Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Námořní technika

FFG(X): Americké fregaty nové generace

Datum přidání 12.07.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 65 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké námořnictvo (US Navy) zveřejnilo žádost o informaci RFI (Request For Information), ve které žádá výrobce o zaslání nabídek k programu nových fregat FFG(X). Fregaty FFG(X) v americkém námořnictvu doplní a zřejmě postupně nahradí ne příliš úspěšné pobřežní bojové lodě LCS (Littoral Combat Ship).

Foto: Šanci mají i zahraniční výrobci, protože US Navy má zájem o zavedené konstrukce. Na obrázku britská fregata Type 26. / BAE Systems

 

Hlavní údernou sílu amerického námořnictva tvoří 62 moderních torpédoborců (ze 72 plánovaných) třídy Arleigh Burke. Torpédoborce jsou určeny pro operace kdekoliv na světě, jak samostatně, tak v rámci úderných svazů letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group).


Pro operace v pobřežních vodách US Navy provozuje devět lodí LCS - čtyři lodě třídy Freedom a pět lodí třídy Indepedence. Před zařazením do služby, rozestavěno nebo objednáno je devět lodí třídy Freedom a stejný počet lodí třídy Indepedence. Americké námořnictvo do roku 2021 získá celkově 32 LCS. Původně námořnictvo poptávalo 52 plavidel LCS, ale pro značné problémy s provozem počty snížilo.


LCS jsou malá vojenská plavidla určená pro operace v tzv. literální zóně - oblast pojímající, zjednodušeně řečeno, pobřeží, pláž a pobřežní vody až do hloubky 60 m. LCS nahrazují v US Navy fregaty třídy Oliver Hazard Perry a minolovky tříd Osprey a Avenger. Na rozdíl od zmiňovaných lodí jsou LCS navrženy jako víceúčelové.


LCS ale pronásledují značné problémy - kritizovaná je samotná koncepce, kdy je lodím vyčítaná velmi slabá organická výzbroj. Lodě díky širokému použití hliníku mají také nízkou balistickou odolnost a objevily se problémy s korozí.


Podle US Navy ale slabá výzbroj není na škodu, protože LCS působí zejména v nebojových operacích nebo v konfliktech nízké intenzity (piráti, pašeráci). Nicméně se zdá, že kritika proti LCS zabírá, protože americké námořnictvo spustilo program mnohem lépe vyzbrojených a vybavených fregat nové generace FFG(X).


Nové americké fregaty mají především ulehčit práci špičkovým, ale provozně drahým torpédoborcům třídy Arleigh Burke při operacích nižší intenzity. Fregaty jsou obecně menší a hůře vyzbrojené než torpédoborce, ale jejich nákupní cena a provozní náklady jsou mnohem nižší.

 

Video: LCS třídy Independence / YouTube


Zároveň ale námořnictvo požaduje, aby se fregaty FFG(X) staly plnohodnotnou součástí CSG svazů. Fregaty musí mít schopnost ničit lodě za horizontem, ponorky a “roje” malých rychlých lodí. Námořnictvo u FFG(X) rovněž požaduje pokročilé aktivní i pasivní systémy radioelektronického boje.


Tomu odpovídá i mnohem mohutnější výzbroj - americké námořnictvo zkoumá možnost, zda lze na fregaty umístit vertikální sila pro střely protivzdušné obrany (PVO) Evolved Sea Sparrow Missile a Standard Missile 2.


Nicméně americké námořnictvo stále trvá na tom, že fregaty budou operovat především v konfliktech nízké intenzity nebo v prostředí s vlastní absolutní leteckou nadvládou (zajištěnou CSG). RFI tak vysloveně nepožaduje instalaci výkonných zbraní PVO, ale žádá výrobce o poskytnutí cenových a technických nabídek. Instalace vertikálních sil přitom výrazně ovlivní cenu lodě, ale také její velikost a výtlak.


Americké námořnictvo na rozdíl od nově vyvinutých LCS požaduje zavedené a ověřené konstrukce - samozřejmě uzpůsobené americkým požadavkům. O americký tendr se tak jistě utkají především evropští výrobci. Velká Británie nabídne své fregaty Type 26, Francie fregaty La Fayette a Německo fregaty třídy Baden-Württemberg. Britská nabídka byla jistě nepochybně zmíněná na setkáních Donalda Trumpa a britské premiérky Theresy Mayové.

 

Video: LCS třídy Freedom / YouTube


Hlavním důvodem využití ověřených konstrukcí je potřeba stlačit vývojové náklady a jednotkovou cenu. Například původní cena za jednu LCS a tři balíčky mise (letecké a podvodní drony, vybavení pro záchranné operace, humanitární pomoc, operace speciálních sil, atd.) byla nastavena na 450 milionů dolarů. Cenovka se ale vyšplhala za jedno plavidlo a dva balíčky mise na 750 milionů dolarů.


Mezi požadované zbraně FFG(X) patří námořní automatický kanón ráže 57 mm, systémy PVO SeaRAM, střely Longbow Hellfire, střely schopné ničit lodě za horizontem a především možnost vysazovat podvodní, hladinové a letecké drony. Na zádi pak bude prostor pro jeden vrtulník MH-60R a jeden dron MQ-8C.


Loď samozřejmě získá celou plejádu senzorů, ať už na lodi, nebo na dronech - ty musí zachytávat údaje, z co nejširšího elektromagnetického spektra, chytře je zpracovávat a přehledně je poskytovat posádce nebo ostatním lodím svazu. Oproti LCS nové fregaty FFG(X) získají mnohem výkonnější radary.


První kontrakt na novou fregatu FFG(X) US Navy zadá v roce 2020. Námořnictvo požaduje celkově 52 “malých bojových lodí”, z toho 32 mají být lodě třídy Freedom a Independece, zbytek fregaty FFG(X).

 

Zdroj: USNI News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Shania Datum: 17.07.2017 Čas: 12:28

Fenri: celá debata se dá shrnout tak, že se snažíš se FFG používat způsobem, kterým ji nikdy používat nebudou. V případě války proti nikomu nepošlou pár fregat, ale celé svazy. FFG a LCS maji od toho, aby uvolnili DDG na těžší mise. Pokud by ty fregaty čelili překvapivému utoku, tak nemají stejně šanci.

Zatímco pro staty vybavené hlavně FFG je důležité mít silnější výzbroj, US má dost jiných lodí, letadel, ponorek a průzkumných prostředku. A pokud ji poslou do situace na kterou neni stavena, tak o ni proste prijdou.


----
Opět to vidíš moc jednoduše...
I ve válce je identifikace naprosto klíčová. Nemůžeš střílet po každém kontaktu. A jediný větší konflikt co by mohl nastat je s Čínou s cílem zablokovat jejich námořní trasy a tím je ekonomicky zničit. Námořní doprava pak pořád bude velmi rušná, minimálně v pobřežních vodách.
PLN by pak zůstalo zalezle pod ochranou letectva a pozemních baterii ASM a na otevřené moře by proti USN nešli.

2) OTH radar ve válce nikdo rychle nedostane (a a ni to z časových důvodů není vůbec možné) a ani není vůbec důležitý. USN má celou řadu jiných prostředku pro průzkum.

Mnohem zajímavější je např. mít radar/senzory tažené drakem a nebo balonem.

3) Ne mluvím o tom, že dělo není na fregatě kvůli ničení větších plavidel a ta lod má v případě nouze celou řadu jiných možností... Primární role vrtulníku a drona je poskytovat průzkum.


Před 80 lety ty duely trvali dlouho, pokud nebyla extremní smůla/stesti... Zkus si dnes s lodi na 25km postřelovat moderní FFG a než vypališ pár granátů, budeš mít v superstruktuře několik protilodních a nebo protiraketových střel, nekontrolovaný požár a ztratu lodi...


4) aktuálně jediný manévrující projektil pro 127mm je Italské vulcano podkaliberní munice s IR seekerem, s dosahem až do 60-80km.

I kdyby nebyla efektivně použitelná za horizont, bude daleko přesnější na vizuální vzdálenost. Varianta pro 76mm dělo by byla pro FFG dobrá volba.

Tohle se teprve zavádí a bude trvat dlouho, než to bude používáno globalne v dostatečných počtech u nepřátel USN.

avatar
Grull Datum: 17.07.2017 Čas: 11:53

fenri - add bod 3)
Tak oni soudobé lodičky mají 1 nebo 2 hlavně. Lodě z WWII toho měli naloženo, co se vešlo.

Typ 26 má jeden.
Destroyery z WWII měli i pět věží po dvou (příklad)
a když to přeženu, tak boční salva s Jamata nebo Bismarku už je, co se týče vrženého železa, někde ve hvězdách :-)

i když je fakt, že ty moderní střílí rychleji.

avatar
StandaBlabol Datum: 17.07.2017 Čas: 09:20

Fenri,

ani zmodernizovaný 127 mm s naváděnou municí nebude konkurenceschopný proti řízeným střelám. Na kanóny prostě zbyla role sekundární výzbroje. 76 mm by určitě zvládl některé úkoly lépe, ale 57mm dají i na menší plavidla. A na úkol, který dostal - malé čluny a CIWS je ideální. Na větší cíle jsou rakety, tahle fregata je bude mít.

Přijde mi, že Američani se hodně snaží o unifikaci výzbroje a nechtějí další ráži mezi 57 a 127 mm. Usnadňuje to logistiku a zlevňuje výrobu. Už za 2.sv.v. měli v rozpětí 100 - 140 mm jen jednu ráži - 127 mm. Ostatní jich měli několik. Britové - 102, 114, 120 a 132 mm. I Japonci měli 100, 120, 127 a 140 mm. A nezdá se, že by Američanům víc typů kanónů dělalo zásadní problémy.

avatar
fenri Datum: 17.07.2017 Čas: 08:17

Shania:
no vida, a už to není těch 26 km, ale spíše hodnoty bližší těm, co jsem psal, že? Prima, tak první relativní shoda.
Identifikace...
Když je válka, zpravidla na bojišti vím, kde jsou moje lodě. Co na bojišti není moje, je nepřítel. Na to za války chodí. Myslíte, že Sava Japonci nejprve poslali špiony na paluby amerických lodí, aby se poptali, jak se daří a zda jde fakt o USA,
Vy totiž pořád bojujete v míru, tak maximálně na protipirátské misi...
Efektivní dostřel Mk45 je celkem nezajímavý z pohledu porovnání potenciálu moderní 127 mm vs. moderní 57 mm. Buďte soudný. Vy mi tu argumentujete 50 let starým dělem s 50 let starou municí.
Já se bavím o moderních 127 mm, třeba od Melary. Ta je naprosto někde jinde a bude pořád naprosto někde jinde, než jakákoliv vytuněná 57mm.
A pokud i do staré Mk. 45 dám řízenou munici, tak se 57mm může jít doslova zahrabat.

2.) Nemají, ale když vypukne válka, budou je mít rychle. Nebo budou na dně.
3.) Ne, ale vy mluvíte o tom, že když mají drony, nepotřebují pořádné dělo. Ve vaší představě asi drony (po té, co loď vystřílí rakety a netrefí, budou sundány CIWS, bude víc cílů...) otravným bzučením donutí posádku nepřátelské lodě vrhnout se přes palubu.
Jinak to je to, co považuji za něštastné. Před 80 lety dokazáli naši (pra)dědové potápět zatraceně rychlé manévrující a odolné lodě na 25km. Někdy i dál. Dnes to neumíme? Někde je chyba.
4.) Z čeho pochází vaše fixní idea, že do 127 mm nejde dát manévrující projektil, který se navede na cíl?
I 76 mm tu 57 mm přestřílí rozdílem třídy. 100, či 127 mm bude jinde. 57 mm nepošle nepřátelksou loď ke dnu, ani když půjde o hliníkovou křehotinku let nedávno minulých.

avatar
Shania Datum: 16.07.2017 Čas: 23:34

fenri: dám ti konkretní čísla:

Detekce z Burkeho fl2 vs LCS freedom a jiný Burke za perfektní viditelnosti a sea state 1 - ideální podmínky

vizualní: 27km Burke, 24,8km LCS
radar: 41,1km Burke, 35.9km LCS

S tím, že pokud 100% nevíš, že kontakt na radaru je nepřítel, tak ho musíš nejdřív identifikovat...

Efektivni dostřel mk45 je udavan 24km, výše můžeš vidět proč a na tuto vzdálenost potřebuje desítky až stovky vystřelů na pár zásahů, což trvá minuty.

Mk110 má max dostřel konvenční municí 17km, dosah řízenou může být lehce vyšší ale nemusí, jde mi ale o to, že řízená munice bude mít na tuhle vzdálenost daleko vyšší schopnost zasáhnout cíl a způsobit mu poškození, u mk45 to může být zásah na první ranu ale taky na stou...

Samozřejmě, že pokud budeš mít 76 a nebo 127 dělo s řízenou municí, dosah a poškození bude někde jinde... Celou dobu mi jde je no to, že 57mm s řízenou municí je dostatečný, kdyby ne požadavky USN by byli na silnější zbraň, mám za to že to jsou minimální požadavky a pokud trup pojme silnější kanon, můžou tam mít ten... kanon tam rozhodně není pro boj proti těžším hladinovým plavidlum, když už by se do tyhle situace dostala, má na to JSM a ESSM, Hellfire, Seahawk s Hellfire a Firescout s APKWS....

-------------------

2) OTH radary zdaleka nemají všechny lodě a je tu problém s identifikací... Když už je, tak je to stejně hlavně pro protilodní střely.

3) a o čem tu asi tak celou dobu mluvím, potřebuješ uav, vrtulníky, průzkumná letadla pro hledání cílu za horizontem. O pasivní detekci radaru jsme taky mluvil, ale to je taky omezené horizontem a naprostá většina lodí se plaví za radiového ticha.
U současné nenaváděné munice prostě střílet na pohyblivé cíle efektivně nejde, ani s něčím jako Excalibur je těžké zasáhnout manévrující cíl, je třeba munice co se dokáže navést sama.

4) jo lze, counter battery radary funguji dobře proti fixním pozicím a ne něčemu co kličkuje v 60km, v tom je ten problem i se zbraní co má cep 30m... manevrující cíl prostě nebude v místě kde byl při vystřelu granatu co ho má zasáhnout.

-------------------

Jak jsme napsal, težší děla s naváděnou municí, obzvlášť s HVP a nebo raiguny můžou být v budoucnu velmi efektivní, ale pořád je tu dlouhá delka letu která bude vyžadovat už i korekce v průběhu letu, pokud to chceš použít na max dostřel. Ale to je ještě daleko, dnes jsou to protilodní střely a protiraketové střely.

---------------------
proti lodim budeš nejdřív používat explozivní munici, první co potřebuješ je vyřadit senzory a zbraně, to lze po pár zásazích a tím ji vyřadit, potopit ji je něco naprosto jiného...

avatar
KOLT Datum: 16.07.2017 Čas: 23:09

Aby to mohl být veterán, musel by to být rok výroby 1987 a starší, tam by to asi zásah do pohonného systému chtělo, aby to ustál. Ale to je jedno, já mám radši Bofors, neb a) je o poznání silnější než S-60, b) jeho (nejen) programovatelná munice je přecijen v podstatně vyšším stádiu odladěnosti, c) se mi prostě víc líbí :-)

Když už se tu hádáte o těch kanónech, tak jen dvě poznámky, neb lodě nejsou moje parketa.
1) fenri, argumentovat tím, že když USN dávají na lodě větší radary, tak asi ví, co dělají, je fajn, ale stejný argument ve prospěch té sedmapadesátky už u vás neprojde... nemáte dojem, že i v tomto směru ví, co a proč dělají? O peníze, dle mého nezasvěceného názoru, skutečně nejde, neb cena kanónu je dneska zcela marginální ve srovnání s cenou lodi. Čili ten důvod bude někde jinde... asi někde v tom, co psal Starlight.
2) Cena té moderní munice není zrovna malá. Kdyby se taková udělala do skutečně velkých děl (jako měla Iowa ap.), mohla by se klidně posunout směrem k cenám menších raket (takový M982 stojí víc jak polovinu toho, co Javelin...). Takže je otázka, jak moc by se to "vyplatilo". Výhodou kanónu samozřejmě je, že může střílet i hloupou munici. Zase stojí víc než odpalovací silo a váží nemálo.

Každopádně já bych v tomto směru USN spíš věřil než ne ;-) Tedy, ne že by taky neudělali dost bot (zrovna ty LCS se fakt nepovedly). Ale furt mají víc zkušeností než kdo jiný. A hlavně mají představu, k čemu ty lodě chtějí nasazovat, takže je tomu pravděpodobně uzpůsobí líp, než my tady od stolu :-)

avatar
fenri Datum: 16.07.2017 Čas: 21:51

1.) Tak ono lodě, které to měly jsou staré 80 let, pokud to nevíte. Cpát do toho miliardy za rakety a elektroniku už asi smysl nemá. V jakém stavu jsou pohony apod. Kdybykoliv ty lodě byly nnasazeny, fungovaly skvěle. celé to padá jen na penězích. Nicméně si myslím, že pokud někdy dojde k nějaké velké válce, která bude i na moři, lodě se stanou lépe chráněnými než dnes a budou zase rychlé.

2.) To, že BTR s Bajkalem možná nebude, s tím souhlasím. Pokud začnou dělat za chvíli dělat Bumerangy, tak to perspektivu nemá. Mě jen zaujala nesmyslnost (ve více směrech) vašeho tvrzení, že pokud budou dělat BTR s Bajkalem, tak jim SPOLEHLIVĚ odejdou po pár km nápravy. To je prostě hovadina (=somárina). Jednak to spolehlivě nevíte a druhak očekávat takovou míru technické negramotnosti by možná šlo od Somálců, sotva od Číňanů a jistě ne od Rusů (i když jsou zlí a hloupí, samozřejmě).

avatar
PavolR Datum: 16.07.2017 Čas: 21:41

1) Možné to je, ale nerobí sa to, naopak, aj z toho čo je už postavené a funkčné sa robia zakotvené múzeá. A otázka stále znie, že prečo? O kanónoch to nebude - tie sa predsa dajú odmontovať a nahradiť niečim iným ...
2) Ak Rusi dospejú k záveru, že nie je iná možnosť, než posilniť už existujúcu nápravu, alebo ju vymeniť za fungl novú, tak to urobia ... za predpokladu, že to pre nich takto bude mať zmysel. V tejto chvíli ešte nevieme, čo s tým od augusta minulého roka, kedy písali Izvestia o probléme s nosnosťou nápravy, urobili a či to celé nezabalili. Môže byť, že žiadne BTR Bajkalom nakoniec zavedené nebude, tak ako nie sú žiadne opancierované lode ... lebo to tým, ktorý o tom rozhodujú, za to nestojí.

avatar
fenri Datum: 16.07.2017 Čas: 20:51

Pavol:
1.) to jaksi není argument k pohonům a ochraně. Ona ta ochrana se rušila hlavně ve stínu nukleární války (kdy fakt neměla smysl) a stavěly se hořlavé hliníkové lodičky. Po Falklandách přišlo trochu vystřízlivění. Nicméně já argumentoval, že lze udělat loď, která je celkem rychlá a dobře chráněná. To jaksi nesouvisí s tím, že rakety ukončily éru velkých dělostřeleckých jednotek.
2.) Znovu: pokud o něčem tvrdíte, že to SPOLEHLIVĚ zničí nápravy, bylo by vhodné to podpořit daty, fakty. Ano, přetížená náprava časem praskne. A vy víte, že v BTR s Bajkalem bude přtížená? Máte data o tom, jaká bude její únosnost, pokud ne, víte SPOLEHLIVĚ PRD.
A čistě racionálně: skutečně si myslíte, že jsou Rusové takový idioti, že by bez rady Pavolka nepřišli na elementární konstrukční ponatek, ztarý a známý už po staletí? Skutečně si myslíte, že je nenapadne adekvátně zesílit odpružení a nosné prvky? Že nemají ani sčort či lineár, aby si to spočetli?

avatar
fenri Datum: 16.07.2017 Čas: 20:40

Ještě PAvol: mrkněte se na cutaway třeba Arleigh Burke. Taky tam strojovny zabírají kupu místa.
Mimochodem je skvělé, že na netu jsou běžně dostupné plány palub Arleighu. Hezké, rád se v tom válím :-)

avatar
PavolR Datum: 16.07.2017 Čas: 20:39

fenri:
1) Doba ich však navidomoči prekonala. Prečo myslíte, že je to tak? ;-)
2) Ak sa niekde dozviete, že dávajú BTR-kám nové nápravy, určite dajte vedieť. :-) Dovtedy koniec OT.

avatar
fenri Datum: 16.07.2017 Čas: 20:24

Shania:
Ano, jenže ten radarový horizont:
1.) je o dost dál, než jste udával. Pokud vezmu radar ve výši 30 m a cíl 30 m, jsem na nějakých 45 km+. U menší lodi 20/20 je to 37 km.
2.) Máme něco jako OTH radary, že...
3.) Drony, Hawkeye, AWACS, pasivní sledování EM spektra...? Nenajdou mi cíl dříve? Stačí dvě poslouchající lodě a najdou mi polohu vysílající lodě za horizntem dost přesně na to, aby jí naváděný projektil dostal.
4.) Cíl lze najít i podle jeho palby. Prostě se radar použije jako dělostřelecký radar

Stále tvrdíte, že děla s dostřelem nad 26 km nemají v námořním boji b podstatě smysl?
A stále tvrdíte, že 57 mm dělo má DELŠÍ efektivní dostřel, než 127 mm dělo (nedělejte, prosím, z publika blbce a neargumentujte děly o několik generací strarších s historickou municí).
Efektivní dostřel (jste mě zapomněl poučit) je dán nejen schopností trefit, ale i způsobit škodu. A jak na tom bude 57 mm granát vs 127 mm granát, který jen kinetickou energii má cca 6 x vyšší je snad zřejmé.

avatar
fenri Datum: 16.07.2017 Čas: 20:06

Pavol:
1.) No a vidíte, a přesto to bylo skvěle pancéřováno. Pro dnešní zbraně v podstatě nepřekonatelně. Takže?
2.) A vy víte, jakou únosnost bude mít náprava modernizované BTR? Můžete jí sem hodit?

avatar
PavolR Datum: 16.07.2017 Čas: 19:49

fenri:
1)Pozrite koľko zaberajú engine rooms: http://www.ussiowa.org/pics/tour/cutaway.gif
2) Ukážte mi nápravu, ktorá skôr, či neskôr nepraskne, keď ju budete sústavne zaťažovať nad hranicu nosnosti. Otázka je iba po koľkých odjazdených km sa tak stane, alebo v tomto prípade aj po koľkých výstreloch (lebo Bajkal adekvátne "kope": https://www.youtube.com/watch?v=908w3KHHlCI).

avatar
Shania Datum: 16.07.2017 Čas: 19:49

fenri: bavíme se pořád o kanonech a jejich použití proti lodím ne?


Výkonnější radary jsou proti vzdušným cílům? Protiraketová obrana, letadla atd.. Sebevýkonnější radar je pořád omezen horizontem radaru proti nizkoletícím cílům a lodím.

arr