Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil ... Více

Námořní technika

Fregaty Jiangkai II a čínsko-pákistánské přátelství

Datum přidání 15.06.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 59 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Ministerstvo obranného průmyslu Pákistánu 1. června podepsalo smlouvu se společností China Shipbuilding Trading o koupi dvou fregat Type 054A (Jiangkai II). Nejpozději v roce 2021 mají vstoupit do aktivní služby a doplnit tak dvě dříve zakoupené fregaty stejné třídy.  

Foto: Fregata třídy Jiangkai II čínského námořnictva; větší foto / Public Domian

 

Na objednávce prvních dvou fregat Type 054A se Pákistán s Čínou dohodl v červnu 2017. Vzhledem k velmi krátké dodací lhůtě budou všechna čtyři plavidla pravděpodobně postavena v čínských loděnicích.

 

Islámábád naléhavě potřebuje nahradit pět starých britských fregat, jež dnes tvoří páteř jeho námořnictva. Pět plavidel třídy Amazon (Type 21) bylo spuštěno na vodu v 70. letech minulého století a jejich životnost se chýlí ke konci.


Pákistán již v letech 2009-2013 získal čtyři na vývoz určené čínské fregaty třídy F-22P. Tři z nich se stavěly v Číně, jedna pak v loděnicích v Karáčí. Jak uvádí blog BMPD, Peking posléze Pákistáncům nabídl další fregaty třídy F-22P ve vylepšené verzi, což však pákistánské námořnictvo odmítlo. Namísto toho projevilo zájem právě o třídu Jiangkai II, kterou využívá čínská armáda.


Kromě čínských hladinových plavidel se Islámábád zajímá také o ta podvodní. Podle analytické společnosti Jane’s si Pákistán objednal osm dieselelektrických útočných ponorek třídy Yuan (Type 039A). Čtyři z nich mají Číňané pákistánskému námořnictvu předat do konce roku 2023, čtyři další budou do roku 2028 postaveny v Karáčí.


Nová čínská základna na obzoru

Tím ovšem námořní spolupráce mezi oběma zeměmi nekončí. Pekingem prozatím oficiálně nepotvrzené informace naznačují, že se Čína chystá vybudovat novou vojenskou základnu na pákistánském území. Její pravděpodobná poloha ve městě Jiwani je asi 80 km vzdálená od frekventovaného přístavu Gwadar. Dlouhodobou správu tohoto obchodního přístavu má na starosti čínská společnost China Overseas Port Holding.

 

Video: Čínská fregata třídy Jiangkai II. / YouTube


Pokud ke zřízení trvalé vojenské přítomnosti skutečně dojde, tak se Pákistán stane teprve druhou zemí na světě, ve které se bude nacházet čínská vojenská základna. Tou první je od loňského srpna Džibutsko. Základna v pákistánském Jiwani by navíc mohla sloužit nejenom čínskému námořnictvu, ale v případě výstavby přistávací dráhy i letectvu.


Přístav Hambantota na Srí Lance, jejž si Peking pronajal na 99 let, nelze k vojenským základnám počítat. Tamní vláda totiž přislíbila Indii, že tento přístav čínskou armádou využíván nebude.


Malacké dilema

Rostoucí přítomnost Číňanů v Gwadaru a okolí souvisí se snahou Pekingu snížit riziko označované jako „malacké dilema“. Jeho řešení podle návrhu bývalého čínského prezidenta Hu Jintaa z roku 2003 spočívá v tvorbě alternativních dopravních tras, jejichž pomocí se sníží závislost Číny na lodích přepravujících energetické suroviny přes Malacký průliv mezi Malajsii a Indii.  


Jednou z těchto alternativních tras se může stát čínsko-pákistánský hospodářský koridor (China–Pakistan Economic Corridor). Tento projekt v hodnotě desítek miliard amerických dolarů má propojit pákistánský přístav Gwadar s čínským územím suchozemskou cestou. Dosavadní mezivládní dohody počítají s modernizací přístavu a výstavbou vzájemné energetické, silniční a železniční infrastruktury.


Čínsko-pákistánský koridor bude ovšem podle současných plánů procházet oblastí Gilgit-Baltistán v Kašmíru, na kterou si dělá nárok jak Pákistán, tak i Indie.


Internetové stránky Indian Defence Review uvádějí, že se na pákistánském území nyní nachází asi 30 000 čínských vojáků, jejichž úkolem je ochrana čínských investic, včetně těch v Kašmíru.


I pokud tyto infrastrukturní projekty nakonec uskutečněny nebudou, čínský prodej vojenské techniky Pákistánu bude důležité nadále sledovat. Především v Indii zvýší rychlost pronikání Číny do Indického oceánu a jeho strategické důsledky pocit ohrožení. Ta se v reakci možná pokusí o sblížení s USA a dalšími státy, jež čínské ambice sledují s obavami.

 

Videko: Čínsko-pákistánské námořní cvičení. / YouTube


Pákistánské námořnictvo z pohledu Indie

Ve srovnání s Indií vyžadují pákistánské námořní síly modernizaci a rozšíření. Kamal Alam, britský odborník na Pákistán, považuje roli jeho námořnictva v posledních konfliktech za minimální. Historicky patří k nejslabším složkám pákistánské armády.


„V posledních pěti letech se to však mění. Čína rozšiřuje svou podporu. Prodej ponorek bude jejich dosud největším vzájemným obchodem. Námořnictvo se modernizuje, z obranné síly se stává útočná, uvedl Alam pro internetové stránky Defense News.Jakékoliv námořní operace proti Indii budou ovšem nadále záviset na letecké podpoře.“


Téměř třetina veškerého čínského vývozu zbraní dnes putuje do Pákistánu, což z něj činí největšího importéra čínských zbraní na světě. Fregaty třídy Jiangkai II pro pákistánské námořnictvo tak představují pouze špičku ledovce vzájemné spolupráce. Jeho budoucí posilování by ale především Indie neměla brát na lehkou váhu.  


Peking se vedle narušování amerického vlivu v Pákistánu a v Indickém oceánu snaží vytvořit image alternativní velmoci k USA, jež je schopná řešit jakékoliv bezpečnostní, geopolitické i hospodářské problémy. Do jisté míry se to Číně daří, avšak zároveň si znepřáteluje některé regionální mocnosti, jež její úspěchy vnímají jako hrozbu.


Zdroje: BMPD, DefenseNews, Diplomat, Leadership, IndianDefenceReview, FirstPost, Jane’s   

Udělte článku metály:

Počet metálů: 0 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
pet.rok Datum: 23.06.2018 Čas: 12:41

Jirosi: ked tak 60 tis. t, v skutocnosti je Iowa drobcek proti CVN.
A cena za "dorucenie" municie na pobrezie je radovo nizsia ako u CVN.

avatar
Jirosi Datum: 22.06.2018 Čas: 20:08

Pet.rok: " ad Iowa: jasne bolo to myslene s trochou nadsadzky ako aj nostalgie :).
na druhu stranu riadene projektily ci uz plneho kalibru 406mm alebo podkalibrove napr. 305mm (s dalekym dostrelom) by z hladiska celkovej efektivity velmi pravdepodobne 155tky porazili. "

To máš pravdu. Akorát si zapomněl, že k těm dělům musíš tahat sebou těch 100 000t lodě. Pak už prostě vychází lépe další CVN.

avatar
pet.rok Datum: 22.06.2018 Čas: 13:03

Shania: ad Iowa: jasne bolo to myslene s trochou nadsadzky ako aj nostalgie :).
na druhu stranu riadene projektily ci uz plneho kalibru 406mm alebo podkalibrove napr. 305mm (s dalekym dostrelom) by z hladiska celkovej efektivity velmi pravdepodobne 155tky porazili.
Len na okraj: nemci takisto skusali "navalizovanu" pz2000 pre ucely delostreleckej podpory (momentalne ani neviem ako to nakoniec dopadlo) len v daleko skromnejsom prevedeni.
100% zdielam dannyho nazor v tom ze koncept riadenych projektilov na vzdialenu podporu nema sancu na uplatnenie kym sa nepodari zrazit jednotkovu cenu municie na "rozumnu" uroven, najma ak existuje zivotaschopna alternativa v podobe raketovej vyzbroje a leteckej podpory.

Co sa tyka poctov jednotiek : ten prave presne ukazuje na pociatocny zamer uplatnenia. blizka podpora lietadlovej lode 3-4 jednotky (burke, ticonderonga) a 1-2 lode ako predsunuta hliadka (Zumwalt).
Pocet sachiet VLS je 80/96/122 (Z, B, T) co rozhodne nie je u Zum. podstrelene cislo a skladba jednotlivych zbrani je zavisla na konkretnej misii.
Inac osobne sa mi paci z technickeho hladiska "roztrusene" rozmiestnenie VLS u Zumwalta (myslim ze aj to bolo pricinou preco ma menej "kusov"), co sa tyka bezpecnosti je to idealne riesenie.

Celkovo zamer programu z mojho pohladu nebol uplne chybny, len prisiel v nevhodnu dobu, hlavny marketingovy tahak (AGS) sa uplne nepodaril technicky ako aj nesplnil dostatocne ulohu v tom aby odlisil Zumwalt od existujucich tried. V skutocnosti mohol byt (ak by sa podarilo vyriesit technicke tazkosti a dokoncit vyvoj aj zo softveroveho hladiska) slusnym krokom vpred ale rovnako by sa mohlo ukazat ze navrh ako taky, alebo niektore komponenty su chybne. to sa uz asi nedozvieme, kedze to odpiskali predcasne.

danny: cisto elektricky pohon vyzera na prvy pohlad dokonale ked pominieme asi vyssie energeticke straty, tiez by som sa dal na to zlakat. som celkom zvedavy ako si poradia anglicania u QE.

avatar
Shania Datum: 22.06.2018 Čas: 11:38

danny: pruser to jednoznačně je, to značí už to snížení na 3 lodě, což v podstatě zabilo AGS, kvuli nízké produkci munice --> vysoke ceně.

Ted pry bude DDX plnit ASuW roli, přidají jim SM-6...
Což mi přijde jako zástěrka, protože tuhle roli může plnit cokoliv co unese protilodni rakety a umi prijimat informace a asi v tom ani nebude moc dobrá..., ale asi nutně potřebují najít nějaké uplatnění...

Ale netahej do toho technicky stav, to že budou problémy a potrvá roky je vyřešit je uplně normální, obzvlášť s novým typem pohonu a řadou dalších technologii.

Ty lodě budou těď sloužit k tomu, aby se tohle vychytalo, získali se operační zkušenosti a čekat, až bude k dispozici adekvátní výzbroj, ať už s AGS a nebo bez.

avatar
danny Datum: 22.06.2018 Čas: 10:50

Shania: ok, špatně jsem se vyjádřil. Vzhledem k zastavení akvizice LRLAP i zrušení programu na případnou modifikaci Excaliburů, protože jednotková cena dosahovala téměř úrovně srovnatelné s Tomahawkem, při nižší přesnosti, variabilitě, dosahu, prostě celkové bojové hodnětě.
Z celého AGS stala balastní zátěž a z Zumwaltu hodně drahý nosič tomahawků. K tomu přetrvávající problémy s pohonem, elektrosoustavou a omezení pro plavbu na otevřeném moři... Na 23 Mld za tři jednotky to považuji za kolosální průser.

Není to tak, že by přímá palebná podpora přestala být prioritou. Jen dodaný systém není schopen očekávanou úlohu zastat.

Američani umějí stavět skvělé lodě a mnohem efektivnější jednotky. Jen tady se prostě nepovedlo snad úplně všechno, kromě skvělého marketingu.

avatar
Shania Datum: 22.06.2018 Čas: 09:50

petr.rok: při vší uctě k Iowe, tak to dnes není loď schopná dělat podporu vylodění. Odstřelovat plaže pro připravu, to jo. Poskytovat přesnou palebnou podporu ne. Když nepočítám cenu, tak je tu požadavek na to zůstat za horizontem (i pro zumwalt), což se asi ještě zvýší a na to nemá Iowa dostřel. Samozřejmě pro to můžou vyvinout novou munici a nebo rovnou nová těžká děla... ale pak pokud AGS a zumwalt stali hodně, tak tohle...

Funkční AGS by byl mnohem učenější systém pro přesnou palebnou podporu.

Co se týká těch počtu, jen burku je 65/68/77 (aktivní/postavené/panované)
Tak je vidět, že DD(X) nebyla loď co by měla nahradit DDG.
DD(X) i když to měla být mnohem schopnější loď pro protivzdušnou obranu (než to ořezali) než je teď, byla vždycky loď postavená okolo AGS pro utočné učely. Na protivzdušnou obranu má i málo VLS a aktuálně tam má jen pár ESSM pro vlastní obranu.

Absence aegis asi uplně zabila snahu ponechat ji aspoň SM-2 (pry musí mít modifikované střely)

Měla být původně vyrobena další třída lodí nahrazující asi 20 Ticonderog CG(X) pro protivzdušnou obranu.

Takže jo, je to všechno dohromady, mise co to mělo plnit přestala být důležitá, změnili se hrozby, bylo málo peněz, USN moc nejde vymyšlení smysluplných požadavků na lodě, atd...

avatar
pet.rok Datum: 22.06.2018 Čas: 00:32

Shania: "a hned uvidíš jak moc uloha podpory vylodění ovlivňuje konstrukci"

obavam sa ze uvidim len to ako museli upravit kontrukciu ked tam chceli narvat spominane dve 150tky. postavit lod ktora ich unesie nepotrebuje stat tolko penazi (ked sa na ulohu podpory rozhodnu postavit specializovanu lod) alebo ju mozu dat ako si poznamenal na inu lod ucastniacu sa vylodenia ako San Antonio.
BTW pre mna osobne su najlepsie lode palebnej podpory vyradene Iowy, proti tomu je pri vsetkej ucte Zumwalt len flusatko :).

Pre tvrdenie ze Zumwalt bol zamyslany ako uplne nova trieda lodi (prekonavajuca v schopnostiach Burky a Ticonderongy) hovori viacero argumentov:

1. povodne zamyslany pocet jednotiek 32
2. vyspely system senzorov PVO a protiraketovej obrany (radary SPY-3 & SPY-4)
3. zbrusu novy bojovy system (preto nema AEGIS)
4. velmi nizka uroven radarovej a akustickej signatury

vsetko toto hovori jasne o tom ze primarnou ulohou bola ochrana zvazov nie z pozicie priameho doprovodu ale z pozicie predsunutych plavidiel
povedane leteckou terminologiou mala to byt F-35 namornictva

dovodov preco cely program nakoniec nedopadol podla ocakavania je viacero:
vysoke naklady na vojenske operacie po roku 2001 a zmeny priorit odcerpali potrebne financie
prilisne mnozstvo novatorskych rieseni, ktore komplikovalo a predrazovalo vyvoj

avatar
Shania Datum: 21.06.2018 Čas: 17:57

danny: tomahawky to fakt nezastanou, ty nejsou pro přímou palebnou podporu, ale na strategické cíle.

Ale šlo by to vyřešit levněji něčím jako je ze země/moře odpalované SDB 1 a 2.
A nebo přímo mít větší střelu schopnou odhodit např. 4 SDB a nebo další submunici.

avatar
danny Datum: 21.06.2018 Čas: 16:34

skelet: to, co píšeš, se s tím, co jsem psal já, nevylučuje. I kdyby Čína dnes uměla postavit EMALS srovnatelných kvalit, tak jí je loď typu Ford k ničemu. Nemá vycvičené piloty, zvládnuté provozní předpisy, taktiku nasazení atd... A aktuálně jim stačí občas vystrčit plovoucí letiště do Jihočínského moře nebo někam k Tchaj-wanu. Takže je racionální postavit něco, s čím se naučí a zároveň to splní aktuální taktické požadavky.

Shania: problém Zumwaltu je v tom, že přes ohromné náklady zdaleka nesplnil očekávání, která na něj byla kladena. Pro podporu vyloďovacích operací z poza obzoru je nakonec nepoužitelný. Kruhová odchylka nábojů s jednotkovou cenou 800 tis. za kus je větší, než se čekalo, rychlost střelby a celková zásoba munice (teď myslím celkově vyrobených 900 ks, tedy 300 na tři plánované ks) dost omezují šanci na smysluplné a efektivní nasazení. Tuto roli nakonec zvládnou stejně draze, ale lépe Tomahawky. Takže z mého pohledu je celý program extrémně nákladnou exhibicí technologické nadřazenosti. Ale práci budou nakonec muset odmakat burky, případně přestavěné antonia.

avatar
Shania Datum: 21.06.2018 Čas: 16:12

pet.rok: tak samozdřejmě že může fungovat jak skoro plnohodnotný destroyer/cruiser, ale zadej si do googlu zumwalt cutaway

a hned uvidíš jak moc uloha podpory vylodění ovlivňuje konstrukci.

2x AGS je prostě moc těžký systém, který zabírá moc místa.

Zumwalt navíc není moc využitelný v systému aegis (což by asi šlo upravit, ale díky AGS to nemá význam) a ABM.

Takže burke fl 3 (už je to taky skoro cruiser) je ok nahrada za míň peněz s AEGIS a ABM schopnostmi, což by zumwalt za vyší cenu nesplňoval.

Mozná se pak někdy dočkáme nové lodi na jeho trupu.

Mluví se taky o možnosti využit trup san antonio, což by nebylo od věci an všechny už existující větší plavidla šoupnout aegis a nebo aspon jen vls.

avatar
pet.rok Datum: 20.06.2018 Čas: 18:58

shania: "zumwalt je postavený pro přímou podporu vylodění"

to nie je uplne pravda. tato vlastnost je posilnena (oproti Burku), ale inak je to viac ucelovy torpedoborec (podla velkosti skor kriznik) so vsetkym co k tomu patri.
inak by bola tazko obhajitelna jeho cena

Burke fl3 je sice "docasne" riesenie ale je velmi dobre mozne ze ich budu desiatky, kym sa vyvinie nahrada. Kedze cinania zacali "sekať" vlastne torpedoborce jak "cvičky" tak je to vcelku pochopitelne.

avatar
Shania Datum: 20.06.2018 Čas: 13:16

pet.rok: zumwalt je postavený pro přímou podporu vylodění a to je role, která pro USN přestala být důležitá. Role co teď vyžadují by znamenalo přestavbu celé lodi.

Burke fl3 je v podstatě stop gap než bude něco nového.

avatar
pet.rok Datum: 20.06.2018 Čas: 12:06

KOLT: "Zumwalt, Jaseň, Gotland, ..."
hmm ak sa to hodnoti ako sutaz krasy tak potom cina naozaj zaostava a musi este vela popracovat :)
Mimochodom, preco potom zrusili americania Zumwalt a radsej sa vratili k osvedcenemu a modernizovanemu Burku?

clanek ad poznamka k F-35B: sorry nepozorne som cital text.

avatar
skelet Datum: 20.06.2018 Čas: 11:47

Danny: nebo to je spíše tak, že s první letadlovkou nemohli nic jiného udělat, protože ji dostali "hotovou". Druhá prostě vznikla reversním inženýrstvím ? ;) zkrátka se nejdříve učí chodit, a až pak začnou běhat.

avatar
danny Datum: 20.06.2018 Čas: 11:31

Skelet: jo, Čína chce katapult na třetí LL v řadě. První dvě mají plnit podobnou roli, jako Kuzněcov. Předsunutá obrana. S tou další už se chtějí vysírat dál. Takže ano, je to o penězích. Pokud nemáš na expediční mise, nemá smysl investovat do katapultu. Nebo zvažuješ, co je levnější. Jestli katapult, nebo letadlo s přebytkem výkonu.

arr