TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Historický průlom: Syrský Kurdistán bude mít své pešmergy – s podporou USA

Datum přidání 25.09.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 19 komentářů    autor autor: Yekta Uzunoglu

Jedná se o historický průlom. Nejen pro Kurdy, ale pro stabilizaci celého Blízkého východu. Mezi čelními představiteli syrského a iráckého Kurdistánu bylo, navzdory komplikovaným vztahům mezi oběma útvary, dosaženo důležité shody.

Fotka: Setkání zástpci americké vlády a americké armády se zástupci iráckého Kurdistánu. / Region iráckého Kurdistánu

Fotka: Setkání zástupců americké vlády a americké armády se zástupci iráckého Kurdistánu. / Region iráckého Kurdistánu

 

Komplikované vztahy iráckých a syrských Kurdů

V iráckém Kurdistánu trénovaní pešmergové (bojové jednotky) budou bojovat po boku kurdských Lidových obranných jednotek (YPG) na území Sýrie – s širokou americkou podporou na zemi i ve vzduchu.

 

Vztahy mezi iráckým Kurdistánem a syrskými Kurdy nebyly nikdy jednoduché a to z mnoha důvodů. Nejsilnějším důvodem byla politická roztříštěnost syrských Kurdů.

 

Na irácké straně hranice, de facto už od 90. let v autonomním Kurdistánu, těmto vztahům (už jen pro geografickou polohu své mocenské základny) vždy dominovala Kurdská demokratická strana (PDK) nynějšího prezidenta Regionální vlády Kurdistánu (HHK) Masúda Barzáního.

 + Irácký Kurdistán je označována autonomní oblast Kurdů v severovýchodním Iráku, kterou tvoří guvernoráty Halabdža, Sulajmáníja, Arbíl a Dahúk. V oblasti o rozloze asi 36 000 km² žije 4 864 000 obyvatel (zhruba 20 % populace Iráku);
 + Lidové obranné jednotky YPG (Yekîneyên Parastina Gel‎) - jsou ozbrojeným křídlem Sjednocené demokratické strany (PYD) v Rojavě;
 + Regionální vlády Kurdistánu HHK (Hikûmetî Herêmî Kurdistan) - je oficiální vládnoucí orgán kurdského regionu na severu Iráku, nazývaného irácký Kurdistán nebo Jižní Kurdistán;
 + Kurdská demokratická strana PDK (Partiya Demokrat a Kurdistanê) - je kurdská politická strana v Iráku, mající sociálně demokratické zaměření;
 + Kurdská demokratická strana Sýrie PDK-S ( Partiya Demokrat a Kurdistanê li Sûriyê) - je politická strana syrských Kurdů založena v roce 1957 kurdskými nacionalsity na severu Sýrie;
 + Strana demokratické jednoty PYD (Partiya Yekîtiya Demokrat) - je politická strana založená v syrské Rojave kurdskými aktivisty; 
 + Strana kurdských pracujících PKK (Partiya Karkerên Kurdistan) - má své kořeny v Turecku a k jejím hlavním cílům patří boj za vytvoření vlastního kurdského státu;
 + Strana demokratické jednoty PYD (Partiya Yekîtiya Demokrat) - je politická strana založená v syrské Rojave kurdskými aktivisty.

V obtížných podmínkách syrského baathistického režimu Bašára Asada, založeného na arabském supremacismu (nadřazenosti) a charakterizovaném tvrdou represí proti nearabským menšinám, až donedávna žádná jednotící entita nevznikla.

 

Z pochopitelných důvodů tak byla z nesčetného množství syrských kurdských stran „favoritem" Barzáního vlády syrská odnož jeho vlastní strany – Kurdská demokratická strana Sýrie (PDK-S).

 

Situace se ale značně zkomplikovala po vypuknutí syrské revoluce a následné občanské válce v roce 2011. Syrským Kurdům se sice podařilo vojáky Assadova režimu a později i nejrůznější džihádisty z většiny území „Rojava" – syrského Kurdistánu – vyhnat, ale jednotící silou schopnou Rojavu před rasistickou diktaturou i džihádisty zachránit se ukázala být od ostatních kurdských stran poněkud odtržená a Assadovým režimem nejvíce pronásledováná Strana demokratické jednoty (PYD).

 

Tedy strana, jež sama sebe považuje za sesterskou stranu Kurdské strany pracujících (PKK) z tureckého Kurdistánu.

 

PKK ale Turecko, USA i EU oficiálně považuje za teroristickou organizaci. Reakcí ostatních kurdských stran, včetně KDP-S, pak bylo semknutí se zbytkem syrské opozice, která je ale pod silným vlivem ostře protikurdského Turecka.

 

KurdistánFoto: V současné době se pojmem Kurdistán označuje oblast, jež je obydlená většinovou populací Kurdů, indoevropským národem žijícím na Blízkém východě. Kurdistán sahá svou plochou hned do pěti samostatných států, a to do: Turecka, Sýrie, Iráku, Íránu a Arménie. / Public Domain

 

Závislot iráckých Kurdů na Turecku

Celá situace, kdy je KDP-S a ostatní kurdské strany v tureckém exilu v silné opozici vůči PYD (ta je nyní zdaleka nejrelevantnějším partnerem reprezentujícím většinu syrských Kurdů), je navíc umocněná současnou existenční závislostí Regionální vlády Kurdistánu na Turecku.

 

Irácký Kurdistán se nachází v hluboké finanční krizi, způsobené několika faktory – ty nejdůležitější:
  1) Výdaji na válku s mnohem lépe vybaveným Islámským státem
  2) Nutností živit a zabezpečit více než milion válečných uprchlíků
  3) Závislostí ekonomiky na ropě, jejíž cena je dlouhodobě na rekordním minimu

  4) Ale především dlouhodobou neochotou baghdádské vlády vyplácet Regionální vládě Kurdistánu 17 % svého rozpočtu, jak jí nařizuje federální ústava.

 

Jedinou možností, jak přežít, tak pro Barzáního vládu zůstává prodávat svou ropu - i přes nesouhlas Bagdádu - po vlastní ose – a jedinou takovou osou je Turecko, na kterém se tak Regionální vláda Kurdistánu stává existenčně závislou.

 

​Turecko po dlouhou dobu této závislosti zneužívalo ke stavění zdí mezi iráckými Kurdy a syrskou Stranou demokratické jednoty. Turecko ale podporovalo spolupráci HHK se „svou" exilovou kurdskou opozicí. U té je minimálně silný důvod ji podezřívat, že je pod silným tureckým vlivem.

 

Ze zmíněné spolupráce vyšel i projekt "rojavských pešmergů" – armády složené ze syrských Kurdů, trénovaných v iráckém Kurdistánu po vzoru tamějších pešmergů, bojujících pod vlajkou jednotného Kurdistánu a podléhajících kurdské exilové opozici v rámci syrských revolučních struktur sídlících v Turecku.

 

Je samozřejmé, že PYD jakýkoli vstup těchto jednotek na území Rojava kategoricky zamítla.

Foto: Příslušníci Pěšmergů iráckého Kurdistánu. / Enno Lenze, CC BY 2.0 Foto: Příslušníci Pěšmergů iráckého Kurdistánu. / Enno Lenze, CC BY 2.0 

 

Spojené státy podporují Kurdy

Velkou trhlinu této pro Turecko příznivé situaci zasadily USA – nejdůležitější strategický partner Regionální vlády Kurdistánu i Turecka – před necelým rokem. Když džihádisté z Islámského státu, neoficiálně podporovaní Tureckem, hrozili dobýt srdce jednoho ze tří kantonů Rojava, město Kobane, zahájily Spojené státy bombardováni Islámského státu a poskytování přímé letecké podpory Lidovým obranným jednotkám.

 

V době, kdy bojující Kobane bylo pod tureckou blokádou, Spojené státy dokonce obráncům shazovaly zbraně. V praxi tak nejdůležitější partner Turecka začal přímo podporovat a zcela očividně koordinovat boje s jednotkami YPG a tedy i s PYD, kterou Turecko považuje za teroristy, a která má vazby na PKK, jenž je i na americkém seznamu teroristických organizací – a to proti Islámskému státu, který má s Tureckem společné zájmy a o jejíž spolupráci s Tureckem existuje více než dost důkazů.

 

Americká podpora Kurdům pokračuje s velkými úspěchy dodnes, aniž by vazby na PKK Spojeným státům nějak vadily. Je očividné, že tedy PKK již není vnímána jako teroristická organizace (na jejichž seznamu se ostatně ocitla neprávem), či spíše že tak nebyla vnímána nikdy, ale v zájmu „spojenectví" s Tureckem na ní bylo takto nahlíženo.

 

Jediným světlejším okamžikem v rámci tureckého nepřátelství vůči PYD bylo umožnění průjezdu stopadesáti pešmergů na pomoc obráncům Kobane skrze Turecko. Ten byl ale umožněn až po tvrdém nátlaku mezinárodní komunity včetně USA a to pouze na omezenou dobu a za podmínek, kdy pešmergové při návratu nesměli nechat v Rojava doslova ani pistoli.

 

Nyní se však situace radikálně změnila – na začátku srpna začala turecká „protiteroristická" operace, při níž po několika symbolických náletech na IS začala mohutná bombardovací kampaň proti jednotkám PKK (i na území HHK), které jsou ale jednou z nejdůležitějších sil koalice proti Islámskému státu.

 

Turecko tím jasně deklarovalo svou neochotu bojovat proti Islámskému státu po boku mezinárodní komunity a naopak svou ochotu bojovat proti nepřátelům Islámského státu.

 

Video: Pešmergové proti Islámskému státu. / YouTube

 

Klíčová dohoda Kurdů a Spojených států

Nejdůležitější reakcí mezinárodní koalice vedené Spojenými státy jsou události z 15.9.2015. V Hewleru (Erbilu), v hlavním městě iráckého Kurdistánu se prezident Masúd Barzání oficiálně sešel s ko-prezidentem PYD Salihem Muslimem a Brettem McGurkem, velvyslancem USA v mezinárodní koalici proti islámskému státu.

 

Jednání má 3 nejdůležitější výsledky:
  1) Spojené státy začnou přímo vojensky podporovat YPG (a sesterskou ženskou milici YPJ). V praxi k přímé letecké podpoře přibudou i dodávky vojenského materiálu a přímá podpora v podobě pozemních sil bojujících po jejich boku. Ta byla nyní už oficiálně zahájena.
  2) V Syrském Kurdistánu budou působit rojavští pešmergové trénovaní v HHK, prozatím bude vpuštěno 5 000 připravených vojáků – ti ale nebudou pod velením exilové kurdské opozice v Turecku, nýbrž YPG.
  3) Postup USA, PYD (Sýrie) a HHK (Irák) bude koordinován z společného velícího centra, ve kterém budou zástupci všech tří stran.

 

Dochází tedy k důležitému zlepšení vztahů mezi Spojenými státy a PYD – které Turecko označuje za teroristy. Ty samé kroky navíc podniká irácký Kurdistán, další důležitý partner Turecka.

 

V kontextu americké přímé letecké podpory jednotkám YPG by bylo v rámci NATO, či jiné relevantní mezinárodní instituce, je jen velmi těžko možné chápat PKK, natož pak PYD (YPG) jako teroristické organizace.

 

V kontextu oficiální společné koordinace v rámci jednotného operačního centra a přímé bojové podpory pozemními jednotkami, je naprosto vyloučeno tvrzení, že PKK/PYD/YPG jsou teroristickými organizacemi.

 

Jedná se o historický průlom. Nejen pro Kurdy, ale pro stabilizaci celého Blízkého východu. Nyní nezbývá, než přehodnotit tureckou roli v rámci „války proti terorismu" (ve skutečnosti války proti PKK), a naopak ne-války proti IS – skutečnému terorismu.

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. Má trvalý pobyt v ČR a od roku 1996 německé občanství.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
lorgarius Datum: 28.09.2015 Čas: 08:15

mozno zbytocne dufame v "nezavisly" Kurdistan, pise sa len o podpore kurdskych milicii v Syrii nie o vytvoreni samostatneho Kurdistanu to jest vytvorenie statu na uzemiach obyvanych kurdami v Turecku, Syrii, Iraku a Iranu.

avatar
liberal shark Datum: 26.09.2015 Čas: 12:51

To superme : Možná jste měl na spíše mysli slovo "sekulární" než demokrarický.
To wlko : Občanský konflikt je častý u vznikajících států. Nějaké forma byla i v dnešním Švýcarsku a Belgii-Holandsku.

avatar
liberal shark Datum: 26.09.2015 Čas: 12:49

Myslím, že by Kurdistán dříve či později vzniknout měl. Současné hranice států blízkého Východu, namalované Brity a Francouzi podle pravítka, nemohou vydržet věčně. Snad to časem povede ke vzniku skutečných národních států a stabilizaci celé oblasti.

avatar
wlko Datum: 26.09.2015 Čas: 11:38

Superme: najdemokratickejší?

Ak nejaký Kurdistan vznikne tak pod vedením tých ich komunistov a ak nie tak tam bude zúriť pre zmenu občianska vojna o to sa strana kurdských pracujúcich a podobné organizácie postarajú

avatar
Superme Datum: 26.09.2015 Čas: 10:47

Osobně doufám, že samotný Kurdistán nakonec vznikne. A je jedno, zda to bude za podpory Amíka, Rusa nebo třeba Číňana. Kurdové jsou jedni z nejdemokratičtějších národů v této oblasti.

Je důležité udržet v Sýrii u moci Assada, obnovit Sýrii. Zapojit do toho i Írán, který ať chceme nebo ne není žádná ultra tvrdá muslimská diktatura alá SA, SAE, Katar atd. Pak se mohou i vracet domů skuteční uprchlíci ze Sýrie, kteří sem teď proudí (pouze 20% z celkového počtu mimochodem)

avatar
peter123x Datum: 26.09.2015 Čas: 09:46

Jan Grohmann. Mate pravdu. A ono to vyznelo trocha inak ako som chcel, lebo to vyzera ako skryta kritika Usa. A o to mi samozrejme neslo...

avatar
Jan Grohmann Datum: 26.09.2015 Čas: 09:03

peter123x - "A sice to, ze Usa nesleduju podporou kurdov zaujmy samotnych kurdov, ale viac menej svoje." - to děla každý, od jednotlivce až po stát. Samozřejmě, že USA sledují vlastní zájmy. Jenže ty zájmy nemusí být ve prospěch jenom USA, ale i dalších.

Bohužel celý Střední východ je totálním gulášem umělých států vzniklých na Osmanské říši (Sýrie, Jordánsko, Irák), kmenů, klanů, polovojenských skupin, politických hnutí, které bojují spolu nebo proti sobě o moc. Plynule v čase se s někým spojují, proti někomu bojují.

Pokud chcete s někým spolupracovat, tak okamžitě si znepřátelíte nějakou další skupinu. Viz. například Turecko. Nemůžete jen tak Turecko poslat někam, že. Jenže Kurdové jsou asi jedinou účinnou silou proti IS, ale zároveň jsou nepřítelem proti Turecku. Co s tím?

Když do toho započtete typickou arabskou neorganizovanost, roztříštěnost, emotivitu, náboženské otázky - sunnité vs. šiíté, tak z toho máte pěkný guláš, ve kterém se vyznat snad ani není možné.

Pokud chcete na Středním východě něco podniknout, tak musíte předvídat, co z vašeho jednání vznikne. Podpořím jednu skupinu, OK, ale jaké budou rekce druhé? Kdo se s kým spojí, kdo se dostane k moci, jak to celé bude probíhat?

avatar
m164 Datum: 26.09.2015 Čas: 02:35

Tiež ak ma pamäť neklame, Slovensko sa pred niekoľkými rokmi v Afrike zbavovalo nadbytočných zbraní vrátane vz. 58 za symbolickú cenu. Ktovie, kde skončili a kde sa dnes nachádzajú.

avatar
GAVL Datum: 25.09.2015 Čas: 22:43

Reportáže CNN bych nebral tak úplně vážně. Ono za pár doláčů vám v těchto regionech klidně střelej z tanku do vedlejší vesnice. IS celou svou válečnou anabázi postavil na starých kalašnikovech. Takže ty stížnosti bych bral s rezervou.

SA 58 použivali či možná ještě používají např. Indické para comandos a v Libii jich taky bylo dost a všude po světě např. ve Vietnamu byli dosti oblíbené. Takže bych se jejich výskytu moc nedivil kdekoli v regionech , které v minulosti spadali pod vliv SSSR.

avatar
Left Datum: 25.09.2015 Čas: 21:24

K vz. 58:

Asi před dvěma měsíci jsem viděl nějakou reportáž CNN, kde jejich reportér zjišťoval, jak jsou kurdské jednotky vybavené. Oni si stěžovali, že mají jen staré Kališníkovy, ale světe div se, všechno to byly vz. 58. Jen v tomto videu jich bylo vidět několik desítek, takže ji neměl jen nějaký jednotlivec, ale pravděpodobně celá jednotka.

Opravdu nevím, jak se to tam dostalo, ale těch cest může být relativně hodně. Naše vláda s tím nemusí mít vůbec žádné dočinění.

avatar
peter123x Datum: 25.09.2015 Čas: 17:51

Inak este ma napadla taka vec. A sice to, ze Usa nesleduju podporou kurdov zaujmy samotnych kurdov, ale viac menej svoje. Mozno pochopili, ze z Turecka sa stava do istej mieri nevyspytatelny spojenec, navyse s pomemerne znacnym, az viac akoby bolo vhodne, z pohladu americanov, vplyvom na svoje okolie. A tak ak by sa pretlacil kurdsky stat pod americkym patronatom, tak by ziskali nielen paku na Turecko, ale zaroven by oslabili aj turecky vplyv. Skratka nieco na sposob ruskych separatistickych republik...

avatar
3RMO Datum: 25.09.2015 Čas: 17:06

Deadog
sakra máš pravdu! koukal jsem se na to v mobilu. ...všem se omlouvám za mylnou identifikaci zbraně a vladě čr.:-(

avatar
Deadog Datum: 25.09.2015 Čas: 16:48

3RMO:
koukas spatne jsou to kalasnikovy, tvar pazby, tvar napinaci paky, a pojistka na boku zbrane - kalasnikov

avatar
Rase Datum: 25.09.2015 Čas: 15:31

pet.rok:
Důvod je prostý. Kurdové byli loajální Osmanské říši (podíleli se třeba i na genocidě arménů). Když se po válce rozdělovalo území, tak se Kurdové nacházeli mezi Britským a Francouzským územím, tak si je jednoduše rozdělili. Oblasti v Turecku dokázali Turci diplomaticky udržet, tak jim zůlstalo (tehdy se mohlo snadno stát že turecko nebude existovat). Nevím jestli má smysl do dnešní doby tahat právo na sebeurčení, to by se musely rozpadnout skoro všechny státy (mimo Evropu).

avatar
3RMO Datum: 25.09.2015 Čas: 15:15

no koukám na foto bojovníků a v rukou mají sa vz.58.... pokud se nepletu tak čr jim poslalo několik milionů nábojů do kulometu a munici do rpg. o sa58 se nemluvilo. hlavně že aktivní zálohy si sa58 musí pučit od vojáků. ..no kurňa

arr