Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Generál Mattis americkým ministrem obrany: Co přinese ozbrojeným silám?

Datum přidání 09.02.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 2 komentářů    autor autor: Pavel Vinkler

Náčelník generálního štábu Americké armády (US Army) Raymond Odierno oznámil v dubnu 2015, že připravených k nasazení je pouze zhruba třetina jeho jednotek, i když hranicí udržitelného stavu je číslo minimálně dvojnásobně větší. Veřejně tak reagoval na stále se zhoršující stav amerických ozbrojených sil, jež jsou v posledních letech značně vyčerpávány jednak nasazováním v zahraničních operacích, jednak snahou americké administrativy šetřit.

Foto: Američtí vojáci v Afghánistánu; větší foto / US Army

 

Pentagonu chybí peníze

Americké výdaje na obranu v posledních desítkách let značně kolísají. Zatímco v rámci Reaganových „Hvězdných válek“ v osmdesátých letech byly, s cílem uzbrojení Sovětského svazu, výdaje zvyšovány, po konci Studené války přišel jejich prudký pokles.

 

Tento trend se ale pomyslně obrátil 11. září 2001, kdy byl rozpočet ozbrojených sil v důsledku boje proti terorismu a zahraničním operacím v Afghánistánu a Iráku opět navyšován. S útlumem těchto operací je pak od roku 2010 vidět opětovné snižování amerických výdajů na obranu. Podle SIPRI (Stockholm International Peace Defence Institute) klesl americký obranný rozpočet ze zhruba 711 miliard dolarů v roce 2011 na zhruba 596 miliard v roce 2015.


Tento pokles s sebou pak v důsledku omezování cvičení nebo údržby výzbroje přináší i snižování připravenosti jednotek, či přímo jejich rušení. Například v květnu loňského roku proběhla médii zpráva, že počet vojáků US Army v aktivní službě je nejnižší od roku 1940. Podle Odierna přišla jen US Army v posledních letech zhruba o 80 000 vojáků.


Dalším problémem je i (ne)předvídatelnost financování, jenž je pro obranné plánování klíčová. V důsledku neustále narůstajícího zadlužení USA a neschopnosti Kongresu se shodnout na úsporných opatřeních byla v roce 2011 v rámci Zákona o kontrole státního rozpočtu (Budget Control Act) zavedena takzvaná sekvestrace, neboli plošné škrty.


Ty jsou automaticky prováděny v několika předem určených oblastech v případě, že Kongres škrty sám nespecifikuje. Tímto způsobem má dojít do roku 2021 k úspoře zhruba 1,2 bilionu amerických dolarů.


Jednou z oblastí, kde jsou automatické škrty prováděny, je i obranný rozpočet USA. Například dle generála Daniela B. Allyna, zástupce náčelníka generálního štábu US Army, je sekvestrace současnou největší hrozbou připravenosti jednotek. Neplánované škrty jsou totiž nejčastěji prováděny v rámci rušení a omezování cvičení a vzdělávání vojáků či údržby techniky.

 

Nové "zlaté" období pro Ozbrojené síly Spojených států?

Donald Trump se proti omezování schopností amerických ozbrojených sil stavěl už během své volební kampaně. Zatímco v jejích začátcích prosazoval spíše zefektivněni systému a dosažení požadovaných schopností při vynaložení stejných nebo jen mírně vyšších prostředků, později už neměl problém se zvyšováním výdajů na obranu země. Známé jsou jeho návrhy na zvyšování počtu provozovaných lodí americkým námořnictvem i letadel americkým letectvem.


Že svou snahu o posílení ozbrojených sil myslí vážně ukázal, když na pozici ministra obrany nominoval čtyřhvězdičkového generála námořní pěchoty ve výslužbě Jamese Mattise, jenž byl v této funkci 20. ledna 2017 senátem potvrzen.


Tento krok byl přivítán i v odborných kruzích, odkud se oprávněně ozývají hlasy, podle kterých má „Vzteklý pes“, jak se Mattisovi někdy přezdívá, k výkonu této funkce velmi dobré předpoklady. Tím hlavním je jeho více než čtyřicetiletá služba, během které si získal respekt jak v ozbrojených silách, tak i u širší americké veřejnosti. Důležité jsou ovšem i jeho další zkušenosti, kdy po odchodu od Námořní pěchoty v roce 2013 působil například jako člen dozorčí rady ve zbrojovce General Dynamics.

 

Prezident Trump odstartoval svou oficiální snahu o zlepšení stavu amerických ozbrojených sil 27. ledna podepsáním memoranda s příznačným názvem „Memorandum on Rebuilding the U.S. Armed Forces“ (Memorandum o přestavbě amerických ozbrojených sil). To má dvě hlavní části.


První z nich je věnována výše zmiňovanému problému připravenosti. Mattis zde dostává za úkol vypracovat několik zpráv týkajících se jednak současného stavu připravenosti, ale také jejího dalšího rozvoje v příštích letech.


Ve druhé části Trump Mattisovi ukládá vypracování nové Národní obranné strategie, zpracování zprávy o současném stavu amerických jaderných silách a nakonec také dokument, jehož předmětem má být celkové zlepšení a zefektivněni americké protiraketové obrany.


Mattis reagoval 1. února vydáním tzv. implementačních pokynů, které mají vést ke zlepšení aktuálního stavu ozbrojených sil. Ty tvoří tři fáze. V první z nich, jenž má být realizována ještě do konce současného fiskálního období, jde především o posílení připravenosti všech jednotek amerických ozbrojených sil.


K tomuto účelu jim budou poskytnuty další finanční prostředky – jak velké jsou potřeba má Mattis Trumpovi sdělit do začátku března. Druhá fáze zahrnuje fiskální rok 2018. tedy období od 1. října 2017. V něm má být kladen důraz na další zlepšování připravenosti ozbrojených sil, a to prostřednictvím větších programů, jako je nákup zásob důležité munice či zabezpečení financování údržby techniky a dalších zařízení.


Třetí fází Mattisova plánu je vypracování postupu pro roky 2019-2023, kdy má dojít ke zvětšení ozbrojených sil a tím pádem i zajištění jejich konkurenceschopnosti vůči novým bezpečnostním hrozbám. V tomto období má vzniknout také zmíněná nová Národní obranná strategie.


Na změny v americké obranné politice samozřejmě reagují i jednotlivé složky amerických ozbrojených sil. Například americké letectvo navýšilo počet strojů, jenž v tomto roce hodlá pořídit. Na současném seznamu je 10 letadel F-35A nebo 11 C-130J Hercules v několika verzích. Nově také USAF požaduje 10 milionů dolarů na studii výměny motorů bombardérů B-52 nebo 8 milionů na pokračování experimentování s lehkými útočnými letadly pro podporu pozemních jednotek.


Námořnictvo pak podle všeho čeká navýšení počtu lodí a především přidělení většího množství finančních prostředků na urychlení často vleklých a v důsledku toho paradoxně i prodražených oprav jednotlivých plavidel, ale i údržby letadel.  


Ukázkovým příkladem dnešního stavu v námořnictvu je oprava výsadkové dokové lodě Carter Hall, kdy došlo k prodloužení plánovaných oprav 364 dní na 673 dní. Díky tom náklady na opravu vzrostly z 70 milionů na 125 milionů amerických dolarů.

 

Zdroj: Army TimesCNN; Defense.gov

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Todomatch Datum: 12.02.2017 Čas: 22:31

pjek: "na efektivní obranu stačí třetina současného vojenského rozpočtu při zásadní změně akvizic a technických požadavků. Kolika parazitům na tomto systému se to zajídá? Už víte, kdo a proč protestuje proti Trumpově administrativě a hází jí klacky pod nohy? Už víte, kdo a proč protestuje proti Trumpově administrativě a hází jí klacky pod nohy?"
- - - - - -

Neziskovky?

avatar
pjek Datum: 11.02.2017 Čas: 18:11

První veřejné překvapení je v poznání, že vojenské síly USA jsou hluboce za udržitelnou kvalitativní úrovní (obrany nebo globální expanze?). Jak to? Je to prosté - celková (vládní, soukromá a podniková) zadluženost již včetně nesplatitelných závazků překročila trojnásobek dluhové pasti, kdy dluh = HDP. S tím souvisí systematický finanční deficit produktivní části US ekonomiky, která nemá finanční zdroje, zdražují se jí přírodní zdroje a upadá kvalita domácích lidských zdrojů. Ti, co se živí rukama, jsou frustrováni nezájmem společnosti o jejich produkci a status. V soutěžích vítězí ti, kteří disponují exkluzivními finančními a kapitálovými zdoji. Finanční aktiva bank a dalších finančních institucí jsou zavalená položkami se zlomkem formální tržní hodnoty. US dolar je z cca 65% ničím nekrytý (nemá protihodnotu), což je důsledek nadměrné emise a kvantitativního uvolňování současně s rostoucí konkurence globálního clearingu národních měn. Mattis kráčí po cestě divů - nejprve se ukazuje tristní stav ozbrojených sil, dále se objeví machinace při soutěžích na vše, co vojsko nakupuje a systematické předražování v důsledku složitého řetězce kontraktorů a nakonec se zjistí, že na efektivní obranu stačí třetina současného vojenského rozpočtu při zásadní změně akvizic a technických požadavků. Kolika parazitům na tomto systému se to zajídá? Už víte, kdo a proč protestuje proti Trumpově administrativě a hází jí klacky pod nohy?

arr