Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Události

Hrozí Spojeným státům nová občanská válka?

Datum přidání 16.10.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 51 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ten, kdo sleduje politickou scénu ve Spojených státech, si nemůže nevšimnout vyhrocených společenských, mediálních, kulturních i politických bojů mezi konzervativci a demokraty. Politický, a čím dál více společenský a kulturní život, je ve Spojených státech hluboce polarizován. Situace zašla tak daleko, že někteří američtí politologové (Harlan, Schaller, Ricks) hovoří o riziku vzniku „měkké občanské války“ nebo dokonce prohlašují, že tento konflikt již započal.

Foto: Americké vlajky na slavné washingtonské promenádě National Mall; větší foto / Lipton sale, CC BY-SA 3.0

 

Samotná podstata problému je v základním politickém a filozofickém pohledu lidí na svět. Obyvatele Spojených států, ale i České republiky a dalších zemí, lze rozdělit na konzervativce a liberály.

 

Ve Spojených státech mají přitom liberální postoje většinou demokraté. Politický konzultant Doug Sosnik, někdejší poradce prezidenta Clintona, v komentáři pro The Washington Post odkázal na průzkum, podle kterého v roce 2017 zastávalo 73 % demokratů a demokratických stoupenců liberální či převážně liberální politické hodnoty, zatímco v roce 1994 to bylo jen 30 %.

 

Zjednodušeně řečeno ‒ konzervativci jsou lidé, kteří uznávají řád, liberálové naopak tíhnou k otevřenosti.

 

Oba póly mají svou „temnou stranou síly“ ‒ u konzervativců hrozí rigidnost, u liberálů chaos. Konzervativní a liberální postoje jsou typické pro většinu společenských věd. Není však výjimkou, že jedinec může v ekonomii zastávat liberální postoje, v kulturní naopak konzervativní.

 

V kulturní oblasti konzervativci vyznávají například tradiční rodinu, národ a tradice. Liberálové naopak nejsou tak svázaní tradicemi, tradiční rodinou (více podporují sňatky homosexuálů), bojují proti patriarchátu, podporují multikulturismus, atd.

 

Obě strany mají své extrémy ‒ pro krajní konzervativce existuje pohodlná nálepka „nacisté“, pro krajní liberály ne tak úderná nálepka „neomarxisté“. Konzervativci pak krajní liberály (extrémní levici) obviňují ze snahy zavést ideologii Sovětského svazu, liberálové pak krajní konzervativce (extrémní pravici) ze snahy zavést ideologii nacistického Německa.

 

Správným postojem není ani jeden extrém, ale balancování mezi oběma postoji. Ke správnému fungování společnosti je nutné, aby konzervativci a liberálové byli schopni přijímat a následovat postoje i z druhého politického spektra. Protože extrémy na každé straně plodí ideologii (nacistickou a komunistickou), která nejen, že dogmaticky odmítá jiné názory, ale jiné názory násilně potlačuje a pronásleduje.

 

Obsahem tohoto článku však není vyhrocený souboj mezi konzervativci a liberály, ale především politická situace ve Spojených státech, tedy soboj konzervativců s demokraty (které lze označit za většinové liberály). Sledovat vývoj Spojené státy je pro Evropany vysoce zajímavé, protože Spojené státy jsou brány za jakýsi předvoj ukazující vývoj euroatlantické civilizace. Riziko „měkké občanské války“ musí být proto bráno na zřetel i při budování bezpečnostních strategií jednotlivých evropských států.

 

Hlavní rizika vzniku druhé americké občanské války v poslední době zřejmě nejlépe shrnul Thomase Rickse v článku „Will we have a civil war? A SF officer turned diplomat estimates chances at 60 percent“ v deníku Foregin Policy. Ricks je novinář specializující se od roku 1991 na vojenskou problematiku a píšící pro The Wall Street Journal a The Washington Post.

 

Podle Rickse nemusí občanská válka znamenat nutně rozsáhle ozbrojené střety, ale půjde spíše o „rozsáhlé politické násilí s paralelním (i když ne nutně propojeným) úsilím o odmítnutí současné politické autority, a to jak v právním, tak ve fyzické prostoru [např. násilné protesty ‒ pozn. red.].“

 

Ricks údajně oslovil „vzdělané národní bezpečnostní myslitele“, s dotazem, zda hrozí vznik další americké občanské války. „Byl jsem překvapen, že rozsah odpovědí se pohyboval od pěti procent do 95 procent. Mohu říct, že shoda byla kolem 35 procent,“ píše Ricks. Sam Ricks předpovídá vznik „měkké občanské války“, tedy situace, kdy musí násilné nepokoje obyvatel řešit Národní garda, na 60 %. Nemusí jít tedy o celonárodní ozbrojené střety, ale např. o násilné akce znepřátelených skupin obyvatel zasahující „jen“ do několika států.

 

Ricks svůj odhad opírá o řadu pozorování.V prvé řadě jde o hlubokou a rostoucí polarizaci americké společnosti (především na národní úrovni). Polarizovaná americká společnost navíc ztrácí společná témata, resp. prostor, kde lze témata probírat ‒ jednoduše, znepřátelené skupiny obyvatel žijí ve svých uzavřených společenských bublinách, které začínají být aktivně nepřátelské k jiným skupinám obyvatel. Podle Rickse však existuje šance překonat hluboké politické názory na lokální úrovni (regiony, města).

 

Jako důkaz polarizace můžeme připomenout slova zástupkyně Kalifornie Maxine Waters (demokratka) ve Sněmovně reprezentantů, podle které „nebude žádný spánek, žádný mír“ pro zástupce Bílého domu. „Pokaždé, když uvidíte někoho z Trumpova vládního kabinetu v restauraci, v obchodním domě, na benzinové stanici, vyjděte ven a vytvořte dav, vytlačte je a řekněte jim, že zde, ani nikde jinde, nejsou vítáni,“ řekla Waters.

 

Její slova vyvolala negativní reakce, protože podle mnohých porušují normy společenského diskurzu. Před tímto nebezpečím, kdy víra ve vlastní morální nadřazenost umožňuje porušovat pravidla, varuje profesor práva a bloger Orin Kerr: „Jen málo věcí je více korozivní v politice než přesvědčení, že jste byl ukřivděn natolik, že jste oprávněn porušovat všechna pravidla, aby jste dosáhl vyrovnání.”  

 

Nedlouho poté pak tisková mluvčí Bílého domu Sarah Sanders byla požádána, aby opustila restauraci ve Virginii, protože pracuje pro administrativu Trumpa.

 

Dále Ricks upozorňuje na média a informační kanály, které vědomě posilují polarizaci společnosti. Násilí se také stává oblíbeným způsobem k řešení sporů. Podle Rickse se násilně choval Donald Trump během i po konci kampaně, ale i liberálové (především extrémně levicové křídlo), kteří umlčují a pronásledují nekonformní profesory a řečníky na univerzitách. Extrémní levice pořádá i agresivní protiizraelské akce a anarchisté pak násilné akce při pořádání mezinárodních summitů.  

 

“Je to jako v roce 1859, každý se chová jako blázen a každý má zbraň,” odkazuje Ricks na akci Johna Browna a jeho přívrženců, kteří se pokusili přepadnout v říjnu 1859 federální skladiště zbraní a munice v Harper's Ferry v západní Virginii. Byl však chycen a popraven. Stal se ale mučedníkem a rozšířil rozpor mezi Severem a Jihem.

 

Ricks dále varuje před slabými institucemi, jako jsou média a soudnictví. Ostatně Donald Trump otevřeně označil za své největší protivníky média, nikoliv demokraty. Americká média jako CNN, The Washingtom Post nebo The New York Times otevřeně vedou protitrumpovskou kampaň a podporují demokraty. Hlavní konzervativní televizí je naopak FOX News.

 

Tak, jako „spouštěčem“, který spustil arabskou revoluci, bylo upálení tuniského prodejce ovoce, tak podobné „jiskry“ mohou podle Rickse zažehnout i druhou americkou občanskou válku. Spouštěčem nepokojů se může stát například obžaloba (impeachment) a nucený odchod Donalda Trumpa z úřadu a následné trumpovo neurčité „volání po akci“.

 

Rizikem je rozsáhlý teroristický útok a nově získané přesvědčení Američanů, že se centrální federální vláda o ně nedokáže postarat. Vše může umocnit razantní ekonomický pokles, růst nezaměstnanosti, zločinosti menšin, atd. Extrémem je následný vznik ozbrojených milicí na všech stranách.

 

Mimo kontrolu se mohou dostat rasové nepokoje (jak mezi černochy, tak mezi „latino“ nebo indiány), případně velmi špatně se vyvíjející Spojenými státy vedena zámořská válka. Výsledkem může být tlak na určité skupiny obyvatel takovým způsobem, že se začnou fyzicky bránit.

 

Ricks ale varuje, že existují i další scénáře, které je nutné mít na paměti. V důsledku případného katastrofálního vojenského rozhodnutí Donalda Trumpa se může armáda vzbouřit a sesadit prezidenta.

 

Vlivem extrémně silných občanských a kulturních rozporů hrozí dokonce rozpad Spojených států. Ricks soudí, že do 15 let podobný scénář nehrozí, nicméně existuje šest států (kulturních regionů), které se mohou osamostatnit ‒ Kalifornie, Západní pobřeží (West Coast; státy California, Oregon a Washington), Skalnaté hory (Rockies; státy Britská Kolumbie, Alberta, Washington, Idaho, Montana, Wyoming, Utah, Colorado a Nové Mexiko), Vnitrozemí (Heartland; státy, které neleží u pobřeží oceánů), dále Jih (South; oblast od Texasu, k Floridě až New Yorku) a Severovýchod (Northeastern; státy Maine, New Hampshire, Vermont, Massachusetts, Rhode Island, Connecticut, New York, New Jersey a Pensylvánie). 

 

Ricks dále operuje s pojmem „strmý pád“, který může mít podle něj mnoho podob. Podle Rickse už jsme nyní ve fází strmého pádu v tom smyslu, že se rozpadá mezinárodní řád, jehož garantem byly právě Spojené státy, resp. americká vojenská moc. V současné době se rodí nové uspořádání s pravděpodobností ne lepší než 50 na 50, že bude lepší (pro jakoukoliv stranu) než to předešlé.

 

Zdroj: Eurozprávy, Foregin Policy, Bloomberg, Russia Today

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Luky Datum: 01.11.2018 Čas: 23:41

nebudou mít to dělení při rozpadu na městské státy vůbec lehký:

Komu patří socha svobody, ostrov nebo stánek se suvenýry?
https://www.youtube.com/watch?time_continue=429&v=SgZ1f4ACZBQ

avatar
Tonotime Datum: 22.10.2018 Čas: 10:43

Na problémy v USA pozerám z iných uhlov.
1. USA majú okolo 20 biliónov $ dlhu. Aj to bolo z jedných faktorov, že tam zvolili za prezidenta kontroverzného bizmismena Trumpa nech s tým niečo urobí.
2. Americký prezident Richard Nixon rozhodol o zrušení prepojenia medzi americkou menou a zlatom.
Krytie americkej meny namiesto zlatom bolo nahradené takzvanými petrodolármi. Sú vynálezom vtedajšieho amerického ministra zahraničných vecí Henryho Kissingera. Systém je založený na dohode medzi USA a Saudskou Arábiou
Napriek prenikavému úspechu nekrytého amerického dolára aj v súčasnosti sa ozývajú hlasy, ktoré navrhujú návrat k zlatému štandardu. Návrhy sa ozývajú aj preto, že systém založený na petrodolároch pomaly praská. Rusko a Čína podkopávajú pozíciu americkej meny vo svetovom finančnom systéme. Čoraz viacej krajín ako Irán robí svoje obchody v eurách.Téma návratu k zlatému štandardu sa spravidla objavuje v americkej prezidentskej kampani. Donald Trump návrh nezamietol. Avšak povedal, že "návrat k zlatu by bol veľmi ťažký". Pravdou však je, že návrat k zlatému štandardu by bol nielen ťažký, ale je nemožný. Neprekonateľnou prekážkou sa stalo práve euro.
https://www.aktuality.sk/clanok/364734/nixon-pred-45-rokmi-navzdy-poslal-zlaty-standard-do-dejin-vznikol-petrodolar/
Konzervatíci ani liberáli v USA nemajú ochotu zavadzať nejaké úsporné, bolestive opatrenia, ktoré by riešili 20 biliónovy dlh, silu svojej svetovej meny $.
3. Čína sa silno ekonomickí doťahuje na USA a v niektorých smerov už USA predbehla. Dokonca zavádza svoju vlastnú svetovú menu.

Ak neurobia v USA nejaké radikálnejšie zmeny stratia postavenie ekonomickej veľmoci 1. $ ako svetová mena môže rýchlo stratiť svoje postavenie.
Možné následky. V USA nebudú môcť tak rozsiahle zbrojiť a moderniznovať svoju armádu a stratia aj postavenie vojenskej veľmoci 1.

Aké maju teda možnosti bez rozsiahlejších úsporných opatrení, reforiem, ktoré by mohli rýchlo prerásť do spomínanej občianskej vojny a nestratiť postavenie ekonomickej a vojenskej veľmoci číslo 1?

A) Vo vesmíre je plno energii a priestoru. V blízkych asteroiodov sa údajne náchadza kopec drahých kovov ako platina, ktoré by reštartovali svetovú ekonomiku cez 500 bilionov $. Z obežnej dráhy Zeme ide aj veľmi rýchlo zautočiť na ktorýkoľvek štát.
V USA naštartovali teda mnoho vesmírnych súkromníkov ako SpaceX, ktorí získavajú svetový monopol vo vynášanie tovaru na obežnú dráhu (podobne ako ovladli aj Internet aj so svetovým špehovaním)
B) Ľady na severe sa zrýchlene topia. Je tam aj veľa ropy a nerastov, Vznikne tam nová strategická lodná doprava. Preto asi občianská vojna na Ukrajine. Rozbehli sa rôzne embarga na Rusko. Prinútiť Rusko k rôzným ústupkom v severných teritóriach.
Za ďalšie podarilo sa zasadiť klín do vzťahov medzi EU a Ruskom, alebo aj medzi Nemeckom a Ruskom.
C) Oslabiť silnejúce ekonomické veľmoci ako EU a Čínu. Trampovci už zaviedli cla voči EU v desiatkách miliárd. Po počiatočných desiatkách miliárd ciel na Čínu vystupňovali obchodnú vojnu zavedením ciel v hodnote 200 miliárd za rok.

...Podle Rickse už jsme nyní ve fází strmého pádu v tom smyslu, že se rozpadá mezinárodní řád, jehož garantem byly právě Spojené státy, resp. americká vojenská moc...
USA už nevyhovuje súčasný svetovy řád! Ak nechcú stratiť postavenie ekonomickej a vojenskej veľmoci 1, stratiť postavenie $, zavádzať úsporné ekonomické opatrenia.
Oni ten súčasný svetový poriadok chcú narušiť.
Veď okrem embárg na Rusko, zavadzaním ciel na EU a Čínu sa práve v súčasnosti snažia vypovedať Zmluvu o likvidácii rakiet stredného a kratšieho doletu (INF)
Buď donutia svojích konkurentov k rôznym ústupkom, spomalia ich. Niečo sa im v prípade EU a Číny už podarilo. Alebo v možnom chaose, obchodných vojnách, v 3 svetovej hospodárskej kríze budú ťažiť. Medzi tým už nebude aktuálný možný pád $, jeho krytie, 20 biliónovy dlh a podobne. V chaose sa lepšie presadia tí čo viacej špehujú. A na to majú skvelé postavené svetové špehovanie. V svetovom špehovaní sa im v súčasnosti vyrovná akurát tak toľko kritizovaná Čína.

avatar
Luky Datum: 19.10.2018 Čas: 17:17

Pro USA opravdu nové uspořádání lepší nebude (ve smyslu větší moci), pro zbytek spíš ano.
Každopádně dělení konzerva vs liberál je dnes trochu platnější než levičák a pravičák, ale pořád moc neznamená.

Nejdůležitější pro Ameriku je odstranit zločince z vedoucích pozic, veřejně zúčtovat s nedávnou minulostí a nastolit transparentnost v základních věcech. Jestli je zřízení trochu vlevo, vpravo, liberální či konzervativní je ve výsledku buřt.
Ke zmíněnému může USA donutit jen nadcházející finanční těžkost, sami od sebe by to nikdy nedokázaly.
---------
...úplně na začátku byl myslím takový fajn šachový příspěvek od Grulla? "Čína bere Taiwan atd..." Kdo bere Kosovo, když se Ami stahnou.....je stále Srbské, mnoho velkých států ho neuznalo, je tam obří nezaměstnanost, rezoluce 1244 OSN ho Srbsku nebrala, pouze zaváděla správu OSN, než se problém vyřeší mírovou cestou, čili všechny další divoké kroky stály na Bondstýlu. Pokud budou nějak účtovat se Saudy, měli by po sobě uklidit i tady - demokratické Srbsko, které se připravuje na vstup do NATO přeci dokáže garantovat bezpečí menšinám.

avatar
leviathan Datum: 19.10.2018 Čas: 10:11

Argonaut.cz .. SNAP (food stamps). Napriek nazvu to nema nic spolocne s potravinovymi listkami v takom vyzname, ako naznacujete. Je to program podpory domaceho lokalneho polnohospodarstva, kde sa cast soc. davok vyplaca v podobe kreditu na potravinovej karte. Spominat SNAP ako argument pre obhajenie chudoby v USA je scestne. Narok na ne maju napr. aj studenti, dochodcovia ... zohladnuje sa prijem domacnosti a dalsich X faktorov. Podporu pobera cca 13% populacie. Narok maju v istych pripadoch aj ludia zarabajuci 3500 USD mesacne, co uz je slusny prijem (napr. pri postihnutom dietati, vyssom pocte deti, alebo ak sa staraju o dochodcu s istou mierou invalidity).

avatar
Poly Datum: 17.10.2018 Čas: 17:22

Doporučil bych všem, kdo se vyjadřují k SNAP, aby si pořádně zjistili jak program funguje. U nás je to oblíbené komoušské téma, páka na ty, kterým není po chuti Čína (kde je všechno dokonalé) apod. U nás by SNAP dostal prakticky každý cikán, všichni nezaměstnaní, nízkopříjmoví,... V % asi víc než v USA.

avatar
Poly Datum: 17.10.2018 Čas: 17:09

V USA je to na hraně asi tak, jak je to na hraně u nás. Volby á la ruský vepř vs kariérista bez tváře. Čili spíše se nadává a lidi jsou naštvaní a čeká se na další volby. Žádná tragédie se nekoná a příště vyhraje demokrat. Panu Grohmannovi bych doporučil, aby si tam zajel a chvíli pobyl. Ideálně na jih a pak třeba do NYC, alespoň na půl roku. Pak by měl článek mnohem jemnější název a ne bulvární jako z Blesku.

avatar
Superme Datum: 17.10.2018 Čas: 17:00

Rase - Že je komunismus pasé... no, ona ta ideologie je šílená (ve špatném slova smyslu), ale když se podívám na nějaké levicové strany a přidáš lidskou hloupost...

Labouristé v Británii mají místo centristy Blaira komouše Corbyna, v USA je u některých demokratických voličů populární komouš Sanders, Socani v Německu mají místo centristy Schrodera radikální Nahlesovou.

Je pravdou, že Sanders se snad neprosadí ani přes demokratické primárky, furt je tam výrazně silnější ta centristická část. Nahlesová dovedla socany úspěšně k 15%. Ale dost se bojím Corbyna - zatím ale tu svou šanci vrátit labouristy k moci krásně promrhává a pokud vyjedná Mayová smlouvu s EU a britská ekonomika nespadne, pak si zajistí jasné vítězství v následujících volbách.

Jinak ale souhlas se vším :)

K tématu. Je to takové pěkné schi-fi. Americká společnost je úplně jiná než třeba ta naše. Ústava je tam "všechno", prezident, ačkoliv je tam prezidentský systém nemůže všechno a bojuje o moc s kongresem, senátem, soudy i samotnými státy. Každý člověk může vyjádřit svůj názor veřejně a lidé tak činí - nebojí se, nikdo je za to nezavře. Naprostá většina lidí, různých ideologií i ras, se ale dokáže přihlásit k jedné věci - americké vlajce. Né k texaské, né ke kalifornské, ale k americké. USA totiž nabízí jakýsi "protipříběh" ke kulturním zvykům přicházejícím imigrantům, kteří se té americké kultuře podvolí (většina samozřejmě", což snižuje rizika radikalizace. O vzdělanosti a přísnosti imigračních pravidel ani nemluvím. Výsledkem je, že i muslimové v USA vidí svou kulturu a identitu v jisté "americkosti". Ve stejné situaci jsou i jiné menšiny. USA má sice se segregací snad ještě víc zkušeností než Evropa, ovšem i ty segregované menšiny se hlásí ke stejné vlajce a ústavě, jako většinová společnost. Čímž netvrdím, že ideologie multikulturalismu je správná - není.
Ale kolik našich cikánů, Ukrajinců nebo Vietnamců se k tomuto dokáže přihlásit češství?

Je pravdou, že Trump americkou společnost rozděluje, ale to dělal i Reagan, dělal to Obama a dělali to i všichni jiní Američtí prezidenti. Vždyť republikánská frakce Tea Party, která je nyní jednou z vůbec nejvlivnějších u republikánů, vyrostla hlavně díky politice Obamy. U demokratů se zdá, že to radikální křídlo kolem Sanderse neroste a že Biden, Bloomberg nebo Warrenová by ho dokázali v primárkách porazit.

Mimochodem, začíná se spekulovat, že by to v roce 2020 mohl zkusit William McRaven. Velice známí americký admirál, který měl před pár lety úžasnou řeč. Ten by asi s jeho popularitou rozdrtil každého.
https://www.youtube.com/watch?v=3sK3wJAxGfs.

avatar
Rase Datum: 17.10.2018 Čas: 14:58

oprava Karlových Varů

avatar
Rase Datum: 17.10.2018 Čas: 14:55

danny:
Možná že dřív ty problémy co řešili na Západě jen neřešili, jelikož o nich nevěděli. Přeci jen teprve s rozvojem médií víme co se kde šustne prakticky v reálném čase. Dřív obyvatelům rozvojových zemí stačily žvejky, tričko s Mickey Mousem a konzerva s vepřovým. Dneska má ale každý z nich ajfón a počítač, logicky se tak nároky mění, pořád ale je Západní životní styl lákavý. Ještě dlouho si budou asiati bělit kůži, rovnat oči nebo upravovat nosy do evropského stylu a ne my podle nich. Majetní rusové taky jezdí na dovolenou do Karlových Lázní a stehují se na Západ, ne naopak.
Pokud jde o to, že už ti lidi bezmezně neobdivují Západ, tak to je přeci jen dobře. Bezmezný obdiv není zrovna zdravý. Není to ale záležitost nedávná, ale vyvíjí se postupně - v každé oblasti a zemi trochu jiným tempem. Spíš mi přijde že poněkud upadá myšlenka multikulturalismu a další ideologie ztrácí "tah na branku" - komunismus už je pasé, jednou se třeba zají i konzum, ale pořád svět přejímá Západní trendy, ne naopak.

avatar
danny Datum: 17.10.2018 Čas: 14:24

Rase: mluvím o poměrně novém trendu, kde jsem jak v tom Rusku, tak v Íránu zaznamenal určitý posun od bezmezného obdivu k opatrnějšímu a určité rozčarování. Začalo to šířením demokracie a jde to přes všechny gender, eutanazie, vícepohlavní společnost, me too a pod. Ta komerce naštěstí ještě pořád funguje. Ale ty hodnoty a problémy, které řeší dnešní rozvinutý svět, jsou pro většinu lidí z méně rozvinutých zemí mimo oblast chápání.

avatar
Argonaut.CZ Datum: 17.10.2018 Čas: 13:45

to PavolR: svoboda by to byla, kdyby ty extempore prošly i v opačném gardu. Ale hyperkorektnost v USA je příliš veliká a útoky jsou tolerovány jednosměrně.

Svého času napsal konzervativec Buchanan knihu Smrt západu - doporučuji k přečtení a pochopení toho, že Amerika se mění a bude to mít bezprostřední dopad i na Evropu a nás. Není třeba s ním ve všem souhlasit, ale ukazuje tam trendy.

avatar
otecko Datum: 17.10.2018 Čas: 13:43

to leviathan :
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/2143025/46-milionu-americanu-dostava-potravinove-listky-nova-pracovni-mista-lidi-neuzivi.html

Také to bylo v NG v roce 2015 či 2016.

PavolR : a toto má jako člen týmu politika povinnost snášet? „Pokaždé, když uvidíte někoho z Trumpova vládního kabinetu v restauraci, v obchodním domě, na benzinové stanici, vyjděte ven a vytvořte dav, vytlačte je a řekněte jim, že zde, ani nikde jinde, nejsou vítáni,“ řekla Waters... ano, zatím nejsou ani mlácení, ani mučení, zatím jsou vyhození z restaurace, jaký tedy očekáváte vývoj? Myslím že nejste ochoten připustit, že ta gradace neomarxismu v to, co popisuje článek může vyústit.

avatar
lorgarius Datum: 17.10.2018 Čas: 13:32

leviatan neviem co je na tom cudne, food stamps naozaj poberaju desiatky milionov ludi v USA. myslim, ze pocet poberatelov kolise poslednych 20rokov medzi 30 - 40milionov, wiki momentalne udava 44,2Mil . je to tazke presne urcit, pretoze food stamps ako formu pomoci dostavaju po urcity cas aj obyvatelia oblasti postihnutych silnymi hurikanmi ci inymi zivelnymi katastrofami. takych situaci mali v USA tento rok minimalne 5. ak ta problematika zaujima a vies po anglicky mrkni sa na stranku United States Department of Agriculture, ktore food stamps program spravuje.

avatar
Snownomad Datum: 17.10.2018 Čas: 13:13

korytnacka:

jaké výzkumy?

avatar
Argonaut.CZ Datum: 17.10.2018 Čas: 13:13

to Leviathan: cca 3/4 roku zpět National Geographic uváděl cca 60 milionů (pokud si dobře pamatuji), kteří pobírají Food stamps. V ostatních, článcích starých tak 5 let je číslo kolem 49 milionů. Stačí zadat do vyhledávače Food stamps, nebo potravinové lístky USA.

arr