TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Gruzie v NATO – představa, z které mrazí

Datum přidání 16.08.2012    Rubrika rubrika: Události     komentáře 2 komentářů    autor autor: Ctirad Sviták

Gruzie chce získat zpět území Jižní Osetie a Abcházie, nad kterými ztratila kontrolu po několikadenní válce s Ruskem v srpnu 2008. U příležitosti čtvrtého výročí tohoto konfliktu to prohlásil gruzínský prezident Michail Saakashvili. „Naší zemi nade vši pochybnost znovu sjednotíme a okupovaná území získáme zpět," řekl.

Gruzie tank

Foto: Gruzínský tank, zničený během bojů v Cchinvali / nnm.ru

 

Historické souvislosti mezi Gruzií a Jižní Osetií

Dále Saakashvili dodal na adresu gruzínské opozice: „Ten, kdo prohlašuje, že Gruzie začala válku v roce 2008, dostatečně nemiluje svoji vlast“. Ve stejném projevu gruzínský prezident vyjádřil přesvědčení, že se jeho země určitě stane členem Evropské unie a vstoupí do Severoatlantické aliance. Z představy, že se Gruzie stane v dohledné době členem NATO, však s ohledem na tento projev mrazí v zádech.

 

Saakashviliho výroky totiž nekorespondují se závěry komise Evropské unie, která se okolnostmi konfliktu kolem Jižní Osetie zabývala. A signalizují, že členství Tbilisi v Severoatlantické alianci by za současného gruzínského vedení vrátilo pravděpodobnost vojenského konfliktu mezi NATO a Moskvou na úroveň nejhorších let studené války.

 

Důvodem války mezi Gruzií a Ruskem se v roce 2008 totiž stala otázka, zda mají obyvatelé Jižní Osetie a následně Abcházie, právo na sebeurčení, podobně jako například Pobaltské republiky bývalého Sovětského svazu (SSSR). Území Jižní Osetie bylo totiž k Ruskému carství, společně s částí Gruzie, připojeno již v roce 1801. A celá Gruzie pak v roce 1810.

 

Během existence SSSR měla Jižní Osetie statut autonomní oblasti. A když poslední sovětský vůdce, prozápadní reformátor Michail Gorbačov, vyhlásil kurz na demokratické změny, začali obyvatelé Jižní Osetie usilovat o to, aby jimi obývané území bylo prohlášeno za autonomní republiku.

 

Gruzínsko-jihosetské války

Došlo však k pravému opaku. V roce 1990, ještě během existence SSSR, tehdejší gruzínský prezident Zviad Gamsachurdia vyhlásil nezávislost své země na Moskvě a zrušil autonomní statut této oblast. Navíc se pokusil potlačit snahu Jihoosetů o národnostní sebeurčení tím, nehledě na historické tradice, že administrativně rozdělil Jižní Osetii na několik částí. Každou z nich pak přičlenil k jinému, již existujícímu, gruzínskému okresu.

 

GruzoFoto: Gruzínský obrněný transportér, zničený během války v Jižní Osetii / milkavkaz

 

To vedlo v letech 1991-1992 ke gruzínsko-jihoosetské válce. Tu ukončila mírová dohoda, na jejímž základě byly na Jihoosety obývaném území se souhlasem Evropské Unie a OSN rozmístěny mírové jednotky, tvořené především ruskou armádou. Dohoda počítala s tím, že o budoucnosti Jižní Osetie, včetně práva na vyhlášení nezávislosti, bude rozhodnuto později.

 

Nový dramatický náboj získaly události 1. Srpna 2008, kdy propukly krátké intenzívní boje mezi gruzínskou armádou a jihoosetskými povstalci, usilujícími o nezávislost. Kdo je tehdy začal, není dodnes jasné. Sedmého srpna večer, když už tyto boje neprobíhaly, vystoupil současný gruzínský prezident Saakashvili v republikové televizi s projevem, v němž hovořil o své lásce k Jižní Osetii a Jihoosetincům.

 

Video: Střet mezi ruským a gruzinskými vojáky (2008) / YouTube

 

V tomto vystoupení vyjádřil Saakashvili také ochotu vyjednávat o autonomii Jižní Osetie a navrhl, aby Rusko garantovalo řešení, které by přineslo mír oblasti. Jen o pár hodin později, v noci z 7. na 8. srpna (tedy těsně před zahájením olympijských her v Pekingu) začala gruzínská armáda z těžkých zbraní ostřelovat jihoosetské správní centrum Cchinvali. Gruzínské granáty zasáhly také základnu ruských jednotek.

 

Závěry šetření rusko-gruzínské války

Rusko reagovalo, vzhledem ke skutečnosti, že většina obyvatel Jižní Osetie má i ruské občanství, vysláním svých jednotek. Ty po krátkých bojích rychle pronikly až na gruzínské území a zastavily se, v souvislosti s mezivládní dohodou o příměří, až 55 kilometrů od gruzínského hlavního města Tbilisi. Ještě během srpna se pak stáhly zpět.

 

Video: POZOR! DRASTICKÉ ZÁBĚRY 18+ . Realita války v nejhorší podobě. Saakashviliho dobrodružství zaplatilo smrtí mnoho obyčejných Gruzínců, kteří byli během války povoláni do armády / YouTube

 

Vyšetřovací komise Evropské unie se okolnostmi rozpoutání této války zabývala v roce 2009. Tvořilo ji 19 předních odborníků na mezinárodní právo a na lidská a humanitární práva. Ti dospěli k závěru, že neexistuje jediný důkaz pro to, že by v noci ze 7. na 8. srpna, tedy v době kdy Gruzie začala s masivním ostřelováním jihoosetského Cchinvali, probíhala ruská vojenská invaze na území Jižní Osetie.

 

Ze zprávy tak vyplývá, že konflikt rozpoutala Gruzie a Rusko se především snažilo chránit. v souladu s mírovou dohodou z roku 1992. negruzínskou většinu obyvatel Jižní Osetie. A reagovalo také na skutečnost, že terčem útoku se staly jeho jednotky. Zpráva současně kritizuje i Rusko za skutečnost, že jeho jednotky začaly operovat také mimo území Jižní Osetie.

 

Adekvátnost reakce Moskvy potvrdil v roce 2008 i americký velvyslanec v Rusku John Beyrle, když v rozhovoru pro deník Kommersant uvedl: „Vnímáme, že odpověď ruských vojsk byla naprosto opodstatněná útokem na ruské mírové síly v Jižní Osetii.“

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Standa Datum: 17.08.2012 Čas: 21:19

Hlavně pokud bude Šaškašvili u moci, tak Gruzie se nikdy členem aliance nestane. Ale USA prý už na základě jednání s Hillary Cl.začnou s modernizací Gruzínské armády. Šaškašvili dostane nový hračky a bude je chtít opět použít, USA se nikdy nepoučí.

avatar
Ondřej Lacina Datum: 17.08.2012 Čas: 15:00

Pan Saakashvili si to do budoucna nějak moc maluje ;) :D

arr