Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

HVP: Munice pro elektromagnetická děla

Datum přidání 24.05.2015    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 17 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké námořnictvo v příštím roce začne s ostrými námořními zkouškami elektromagnetického (EM) děla. Během zkoušek námořnictvo otestuje i nové dělostřelecké projektily HVP (Hyper Velocity Projectile).

Foto: Hyper Velocity Projectile / BAE Systems

 

Námořních střeleckých testů EM děla se dočkáme později v roce 2016. Nosičem se stane plavidlo USNS Trenton (původně USNS Millinocket). Pokud půjde vše podle plánů, operačního nasazení se EM děla dočkají v roce 2020.


Americké námořnictvo během zkoušek v roce 2016 vyzkouší střelbu za horizont pomocí nově vyvinuté munice HVP. Projektily HVP vyvíjí pro EM i klasická děla Kancelář pro námořní výzkum ONR (Office of Naval Research) amerického námořnictva společně s firmou BAE Systems.


HVP je nová munice určená pro celou řadu dělostřeleckých systémů. Pomocí různých sabotů (prvků pro vedení projektilu v hlavni) lze HVP odpalovat z děl ráže 127 mm, 155 mm nebo z nově vyvíjených EM zbraní.


Ve všech případech jádro, tedy projektil, zůstává stejný. HVP lze použít proti celé řadě cílů – pozemních, hladinových nebo vzdušných. Velká budoucnost se projektilům HVP připisuje v boji proti letecké technice protivníka, včetně okřídlených střel, balistických raket a další naváděné munici.

Foto: K dispozici je několik druhů sabotů. Projektil HVP tak lze vypálit i z klasických kanónů různých ráží. / BAE Systems

 

ONR a BAE Systems vyvíjejí několik druhů munice, včetně naváděných. K dispozici jsou projektily s wolframovým hrotem pro ničení cílů přímým zásahem, ve vzduchu explodující pro ničení vzdušných cílů nebo tříštivo-trhavé. Samotný projektil pří délce 610 mm váží 12,7 kg.


O systémech navádění se zatím mlčí. Ví se však, že HVP získají vysoce odolnou elektroniku schopnou přežít masivní zrychlení při výstřelu.


Během testů v roce 2016 se HVP na cíl za horizont budou navádět pomocí satelitní navigace. V budoucnu však půjde s projektily komunikovat pomocí datalinku a navádět je například pomocí lodních radarů nebo dalších senzorů, jako jsou například bezpilotní letadla.


Především v oblasti protivzdušné obrany mohou EM děla (případně i klasická děla) v kombinaci s projektily HVP změnit doslova pravidla hry na bojišti. Klíčový je ekonomický efekt. Projektil HVP není levný (cca 25 000 dolarů), ale stojí o několik řádů méně, než řízené střely určené k ničení vzdušných cílů protivníka.

Video: HVP v akci. Všimněte si vzniku plazmatu po výstřelu.V čase 0:27 test ve vzduchu explodujícího projektilu HVP. / YouTube

 

„Tradičně, když nepřítel na nás vyšle nějakou hrozbu, vypořádat se s touto hrozbou nás stojí o řád více, než je cena samotné hrozby. S touhle technologií (EM zbraň – pozn. redakce) se dokážeme vypořádat s hrozbami se stejnou pravděpodobností a zaplatit cenu, která je o dva řády menší," říká námořní kapitán Mike Ziv, programový manažer pro energetické zbraně a elektronické válčení Velitelství námořnictva pro námořní systémy NAVSEA (Naval Sea Systems Command).


HVP v podstatě funguje jako tanková podkaliberní střela. Projektil díky velmi nízkému aerodynamickému odporu dokáže zasahovat cíle na mnohem větší vzdálenosti a mnohem rychleji než klasické dělostřelecké granáty.


Námořní dělo ráže Mk 45 Mod 4 ráže 127 mm s HVP vystřelí na vzdálenost až 90 km. Podle údajů BAE Systems dokáže Mk 45 Mod 4 střílet rychlostí až 20 ran za minutu. Dělo je schopno sekvenční palby - díky různým trajektoriím zasahuje cíl najednou několik projektilů HVP.


Vyvíjený EM kanón dokáže ničit cíle až na vzdálenost 185 km. Při vystřelení z EM děla projektil čelí přetížení 45 000 G. K cíli projektil letí rychlostí až 9000 km/h.


Projektily dokáží používat i samohybné nebo tažné houfnice americké armády. Například samohybná houfnice M109 Paladin pomocí HVP zasáhne cíl na vzdálenost až 80 km při rychlostí palby 6 ran za minutu.

 

Zdroj: BAE SystemsFoxtrot Alpha

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
pet.rok Datum: 26.05.2015 Čas: 14:09

co sa tyka pricin preco sa dosiahne novym propjektilom vyssia rychlost letu:
je to jednak nizsou hmotnostou projektilu (to sa prejavi uz na vyssej ustovej rychlosti), potom lepsou vonkajsou balistikou vdaka nizsiemu odporu vzduchu.
U rotacne stabilizovaneho projektilu je limit pomeru dlzky a kalibru niekde 6 : 1 kym u sipovo stabilizovaneho projektilu je lepsie cim vacsi pomer tym lepsie, tzn. ze sipovo stabilizovane projektily su stihlejsie a teda celny odpor je mensi.

avatar
pet.rok Datum: 26.05.2015 Čas: 13:58

logik: v sucastnosti sa podkalibrova municia vyuziva vacsinou len ako priebojne strelivo (mozno s vynimkou M830A1 co je podkalibrovy viac ucelovy naboj s kombinovanym HEAT/triestivo trhavym ucinkom)
V com ma byt tato municia nova ze bude zahrnovat nie len priebojne strely ale aj triestivo-trhave urcene napr. na podpornu palbu za horizont.
Preco sa do dnes prilis nepouzivali je to ze znizenim kalibru sa samozrejme znizuje nesena hmota trhaviny a crepinotvoneho materialu a tym padom aj ucinok v cieli.
Na druhu stranu vyssi dostrel bude eliminovat tento problem tak ze kanon je schopny vystrelit viac granatov v rezime MRSI a poletia na ciel kratsi cas.

avatar
logik Datum: 26.05.2015 Čas: 13:37

Že je to podkaliberka je jasný, ale to současný podkaliberky jsou taky :-)

Ad hmotnost projektilu - jedna věc je úsťová rychlost - ta je opravdu větší čím je hmotnost menší.

Druhá věc je dolet střely: čím má menší průmět a větší hmotnost, tím má větší poměr setrvačnost/tření. Proto se podkaliberky vyrábějí z wolframu či ochuzeného uranu jako dlouhé tenké tyče, a ne z polystyrenu.

avatar
RiMr71 Datum: 26.05.2015 Čas: 12:57

...ale tak to snad není jen o hmtnosti, ne? TO by střely z polystyrenu létaly nejdál... :)

TO bude bezpochyby součin hmotnosti a "něčeho". Určitě v tom hraje roli ta hmotnost, ale taky odpor projektilu, případný vztlak generovaný křidélky (ale vztlak zase "smrdí" větším odporem...), výsledná setrvačnost...
Zkrátka nemyslím si, že projektil 155mm z oceli vystřelený určitou rychlostí, doletí do menší vzdálenosti, než identický projektil z polystyrenu... :)

Tedy mi to poukazování hlavně na hmotnost přijde zcestné.

avatar
RiMr71 Datum: 26.05.2015 Čas: 12:57

...ale tak to snad není jen o hmtnosti, ne? TO by střely z polystyrenu létaly nejdál... :)

TO bude bezpochyby součin hmotnosti a "něčeho". Určitě v tom hraje roli ta hmotnost, ale taky odpor projektilu, případný vztlak generovaný křidélky (ale vztlak zase "smrdí" větším odporem...), výsledná setrvačnost...
Zkrátka nemyslím si, že projektil 155mm z oceli vystřelený určitou rychlostí, doletí do menší vzdálenosti, než identický projektil z polystyrenu... :)

Tedy mi to poukazování hlavně na hmotnost přijde zcestné.

avatar
pet.rok Datum: 25.05.2015 Čas: 23:05

logik: bude lietat rychlejsie aj z klasickeho dela ale bude to vdaka tomu ze sa jedna o podkalibrovy projektil a presne ako hovorite bude mat nizsiu hmotnost ako plnokalibrovy.

Odkaz na BAE System som tiez nenasiel ale na Foxtrot-e sa to da dohladat.

avatar
logik Datum: 25.05.2015 Čas: 22:33

Takže to, že je HPV = hyper velocity neznamená, že z klasickýho děla bude lítat rychleji, než starší střely, ale že bude fungovat i když ji někdo (EM) vystřelí "hyperrychlostí"?

Nebo je nějakým (jakým?) způsobem vytuněná, že ze stávajících kanónů vytěží výrazně vyšší úsťovou rychlost? To by znamenalo, že je výrazně lehčí než dosavadní munice?


PS: Odkaz na BAE Systems je špatně

avatar
KOLT Datum: 25.05.2015 Čas: 21:56

Střela zjevně má "křidýlka", takže tím je asi řešená velká část ovládání. Zajímavé je, že docela slušně rotuje, ačkoliv byla vystřelena z EMD.

Ohledně odlišnosti od stávajících podkaliberních střel – existuje dnes nějaká, která má navádění pomocí GPS?

avatar
Jan Grohmann Datum: 25.05.2015 Čas: 21:45

logik, jde v podstatě o unifikovanou naváděnou podkaliberní střelu, kterou lze osadit různou bojovou hlavicí.

avatar
pet.rok Datum: 25.05.2015 Čas: 19:18

logik: asi hlavne vyššou cenovkou :)
vzhladom na to ze to bude sipovo stabilizovana municia tak to bude pravdepodobne ovladane nejakymi aerodynamickymi plochami (vystupkami).

avatar
logik Datum: 25.05.2015 Čas: 17:20

Byl by někdo schopnej říct, čím přesně se to nový HPV liší od klasickejch podkaliberních střel (kromě zmiňované unifikace ráží)?

A co se týče zmiňovaného navádění, to bude realizováno jak? Nějaké "směrové kormidlo"?

avatar
pet.rok Datum: 25.05.2015 Čas: 15:50

trochu fyziky: pri klasickom hlavnovych zbraniach kde urychluje projetil tlak plynov v hlavni (na rozdiel od EM dela) ma vacsi kaliber vyhodu aj v tom ze sila posobiaca na dno projektilu pri rovnakom tlaku je umerna ploche a teda rastie so stvorcom polomeru (kaliber/2).
Cize okrem uvedenych faktorov ako uvadza KOLT t.j. dlzka hlavne a velkost prachovej naplne (ktora je zas nutna aby naplnila vacsi objem hlavne a teda aby tlak ostal aspon rovnaky) je to aj plocha na ktoru posobi tlak ktora urcuje vyslednu rychlost projektilu pri opusteni hlavne.

Rychlost strely nejak velmi ucinok pri dopade neovplyvnuje ak sa jedna o triestivo-trhavy projektil pri strelbe za horizont.
Vyssia pociatocna rychlost projektilu prinasa vyhodu vyssieho ucinku v cieli len ak nicime ciel cisto kinetickou energiou.
Vyznamna vyhoda ale je kratsia doba letu k cielu a vyssi dostrel.

avatar
KOLT Datum: 25.05.2015 Čas: 13:08

mattea: Přesně o to jde, vystřelen ze 155mm kanónu bude mít projektil podstatně větší rychlost než ze 125/127mm. Jednak protože kanóny větší ráže obecně používají větší množství "prachové slože" (či jak se tomu správně říká), jendak protože mívají delší hlaveň (ta se zpravidla odvozuje od ráže, takže L55 u 155mm systému má 8.5 m, u 125mm má 6.9 m). A jelikož kinetická energie projektilu je krom hmotnosti dána rychlostí, projektil vystřelený ze 155mm kanónu bude mít větší kinetickou energii než ze 125mm. Takže stejná HVP munice se sice bude používat, ale určitě to nebude jediná využívaná. V případě běžných (a nejčastěji střílených) tříštivo-trhavých či zápalných granátů bude samozřejmě vhodnější použít klasickou munici, která využije maximum z ráže.

avatar
mattea Datum: 25.05.2015 Čas: 12:13

ujo Marek: teoreticky žádný. Dopadá tam stejná střela, ať je vystřelená z 127 nebo 155 mm kanonu. Jediné, co by výsledný efekt mohlo ovlivnit, je různá dopadová rychlost výstřelem z různých kanonů, ale tak daleko mé znalosti nesahají.

avatar
ujo Marek Datum: 25.05.2015 Čas: 11:25

neviem či som to dobre pochopil...projektil je rovnaký pre 127 mm i 155 mm,líšia sa iba vodiacimi sabotmi...aký je potom rozdiel v účinku v cieli medzi 127 mm a 155 mm?

arr