TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Fallout: Interaktivní mapa globální jaderné války

Datum přidání 15.05.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 7 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Před několika měsíci vůbec poprvé americká Správa národních archivů a záznamů NARA (National Archives and Records Administration) zveřejnila seznám cílů pro americké jaderné střely a bombardéry - seznám cílů z roku 1956. Nová interaktivní mapa ukazuje dopad masivního jaderného útoku na všechny zmíněné cíle.

Mapa jaderného spadu

Foto: Mapa jaderného spadu při použití 1Mt bomb. Střední Evropa nevypadá příliš dobře... / NUKEMAP

 

Detailní seznam měst, základen nebo průmyslových center nukleárního holokaustu té doby lze dohledat v dokumentu Nuclear Weapons Requirements 1959. Dokument popisuje na 1154 cílů v zemích Varšavské smlouvy, Sovětském svazu, Číně a Severní Koreji (820 cílů bylo na území Sovětského svazu).

 

Dokument se objevil na veřejnosti již v prosinci minulého roku. Nyní však za spolupráce Institutu pro budoucí život FLI (Future of Life Institute), který dlouhodobě popisuje hlavní existenční hrozby pro lidskou rasu, a Alexe Wellersteina, historika a tvůrce populární NUKEMAP, vznikla interaktivní mapa ukazující ničivost jaderného útoku na všech 1154 měst a základen.

 

Mapa neukazuje jen místa explozí amerických jaderných hlavic, ale také směr a velikost jaderného spadu. Pravě šíření radioaktivního spadu z jaderných bomb je snad největším strašákem použití jaderných zbraní.

 

Wellerstein vypracoval matematický a fyzikální model pro dva scénáře - v prvním bude proveden jaderný útok v jediném dni, ve druhém cíle uvedené v dokumentu Nuclear Weapons Requirements 1959 dostanou zásahy během tří po sobě jdoucích dní.

 

Klíčové bylo vypočítat směr a velikost následného radioaktivního zamoření. To je závislé nejen na velikosti nálože, ale především na meteorologických podmínkách nebo na výšce exploze - špinavé pozemní nebo "čistější" vzdušné explozi.

 

Foto: Seznam amerických cílů z roku 1956. Kliknutím na obrázek se dostanete na interaktivní mapu na stránky Future of Life Institute. Tam můžete kliknout na jednotlivý bod a "pohrát" si se silou útoku. / Future of Life Institute

 

"Je to proto, že spad, který vytváří výrazný, vysoce radioaktivní oblak je z velké části tvořen zbytky částic a úlomků, které byly nasáty do ohnivé koule a spadnou brzy (po několika hodinách) po výbuchu," řekl médiím Wellerstein.

 

"Jestliže se ohnivá koule vyhne nasátí částic a úlomků (při vzdušné explozi - pozn .red.), radioaktivní produkty (zbytky rozštěpených atomů) zůstanou horké a lehké déle, takže zůstanou v horních vrstvách atmosféry také déle. Mají mnohem více času než se rozpadnout (poločas rozpadu - pozn. red.) a spadnou k zemi, takže opravdu radioaktivní materiál "vyhoří" dříve a rozloží se na mnohem větší plochu," dodal Wellerstein.

 

Wellerstein stáhl meteorologická data ze stránek OpenWeatherMap, zanesl je do své mapy, a nasimuloval jaderný útok na 29. dubna 2016 (resp. 29. až 31. dubna 2016). Wellerstein při vizuální simulaci počítal pouze s pozemními výbuchy, i když v reálu by šlo o směs pozemních a vzdušných explozí.
 

Infografika: Interaktivní mapa amerického jaderného útoku 29. dubna 2016 na více než 1100 cílů, na které v roce 1956 mířily americké jaderné zbraně. / FLI

 

Vojenské podzemní komplexy, bunkry nebo letiště potřebují tvrdší úder - pozemní explozi. Na zničení měst a velkých zastavěných oblastí postačí vzdušné exploze. V reálu také na cíle nejvyšší důležitosti bude vyslána více než jedna hlavice, aby se předešlo technickému selhání (nosiče, hlavice) nebo počínání protivzdušné obrany protivníka. Například oblast Petrohradu měla dostat řadu dvojitých zásahů. 

 

Jak tedy pomyslný americký útok dopadl? Například při použití 1Mt nálože na každý cíl by v současné době (tedy 29. dubna 2016), na území bývalého Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, atd.) okamžitě zemřelo 55 milionů lidí a zranilo se 115 milionů lidí. Země bývalé Varšavské smlouvy (ČR, Polsko, Slovensko, atd. ) přijdou o 10 milionů lidí, při 55 milionech zraněných.

 

Země Varšavské smlouvy mají nejmenší ztráty, protože Američané v roce 1956 počítali s útoky “jen” na 188 míst ve Střední a Východní Evropě.

 

Na první pohled se může vše jevit jako pouhé akademické cvičení. Avšak podle FLI se seznam cílů jaderného útoku z roku 1956 příliš nemění od současného amerického seznamu. Samozřejmě nyní zde nejsou zahrnuty země, které nepatří do vlivu Ruska.

 

 

 

pozemní exploze

vzdušná exploze

 

zranění

mrtví

zranění

mrtví

10 Mt

259

239

517

304

5 Mt

210

171

412

230

1 Mt

120

70

239

111

500 kt

89

46

185

77

100 kt

39

16

94

30

50kt

28

10

66

19

Tabulka: Odhadované počty mrtvých a zraněných (v milionech) při simulovaném útoku, při různé síle a typu exploze. / FLI

 

I když podle FLI se jaderné mocnosti shodují, že k jadernému odstrašení stačí pouze 300 jaderných hlavic pro každou zemi, reálné počty jsou mnohonásobně vyšší. Jen Spojené státy a Rusko mají na 7000 jaderných hlavic, což představuje 90 % světového jaderného arzenálu.

 

Spojené státy mají 1900 hlavic schopných během 30 minut zničit své cíle. Rusko není jistě za Spojenými státy nijak pozadu.

 

"Navzdory tomu, že o problémech s jadernými zbraněmi čteme v novinách prakticky každý den, většina Američanů na problém vůbec nemyslí," říká Wellerstein. "Hodně se toho stalo po konci studené války a my všichni (Američané - pozn. red.) jsme si gratulovali k "vítězství". Ale jaderné zbraně zůstaly kolem nás. Myslím si, že si lidé začínají kousek po kousku vzpomínat. Rád si myslím, že moje práce v tomhle hraje malou roli."

 

Zdroj: Future of Life, The Nuclear Secrecy Blog

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
pjek Datum: 11.07.2016 Čas: 13:02

Hezká omalovánka s předpokladem prvního a neopětovaného úderu. Zaráží mne ta míra dětinskosti.

avatar
Orofin Datum: 16.05.2016 Čas: 19:12

Ne opravdu je to myšleno v milionech, ne jednou hlavicí, ale všemi. Takže ano zásah jednou hlavicí by v průměru vycházel na ten údaj v tisících, protože těch hlavic bylo přes 1000. Je třeba si uvědomit, že na světě tehdy žily 3 miliardy lidí a když si spočtete kolik % lidí by v těchto oblastech umřelo, tak jsou to dost nepředstavitelné.

avatar
Left Datum: 16.05.2016 Čas: 18:16

To Beld: Pokud jsem to správně pochopil, tak ten ekvivalent TNT v tunách je myšlen tak, že všech 1 154 cílů bude zasaženo právě takto výkonnou hlavicí. Takže pokud budou všechny použité hlavice při airburstu na úrovni 50kt zemře 19 milionů lidí, pokud na 10mt, tak zemře 304 milionů.

Je to tak udělané pravděpodobně kvůli zjednodušení výpočtů. V praxi by šlo samozřejmě o kombinaci mnoha typů hlavic...

avatar
Kusa Datum: 16.05.2016 Čas: 17:10

Počítám že v případě takového to útoku ani nemá cenu se jít někam schovat. Já osobně bych šel na střechu našeho paneláku abych měl pěkný výhled. Protože takový jaderný holokaust to uvidíš jen jednou za život :-)

avatar
RiMr71 Datum: 16.05.2016 Čas: 12:41

...no,, tak z toho našeho pupku světa by byla teda pořádně křupavá pečínka...

avatar
Beld Datum: 16.05.2016 Čas: 12:14

"" Odhadované počty mrtvých a zraněných (v milionech) "" Nema to byt spise v tisicich ? Ze by na jednu 10Mt umrelo 300 milonu lidi....

avatar
Jorlas Datum: 16.05.2016 Čas: 09:54

Pokud by to někdo neznal, tak posílám časo sběr o testech atomových zbraní: https://www.youtube.com/watch?v=EIjkEbTIydk

arr