TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Finsko modernizuje BVP-2

Datum přidání 12.09.2014    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 30 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Finsko modernizuje všech svých 104 bojových vozidel pěchoty BVP-2. Zpráva přichází v době, kdy Armáda ČR řeší budoucnost svých bojových vozidel pěchoty BVP-1/2.

Foto: Dvojice finských BVP-2. / Autor: Termos, GFDL

Foto: Dvojice finských BVP-2. / Autor: Termos, GFDL

 

Bojová vozidla pěchoty Finska

Finsko objednalo prvních 20 BVP-2 ze Sovětského svazu v roce 1988. Smlouvu na dalších 84 vozidel BVP-2 Finové podepsali v roce 1991.

 

Pro bojová vozidla pěchoty si Finové rovněž pořídili protitankovou výzbroj v podobě 420 ks protitankových střel 9M111 Fagot a stejný počet protitankových střel 9M113 Konkurs. Sovětský svaz, resp. Rusko, dodalo všechny vozidla i výzbroj do roku 1992.

 

Ve finské armádě sloužilo také 195 vozidel BVP-1. Většinu BVP-1 Finové vyřadili z výzbroje v roce 2004. Padesát strojů však bylo přestavěno na velitelská vozidla a vozidla pro předsunuté dělostřelecké návodčí.

 

Kromě starších BVP-1/2 se však finská armáda může opřít také o 102 moderních bojových vozidel pěchoty švédské výroby CV9030 FIN. První vozidla CV9090 FIN získalo Finsko v roce 2002.

Foto: Finské BVP-2 se s protitankovou střelu / Finnis ArmyFoto: Finské BVP-2 s protitankovou střelou 9M113 Konkurs. / Finnish Defence Forces

 

Modernizace BVP-2

V současné době finská armáda provozuje 104 strojů BVP-2. Všechny vozidla mezi roky 2015 až 2019 projdou modernizačním programem. Náklady se odhadují na 25 až 30 milionů euro (690 - 828 milionů Kč), tedy zhruba 250 až 300 tisíc euro na vozidlo (6,9 – 8,3 milionů Kč).

 

Rozsah modernizačních prací nebyl popsán. Z výše rozpočtu je však zřejmě, že nepůjde o hloubkový „upgrade“ (pohonný systém, pancéřování, výzbroj). Jak se zmiňují kusé zprávy, modernizací projde především elektronické vybavení.

 

„Největší požadovanou změnou je zlepšení provozních vlastností ve tmě. Chceme získat mnohem lepší schopnosti pro práci ve tmě, tedy především termovizní kamery pro řidiče a střelce,“ říká plukovník finské armády Jukka Valkeajärvi pro finské noviny Helsingin Sanomat.

 

Kromě jiného finské vozy získají vybavení pro potlačení zvukové, vizuální a tepelné stopy. Zřejmě půjde o nějakou formu chlazení výfukových plynů a maskovací sítě, schopné zakrýt tepelné záření vozidla. Hovoří se také o nákupu nové protitankové výzbroje, v podobě ruských střel Kornet nebo izraelských Spike.

 

O modernizační zakázku se uchází dvojce finských firem - Conlog Oy a Oricopa Oy (součást koncernu Patria). Obě firmy představily vlastní verze modernizace BVP-2.

 

Finská armáda modernizované BVP-2 obou firem testovala v polních podmínkách již v květnu letošního roku. Konečně rozhodnutí o vítězném provedení padne do konce roku. Modernizovaná vozidla zůstanou ve finské armádě až do roku 2030.

 

Zdroj: Defence24Helsingin Sanomat

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Vočko Datum: 15.09.2014 Čas: 22:42

KOLT: Důvod nabídnutí šestky pro síly rychlé reakce je podle mě hlavně ten, že prostě nic jiného, co by jsme mohli nabídnout, nemáme. Ostatní jednotky nemají jak lidi, tak munici, jídlo, náhradní díly...

avatar
CerVus Datum: 15.09.2014 Čas: 17:56

proboha naše armáda nemá prostředky na kvalitní výzbroj profesionální armády a Vy by jste pořád chtěli modernizovat záložáky, kteří si chodí blbnout do výcvikáče na pár dní v roce. AZ můžou klidně operovat s nemodernizovanými BVP jak je vidět na ukrajinské armádě stále fungují.

avatar
Jura99 Datum: 15.09.2014 Čas: 15:32

Problém většiny armád každé doby bývá, že se připravují na minulou válku. Ukrajinská válka přesto ukázala, že těžké zbraně a např. salvové raketomety jsou velmi účinnou zbraní stále. Vždyť Grady mj. údajně zcela zlikvidovaly celou rotu ruské výsadkové divize ze Pskova a decimují pozice a morálku obou stran. Pokud jde o BVP Šakal, začínám si myslet, že místo v naší armádě má, pro záložní mech. brigádu, která by se měla nově postavit. Věž nejlépe z panduru, ale pokud jsou plné sklady ruské munice na starou věž, tak klidně nechat ten starý kanon. Nákup nové munice v počtech obvyklých v ČSLA by byl jinak další astronomickou položkou. 7.br přezbrojit na novou techniku, koupit rovněž náhradu za RM-70. To vše je příprava na starou válku, přesto stále užitečná. Pro novou válku postavit nové jednotky zvláštního určení o síle několika tisíc vojáků, vysoce mobilní, vybavené přenosnými komplety PTŘS a PLŘS, to vše v hojném počtu.

avatar
Takeda Datum: 15.09.2014 Čas: 13:37

Kdyz odhlednu od devastace armady a co vsechno neni, tak 7mb potrebuje lepsi techniku. Ale jsem spis pro novou techniku se stejnou vezi, nebo alespon kanonem jako v panduru, z logistickych duvodu.

Kdyby nebyly penize, tak alespon tenhle facelift.

avatar
brin Datum: 15.09.2014 Čas: 12:47

Tak ono úplně stačí, že armáda už nemá ani zásoby běžného střeliva a střelivo se nenakupuje centrálně, ale jednotlivě po útvarech, každý za sebe. Což je samozřejmě ideální prostředí ke korupci a podmazávání a cena je samozřejmě o hodně vyšší a naprosto zbytečně. Ale takto to v armádě dnes funguje. On je zájem hlavně o to, aby byla armáda ve srabu a politici ji mohli používat jako dojnou krávu pro svoje soukromé projektíky.

avatar
KOLT Datum: 15.09.2014 Čas: 11:33

Vočko: Průzkum, zajištění klíčových objektů, přepady důležitých struktur a jiné "otravování" protivníka. Výhoda těchto jednotek je především v možnosti jejich téměř okamžitého nasazení. Koneckonců do nově vznikajících kapacit NATO určených právě pro tento případ nabízíme právě odřad z 601. skss a nějaké vrtulníky. Divil byste se, co zvládne jednotka speciálních sil vybavená protitankovými střelami. Ty bych ostatně velmi rád viděl i u 43. vpr. Nevím, jaká je současná situace (snad se to díky misím a nedávné certifikaci zlepšilo), ale svého času byla šestka jediná jednotka, která v případě vyslání prostě zabalila nádobíčko, které má "doma" a běžně používá, a mohla jet. Jakákoliv jiná jednotka musela být poměrně rozsáhle dovybavena.

Samozřejmě "v závěsu" za nimi by musely být vyslány těžší jednotky. K tomu je, přesně jak píšete, 4. brn. Ale prostě přepravit Pandury je logisticky náročnější. Výsadkový prapor naskládáte do několika letů Airbusu, CASY dovezou vybavení (kromě aut, ty se tam tuším nevejdou a musí se přepravit něčím o kapánek větším – poděkujme politikům, že nemáme odpovídající transportní kapacity).

Souhlasím s tím, že 7. mb by měla být urychleně vybavena na solidní úroveň. Jenže ono by toho bylo díky dlouhodobému podfinancování a rozkrádání armády bylo potřeba strašně moc.

avatar
petres Datum: 15.09.2014 Čas: 10:26

KOLT souhlas, Vočko, klonil bych se spíše k přezbrojení 7.mb novým typem a současným přesunem BVP-2 k nějaké nově vytvořené jednotce (až brigádě?) AZ určenou k čistě k obraně našeho území, případně přilehlého území. A tam bych udělal tu menší modernizaci.
Ještě KOLT bod 4) určitě zajímavé téma, současný trend jde tímto směrem. Nedávné téma o schopnostech AČR - dělostřelectvo bylo k diskuzi o tomto vhodné. Znamenalo by to asi zánik 13. pluku v Jincích a přeřazení 2 oddílů, každý k jedné brigádě.

avatar
petres Datum: 15.09.2014 Čas: 10:26

KOLT souhlas, Vočko, klonil bych se spíše k přezbrojení 7.mb novým typem a současným přesunem BVP-2 k nějaké nově vytvořené jednotce (až brigádě?) AZ určenou k čistě k obraně našeho území, případně přilehlého území. A tam bych udělal tu menší modernizaci.
Ještě KOLT bod 4) určitě zajímavé téma, současný trend jde tímto směrem. Nedávné téma o schopnostech AČR - dělostřelectvo bylo k diskuzi o tomto vhodné. Znamenalo by to asi zánik 13. pluku v Jincích a přeřazení 2 oddílů, každý k jedné brigádě.

avatar
Vočko Datum: 15.09.2014 Čas: 00:09

KOLT: K čemu bude bude při náhlém konfliktu (např. Rusko valící se přes Ukrajinu a Slovensko/Polsko buduje obranu) taková 601. nebo 102.? Pro takového spojence by byly lepší silové jednotky, které případného útočníka odstraší. Celá 4. brn. je pro takovou pomoc NATO předurčena ale i tak není její stav 100%.
Ač nejsme moc dobrým členem NATO, jako první bych dal dohromady 7. mb. alespoň lehkou modernizací, jak píše Mattauch. Dále základní vybavení pro vojáky (ať nemusí kupovat v armyshopech, zase se týká především 7. mb.), pak až řešit síly rychlé reakce (zatím dělat, že 4. brn. je schopná plnit to, co NATO žádá) a až nakonec řešit AZ. Pro současné AZ a dalších deset let stejně nejsou nějaká BVP v počtech věších než 20 ks reálná.

avatar
KOLT Datum: 14.09.2014 Čas: 17:49

Armádu bychom měli plánovat jak ve smyslu teritoriální obrany, tak ve smyslu plnění spojeneckých závazků. Můj pohled na věc je takovýto:
1) Potřebujeme několik jednotek schopných rychlého nasazení v misích a v případě náhlého konfliktu. Ty musejí být dobře vybavené, vycvičené a vysoce mobilní.V tomto směru se jedná především o 601. skss, 102. prpr a 43. vpr.
2) Musíme tedy počítat s tím, že nezanedbatelná část armády bude v případě konfliktu střední či vysoké intenzity vyslána do boje mimo naše území. Tato část armády by tedy měla být vybavená moderní, dobře transportovatelnou technikou. Což +- platí, jelikož se jedná o 4. brn. 3) Dále potřebujeme mít alespoň jednu brigádu, která je přímo určená k přímé teritoriální obraně, tedy brigádu s těžkou technikou, u které nebude doprava vzduchem až tak zásadní vlastnost. Ovšem je nutné v případě déletrvajícího konfliktu počítat s tím, že tato jednotka bude vyslána i mimo naše území, nicméně jelikož se nebude jednat o co nejrychlejší nasazení, transport opět nebude takový problém. Technika těchto jednotek by opět měla být kvalitní, tedy rozhodně bych nešel cestou modernizace BVP-1/2. Je nasnadě, že v tuto chvíli je takovouto jednotkou (nebo by jí měla být) 7. mb.
4) Dělostřelectvo, ženisty ap. bych integroval do "hlavních" jednotek. Jejich vyčlenění mi přijde v armádě velikosti AČR jako naprostý nesmysl.
5) Mít slušné AZ včetně mechanizovaných jednotek, které by bylo možné povolat v případě ohrožení teritoria ČR či v případě živelných katastrof. Pro tyto jednotky mi naopak lehce modernizované BVP-1/2 přijde jako ideální řešení (schopnost plavby, kupříkladu).

Specifické jednotky jako chemiky aj. jsem úmyslně vynechal, jelikož o nich vím vcelku kulové. Stejně tak jsem úmyslně nezahrnul letectvo.

Omlouvám se za trochu delší příspěvek mimo téma. Chtěl jsem jím jen osvětlit důvod, proč považuji hloubkovou modernizaci BVP-1/2 za zbytečně vyhozené peníze.

avatar
KOLT Datum: 14.09.2014 Čas: 17:12

Jan Grohmann: Nezlobte se, ale já nic z toho, co jste popisoval, v příspěvcích semtama (minimálně v tété diskusi) nenašel. Naopak psal o vyčlenění kolové techniky na mise.

avatar
semtam Datum: 14.09.2014 Čas: 13:11

petres

Víceméně souhlas, ovšem jak je nyní nebo doposud bylo. Tak expediční síly bylo plánované vyzbrojit lehkou technikou. Viz. Pandur. Moderní BVP váží pomalu 30 tun někdy i více. Tím vzniká logistická náročnost pro jeho přepravu. I přesto si myslím, že má stále nezastupitelné místo. Pokud by prvosledované jednotky byly uzpůsobeny jak pro obranu ČR i zahraniční mise neviděl bych v tom problém. Problém je ve výzbroji. S moderními BVP vzniká náročnost na logistiku.
K BVP-2., modernizace typu Šakal by byla smysluplná před 10 lety. Nyní by postačilo přibližně to co popisoval Mattauch.

avatar
petres Datum: 14.09.2014 Čas: 12:16

Protože je svět propojený, je potřeba mít kvalitní (profesionální) prvosledové jednotky schopné nasazení i mimo území ČR. A ty pokud možno je vybavit moderní technikou, což dle mého znamená nového typu s dlouhou životností (možností minimálně jedné modernizace).
Zatím jsme se nemuseli potýkat s problémem (vzhledem k tomu, že základní vojenská služba byla zrušena relativně nedávno), že v případě potřeby povolání většího počtu záloh budou mít starší ročníky problémy s obsluhou nové techniky. A i když jsem zastáncem nových nákupů je mi jasné, že finanční limity jsou neúprosné. A proto mi přijde racionální zavést z dlouhodobého hlediska cyklus - profesionální brigády nákup nové techniky, po jejím zastarání modernizace a převedení do výzbroje záloh (případná teritoriální obrana, která by byla určená pouze k nasazení na území ČR a sloužila by k zabezpečení cílů na našem území). Tím by alespoň část záloh byla obeznámena s obsluhou té techniky (s nutným doškolením na modernizovanou) protože by se s ní setkala během své aktivní služby. A souvislost s článkem o modernizaci BVP-2 je ta, že tohle by mohl být jedním s příkladů. Otázka je pak ovšem rozsah modernizace (malá - velká), což ovlivní dva faktory - oblast předpokládaného nasazení a finanční možnosti. Takže se na modernizaci můžeme koukat jako na proces zlepšení bojových možnosti v rámci omezeného nasazení (hrozeb) a zvažovat pak např. pravděpodobnost hrozby IED při obraně na vlastním území.

avatar
semtam Datum: 14.09.2014 Čas: 11:35

Jan Grohmann

V mém příspěvku jsem hlavě odpovídal na užití BVP v AČR. Co se týče koncepce naší armády, je jasné, že v dnešní době kdy je svět vzájemně propojen. Je i bezpečnost ČR přímo i nepřímo ovlivněna z menší či větší části z konfliktů od nás relativně daleko. My pokud se nemýlím nemáme takové prostředky aby jsme dokázali ovlivňovat chod ekonomiky či bojů třeba na Blízkém východě. Z toho vyplývá a i ze současnosti je zřejmé, že naše země se podřizuje podmínkám silnějších uskupení ke kterým se dobrovolně přidala aniž by z toho měla prospěch. Tím příkladem myslím třeba sankce na RF (jen jako příklad prosím).
Naší hlavní zbraní ve světovém dění nemůžou být naše ozbrojené síly i kdybychom je vybavily maximálně pro zahraniční použití. Naše nejúčinnější zbraň je v tomto případě diplomacie. Tím nezavrhuju a z mého příspěvku to snad ani nemohlo vyplynout, že odmítám zahraniční účast AČR. Chybu považuji v tom, vytvářet armádu ryze expediční, jak se doposud děje. Pokud naše armáda se někdy zúčastní konfliktu, který bude přímo ohrožovat bezpečnost ČR. Tak nemusí jezdit mimo Evropu, ale přesune se o 1000 max. 2000 km od našich hranic a to možná i zveličuju. Už vzhledem k velikosti našich ozbrojených sil, by bylo šílenstvím vyslat celou AČR do vzdáleného konfliktu aby tam mohla významně působit. Naše ozbrojené síly se mají proto prvořadě soustředit na obranu území ČR, pokud budou s takovou koncepcí zasahovat na podporu naší sousední země nebo země v našem „blízkém příhraničí” tak tato koncepce OS jí určitě nepoškodí. Expediční sbory určitě mít také, ale přiznejme si, že v globálu tvoří jen kapku v moři.

avatar
Jan Grohmann Datum: 14.09.2014 Čas: 10:45

Pro sematam, omlouvám se, to ale je myšlení tak z 19., možná i z 18. století. Kdy žilo na světě miliarda lidí, dopravovalo se maximálně na koních a bojovalo se zadovkami, a zrovna se objevil telegraf. Kdyby takhle uvažoval Izraele, již by neexistoval.

Co je to obrana ČR a kde začíná? Máte na mysli jen geografickou hranici ČR? Čekat na hranicích, než protivník sešikuje vojska na dosah u hranic a za žádnou cenu si nedovolit vojensky působit za hranicí ČR, protože se "to nesmí" ? Armáda ČR neslouží k ochraně geografické hranice ČR, ale k ochraně zájmů ČR.

Dnes technologický rozvoj umožňuje šíření biologických, chemických i raketových technologií i do nestátních útvarů. Malá skupina hackerů dokáže položit energetickou síť určitého státu. Islámští teroristé si budují pozice na Středním východě a narušují bezpečnostní stabilitu. Ropa, zemní plyn a další zdroje nám neprýskají ze země.

O osudu ČR se nerozhoduje uvnitř geografických hranic, ale venku. A politické-ekonomické i bezpečnostní zájmy ČR neleží jen uvnitř geografické hranice ČR.

Ano, můžeme diskutovat o smyslu Iráku, Afghánistánu. Ale řešit bezpečnost jen uvnitř vlastního území je podle mě v 21. století cestou do pekel.

arr