TACTICAL PRO

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Vojenská výzbroj

Flying Missile Rail: Parazitní dron s raketami vzduch-vzduch

Datum přidání 12.09.2017    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 16 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká vojenská výzkumná agentura DARPA představila projekt “parazitního” dronu Flying Missile Rail (FMR). Podle zveřejněného konceptu jde de facto o létající pylon s raketami vzduch-vzduch, který je nesen do boje pod křídly bojových letounů. Koncept je neméně zajímavý i revolučním pojetím výroby.

Foto: FMR s dvojicí střel vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM. / DARPA 

 

FMR je produktem Kanceláře pro strategické technologie STO (Strategic Technologies Office) agentury DARPA. STO se soustředí na technologie definované v rámci Třetí vyvažující strategie TOS (Third Offset Strategy) - nového pojetí obrany Spojených států. TOS si klade za cíl vyvinout takové technologie, proti kterým lze jen obtížně (rozuměj - za velmi vysoké náklady) najít obranu.


Jediným úkolem dronu FMR je nést střely vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM. Dron je v podstatě létající pylon – je umístěn pod křídlo bojového letadla (stíhačka, bombardér). 


Mateřský letoun může AMRAAMy z podvěšeného FMR použít přímo. V případě potřeby lze FMR odhodit a ten pomocí vlastního proudového motoru dokáže rychlostí Mach 0,9 (1073 km/h) létat až 20 minut po určené trase a na příkaz střely odpálit.

FMR je velmi jednoduchý a postrádá složitou avioniku nebo senzory. Dron je určen pro jedno použití, proto také postrádá podvozek. 


Výhodou takového řešení je především zvýšení dosahu zbraní vzduch-vzduch, zahlcení protivníka vícenásobnými, obtížně sestřelitelnými cíli a udržení mateřského letounu v bezpečí. Dolet AIM-120D je až 180 km (záleží na výšce odhozu, výškové pozici cíle atd.). FMR dokáže prodloužit dolet střel AMRAAM o dalších 350 km.


Nejzajímavějším aspektem konceptu však není to, co FMR dokáže, ale jak bude vyráběn. Kancelář STO se snaží vytvořit zcela nové paradigma výroby zbraňových systémů – především obejít dlouhý vývoj, testování a výrobu moderních zbraňových systémů.


Cílem konceptu je vyvinout také technologie výroby, které umožní na požádaní vyrobit během jediného měsíce 500 dronů FMR. Nadějný je 3D tisk, výroba a lepení velkých kompozitních dílů, ale také pokročilé řízení toku výrobního materiálu a součástek (vše je rychle a snadno dostupné pro výrobu).


STO chce mít veškerý materiál a výrobní nástroje pro výrobu FMR umístěny v několika standardizovaných přepravních (ISO) kontejnerech. Vše se přitom musí vejít do haly jediné továrny.


Taková “minitovárna” může být umístěná na každé letecké základně nebo dokonce i na letadlové lodi  – jakmile to bude třeba, například v případě válečného konfliktu, vojáci “stiskem tlačítka” spustí továrnu, a ta začne okamžitě chrlit stovky dronů měsíčně.


Celý problém dlouhého vývoje zbraňových systémů je popsán v konceptu TOS. Vývoj zbraňových systémů trvá jednoduše příliš dlouho a nelze tak dostatečně rychle reagovat na nové hrozby. Například vývoj stíhacích letadel trvá 20 let a dalších 10 let se piloti učí využívat plný potenciál složitého letadla.


Cílem STO je tedy vyvinout takové nástroje, postupy i právní prostředí, které umožní velmi rychle (na základě nově objeveného problému, hrozby) vyvinout, otestovat, vyrobit a zavést do výzbroje potřebný zbraňový systém.


Jde vlastně o další úroveň ekonomického boje (uzbrojení) mezi protivníky. Vyhraje jednoduše ten, jehož vývoj, výroba a zavádění špičkových zbraňových systémů bude mnohem rychlejší a cenově efektivnější, než obdobný proces protivníka.


Americké letectvo (USAF) obecně přisuzuje bojovým bezpilotním letounům UCAV (Unmanned Combat Air Vehicle) velkou důležitost. USAF se však nesoustředí na vývoj drahých UCAV, ale spíše jednoduchých UCAV, které mohou být rychle vyvinuty, postaveny a nasazeny. Podobné drony mohou fungovat jako “robotické křídlo” bojových letounů a vykonávat ty nejnebezpečnější mise.


UCAV má oproti klasickým pilotovaným letounům mnoho výhod. UCAV nemusí mít tak robustní konstrukci, protože UCAV bude většinu času ukryt v hangáru  – výcvik operátora lze provést jen virtuálně a dron tak může být využíván jen pro boj. To výrazně zkracuje vývoj, snižuje nákupní cenu a provozní náklady.


Díky jednoduší konstrukci a nízké ceně lze nové UCAV získávat mnohem rychleji, nikoliv jako nyní, kdy je pilotovaná stíhačka pořízena na několik desetiletí. Nové UCAV s novými schopnostmi a zbraněmi tak mohou vstupovat do služby a reagovat na nové hrozby prakticky okamžitě.


Při nasazení UCAV odpadá starost o pilota. Velitele se tak mohou “odvážněji” pouštět do nebezpečných misí. Například pří útoku na pokročilou protivzdušnou obranu (PVO) protivníka nemusí postupně “odlupovat” schopnosti protivníka, ale mohou na postavení PVO přímo zaútočit rojem levných UCAV.


Dron FMR bude poprvé otestován za dva roky. Pokud se koncept podaří dotáhnout do konce, půjde o skutečnou revoluci ve vojenské výrobě a o revoluci ve vedení boje.

Zdroj: The Drive

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Ultramarinus Datum: 14.09.2017 Čas: 11:39

Tonotime: S tím, jak se Muti Merkel chová k vlastním lidem a ke VŠEM jejím spojencům (včetně nás), může být ráda, že má v telefonu JENOM špionážní software a ne čtvrt kila Semtínské Textilie. Naše univerzita obrany se s DARPA(ou) samozřejmě nemůže z hlediska zdrojů rovnat, ale vypadávají z ní také zajímavé projekty. Ta čtyřkolka předělaná na drona byla velmi dobrá.

avatar
Tonotime Datum: 13.09.2017 Čas: 21:27

Konečne niekoľko čerstvých myšlienok na Západe čo sa armád a zbrojenia, či ekonomického stratégii týka.
Základná myšlienka DARPA je... načo mať niekde na skladoch tisícky ton vojenskej techniky a munície.
1. Treba to zakúpiť
2. Treba to strážiť, zaberá to skladovacie priestory, treba to sem tam skontrolovať, odskúšať a podobne.
3. Sem tam sú nehody.
4. Po čase sa stanú systémy zastaralé a treba prezbrojiť.

Naše armády ale môžu zaujať stratégie, že v prípade potreby niektoré systémy proste vyrobia podľa aktuálnej situácie do niekoľko hodín, dní v tisícou kusov a v najnovších verziách.
Medzinárodné situácie sa nevyhrocujú behom niekoľko minút. Aj v Iraku dostali predbežne ultimátum na riešenie diplomatickou cestou. Na prekvapivé útoky často slúži jadrové odstrašenie. Do armád sú povolané často zálohy z radov civilistov a podobne.
Tak prečo by nebol podobný princíp stratégii v prípade vojenskej techniky?
Vážim si DARPU. Je to malá skupina supermozgov, v ktorej musia zamestnanci časom rotovať a nepodliehajú úplne ekonomickým zákonom USA.
DARPA bola založená aby zabránila prekvapivým technologickým revolúciam ako boli raketové prekvapenia bývalého ZSSR. Vždy spozorniem ak sa v niečom angažuje DARPA.
Už som navrhoval, že niečo v štýle DARPA by sa zišlo založiť aj v našich štátoch. Nemuseli by nám utekať naše supermozgy (vyučené nákladne z našich daní) do bohatších krajín, kde sa podieľajú na vývoji superzbrani a technológii, ktoré neskôr draho zakúpime. Ak nám ich vôbec predaju. (Aj Poliaci nepohodili s nákupom dronov od USA, hoc rakety Tomahawk im predajú.) Ak aj predajú tak ich možno zakúpime aj s nejakými Backdormi, ktoré nám tie obranné, útočne systémy v prípade potreby rýchlo znefunkčnia. Veď už prepuklo veľa megaškandálov ako sa špehuje aj medzi spojencami v rámci NATO. Aj Merkelovej mobil by mohol o niečom svedčiť.
Aj Putin nedávno paranoický upozornil ruské firmy, nech sa preorientujú na Rusku výrobu, čo sa informačných a výpočtových hardwerov týka, lebo nebude s nimi štát obchodovať. Nepotrebujú aby im niektoré vojenské, alebo energetické techniky v prípade kľúčových situácii zlyhali. Zaujimavé je že to práve rusi tvrdia. Pamätám sa ako prekvapivo zbombardoval Izrael ich spojenca Asadovcov čo sa jadrového programu týkalo.
Údajne rusi predali Izraelcom počítačovy vírus, ktorý ochromili Sýrsku protivzdušnú obranu, ktoru im dodali samotní rusi.
DARPA ma aj zabezpečovať prepojenie ekonomických záujmov a s potrebami armády.
Aj vesmírna súkromna spoločnosť ako SpaceX dostala prvé objednávky od DARPY. Čo jej pomohlo naštartovať v začiatkov. Nebola to teda len pomoc od NASA ako uvádza najčastejšie Elon Musk.
Upodozrievam DARPU, že stojí v pozadí za úspechmi niektorých amerických IT spoločnosti a internetových gigantov. V štýle niečo, za niečo.
Veď načo zastaralú techniku armád vyraďovať do šrotu. Keď môže ešte poslúžiť výborne v civilnom, ekonomickom sektore.

avatar
Shelmik Datum: 13.09.2017 Čas: 13:35

Mattea: Děkuji za upozornění že se mi to rojí už za chalupou ...safra že já jsem z té Plzně :D

avatar
mattea Datum: 13.09.2017 Čas: 13:25

Ultramarinus: ten dron má být docela hloupej, takže se samozřejmě o žádné vzpouře robotů vůbec nemůžeme bavit :) Taky mi ale nedává úplně smysl ta jednorázovost. Víc bych chápal, kdyby spolu s mateřskou, pilotovanou stíhačkou letělo pár platforem, které by buď nesli senzorické vybavení, nebo výzbroj - a takový roj by čistil cestu před vlastní stíhačkou, která by jen rozhodovala, který dron co udělá...

avatar
Ultramarinus Datum: 13.09.2017 Čas: 12:08

1) trochu se bojím, že tvar a rozměry pylonu/dronu budou vadit u stíhaček s vnitřním upnutím střel (stealth - třeba zrovna to F22).

2) Pro potřeby vyvážení pylonu / dronu za letu přece může nést i falešné střely / tvarovaná závaží.

3) Bylo by zajímavé vidět bojovou efektivitu takového letadla C130, které by mělo šachtu na vypouštění těchto dronů. A extra silný radar a náklad ozbrojených jednorázových dronů v desítkách tun...

4) Z definice je logické a potřeba, aby tyto drony zvládaly i protilodní a protizemní střely. Možná se časem začnou vytvářet "chytřejší", které nebudou na jedno použití, ale po spotřetování munice se vrátí na mateřské letadlo. Dokud se tak nestane, dává smysl, aby i drony samotné byly vybavené vlastní hlavicí. Když kvůli ničemu jinému, tak kvůli zabránění ztráty technologií ve prospěch nepřítele poté, co stroji dojde palivo a havaruje.

5) Vzpouru strojů bych v tom ještě neviděl. Dokud dron vyžaduje operátora a jeho nosič pilota, stejně jako továrna na ně operátory, tak není třeba ještě křičet "Vlk!". Takové strašení bych šetřil na minutu, kdy bude skutečně životně potřeba, aby někdo, kdo bude rozhodovat, nemávnul rukou nad dalším "alarmistou", ale popřemýšlel, jestli chce aby jeho děti byly nuceny poslouchat hromady superčipů, nebo jestli nechá ve smyčce ještě omylný a nedokonalý, ale nezbytný krok - lidské schválení zabití jiného člověka.
Ovšem jak chápu použití, budou ten pilon v podstatě dálkově pilotovat běžní operátoři dronů, takže to není o (TOLIK) moc chytřejší, samostatnější a smrtelnější, než dron co koupíte za dva litry u vietnamce.

avatar
mattea Datum: 13.09.2017 Čas: 10:42

Shelmik: v Plzni existuje ;) a) je tam firma Skynet systems, zabývající se softwarovým řešením, a pak je tam v Parkhotelu server hosting.skynet.cz ( http://1-urlm.co/www.parkhotel-plzen.cz ) :P

avatar
Shelmik Datum: 13.09.2017 Čas: 07:41

Super ted uz jen par robotickych lodi bez posatky kde bude tahle tovarna umistena a ovladana U.I. a skynet klepa na dvere :)

avatar
Charon314 Datum: 12.09.2017 Čas: 23:37

Navíc je potřeba uvědomit si že tenhle systém potenciálně masivně zvyšuje pravděpodobnost zásahu střely, protože umožňuje vypustit střelu později než by to udělal pilotovaný letoun nebo i klasický (ne na jedno použití) dron. Hlavně u AMRAAMů by to byla masivní výhoda, protože to jsou klasické rakety, které vyhoří v první fázi letu a koncové manévry dělají jen za cenu obrovských ztrát rychlosti. (Proto jsou ty údaje o dostřelu - v článku je 180 km - třeba brát s rezervou. Reálný dostřel proti cíli schopnému manévrovat je mnohem menší.) Na druhou strany je otázka jestli nejsou levnější a flexibilnější alternativou střely s ramjet pohonem, jako je evropský Meteor...

avatar
Charon314 Datum: 12.09.2017 Čas: 23:29

Ono jde o to že s něčím takovým nebude ten nosič vůbec muset být stíhačka, tj. hmotnost nebude problém. Umím si představit několik F-22 kroužící v 50000 cca 100km od linie dotyku navádějící roje takových primitivních UAV vypouštěných třeba z B-52. Sice hrozí že nastane situace kdy ty střely zkrátka nebude na co vystřelit, ale není to v případě konfliktu velké intenzity pravděpodobné (to by muselo být několik set kilometrů fronty čisté nebe).

avatar
demagog Datum: 12.09.2017 Čas: 22:52

Cpt. Morgan: Samotny dron nesie dve strely, ak nebude pod trupom tak je pravdepodobne ze kvoli symetrii budu strely minimalne 4.

avatar
Cpt. Morgan Datum: 12.09.2017 Čas: 22:48

Ani hmotnost drona nezlepsi nosnost stihaca a vynesenych striel. Take prudove motory, skelet, trup a palivo nieco vazia.Potom bude stihac schopny niest namiesto napr. 6 AA striel len drona a 2 AA. To na kill chain asi nestaci...

avatar
demagog Datum: 12.09.2017 Čas: 22:43

Prepokladam ze taktika nasadenia nebude ze dron "bude 20min křižovat a doufat, že se někde objeví cíl" ale dron sa vypusti po objaveni cielov aby poskytol vlastnej strane takticku vyhodu. Dron moze napriklad pokracovat k cielu pokial materske lietadlo vykonava obranne manevre. Vdaka tomu ziska lietadlo nesuce dron nad superom vyhodu vo vzdialenosti ktoru musi jeho municia prekonat na ceste k cielu. Treba si tiez uvedomit ze ak super dron zostreli tak za cenu svojej jednej rakety znici superove dve plus super lacny dron, co nie je az take terno.

avatar
Cenzor Datum: 12.09.2017 Čas: 22:16

A já myslel, že Apríl je 1.4. :-)

Je skutečně super-výhodné odhodit dvě drahé střely na něčem co bude 20min křižovat a doufat, že se někde objeví cíl, dřív než to bez užitku spadne :-)))))))

avatar
shal Datum: 12.09.2017 Čas: 21:33

_pks: Ekonomicky to význam má protože nebudou muset vyrábět, spravovat desítky letadel a mít pro ně zajištěnou podporu když stejně většinu času by byly jenom v pohotovosti nebo sloužily pro výcvik. Jak často stíhači opravdu musí odpalovat rakety? Nezapomeň, že tady nejde ani tak o ten dron samotný jakožto nosič raket, ale spíše o tu technologii výroby, kdy můžou rychle a lacině vyvíjet, modifikovat a vyrábět drony jak bude zapotřebí.

Vem si takovou předsunutou základnu nebo letadlovou loď. Nikde nemusí být desítky drahých letadel připravených pro službu a k nim piloti a zázemí. Stačí základní stavební materiály a suroviny a v případě nějakého konfliktu můžou začit tisknout. Na vytištěný drak jenom navěsí potřebné motory a senzory. Jednou to budou nosiče raket, podruhé kamikaze drony a potřetí třeba opakovaně použitelné špionážní drony nabité elektronikou.

Někde v USA bude probíhat laciný vývoj a do továren se budou dodávat jenom suroviny suroviny, součástky a aktualizovat software.

avatar
pks_ Datum: 12.09.2017 Čas: 20:41

Líbí se mi koncepce UAV nesoucího AA střelu / střely. Tady ale při plánovaném použití (prodloužení dosahu AA raket) vidím problém ve vyhledání a zaměření cíle. Pokud nebude na blízku mateřský letoun, tak tato hračka bude celkem dost slepá. Možná bude spoléhat na senzory v AA raketách.

Pokud by UAV působil na vlastním území, byl celkem pomalý, měl prodlouženou vytrvalost a měl i přistávací zařízení, tak by mohl být neveden na zteč z pozemních radarů a v případě neúspěchu (neobjeví se nepřítel), by se mohl vrátit i s cenným nákladem neodpálených raket.

Problémem v článku nastíněné koncepce je, že to není efektivní prodloužení dosahu. Tomuto nosiči "uteče" i Tu-95. Není to odpal a zapomeň. Je to odpal, čekej 20 minut, jak protivník zareaguje a potom možná zasáhni.

Pokud to chtějí tahat na ekonomiku, tak tato koncepce má jednu černou díru a tou je cena AA raket. Na co je mi, že mohu vytvořit laciný nosič raket, když jeho použitím tyto rakety ztratí moment překvapení a nebudou tak schopny zasáhnout cíl - vyhodím drahé AA rakety ale ušetřím na jednorázovém nosiči :-)

Také se mi jeví jako velký omyl "masovat" výrobu bez současného rozvoje servisního zázemí - a jen čekat na správný okamžik. Lidi, kteří budou schopni UAV opravit a servisovat, se musí cvičit předem!

Možnost laciné výroby UAV existuje, ale musí se dělat kompromisy v rychlosti, dosahu, nosnosti, senzorech a komunikaci. Pokud je potřeba v těchto oblastech vylepšit parametry, tak cena jde nahoru a stroj přestává být snadno obětovatelný.

arr