Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Vojenská výzbroj

Francouzsko-německý projekt elektromagnetických zbraní pokračuje

Datum přidání 12.12.2017    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 29 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Úspěšné zakončení vývoje elektromagnetických zbraní by znamenalo převratnou změnu pro dělostřelectvo. Jejich efektivita totiž několikanásobně převyšuje i ty nejmodernější současné houfnice a kanóny. Ve Spojených státech se výzkumu těchto zbraní od roku 2005 věnuje státní organizace Office of Naval Research. Stejnou činností se zabývá i nepříliš známý Francouzsko-německý výzkumný institut v Saint-Luis. 

Foto: Výstřel z elektromagnetického děla doprovází velký zášleh plazmy. Projektil na obrázku je stále ukryt ve vodícím sabotu. / ONR 

 

Evropský projekt vývoje elektromagnetického děla se stal důležitým bodem programu na prosincovém setkání v Palaiseau. Jeho konání zaštítil francouzský úřad pro vyzbrojování DGA (Direction générale de l’Armement). Hlavní téma setkání v Palaiseau představovaly inovace.

 


Výzkumní pracovníci z ISL (Institut franco-allemand de recherches de Saint-Louis) ve vývoji elektromagnetických zbraní pokročili, ale musí čelit několika výzvám.

 

Princip této technologie spočívá v cirkulaci elektrického proudu spojeného s magnetickým polem mezi dvěma paralelními vodícími kolejnicemi. Vystřelení projektilu, jenž je umístěný mezi těmito kolejnicemi, urychluje efekt známý jako Lorentzova síla. Střelu lze urychlit na 5 Machů a pomocí ní zasáhnout cíle na vzdálenost 200 km. Teoretická maximální rychlost střely je ale násobně větší. 


Dostřel většiny moderních dělostřeleckých systémů dosahuje 40-70 km. Elektromagnetická děla dokáží působit na tři až pětkrát větší vzdálenost. Úder proti nepřátelským jednotkám by bylo možné vést z bezpečné vzdálenosti, na což by protivník nemohl odpovědět podobným způsobem. Využití řízených střel totiž představuje velmi drahou alternativu.


Elektromagnetické dělo má oproti jiným zbraním řadu výhod. Munice bez trhavin snižuje riziko výbuchu při neopatrné manipulaci. Finanční úspora také hraje důležitou roli. Jeden elektromagnetický výstřel stojí 50 000 amerických dolarů, zatímco jedna řízená raketa vyjde na 500 000 až 1,5 milionů.


Stále je však zapotřebí dokončit vývoj plně funkční zbraně. Každý výstřel z elektromagnetického děla tuto zbraň poškozuje, což vede k jejímu rychlému opotřebení. Americké experimenty naznačují, že jedna elektromagnetická zbraň dokáže uskutečnit maximálně 400 výstřelů.      

 

Video: Americké námořnictvo vidí v elektromagnetických zbraních velkou budoucnost. / YouTube

 

„Elektrický proud o velikosti několika milionů ampérů vytváří plyny o vysoké teplotě, kterým se snažíme vyhnout, protože poškozují hlaveň,” vysvětlují představitelé DGA. Hlavní úkol podle nich spočívá ve „skladování a uvolňování potřebné elektrické energie”. Vyslání střely na vzdálenost 200 km vyžaduje v určitém momentu tolik energie (elektrický výkon), kolik by za stejný okamžik činila spotřeba půlmilionového města.

 

ISL se výše uvedeným výzvám intenzivně věnuje. Řešením mohou být napájecí zdroje o výkonu jednoho GW, které mají být, díky uskladnění energie v magnetickém poli a supravodivým materiálům, mnohem menšího rozměru než běžně využívané technologie. Vývojem takových zdrojů se ISL v současné době zabývá.  

 

„Při teplotě menší než -200 °C přestávají některé materiály klást odpor při průchodu elektrického proudu. To znamená, že elektřina přes ně přechází bez ztrát,” upřesňují zástupci DGA.


Pokud by v průběhu setkání v Palaiseau ISL představil elektromagnetické dělo, jako první „by tyto zbraně využilo námořnictvo,” naznačili někteří představitelé DGA.  

 

Zdroj: Zone Militaire, ISL, Naval Technology

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
danny Datum: 13.12.2017 Čas: 12:04

to Jadernazima: moc této problematice nerozumím, ale při pročítání informací o zázračném dalekonosném 155 mm kanonu pro Zumwalt ve mě začaly hlodat pochybnosti o smysluplnosti dalekonosných railgunů. Když si vezmu, že díky extrémním nárokům navádění a pohonu projektilů s prodlouženým dostřelem vyjde u Zumwaltu jedna rána na 850 tis. USD... předpokládám, že zkonstruovat elektroniku schopnou přežít to brutální zrychlení, teplotu, a sice krátký, ale o to výživnější pobyt v elektromagnetickém poli, asi nebude snadný oříšek.
Naopak moc nechápu, proč se větší úsilí nevěnuje vývoji railgunů pro střelbu menší ráží na přímou viditelnost. Tam by přece neměl být až takový problém s aerodynamickým zpomalením a vlastně ani tak extrémními nároky na energetické zdroje, ne? A navíc při střelbě na dělostřeleckou munici a drony zúročím maximálně velkou rychlost projektilu - klesají nároky na predikci trajektorie. Nebo někdo na něčem takovém pracuje?

avatar
pet.rok Datum: 12.12.2017 Čas: 22:42

rad by som upozornil ze 5 Mach projektil nie je ziadny zazrak, podkalibrove APDSFS projektily odpalovane z tankoveho kanonu maju v0 = 1500-1800m/s co je 5M+.
railguny cielia na rychlosti 2500m/s a viac co je uz klasickou tuhou prachovou naplnou realne nedosiahnutelne.
otazka je ohladne pouzitia : priama strelba dava zmysel, no strelba po balistickej krivke a nicenie ciela len kinetickou energiou uz menej.

avatar
jadernazima Datum: 12.12.2017 Čas: 21:30

to je ale problém tvarování projektilu, ovšem projektil railgunu bude v teoretické penetraci vrchního pancíře tanku vítězem - za předpokladu srovnatelné hmotnosti projektilu

avatar
Jirosi Datum: 12.12.2017 Čas: 21:04

jadernazima: Pokud ale mezi rozdělením hlavní střely a zemí je cíl. Tak je to nejefektivnější způsob plošného ničení. Hlavní energie je stále ve směru dopadu(útoku na cíl), energie rozptylení (rozbití) hlavní střely je zase přímo úměrná tomu na jak velkou plochu chcete střepiny rozptýlit.

Většina používané techniky je dobře chráněna proti útokům z boku a zespoda (miny) z vrchu mají obranu poměrně slabou.

avatar
jadernazima Datum: 12.12.2017 Čas: 20:57

to není problém..já jsem jen stanovoval meze a ukazoval, že prostě takových granátů se tam bude muset prsknou 5-10, aby se to vyrovnalo střele s plochou dráhou letu (a v případe budov spíše mnohem více), to je problém konfigurace nálože, u toho dělostřeleckého granátu jde nakonec taky nějakých 90 % na zem, pokud jde o airburst

avatar
Jirosi Datum: 12.12.2017 Čas: 20:36

"ano, jak jsem psal, GP bomby prásknou 30 % energie do fragmentů, granáty třeba 50 - 80, chce to pozorněji číst"

Ano, 30% energie jde do fragmentů, ale stále z toho jde cca 25+% do země (kráter po výbuchu) a cca 25+% do vzduchu(a ani tam to co chcete zničit není). Takže najednou nejste na 30%, ale na někde 5-10%.

avatar
jadernazima Datum: 12.12.2017 Čas: 20:31

lasery se pro střelbu přes atmosféru strašně nehodí a už vůbec ne z družic, čas na sestup z orbity je o ničem - ICBM je nastejno, ICBM na snížené dráze nesrovnatelně rychlejší

naopak railguny na družicích, takové ty 200 g na 10 - 20 km/s by byly skvělou zbraní proti MIRVům, to se bavíme ale o obrovských konstrukcích

avatar
flanker.jirka Datum: 12.12.2017 Čas: 20:29

Poněkud mi nesedí finanční srovnání řízené munice, dělostřelecký granát Excalibur je někde na 70 000 dolarech.
Víte někdo s jakou přesností lze počítat v případě pouze kinetického projektilu z elektormagnetu? Dejme tomu na dálku 50 km?

avatar
jadernazima Datum: 12.12.2017 Čas: 20:26

railyguny byly popularizovány ve Sci-Fi i v rámci programu Star Wars jako cesta, kterou by šlo urychlit třeba 200g střely na 20 km/s - ve sci-fi pro realistické stíhání lodí na různých trajektoriích, u Regana zase na zasazování úderů rychlým a vzdáleným MIRVům... to by totiž ani lehko-plynné kanony nedaly

tenhle koncept pronikl do obecného povědomí a proto to mohou prodat podvodníci z DARPy, kteří hledají uplatnění, prodat - ale celé to nemá moc relevanci k dnešnímu bojišti (na zemi, moři) ani k cca 40 kg projektilům pro ~ 2 km/s, hledají nefunkční řešení na neexistující problém, prostě tohle se do atmosféry nehodí....resp. ten + užitek oproti jiným systémům je marginální

ano, jak jsem psal, GP bomby prásknou 30 % energie do fragmentů, granáty třeba 50 - 80, chce to pozorněji číst

avatar
pks_ Datum: 12.12.2017 Čas: 20:22

Možná by se to dalo využít v bojové družici - něco jako AC-130 na oběžné dráze.
Střelba ve vakuu by byla bez vlivů žhavých plynů na hlaveň, zároveň by docházelo výstřelem ke zvýšení oběžné dráhy družice :-) Balistika by byla mnohem jednodušší a střela by atmosférou letěla jen jednou a ne 2x. Stejně tak doba od výstřelu do dopadu by byla mnohem kratší. Dala by se udělat i "ekologická/obnovitelná" družice se solárními panely, jen by se musely před výstřelem složit, aby se neurvaly :-)

Jediný problém bude, jestli námořnoctvo uvolní svoji hračku pro letectvo :-)

Stejně asi bude ale výhodnější z oběžné dráhy bojovat laserem.

avatar
Jirosi Datum: 12.12.2017 Čas: 19:07

jadernazima:"Railguny byly vymyšleny pro Sci-Fi, kde hypotetické lodě potřebovaly střílet 20 km/s projektily (to plyny nejde dobře udělat). "

To si jako v roce 1919 někdo vymyslel zbraně pro střelbu ve "scifi"?

Možná se ti ta energie počítá trošku jinak, asi jako u směrového výbuchu. U klasické bomby ti minimálně 50% energie vyletí do vzduchu bez účinku na cíl, protože exploze je celokruhová.

avatar
jadernazima Datum: 12.12.2017 Čas: 19:05

hypersonické střely jsou dva typy - buď se tím myslí protilodní, to je tuna kovu, co má přes 1,5 km/s i po sestřelení a to tu loď v slavě po 10 potrápí

pak jsou hypersonické střely jako balistické rakety, ale s tím rozdílem, že mají motor na vzduch a tak jak se proti nim pošle střela typu THAAD, tak si počkají, až ta střela doletí s minimem paliva a pak utečou se zapnutím motoru, obdoba no escape zone u letadel

to s dělostřeleckými náboji nesouvisí

neposune se to nikam, materiálový výzkum je silně saturován a pokroky jsou vždy malé

avatar
jadernazima Datum: 12.12.2017 Čas: 19:00

pro střelbu na lodě se to nehodí (špatné saturování), sprška střepin to vychýlí tak jako tak, popř. zcela zničí navádění, pro boj proti vyspělému protivníkovi na 200 km to je málo, proti povstalcům jsou lepší drony a 200 km je zase málo

je to blbost

btw mach 8-9 je energie TNT, mach kolem 9 je energie běžných PBX, takže mach 5 je 1/4 energie oproti TNT a to tam bude při návratu slušný odpor vzduchu..... pro srovnání mají fragmenty děl. granátu energii cca 5-7 kg TNT, u 500 kg letecké pumy (GP, mark series) to bývá kolem 70 kg TNT (energie ve střepinách)... u nějakých fragment. modelů klidně i 2× víc

avatar
Rase Datum: 12.12.2017 Čas: 18:57

jadernazima:
tak ono to není daleko od hypersonických střel, ty v některých případech taky mají cíl ničit pouze kinetickou silou. Přitom hypersonické střely vyvíjí jak USA, tak i Čína, Rusko, Indie a možná ještě někdo. Mě to tedy nepřijde až tak mimo. Uvidíme, jak kam se posunou technologie třeba za 10 let (větší odolnost hlavně a menší spotřeba) ale zatím bych se v hodnocení neunáhloval.

avatar
jadernazima Datum: 12.12.2017 Čas: 18:49

Ten projektil bude nést energii tak maximálně 20-25 kg TNT (sám bude mít tak 40 kg) a k tomu třeba 1 kg TATB na explozi ve vzduchu pro vytvoření pršících fragmentů.

Railguny byly vymyšleny pro Sci-Fi, kde hypotetické lodě potřebovaly střílet 20 km/s projektily (to plyny nejde dobře udělat). Tak se toho chytli slibovači DARP a podobných agentur a marketingují to. Problém je v tom, že v reálném světě je to těžký nesmysl, protože to zvýšení rychlosti není (vlivem absence sci-fi hlavní a sci-fi generátorů) a v atmosféře ani nemůže být až takové.

Výstřel bude stát 100 000 $ (hlaveň, projektil) a donese třeba jen 1/5 ničivé síly střely s plochou dráhou letu, takže úspora 0 0 nic.

Bude tam sice dříve, ale později než střela z dronu. Možné výhody takové zbraně jsou marginální a v USA ten projekt spěje k pochopitelnému konci.

Je to těžký nesmysl.

arr