Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Pro a proti amerických finančních sankcí proti Hizballáhu

Datum přidání 03.06.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 5 komentářů    autor autor: Klára Šubíková

Libanonské hnutí Hizballáh je mnohými označováno za teroristické. Tento pohled však neplatí univerzálně a liší se i napříč západním světem. Důvodem je, že se tato původně džihádistická organizace věnuje nejen páchání terorismu proti izraelským cílům, ale funguje také jako politická strana, občanské hnutí, charitativní organizace, poskytovatel zdravotní péče či odbory.

Foto: Vlajka Hizballáhu / upyernoz; CC BY 2.0

 

Hlavním zdrojem domácí podpory Hizballáhu je šíitská komunita, ale také křesťané a sunnité, kteří bydlí ve stejných geografických oblastech a komunitách. Hnutí jako takové stojí na politické, ideologické a finanční podpoře Íránu, a proto je považováno za jeho proxy.

 

V současné době se angažuje v konfliktech v Sýrii, kde bojuje na straně prezidenta Asada proti povstalcům a tzv. Islámskému státu (IS), a v Jemenu, kde trénuje Hútíje bojující proti režimu prezidenta Hádího. 

 

Tento článek představí dva protichůdné pohledy na finanční sankce, jež na Hizballáh uvalily Spojené státy americké, které jej považují za teroristickou organizaci. Právě odstřižení terorismu od peněz je spolu s deradikalizačními programy poměrně efektivní a nenáročnou cestou boje proti terorismu.


Zdroje sankčního mechanismu

Americký zákon „Hezbollah International Financing Prevention Act“ (HIFPA) byl schválen 7. dubna 2014 za účelem omezení financování této organizace prostřednictvím mezinárodních institucí, které provádějí a poskytují finanční transakce a služby. Těžiště této legislativy necílí přímo na Hizballáh, ale právě na účty, prostřednictvím kterých k němu tečou finance. Ty jsou u amerických finančních institucí blokovány při vědomém financování hnutí.

 

Trestáno je také přenášení satelitního kanálu al-Manár, což je televizní stanice vysílající propagandu Hizballáhu. O rok později byl tento zákon rozšířen na instituce sídlící mimo USA. Pokud by poskytovaly vědomě finanční služby či podporu Hizballáhu, ztratí přístup na americký trh. Jelikož je světová, stejně jako libanonská, ekonomika provozovaná v dolarech, pro globálně jednající instituce je tento na první pohled bezzubý mechanismus dosti bolestivým.


Podmínky libanonské ekonomiky

Pro libanonskou ekonomiku to platí dvojnásob, jelikož je krom závislosti na dolaru založena na službách a právě finančním sektoru. Zároveň je postižena krizí způsobenou přeléváním syrského konfliktu – bezpečnostními obavami, nedůvěrou investorů, slabým růstem HDP, odlivem turistů a státním dluhem odpovídajícím 1,5násobku ročního HDP.

 

Na druhou stranu právě protože je libanonské hospodářství na bankovnictví závislé, jsou jeho banky v dobré kondici a i přes výše zmíněné problémy si ji udržují. Z několikeré historické zkušenosti je patrné, že jsou schopné se adaptovat na politické konflikty včetně občanské války a zhroucení státu.


1. Sankce se ubírají správným směrem

Reakce Hizballáhu na sankce

Po schválení zákona tvrdil generální tajemník Hizballáhu, Hasan Nasralláh, že sankce nebudou mít na financování hnutí žádný vliv, jelikož: „Rozpočet Hizballáhu a jeho výdaje pocházejí z Íránu. Peníze, které dostáváme, k nám putují tou samou cestou jako rakety, se kterými ohrožujeme Izrael. Žádná banka na světě nedokáže zabránit tomu, aby se k nám peníze dostaly.“  

 

Navzdory sebevědomým vyjádřením Nasralláha došlo k varování finančního sektoru, a to prostřednictvím útoku na banku Blom, která je druhou největší v zemi. Výbuch si nevyžádal žádné zraněné a způsobil pouze materiální škody, nicméně tato teroristická akce ukazuje, že sankce mají na jednání Hizballáhu vliv.

 

Ačkoli byl zákon vydán teprve nedávno a jeho skutečnou efektivitu ukáže až delší časové období, zdá se, že již měly na fungování Hizballáhu negativní dopad. Základem pro toto tvrzení je fakt, že hnutí spustilo veřejnou kampaň žádající o dary běžné občany.

 

Současnému stavu nepomáhá ani situace v Íránu, sponzorovi hnutí, jehož finance v současné době plynou především do konfliktu v Sýrii. Hospodářství Teheránu zpomaluje v důsledku poklesu cen ropy, což vedlo k omezení finančních toků k Strana boží, jejíž náklady na boje v Sýrii a podporu veteránů a invalidů rostou. Hizballáh se tak musí porozhlížet i po finančních zdrojích jinde, čemuž se sankční zákon snaží předcházet.


Byznys je více než politika

Ačkoli zákon HIFPA nemá možnost cílit na hnutí jako celek, může se soustředit na jednotlivce či zahraniční skupiny, jejichž podpora je pro něj důležitá. Zakládá se na tom, že politická, vojenská a charitativní složka Hizballáhu fungují na různých základech.

 

Ačkoli se Hizballáh může vyhýbat globálnímu bankovnímu systému, jeho ministři a poslanci se mu nevyhnou. Stejně je to také s šíitskými byznysmeny, kteří jsou pro hnutí zdrojem financí. Pro tyto osoby je však ve výsledku důležitější ochrana vlastního jména, zisků a majetku, než spojení s Hizballáhem, jež jim přinese u jistých domácích kruhů společenskou prestiž, avšak také zařazení na sankční listinu amerického ministerstva financí.

 

Ačkoli sankce nedopadly na všechny podporovatele hnutí, jejich zavedení mezi nimi způsobilo paniku. Někteří se v jejich důsledku od Hizballáhu přímo distancovali, což je případ rodiny majitele banky Fenicia.


Dopad na sociální služby omezí podporu hnutí a rekrutování chudých

Očekávají se také dopady na sociální služby, které hnutí poskytuje nejchudším vrstvám společnosti (nejen šíitům, i když těm především). Benefity pro tuto skupinu obyvatel klesly už s angažmá v syrském konfliktu, které si s sebou nese zvýšení výdajů na bojovou činnost.

 

Právě na sociální činnost slouží výtěžky z charitativní činnosti ideologicky spřízněných společnostní a jednotlivců (často emigrantů), kteří vybrané peníze předávají Hizballáhu. Tomuto jednání mají sankce zabránit. Ačkoli se může zdát, že jde o nepřátelský krok vůči obyvatelstvu, podpora „zespodu“ je pro legitimitu hnutí klíčová, jelikož se prezentuje jako ochránce chudých.

 

Tato legitimita je uplatňována nejen v politické rovině, ale také v rovině teroristické. Dostatečnou motivací pro chudé Libanonce je nejen finanční podpora pozůstalých po sebevražedných atentátnících, ale také mzda za účast v konfliktu v Sýrii. Sankce tedy předpokládají, že pokles peněžní podpory hnutí povede k menšímu počtu rekrutů, kteří jsou motivováni finančně.


2. Sankce proti Hizballáhu nepřinesou kýžený účinek

Jelikož mají sankce cílit na financování Hizballáhu, jejich design je z podstaty neefektivní. Jsou totiž založeny na předpokladu, že část jeho příjmů je založen na darech libanonských emigrantů, jejich firem a charit. Jak však tvrdí Nasralláh: „jeho rozpočet, příjmy, výdaje, vše, co jí a pije, zbraně i rakety, pochází z Íránu.“

 

Ačkoli se Írán potýká s nízkými cenami ropy, uvolněné mezinárodní sankce jeho ekonomice prospějí a "Strana boží" se tak může dál těšit íránské podpoře.


Nedomyšlené cílení sankcí

Dalším problematickým bodem je opomenutí či nedomyšlení toho, jak široká je škála aktivit hnutí. To mimo jiné provozuje také stavební firmu, školy nebo nemocnice. Právě sociální sektor je závislý především na veřejných darech, které se sankce snaží omezit. Do problémů by se při striktním dodržování dostal i stát, který finančně podporuje vzdělávání a zdravotnictví.

 

Dopadnou tak nejhůře na nejslabší složky libanonského obyvatelstva, které vzhledem k inherentní slabosti státu a dominanci Hizballáhu nemá žádnou alternativu, na kterou by se mohlo obrátit s prosbou o naplnění svých nejzákladnějších lidských potřeb.


Tato situace dostává do problémů také politiky a úředníky, kteří jsou členy Hizballáhu či pracují pro jím zřízené instituce a společnosti. Pokud nechtějí banky včetně státní pokladny dostat na sankční listinu, zůstane mnoho běžných Libanonců využívajících komerční bankovní produkty bez prostředků.

 

Stejně tak mohou odsoudit k nezdaru projekt, na jehož schválení se podílí svým podpisem (který jej označí za spojený s Hizballáhem). Toto naznačuje, že sankční režim je nastaven špatně a spoléhá na úsudek úředníků odpovědných za vymáhání tohoto zákona popřípadě schopnost libanonské lobby vyjednat jeho úpravu.


Nebezpečí hotovostní ekonomiky a nezákonný obchod

Jelikož většina peněz k Hizballáhu putuje z Íránu, hnutí se uchyluje k hotovostní ekonomice a soukromému bankovnictví, které funguje v libanonské liře. Právě hotovostní ekonomika je propagována v případě darů a charitativních příspěvků.

 

Část zaměstnanců v sociálních službách, zdravotnictví a vzdělávání tak dostává mzdy v hotovosti, protože se bojí, že jejich účty budou zmrazeny. Toto chování zároveň ustanovuje nebezpečný precedent pro ekonomiku Libanonu.

 

Může totiž dojít k dominovému efektu, jelikož je zdejší ekonomický systém založený kapitálových vkladech, které by poklesly. Neformální bankovnictví se dále zvýší, remitence (finanční a jiné prostředky zasílané migranty zpět do země původu) poklesnou a obavy z finanční nestability mohou zpomalit investice. Toto vše pak bude mít negativní dopad na stabilitu měny. Na její udržení musí centrální banka investovat své rezervy, což dále roztáčí spirálu nejistoty a nestability.¨


Dalším zdrojem příjmu, kterého se sankce netknou, je nezákonný obchod. Hizballáh je známý svým angažmá na trhu s drogami stejně jako v pašování cigaret nebo elektrospotřebičů. V důsledku syrského konfliktu a spojenectví s režimem prezidenta Asada došlo k nárůstu trhu s drogou Captagon.

 

Tento stimulant podobný amfetaminu je užíván téměř výlučně na Blízkém východě a Hizballáh je považován za jeho hlavního výrobce a překupníka. Spotřební země Perského zálivu sdílí v pohledu na drogovou problematiku i na konflikt v Sýrii stejný pohled, avšak vzájemná spolupráce je mizivá.


Hizballáh zatlačený do kouta = násilí

Tento scénář se v Libanonu již odehrál. V roce 2008 vypnula vláda telekomunikační síť Hizballáhu, která byla používána ke špionážním účelům a považována za klíčovou pro fungování hnutí (a odpor proti Izraeli). Výsledkem bylo nasazení bojovníků, kteří obsadili předměstí Bejrútu a střetli se s narychlo zformovanými provládními ozbrojenci.

 

Země se po několik týdnů pohybovala na okraji znovuvypuknutí občanské války. Výsledkem byla dohoda o sdílení moci, která poskytla hnutí de facto veto v každém budoucím kabinetu. V současné době jsme byli svědky podobného vzorce – bombového útoku na banku Blom.

 

Ačkoli se Hizballáh k útoku přímo nepřihlásil (nesouhlasil s jeho odsouzením), předpokládá se, že za výbuchem stojí právě on. Takováto forma teroristického násilí má potenciál destabilizovat finanční sektor a tím ohrozit celé libanonské hospodářství.


Destabilizační potenciál má také nový návrh zpřísnění zákona, který pronikl do tamních médií. Nemíří totiž pouze na Hizballáh, ale také na jeho spojence, mezi něž se řadí jeden ze dvou bloků, na které je rozdělena libanonská politická scéna.

 

Sankce by tak zahrnovaly i prezidenta Aúna, Svobodné patriotické hnutí nebo hnutí Amal, které je alternativou Hizballáhu pro šíity. Návrh předpokládá také práci s odhady majetku domnělých spojenců Strany boží, což by mohlo odkrýt nesrovnalosti a korupční skandály politiků. Šlo by tedy a velmi problematický zásah do politické situace v zemi, která má letos uzavřít vládní krizi konáním 4 roky odkládaných parlamentních voleb.


Závěrem

Americký sankční režim proti Hizballáhu je novou záležitostí, jehož účinky budeme moci pozorovat až v horizontu střednědobé budoucnosti. Už nyní je vidět, že omezení finančních toků v souvislosti se stavem íránské a libanonské ekonomiky má na hnutí vliv, ačkoli se snaží veřejnost přesvědčit o opaku. Někteří představitelé byznysu se od něj odklánějí a došlo k výstražnému bombovému útoku na banku.

 

Na druhou stranu sankce neúměrně dopadají na nejchudší vrstvu obyvatel i ty, kteří s Hizballáhem nemusí ideově souznít či jej podporovat. Dalšími problematickými body jsou neodhadnutelné dopady na budoucí dění ve finančním sektoru, který je pro vývoj hospodářství klíčový.

 

Velkou roli bude hrát, jak bude vypadat zpřísnění stávajícího zákona a celková situace v regionu Blízkého východu, něž mají Írán s Hizballáhem nemalý vliv a na jehož turbulence je Libanon citlivý.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
semtam Datum: 08.06.2017 Čas: 22:57

dusan

Souhlasím s vámi, tento pohled na věc je střízlivý. Jinak Kruana bych neřešil... Je to troll tak ignorovat.

avatar
dusan Datum: 08.06.2017 Čas: 16:35

Kruan

No možno len stačí nevidieť veci čierno-bielo ....

Jednoduché delenie na "zlých" a "dobrých" podľa našich meradiel v krajinách ako Afganistan, Pakistan, Irak či Libanon jednoducho neplatí ...

avatar
jarpe Datum: 07.06.2017 Čas: 12:15

Kruan: V dnešní době šíří terorismus kde kdo. USA, Rusko, Evropská unie. Ti všichni si můžou podat s Hizbaláhem ruku.

avatar
Beld Datum: 05.06.2017 Čas: 20:40

Clanek prilis nereflektuje nynejsi stav . Qatar vs SA . Pritom vsichni vi , ze velka cast penez penez pro hizballah plyne prave z qatarskych bank . Ony ty sankce byly ciste jen obamova ulitba saudum . Otazka je co udela trump a jestli nynejsi konflikt neni prave dusledkem tlaku Trumpa na omezeni financovani sunitskych teroristickych skupin pres qatar . ( pres qakar jdou pry finance treba i IS a al-nusre ) .... Na druhou stranu Trump prave podepsal prodej zbrani saudum :D Cely blizky vychod je jedna velka studna problemů a nenavisti .

avatar
semtam Datum: 05.06.2017 Čas: 19:38

Opět skvělý článek od Kláry Šubíkové. Díky za něj.

arr