Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Události

Francie zvažuje návrat povinné vojenské služby

Datum přidání 28.02.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 43 komentářů    autor autor: Michael Myklín

Francouzský prezident Emmanuel Macron během své volební kampaně sliboval návrat povinné vojenské služby a zdá se, že slib hodlá dodržet. O konkrétních podobách projektu se ještě jedná, ale už v roce 2019 chce Macron koncept vyzkoušet v praxi.

Foto: Francouzský voják; ilustrační foto / Public Domain

 

Podle prezidenta Macrona se jednoměsíční až šestiměsíční vojenské služby může každoročně účastnit 600 000 až 800 000 Francouzů.

 

Služba francouzské mládeži sice umožní vyzkoušet si vojenský život, ale důraz bude kladen především na sociální začlenění a výslednou společenskou hodnotu. Půjde tedy hlavně o společenský a občanský projekt s cílem posílit demokracii a odolnost společnosti a nikoli o přeměnu mladých lidí ve vojáky. Pro zájemce se nabízí i alternativa civilní služby.


Macronův nápad si ale nachází kritiky i v jeho vlastním kabinetu. Ministryně obrany Florence Parly se nechala slyšet, že služba nemusí být povinná, což obratem odmítl Macronův mluvčí, podle kterého prezident ze svého volebního slibu neustoupí a služba bude všeobecná a povinná.


Nepříliš nadšení jsou i zástupci francouzských ozbrojených sil, kterým se nelíbí nová povinost starat se o výchovu mládeže. Nepočítaje četnictvo a nově vznikající Národní gardu, francouzské ozbrojené síly mají 205 tisíc příslušníků v aktivní službě a 30 tisíc z nich je zapojeno v protiteroristických operacích po světě.


Další tisíce jsou umístěny ve francouzských departmentech v zámoří či na vojenských základnách. Starat se o výcvik výchovu 800 tisíc lidí ročně představuje pro ozbrojené síly enormní zátěž.


S tím se pojí i nemalé náklady na zavedení povinné vojenské služby. Počáteční jednorázové výdaje v podobě nákupu a renovace kasáren se odhadují na až 20 miliard euro (508 miliard Kč) a každoroční náklady až 3 miliardami euro (76 miliard Kč). Rozpočet francouzského ministerstva obrany byl k roku 2016 55 miliard euro (podle SIPRI).


Povinnou desetiměsíční vojenskou službu ve Francii v roce 1996 zrušil tehdejší prezident Jacques Chirac. Za pozornost stojí, že vzhledem ke svému věku (40) se Macrona povinná vojenská služba minula. 

 

V roce 1998 byla nahrazena Dnem obrany a občanství (Journée défense et citoyenneté), kterého se mezi 17-25 lety věku musí zúčastnit všichni francouzští občané.

V rámci dne jsou navazovány kontakty s mladými Francouzi žijícími nejenom ve Francii, ale i s těmi, kteří jsou v zahraničí. Cílem dne, organizovaného aktivními vojáky nebo vojáky v záloze, je prezentovat aktuální otázky občanství a obrany: význam toho, co je to být v dnešní době občanem, současný nestálý svět, jemuž budou muset budoucí občané čelit, a role, jakou by v něm mohli hrát. 

 

Během dne se mladí lidé seznámí s ozbrojenými složkami (ale i s prostředky civilní ochrany) a je otestována jejich gramotnost. Splnění je nutnou prerekvizitou k získání řidičského průkazu, podání přihlášky na státní vysokou školu nebo k zaměstnání ve státní správě.

 

Video: Den obrany a občanství (Journée défense et citoyenneté) / YouTube


Ještě v roce 2015 návrat povinné národní služby podporovalo 80 % Francouzů. Už tehdy byl průzkum orientován nikoli na vojenskou službu, ale spíše na občanskou službu, která by pomohla integraci mladých lidí z různých sociálních a kulturních prostředí a vštípila jim republikánské hodnoty.


I když je myšlenka podporována naskrz politickým spektrem, nejzarytějšími příznivci povinné služby jsou historicky konzervativci a stoupenci krajní pravice v podobě Národní fronty Marine Le Pen. I když jsou další prezidentské volby naplánovány na rok 2022, Macron tímto krokem zřejmě sleduje zisk volebních preferencí u pravicovějších voličů na úkor Národní fronty.


Některé z evropských států si povinou vojenskou službu stále udržují. Jde konkrétně o Rakousko, Bělorusko, Ukrajinu, Dánsko, Finsko, Řecko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Estonsko. Švédsko částečně vojenskou službu obnovilo v roce 2017.


Česká republika „vojnu“ zrušila v roce 2004 . Avšak vzhledem ke změnám bezpečnostního paradigmatu v Evropě všechny evropské země, včetně České republiky, připravují plány, jak částečně obnovit nebo alespoň zpřístupnit vojenský výcvik široké veřejnosti.


Zdroj: Independent

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Tesil Datum: 04.03.2018 Čas: 19:04

hsr
Samozřejmě,že ty povinnosti mají otázka je proč je neplní.
Budu-li sloužit na funkci vel. družstva mám odpovědnost za podřízené po odchodu do civilu tuto odpovědnost budu mít stále na mysli.To soudím podle sebe.A to je asi ta chyba.

avatar
Jirosi Datum: 04.03.2018 Čas: 18:59

Hsr: Většina lidí odmítá z morálních důvodů platit daně a k čemu jim to je?

Vaše morální důvody jsou bohužel jen vaše.

Možná by se chtělo podívat, že poslední dvě války co se tu vedly zasáhly celí svět. A těžko někdo bude během světové války, přijímat miliony lidí odmítajících bojovat.

avatar
hsriuohdgadsrio@mailinator.com Datum: 04.03.2018 Čas: 18:50

Jirosi:
Buďto stihneme utéct, nebo:
"Z morálních důvodů odmítám vojenskou službu."
Když to udělá třičtvrtě ročníku, žádná válka nebude.

Záleží, kam utečeš. Přirozeně chceš utéct někam, komu bude zdejší válka putna.

avatar
Jirosi Datum: 04.03.2018 Čas: 18:29

Hsr: Vy to tady stavíte jako by obrana státu v případě ohrožení byla dobrovolní zájmová činnost.

Opak je pravdou. Jistě, že vždy můžete utéct za kopečky sám / s rodinou. Ale to vás té zodpovědnosti nezbavuje. Tedy pokud se nevzdáte občanství dříve než přijde krize. Problém je, že bez občanství se stanete jen druhořadým občanem.
Pokud ho získáte jinde, tak zcela překvapivě s tím zase přijde ta otravná povinnost ten stát v případě krize bránit.

avatar
hsriuohdgadsrio@mailinator.com Datum: 04.03.2018 Čas: 18:29

Zatímco běžný člověk tyto povinnosti samozřejmě nemá, že? Ve skutečnosti jsou to naopak vojáci, kteří s tím mají problém.


"Můžete vysvětlit pocit některých vámi zpovídaných vojáků, že náročná práce na misi je oproti běžnému životu, jenž se skládá z řešení spousty banalit, v podstatě "brnkačka"?

Voják v zahraniční operaci řeší z jeho pohledu podstatné věci související s jeho nasazením ve válečném konfliktu. Válku můžeme přirovnat ke světu s nalinkovaným systémem, kde voják dělá svou práci. Je to jednoduchý svět, kde není ničím rozptylován a nezabývá se běžnými věcmi, jako jsou nákupy, obstarání rodiny, složenky, nejrůznější žabomyší války mezi lidmi a podobně."

Zdroj:
https://magazin.aktualne.cz/musime-si-uvedomit-ze-nasi-vojaci-tu-jsou-pro-nas-jsou-to-de/r~c129542224ff11e7903d0025900fea04/

avatar
Tesil Datum: 04.03.2018 Čas: 18:01

hsr..
Na vojně každý musí plnit povinnosti plynoucí z jeho funkce a nese odpovědnost,předpokládám,že to platí stále.
Tak je to i v civilním životě v zaměstnání atd.Neplatím nájem - mám problém,neplním si pracovní povinnosti - mám po odměnách.
Možná by vojna pomohla k pochopení vlastní odpovědnosti.Alespoň u někoho.

avatar
hsriuohdgadsrio@mailinator.com Datum: 04.03.2018 Čas: 17:16

Tesil,
jaké zhruba povinnosti myslíš? Nějakou občanskou angažovanost?

avatar
Tesil Datum: 04.03.2018 Čas: 16:55

hsr..
Obecně by společnosti prospělo kdyby si někteří občané uvědomili,že mimo práv mají i povinnosti.A tady by ta voj.sl.mohla pomoci.Snad.
Je těžké některé věci vysvětlovat,když tím neprojdeš.Jsou prostě nepřenosné.

avatar
hsriuohdgadsrio@mailinator.com Datum: 04.03.2018 Čas: 16:30

Tesil:
Samozřejmě, že za to nemůže. Stejně jako učitelé nemohou za to, že jim stát nastavil nízké platy. Jenže oni si prostě dokáží dupnout, když na ně nějaké státní kroky negativně dopadají, zatímco armáda tenhle problém přehlíží, ač ty následky jsou fatální. A zrovna v tomhle by měla podporu široké veřejnosti

Tak jasně, zase neříkám, že to člověku nemůže dát naprosto nic. Spíš říkám, že to není dostatečný důvod, aby tam lidi v nezanedbatelné míře chodili jenom kvůli tomu. Kamarády a psychickou odolnost můžu získat i jinde. (pokud ji k něčemu potřebuju.)

Standu bych na ZVS nepustil.

avatar
Tesil Datum: 04.03.2018 Čas: 13:26

hsr...
Armáda nemůže za to,že stát umožnil lichvu a následné problémy.
Sama dostávala jednu ránu za druhou - v podobě MO,zavedením civilní služby,rozpadem státu atd.
Je pravda,že neznám nikoho kdo by se těšil na ZVS,i když možná i tací se našli.Zpětně,ale mnozí přiznávali jisté klady.Přes veškerou pakárnu.
Minimálně šlo o jistou psychickou odolnost,to se většinou neuvádí.Dnes napíšeš na FB
Standa má starý mobil a Standa skočí pod vlak.Například.
Naprosto souhlasím s nízkou motivací pro nějaké vlastenecké počiny.
Existuje řada webů,kde si bývalí vojáci po letech připomínají kamarádství a společné zážitky.Zlé i dobré.

avatar
hsriuohdgadsrio@mailinator.com Datum: 03.03.2018 Čas: 21:57

Tesil:
promiň za to jméno, myslel jsem, že tu budu jako Petr P.... hsr je fajn.

V první části máš naprostou pravdu. To je to, kam jsem mířil. Jistě že nejde o výchovu a vzdělání lidí a o to je něco naučit.. Jediné o co jde je zajištění obrany státu. Jenže neustále, když se o povinné vojenské službě mluví, tak někdo vytahuje, jak těm lidem bude osobně ku prospěchu, že tou vojenskou službou projdou. Dokonce se to vyskytuje i v tomhle článku a někdo to samé naznačoval v téhle diskusi. Jenže je to prostě blbost, kterou je potřeba z veřejného mínění vytlačit, protože je škodlivá.
Život v iluzi, že lidé se k vojsku přidají z jiných důvodů, než ochota bránit vlast pak lidem brání uvědomit si, že na obranu se v současnosti může velká část populace z vysoka vykašlat.

Na tom konci se ale tvrdě rozcházíme. Moje neochota bránit stát neplyne z lenosti, pohodlnosti, či neuvědomování si důležitosti armády. Můj postoj plyne z kombinace tvrdě pragmatického kalkulu (v centru kalkulu jsem já, a mí blízcí, ne společnost) a naprosté absence pocitu sounáležitosti s tímto státem.

Nejsem ochoten bránit stát, protože
a) mám svou vysoce odbornou specializaci, ale nikdo mi negarantuje, že bych ji mohl vykonávat pro stát, a naopak by po mně chtěli projít vojenským výcvikem/buzerací. (asi abych byl schopen ujít 30 kilometrů, správně zasalutovat, a pak tam dělat vývoj a výzkum pod palbou)
b) jak jsme již naznali, nic mě tam nenaučí,
c) vidím příliš, i velmi schopných lidí živořit.
A to teprve kdybych sám živořil, měl na hlavě přes 4 exekuce jako 400 000 občanů, nebo nedej bože měl nulové finanční rezervy (jako 40% rodin s dětmi) a třásl se, že se mi rozbije lednička, to by se mi teprve nechtělo. Nedej bože, aby mi stát řekl, že moje dítě zemře, protože mu prostě léčbu nezaplatí... To už bych uvažoval, jestli se nemám hrdě připojit k té druhé armádě.

Jistě že za to můžou vlády od roku 1989. Co proti tomu ale udělala armáda, potažmo generalita? Vyjadřoval se snad nějaký generál proti tomuhle trendu? Nelze očekávat od politiků, že pochopí, jak důležité je, aby lidé byli ochotni bránit vlast....

avatar
Tesil Datum: 03.03.2018 Čas: 19:12

hsr atd
Nemůžeš chtít aby poslední bigoš měl znalosti jako náčelník GŠ.K čemu by mu to bylo dobré.
Nejde přece o to zda vojenská služba někomu prospěje jde o ochranu vlasti.
S loajalitou vůči státu máš pravdu,ale to je výsledek všech vlád po r.89.
My máme obrovské štěstí v tom,že nás nikdo v dohledné době nebude ohrožovat.
Já chápu obavy z obnovení voj.sl.v jakékoli podobě.Ono je jednodušší teoreticky probírat nákupy techniky pro AČR.V teple domova.

avatar
hsriuohdgadsrio@mailinator.com Datum: 03.03.2018 Čas: 14:49

Čekal bych od autora větší preciznost. Těch 80% odráží chvilkové nálady bezprostředně po teroristických útocích, ne dlouhodobé přesvědčení. Dlouhodobě se zavedením civilní, či vojenské služby ve Francii souhlasí 60% lidí.
26.01.2015: "An IFOP poll for regional daily Ouest France on Sunday showed that 81 percent of men and 79 percent of women supported some kind of service, be it civilian or military, for young men and women. According to IFOP, the figure is much higher than polls in recent years, which have averaged 60 percent. The polling agency links this spike directly to the national mood following this month’s terrorist attacks."
I po těchto teroristických útocích chce povinnou vojenskou službu jen 67% těch, kterých by se přímo týkala.
Zdroj: http://www.france24.com/en/20150126-poll-80-percent-french-want-return-national-service-military-conscription


Mimochodem, v prakticky každé debatě o zavedení povinné základní vojenské služby se objevuje argument o výchově mladých lidí. Jenže všimněte si, že ve Francii sice 60% lidí se zavedením povinné civilní/vojenské služby souhlasí, ale dobrovolně do armády své děti pošle málokdo! Francouzi tím jasně říkají, že vojenská výchova není jejich dětem ku prospěchu (kdyby byla prospěšnější než jiné aktivity, lidé by nastupovali k armádě v obrovské míře dobrovolně, stejně jako teď chodí na vysoké školy!!) Francouzi říkají, že povinná vojenská služba tu JE jenom a pouze proto, aby z lidí dělala vojáky schopné bránit stát.

Pokud tedy někdo chce přesvědčit lidi, aby byli pro povinnou základní vojenskou službu, musí je buďto přesvědčit, aby byli ochotni bránit stát, nebo musí nastavit základní vojenskou službu tak, aby se v ní lidé opravdu naučili hodně (intenzivní kurz jazyků, plánování, předvídavost, kalkulace rizika, argumentace a kritické myšlení, schopnost spolehnout se sám na sebe a jít proti všem když je to potřeba, setkávání se s kolegy z jiných zemí, řízení lidí, vedení projektů, logistika, schopnost vypořádat se s mnoha různými úkoly s různou prioritou... Tohle by obrovsky pomohlo jak těm jednotlivcům, tak celé české společnosti. Bohužel to jsou ale všechno dovednosti lidí ze štábu, ne těch, kteří běhají s puškou v blátě, a kterých nakonec musí být většina).

U nás je situace ještě horší než ve Francii. Nejen, že si lidé také nemyslí, že jim osobně základní vojenská služba prospěje, ono to u nás nebude slavné ani s loajalitou k vlastnímu státu. Doporučuji podívat se na následující statistiku a rozhovor, a zamyslet se, zda těch 840 000 lidí v exekuci má nějaký důvod za tento stát bojovat, nebo je jim to vlastně jedno, protože na tom už o moc hůř být nemohou, a protože když se oni sami dostali do nouze, tak je v tom tento stát nechal.

http://www.radio.cz/cz/rubrika/panorama/tretina-lidi-v-cesku-si-mysli-ze-by-se-mela-obnovit-zakladni-vojenska-sluzba
https://video.aktualne.cz/dvtv/kdyz-nemate-na-nove-kalhoty-a-uspory-vic-jak-10-tisic-vyhody/r~f1db46200bfe11e8aca5ac1f6b220ee8/

avatar
lemkin Datum: 01.03.2018 Čas: 18:09

Hyena: dovolím si nesouhlasit :-) Branná povinnost je v případě krize to samé, jako když si se soudem uděláte v ulici domobranu........., máte jen hromadu lidí bez výcviku (většina nikdy nedržela zbraň ani plynovou masku). Nemají základní nácviky pohybu ve tvaru, topografii apd.

AZ krom toho, že určité návyky vštípí a pravidelně udržuje, také podpoří ONO ODHODLÁNÍ. Navíc by při povinné AZ vznikly i ony podmínky jak píše KOLT - tedy něco na způsob Švýcarska, ačkoliv nemusíme mít flinty zrovna doma, stačí je do 24h vydat z muničáku.

S branou povinností koukněte třeba na Ukrajince, kolik kluků co dostali povolávák běželo hrdě na Donbas. Nikdo, v zásadě jen žoldnéři na obou stranách.

avatar
semtam Datum: 01.03.2018 Čas: 18:01

Flader

Pro AZ musíš i v ČR splňovat podmínky jako profesionál.
Osobně vidím jako cestu švédský model. Švédský model je v praxi de-facto výběrovo-dobrovolný. Tudíž odpadá jakási hysterie ohledně plošné vojenské služby a armáda si vybírá jedince, kteří projevují min. loajalitu v armádě sloužit. To celkově vytváří kvalitnější efekt a snižuje náklady.

Co poté až odvedenci odslouží je otázka. Možností je několik

arr