Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

Francouzsko-německý tank posílí evropskou obranu

Datum přidání 13.03.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 44 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Návrh nového francouzského vojenského rozpočtu na léta 2019-2025 počítá se zahájením programu náhrady tanku Leclerc. Vývoj jeho nástupce se má uskutečnit v rámci unijní spolupráce, zejména pak mezi Berlínem a Paříží. Rozpočet se na druhé straně nezmiňuje o vývoji nových dělostřeleckých systémů. Dělostřelecký program (představený v roce 2012) si do roku 2035 klade za cíl nahradit francouzské samohybné houfnice CAESAR, francouzské raketometné systémy LRU a německé samohybné houfnice PzH 2000.

Foto: Španělský Leopard 2 na cvičení Trident Juncture 2015; větší foto /Allied Joint Force Command Brunssum 

 

Koncepty nového hlavního pozemního bojového systému MGCS (Main Ground Combat System) a nového dělostřeleckého systému CIFS (Common Indirect Fire System) jsou stále předmětem technicko-provozních studií francouzsko-německého institutu ISL (Institut franco-allemand de recherches) ve městě Saint-Louis.


Vzhledem k omezeným výrobním kapacitám ISL pravděpodobně převezme řízení těchto dvou programů průmyslový holding KNDS, joint venture francouzské společnosti Nexter Defense Systems a německé Krauss-Maffei Wegmann.    


Stéphane Mayer, generální ředitel Nexteru, na konci února letošního roku navštívil dolní komoru francouzského parlamentu. Během svého výstupu uvedl, že francouzsko-německé tanky a dělostřelecké systémy nebudou důležité jen pro KNDS, ale také pro vytvoření evropské obrany“, protože budou odpovídat evropským strategickým potřebám“.      

 

Podle studie KNDS citované Mayerem se v ozbrojených silách evropských států v současné době nachází 8000 tanků a 3500 dělostřeleckých systémů. Během několika let vyvstane otázka jejich náhrady.


Většina evropských tanků a dělostřeleckých systémů navíc nebyla navržena ani vyrobena společnostmi v EU či v dřívějším Evropském hospodářském společenství. Ve výzbroji řady bývalých členských států Varšavské smlouvy například dodnes zůstávají tanky sovětské výroby.


„Máme proto jedinečnou příležitost navrhnout evropské programy tak, aby se staly jádrem budoucí evropské obranné spolupráce, domnívá se Mayer. Jednotná výbava může navíc podpořit vznik dalších společných projektů (např. na úrovni údržby) a zlepšit interoperabilitu.


Ozbrojené síly některých evropských států již dnes využívají stejný typ tanků. Podívejme se třeba na německý Leopard 2, který nalezneme v dánské, finské, německé, polské, portugalské, rakouské, řecké, španělské i švédské armádě. Zkušenosti s ním má i Nizozemsko. Po skončení studené války sice téměř všechny své tanky Nizozemsko prodalo, ale zbývající vozidla se v roce 2016 stala součástí německo-nizozemského 414. tankového praporu.


Programy MGCS a CIFS existují stále jen v podobě návrhů. Prototyp nástupce tanků Leclerc a Leopard 2 má být představen po roce 2020. Přesný termín je závislý na politické vůli francouzské a německé vlády. Nedá se však očekávat, jak Armádním novinám řekli zástupci KMW, že MGCS vstoupí do služby dříve než v roce 2030, spíše o pět let později. 

 

Video: CAESAR 8×8 na podvozku Tatra / YouTube


Podle nedávného článku Laurenta Lagneau pro Zone Militaire musí dojít k francouzsko-německé politické shodě ve čtyřech oblastech, jež jsou důležité pro pokračování obou programů. Bude nutné, aby se Berlín a Paříž dohodly na dalším sbližování svých potřeb, organizace průmyslu, modelu spolupráce a vývozních pravidlech. Poslední bod zdůraznil během své řeči i Mayer, podle něhož je nezbytné dosáhnout předběžné dohody na co nejširším základě, pokud jde o vývozní povolení“.   


Joël Barre, francouzský generální zmocněnec pro vyzbrojování DGA (Délégué général pour l’armement), také vyjádřil obavy ohledně exportních pravidel vojenských zařízení, jež budou vyráběna v rámci francouzsko-německé spolupráce.


„Pokud jde o vývoz a o podporu evropské obranné spolupráce, je zcela zásadní harmonizovat, ne-li přímo sjednotit, vývozní pravidla jednotlivých partnerů. V tomto ohledu působí četba koaliční smlouvy, kterou vyjednávají naši němečtí přátelé [k podepsání smlouvy došlo 12. března – pozn. redakce], znepokojivě. Je proto důležité, abychom si vyjasnili a dohodli se na pravidlech pro vývoz. Oni samozřejmě chtějí určovat svá pravidla, jež ovšem nejsou slučitelná s našimi, obává se Barre.    


Video: Leopard 2 / YouTube

 

„Je to klíčová věc. Není možné rozvíjet evropskou spolupráci, pokud jednotlivé země nemají jednotná pravidla pro export. Tato otázka musí být předmětem politického dialogu, protože její původ je politický. Zdá se mi, že takto o tom přemýšlí Němci. Potřebujeme dospět k dohodě a vyhnout se tomu, aby byla exportní pravidla formulována v Bruselu, dodal v průběhu Mayerovy návštěvy ve francouzském parlamentu Barre.


Generálnímu řediteli společnosti Nexter nezbývá mnoho času, pokud mají být nové tanky a dělostřelecké systémy mezi léty 2030-2035 připravené k sériové výrobě. První nezbytný krok představuje začátek vývojových prací a zajištění jejich financování, jež povede k výrobě prvních technologických demonstrátorů.


„Evropský trh je velmi významný. [MGCS a CIFS] jsou nesmírně důležitou příležitostí pro naše armády, evropskou obranu a také pro podnik [KNDS],“ zdůraznil Mayer.   


Zdroje: Zone Militaire, Zeit, Assemblée Nationale

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 18.03.2018 Čas: 21:48

Dost se mi líbí stará přestavba z Rakouska. Zde vzali obrněný transportér Saurer 4K 4FA a osadili jej věží s kanónem ráže 105 mm, výsledné vozidlo pojmenovali SK-105 Kürassier. tenhle lehký tank vážil pouze 17,7 tun a pancéřová ochrana byla čelně 40 mm, zbytek 8 mm. Nabíjení bylo poloautomatické s revolverovým zásobníkem. Osádka tak mohla být pouze tříčlenná. Osobně si myslím, že pokud by vznikla jeho moderní obdoba - na podvozku Puma/Lynx, s kanónem ráže 120/130 mm od Rheinmetallu, tak výsledek by byl myslím ideální i pro AČR. Fakt se mi to začíná líbit. Nevím jak na tom byly se spolehlivostí, ale asi v pohodě, jelikož se pořád používají v jižní Americe (Argentina 150, Bolívie 34, Brazílie 17), Tunis jich má 54, Maroko 109 a Botswana 20. Většinou to jsou stroje vyřazené rakouskou armádou (původně 286).

Pokud jde o věž, tak u ní se ještě zdržím. Obdobně koncipovaný byl francouzský lehký tank AMX 13. Ten využíval automatického nabíjecího systému, který tvořily dva revolverové zásobníky v zadní části věže. Každý ovšem pojme jen šest nábojů a dá se doplnit jen z vnějšku vozidla. Výkyvné věže sice netrpí žádnou zásadní chybou, další vývoj ovšem ukázal, že každý detail rozhoduje: Nevýhodu výkyvné věže představuje obrovská hmota, s níž se musí manipulovat. Což značně znesnadňuje použití vertikálního stabilizátoru. Samonabíjecí mechanismy rovněž neumožňují skladovat střelivo mimo vnitřek věže jako u moderních tanků, u nichž v případě zásahu munice dojde k její explozi mimo prostor osádky, která tak má větší šanci přežít. V neposlední řadě samonabíjecí systém revolverového typu neumožňuje změny druhu střeliva v průběhu boje. Osobně si myslím, že spoustu těchto problémů se dá řešit použitím dvou druhů munice - protipancéřové a univerzální (programovatelné). Každá by pak mohla být uložena v jednom bubnu. Případně vést jen univerzální munici. Ono to možná vypadá poněkud neohrabaně, ale dle mého se v blízké budoucnosti půjde především cestou přesnosti na úkor počtu vezené munice. Tedy pokud každým zásahem zničí cíl, tak není potřeba příliš kusů munice. Zásobníky s municí ráže 130 mm by byly samozřejmě větší, ale koncept lehké věže by to nemuselo ohrozit. Navíc předpokládám že věž by byla bezosádková a tedy by se uvolnilo dost prostoru díky absenci osádky.

avatar
Jirosi Datum: 15.03.2018 Čas: 22:06

Kolt: Problém je že žádná Východo Evropská spolupráce neexistuje na ničem! Existovala ve V4, a to jen za jediným důvodem dostat se do EU. Nic jiného se krom nereálných blábolů a vlhkých snů neuskutečnilo. A myslím, že skoro 30 let existence bez viditelných skutečných výsledků je celkem jasným důkazem totální nefukčnosti.

Proti tomu mi přijde EU jako vrcholně efektivní organizace.

avatar
semtam Datum: 15.03.2018 Čas: 19:27

Jirosi

Ne, v našem případě by nešlo o vývoj tanku, ale spíše o staronový typ. V mnohém připomínající modernizaci.

avatar
KOLT Datum: 15.03.2018 Čas: 19:24

„Je to klíčová věc. Není možné rozvíjet evropskou spolupráci, pokud jednotlivé země nemají jednotná pravidla pro export. Tato otázka musí být předmětem politického dialogu, protože její původ je politický. Zdá se mi, že takto o tom přemýšlí Němci. Potřebujeme dospět k dohodě a vyhnout se tomu, aby byla exportní pravidla formulována v Bruselu,“

Jinými slovy – chceme dělat evropskou spolupráci, ale nechceme si do toho nechat od "Evropy" kecat, pravidla budeme určovat my, Francouzi, spolu s Němci. Přiznám se, že tenhle styl "solidarity", jak si ji představuje Francie, mi leze poslední dobou víc a víc krkem... aneb vy buďte solidární s námi, a my se po vás budeme vozit, kdykoliv nebudete skákat podle našeho.


Vím, že půjdu proti proudu, ale já bych na nějaký Eurotank kašlal. Bude pro nás dostupný nejdřív za 15 let, a to je pro nás pozdě. Takže bych buď šel cestou, kdy bychom se dohodli s dalšími státy širšího středo/východoevropského prostoru, které se také chystají k obnově tankového vojska, a pokusil se ve spolupráci o získání licence či alespoň značného podílu výroby nějakého moderního tanku (K9, T-10, Merkava), i tu "východoeuropeizaci" Abramsu bych si uměl představit. Nebo se na pokus o spolupráci vykašlat a koupit něco po vlastní ose. Nebo se na to rovnou vykašlat a nahradit tanky středním BVP s tankovým kanónem.

avatar
Jirosi Datum: 15.03.2018 Čas: 14:53

semtam: Neprotiřečíš si trošku? Starlight, tu upozorňuje na to že nemáme technologie ani firmy pro vývoj tanku. A ty sním souhlasíš. Jak se změní náš status pokud budeme ten tank vyvíjet z Srbskem/Ukrajinou?

avatar
Clanek Datum: 15.03.2018 Čas: 09:24

wtf, polovina komentu je pryc?!
To ma vazne cenu sem, do diskuse designovane nekde na stredni skole na sklonku milenia, cokoli psat...

avatar
Clanek Datum: 15.03.2018 Čas: 09:21

@Starlight
"A tady může nastat několik problémů. MO ĆR miliardy dopředu na dřevo jen na vývoj, bez toho aby mělo v ruce nějaký produkt, nikdy v žádném projektu ještě nevydalo."

To je prave chyba, takto se zvyknou projekty na zapade resit a pokud do toho vlaku nenaskocime takhle tak do nej k zapadnim partnerum nenaskocime nikdy. Neni mozne dat MO CR nejaky "produkt", je ale jiste mozne uzavrit s partnery smlouvu o podilu CR (na vyvoji i realizaci). Jde jen o to to zacit seriozne resit. Navic, tech hypotetickych 5mld je taky neco co se rozpusti v case. Nez bude vyvoj Leo3 uzavren, bavime se plus minus o jedne dekade. Najednou je z toho "jen" 500mil/rok a posilat nekam 500mil rocne (navic v pristich letech diskontovanych), to jsou i na pomery rozpoctu MO CR drobne, ktere si muze dovolit.


"Ať už budou čísla jakákoliv, bude ČR a její průmysl pro Německo a Francii vůbec partnerem, kterého má význam zapojit do mezinárodního konsorcia? Není pro ně lepší a jednoduší nám ty tanky později prodat přímo později a ve zvýšené ceně si rozpustit i jejich vývojové náklady?"

Prodat nam tanky primo i se zvysenou cenou o vyvojove naklady se nam pokusit jiste muzou, ale jistotu prodeje nemaji. Zapojenim dalsich statu do takoveho programu zvysuje sance prodeje, to Nemci i Francouzi moc dobre vedi.

avatar
Kozlus Datum: 15.03.2018 Čas: 00:57

semtam:
"někteří, když slyší Srbsko, tak se ošívají"
Ano, nekteri ano, ale furt tady ma Srbsko podstatne lepsi zvuk nez UA, o ktere si vsichni mysli, ze je to zbankrotovanej a nestabilni stat, kde dovedli tunelovani k dokonalosti. BTW: vzhledem k politickym a finacnim problemu, ktere UA ma a vzhledem k tomu, ze sousedi s Polskem a Rumunskemm, je jakakoliv spoluprace velmi osidna. Maximalne koupit kompletni licenci.

avatar
semtam Datum: 15.03.2018 Čas: 00:22

Starlight

V tomto s vámi souhlasím. Také je zde riziko, že nakonec někteří odběratelé počty tanků sníží, či v půlce odejdou.

ČR nalijme si čistého vína, nemá na to, aby se stala zbrojnicí pro Evropu. Náš vojenský materiál má odbyt mimo Evropu.

Pokud by se někdo odhodlal do vývoje tanků, tak vhodný partner by mohla být UA, ale solidnější a flexibilnější je Srbsko. Sice někteří, když slyší Srbsko, tak se ošívají, ale z ekonomického hlediska to může mít úspěch. Ne každý si dovolí nový EURO tank a mimo Evropu ne každý uživatel nutně touží mít ruské či čínské tanky.

avatar
Starlight Datum: 15.03.2018 Čas: 00:04

Trochu se pokusím chladit místní nadšení pro vývoj tanků v ČR a obecně těžké obrněné techniky. Poslední tank nebo těžký obrněnec domácí konstrukce na území dnešního Česka byl vyroben koncem 40. let, poslední kompletní tank nebo těžký obrněnec z liceční výroby zde byl vyroben v první polovině 50. let. Od té doby nic, až do rozsahem prací omezené licenční výroby Pandruů II CZ od roku 2009.

Pokud se Německo a Francie z nějakého důvodu rozhodnou, že projekt bude vícenárodní, tak lze předpokládat, že bude vývoj a výroba produktu organizačně podobná projektům Tornado/Eurogfihter/NH90/A400. Tedy náklady na vývoj a rozsah sériové výroby se podělí přesně podle toho, kolik tanků členská země odebere. Příklad: celkem bude objednávka na 1000 tanků. ČR se zaváže, že jich odebere 100, tedy 10%. To bude podíl ČR na sériové výrobě (komponentů a podsestav pro všechny tanky a případně i montážní linka jen pro vlastní tanky).

Řekněme, že jeden tank bude výrobně (bez vývojových nákladů) stát 12 mil EUR. Tedy ČR bude mít v průměru průmyslový podíl 10% jeho hodnoty. To je 1,2 mil EUR (cca 32 mil Kč). To je zhruba hodnota dvou nových vozidel Tatra 815-7 8x8 s pancéřovou kabinou. Tedy náš podíl už nebudou jen nějaké svazky a pár drobností, ale bude toho muset být mnohem více. Kdo v ČR něco takového dá? Pozor společný vývoj a výroba není licenční výroba. Know-how, kvalitu a kvantitu musí přinést do programu příslušný tuzemský výrobce.

A ještě horší bude s vývojem. Řekněme, že kompletní vývojová fáze nového tanku bude celkově stát třeba 2 miliardy EUR (naprosto vymyšlené číslo). Pak se ČR bude podílet 10%, tedy 200 mil EUR, což je 5,2 miliard Kć. Tyto peníze z veřejných rozpočtů bude česká vláda platit do společného mezinárodního konsorcia, které pak rozdělí vývojové zakázky českému průmyslovému podniku (podnikům?, konsorciu českých firem?), který bude členem mezinárodního průmyslového konsorcia na vývoj a výrobu nového tanku.

A tady může nastat několik problémů. MO ĆR miliardy dopředu na dřevo jen na vývoj, bez toho aby mělo v ruce nějaký produkt, nikdy v žádném projektu ještě nevydalo. Což je řekněme rozpočtově-politicko-legislativní problém vlády ČR.
To co ale vláda neovlivní je, že český průmysl by musel realizovat high-tech vývoj na částech tanku za miliardy Kč. A pak se podílet na sériové výrobě, kde v každém tanku bude podíl v hodnotě několika desítek milionů korun. Ale v obou případech bude muset být náš přínos technologicky a kvalitou na úrovni francouzské a německé produkce. Jakýkoliv přenos know-how, přesun výroby a podobně od Němců a Francouzů, ale navyšuje podíl zahraničních partnerů a snižuje náš skutečný podíl, takže tudy cesta tak snadno nevede.

Ať už budou čísla jakákoliv, bude ČR a její průmysl pro Německo a Francii vůbec partnerem, kterého má význam zapojit do mezinárodního konsorcia? Není pro ně lepší a jednoduší nám ty tanky později prodat přímo později a ve zvýšené ceně si rozpustit i jejich vývojové náklady?

Pak je tu samozřejmě možnost, že i přes shodné množství tanků pro ČR, bude náš podíl na vývoji a výrobě procentuálně mnohem menší, abychom to vůbec dokázali realizovat. Ale platby za vývoj do mezinárodního konsorcia za vývoj a později výrobu by zůstaly na 10%. V Německu a Francii by jistě měli radost z toho, že nám prodali tanky, a ještě bychom jim platili za větší podíl práce místo našeho průmyslu. To je ale hlavně politicky ožehavá otázka, takže takové rozhodnutí politici pod dozorem voličů neradi činí.

avatar
JP-- Datum: 14.03.2018 Čas: 19:07

No pokud se mluví o roku 2030 tak to Fr Caesar bude bratru 30 starej. Holt Fr. armáda asi nechce dělostřelectvo 35 a vice let starý.

avatar
Jirosi Datum: 14.03.2018 Čas: 18:56

Celkem by mně zajímalo, který politik by u nás dokázal prosadit investice do projektu na vývoje tanku na 15-20 let do předu. S tím, že není jasné zda si vůbec výsledný produkt budeme moc dovolit. Ve stavu jakém jsou aktuální armádní nákupy čehokoliv. Případně zahraničního jenž by naše požadavky na tento tank bral vážně.

avatar
Jirosi Datum: 14.03.2018 Čas: 16:39

Problém je, že tohle je na spoustu let. Když si se podíváme, že tohle je fáze kde byla Puma v roce 96+. Kdo tenkrát tady byli proto, aby CR platila vývoj tohoto vozidla?

Základem je přinést do projektu peníze. Jenže naší zástupci se tam nejedou ani zeptat. Tak se pak nedivte, že se s námi nepočítá. Případně se nezapracovávají naše požadavky.

avatar
Dušan Datum: 14.03.2018 Čas: 15:25

Já zde vidím velkou šanci českých firem, protože jakmile se s Němci dáme dohromady, tak oni nás budou přibírat k dalším a dalším projektům, ať již co se týče "montoven" pro další armády, tak pro AČR.
Velké nebezpečí ale vidím v tom, že to samé dělají dnes Poláci s Chorvaty (modernizace Leo, příp. PzH 200) nebo Rumuni (vývoj a výroba kolových OT Agilis/Boxer), popřípadě Litva s Boxery (i když tam mnoho vojenských podniků není, můžou ale dostat budoucí opravárenské zakázky).

Pokud Česku v tomto ohledu ujede vlak a budeme nyní spoléhat při nákupech BVP např. na Švédsko, tak se náš zbrojní průmysl může v příští dekádě ocitnout dost mimo evropský mainstream. To nebude znamenat nic jiného, než že přijdeme nejen o potřené technologie, ale i o investice, finance a pracovní místa.

avatar
Rase Datum: 14.03.2018 Čas: 14:29

fenri:
to samozřejmě taky. Ono to není jen o dělostřelectvu. Když se ukázalo že expediční jednotky jsou málo a je nutné mít i těžké jednotky pro střet se stejně nebo lépe" vyzbrojeným protivníkem, začalo se zase mluvit o tancích a zase i houfnicích na pásech. Ve výsledku se tedy hledají po evropě nadbytečná Lea, místo vyřazování, státy nakupují K9 místo expedičních houfnic atd. To že se vracíme ke konceptům (těžké MBT) z konce studené války, ještě neznamená že začne padat atom :D

arr