu i když motor rakety nehoří. Dával jsem tu kdysi tento zdroj http://www.raytheon.com/news/rtnwcm/groups/public/documents/content/yuse_jed_2015_interview.pdf

Jde o detekci v UV spektru. Bohužel nikde zatím nepíší na jakou vzdálenost. Jinak souhlas s tím co píšeš ;-)

avatar
Luky Datum: 28.06.2017 Čas: 12:56

@Shania
ok

@raziel87
třeba já docela chápu "energy fighter" přístup za v pohodě i na úkor STEALTH, takže bych to v obecném případě nebral jako problém (vždy je dobrý mít výšku a rychlost před odpalem)
Tady je spíš problém, že se logik přesunul od konstant k úsečkám. Je to sice posun, ale furt je to blbě. Je to 3D a jsou to křivky - když něco letí nahoru a akcelerujeto, přibývá tomu délka trajektorie a nárůst rychlosti je pozvolnější (čili mu to žere z času střely). On si udělá úsečku v půdorysu a tam nanese hodnotu z extrémního testu a použije jinam, pak si vezme hodnotu zatáčky F-15 z jiný výšky (ne že by na tom tak záleželo) a taky ji tam prskne...pak mu z toho vyjde blbina.

avatar
Shania Datum: 28.06.2017 Čas: 12:29

Jinak Rtr a ostatní hodnoty jsou dynamické a ne fixní, takže NEZ může být jen 10nm při střelbě na 40nm, při 30nm bude NEZ daleko větší pod 20nm může být NEZ už i větší.

Taky to neznamená, že pokud už cíl od začátku utíká, nemůžou po něm střílet na větší vzdálenosti, pokud bude předpoklad, že nezmění zásadně kurz, můžou mířit daleko před něj a střela to vezme vrchem.

avatar
Luky Datum: 28.06.2017 Čas: 12:04

Logiku nic jsi nevyvrátil, nerozumíš tomu a tvoje výpočty jsou špatně. Navíc tě nemám rád.

avatar
Shania Datum: 28.06.2017 Čas: 12:04

Pro potvrzení některých věcí co tu napsal luky, tady je vidět screen z F-35 simulatoru, pravděpodobně s C5 a nebo C7, tuším že ve vidu řikal něco o akceleraci na M1,3

https://www.dropbox.com/s/eiq6m17vimqq2d8/F-35nm%20intercept.jpg?dl=0

je to tak 37-38nm, stroje letí přímo proti sobě.

Cíl je hluboko v Rpi - tzv max dostřel proti nemanévrujícímu cíly bez změny kurzu a nevyžaduje loft.
Mezi Rpi a Rtr je zona, kdy cíl může manévrovat určitém rozmezí a čím nižší vzdálenost, tím může manévrovat víc.
Rtr je v podstatě NEZ, kdy by se cíl otočil hned po odpalu.

Takže Rpi je v dané situaci tak 60-65nm, Ropt a Raero okolo 80nm
Rtr nevypadá na víc jak 10-15nm.

Takže jako vždy, zcela zásadní parametr, který extrémně zvyšuje šanci na sestřel je že cíl neví, že se po něm střílí. Naprostá většina všech sestřelu ve všech érách leteckých bojů bylo díky tomu, že cíl netušil, že je v nebezpečí. Nové technologie sice zlepšují detekci a varují pilota dřív než předtím, ale řek bych že minimálně teď je situace pro piloty daleko horší než kdy předtím, protože schopnost střílet skytě je dnes daleko vyšší.

Např pokud je střela odpálena při Rmax, kdy stroje letí proti sobě určitou rychlostí, tak pokud cíl zpomalí, střela k němu nedoletí i bez změny kurzu. Pokud má loft a letí po vysoké trajektorii a cíl to otočí, nebude schopna ho dostihnout, protože výchozí místo setkání bude o desítky kilometr jinde a střela to nedokáže bez pohonu kompenzovat atd.

Jenže když cíl neví, že se po něm střílí, tak je vysoká šance zásahu i blízko Raero a nebo minimálně hodně mimo NEZ.
A pokud cíl ví, že se po něm střílí, ale neví odkud a čím, je to v podstatě mission kill, musí reagovat.

způsoby detekce: 1. schopnost vidět nepřátelský stroj a interpretovat podle jeho chování a senzorů co asi dělá.
2. vlastním okem - přímo odpal, kouř motoru, kondenzační stopu atd
3. RVR
4. MAWS u modernějších strojů, většina z nich s omezeným dosahem a pokrytím, schopné vidět jen raketu v době kdy jí hoří motor.
5. radar, IRST atd omezená schopnost střely zachytit.

Takže 1. eliminuje stealth, 2. parametry odpalu, počasí a čas.
3. LPI radary a aktivace až na poslední chvíli.
4-5 parametry odpálení - vzdálenost, počasí

Další důležitý faktor je jakým způsobem přemýšlí umělá inteligence rakety a tím pádem jak moc manévruje, aby kompenzovala změny vektoru cíle.

arr