TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Hypersonické střely pro ruské raketové křižníky Kirov

Datum přidání 09.03.2016    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 75 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Raketové křižníky třídy Kirov jsou po letadlové lodi Admirál Kuzněcov největšími plavidly ruského námořnictva. Dnes je operačně nasazená pouze loď Pjotr Velikij. Ruské námořnictvo ale plánuje opravit a modernizovat všechny tři zbývající plavidla třídy Kirov. Lodě mimo jiné získají novou generací hypersonických zbraní.

Foto: Raketový křižník Pjotr Velikij. / Public Domain

Foto: Raketový křižník Pjotr Velikij. / Public Domain

 

Proti letadlovým lodím

Třída Kirov začala vznikat v 70. letech minulého století. Celkem byly na vodu spuštěny čtyři lodě: Admiral Ušakov (1980), Admiral Lazarev (1984), Admiral Nachimov (1988) a Pjotr Velikij (1996). V aktivní službě je pouze poslední loď a představuje vlajkovou loď ruské Severní flotily.

 

Posádku křižníků Kirov tvoří 700 námořníků. Srdcem lodí jsou dva jaderné reaktory KN-3 (2x171 MW) a dvě nezávislé mohutné parní turbíny. Maximální rychlost lodí je 55 km/h. Třída Kirov měří na délku 252 m při výtlaku 26 000 tun. Ponor dosahuje 10 m.


Třída Kirov byla odpovědí Sovětské svazu na letadlové lodě amerického námořnictva, resp. na bitevní skupiny letadlových lodí CVBG (Carrier Battle Group). Sovětský svaz nemohl nasadit proti CVBG adekvátní letadlové lodě, proto se soustředil na mohutnou raketovou výzbroj dlouhého doletu.


Hlavní výzbroj lodí třídy Kirov tvoří 20 protilodních raket P-700 Granit s dlouhým doletem, které se nalézají ve velkých vertikálních silech umístěných před hlavní nástavbou. Startovací hmotnost střely Granit  je 7000 kg a dolet při max rychlosti Mach 2,5 přes 600 km. Střela na cíl útočí konvenční (750 kg) nebo jadernou (500 kt) hlavicí.


Modernizace

V roce 2011 ruské ministerstvo obrany oznámilo plány na opravu a modernizaci všech tří odstavených lodí. V současné době se v loděnicích modernizuje loď Admiral Nachimov. Vstup do služby se očekává v roce 2019.


Admiral Nachimov zaujme v ruském námořnictvu místo po lodi Pjotr Velikij, která na tři roky zamíří do doků na opravy a modernizace. Dlužno dodat, že Admiral Nachimov se opravuje již od roku 2008 a zařazení do služby se očekávalo v roce 2011. Modernizace raketového křižníku je tak typickou ukázkou podfinancování a slabé výkonnosti lodního průmyslu, který oproti jiným odvětvím ruského vojenského průmyslu leží v pozadí zájmu.


Po roce 2020 se počítá s opravou lodí Admiral Ušakov a Admiral Lazarev. Spekuluje se však o špatné kondici jaderných reaktorů obou lodí (Ušakov měl v roce 1990 havárii jaderného reaktoru) a tedy velké obtížnosti (resp. velmi vysokých nákladech) zavést obě lodě do aktivní služby.


Modernizované lodě třídy Kirov se stanou nejsilnějšími plavidly ruského námořnictva. Počítá se s kompletní modernizací vnitřního vybavení, s novou sadou senzorů, podsystémů a samozřejmě zbraní. Lodě získají nová vertikální sila, která umožní použít širší paletu nejnovější protiletecké a protilodní raketové výzbroje.

 

Video: Testy zbraní lodě Pjotr Velikij. / YouTube


Hypersonické střely a nová protivzdušná obrana

Místo původních 20 vertikálních sil pro střely P-700 Granit loď získá 10 univerzálních vertikálních odpalovacích sil 3S-14-11442M (každé silo má 4 nebo 8 boxů pro střely) umožňující použití řízených střel rodiny Kalibr nebo střel Onyx. Vertikální šachty pojmou také vyvíjené hypersonické protilodní střely Zirkon.


Nová raketová sila získá jak křižník Admiral Nachimov, tak v blízké budoucností i Pjotr Velikij. “Křižník Pjotr Velikij začne procházet opravami v třetím čtvrtletí roku 2019. Opravy a vylepšení podle plánů skončí na konci roku 2022. Loď bude vybavena protilodními hypersonickými střelami Zirkon. Nyní jsou střely ve vývojovém testování a vstoupí do služby na konci testů,” komentovala před několika týdny modernizaci lodí tisková agentura TASS.


Dokončení vývoje a testování střely Zirkon se plánuje na rok 2020. Parametry střely jsou tajné, ale dolet je odhadován 300 až 400 km a rychlost na Mach 5 až Mach 7.


Vysoká hypersonická rychlost výrazně zkrátí obrannou reakční dobu lodě, na kterou střela útočí. Střela dokáže uletět vzdálenost 10 km do 6 sekund.


Počítá se také s modernizací protiletecké a protiraketové obrany. Stávající raketový systém S-300F/FM Pevnost doplní střely 48N6DMK (námořní verze 48N6DM) ze systému S-400 Triumf. Dolet střel je přibližně 250 km a dokážou působit proti cílům letící rychlostí až 4,8 km/s.


Loď pojme až 96 střel 48N6DMK. Vzhledem k ceně i pomalému tempu výroby raket systému S-400, lodě třídy Kirov budou vybaveny několika druhy protileteckých střel - půjde o jednoduší námořní verze 5V55R (dolet až 75 km), 48N6 (150 km) nebo 48N6E2 (195 km).

 

AK-130Foto: Mohutnou výzbroj tvoří rychlopalný dvojhlavňový kanón ráže 130 mm. / Public Domain


Mohutná výzbroj zustává

Lodě Kirov si i po modernizaci ponechají svou další mohutnou výzbroj. Je však otázkou, v jakém rozsahu "vedlejší" výzbroj projde modernizací.


Blízkou obranu lodi obstarává 196 střel systému 3K95 Dýka s doletem 12 km a 40 střel OSA-MK s doletem 15 km - oba systémy využívají vertikální sila. Podle dřívějších zpráv OSA-MK nahradí nové raketové komplety Poliment-Redut.


Zajímavou zbraní je univerzální dvojhlavňový rychlopalný kanón AK-130 ráže 130 mm na zádi lodi s kadencí 10 až 40 ran za minutu. Dělo dokáže ve spojitosti se senzory lodi střílet až na vzdálenost 23 km proti hladinovým cílům a na vzdálenost 15 km proti vzdušným cílům.


Blízkou ochranu lodi zajišťuje osm stanic AK-630 s 30mm rotačním kanónem AO-18 s účinným dostřelem 4 km (proti střelám 1,5 km) a šest výkonnějších hybridních kompletů 3K87 Kortik. Každá věž 3K87 obsahuje dva kanóny AO-18 a 24 střel 9M311 s doletem 1,5 až 10 km.


Lodě třídy Kirov disponují mohutnou protiponorkovou výzbroji. Posádka má k dispozici jeden vícenásobný raketový vrhač hlubinných pum RBS-1000 ráže 305 mm s dostřelem 1000 m. Ponorkovou výzbroj doplňují dvě věže RBU-12000 schopné střílet nejrůznější protiponorkovou raketovou munici a 10 torpédometů ráže 533 mm (pro torpéda a rakety).

 

Pro boj s ponorkami a k dalším úkolům lze využít námořní vrtulník Ka-25/27, pro který je na zádi vyčleněný hangár. Vrtulník může nést torpéda nebo hlubinné pumy.

 

Zdroj: Foxtrot Alpha, TASS

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Luky Datum: 16.03.2016 Čas: 09:13

Vnímám už dlouhodobě určitou nejasnost v české terminologii, která se týká střel s "plochou" dráhou letu - rodina např. Tomahawk/Kalibr. Z Angličtiny lze termín "cruise missile" přeložit jako "křižující střela". Tohle používám nejčastěji, ale ona přeci křižovat vždy nemusí, navíc dávat velké rodině zbraní jméno podle toho jestli kličkuje je divné.

Mimochodem trošku divný mi od dětství přišel i termín křižník (cruiser) a později i torpédoborec (destroyer). On je to křižník asi proto, že křižuje oceány, ale když jsme hrávali pod lavicí lodě, křižník byl na čtverečkovém papíru do kříže. A Aurora měla taky stěžně do kříže...:) Torpédoborec snad ani nemá cenu řešit, protože už dávno nejsou torpéda hlavní zbraní této třídy. Největší nouze pak nastává, když je potřeba přeložit "Star destroyer" z hvězdných válek - celkem elegantně z toho vyšli s "hvězdným destruktorem".

Takže střela s plochou dráhou letu je trochu divná, protože ta dráha zas tak plochá není, obzvlášť, když to pošlou z letadla. Hodně se to říkalo za socíku, kdy se v rádiu pořád mluvilo o plochodrážních a balistických raketách.
Křižující je také celkem divné, jak už jsem zmínil.
Včera Šedivý v televizi použil termín "křídlatá". To je celkem hezké, asi se mu ty předchozí taky nelíbí - ale zase ono to sedí třeba u JASSM, která fakt ta křidýlka má slušná. Spousta střel jsou ale trubky s pidikřídly...no tak aby jeden používal všechny termíny.
----------------------
P.S. trochu jinak mě to zblbující překládání dráždilo i na vejšce, kde se hojně používal termín "strukturální zasklení". Jedná se o prosklené obvodové pláště používané např. na mrakodrapech nebo u hotelových hal, které jsou dost hladké a bez struktury (rámy jsou potlačené). Je to z anglického structural glazing a je to vlastně konstrukční zasklení - a mě furt "strukturální" evokuje jeskynní grottu nebo rustikální, členitou fasádu. To se zas někdo vybodl na překlad, ale hrozně se to rozšířilo.

avatar
Shania Datum: 15.03.2016 Čas: 00:00

Fenri: jsem si zcela jist, že by tě tři věty ode mě, které by ten článek shrnovali neuspokojili a vyžadoval by jsi důkaz, tak proč ti ho rovnou nedát?

Hlavní důvod, proč sem dávám mnoho zdrojů je ten, že to umožní ostatním udělat si vlastní názor, to proč nezůstávám jen u linku a vypíchnu i část textu je ten, aby to zaujalo ty línější, protože nečekám, že to každý udělá.

Při diskuzi na armádním webu by se člověk měl dozvědět i něco nového a tohle je moje forma jak předat informace, někomu může vyhovovat a někomu ne, to je ok.

To proč je to většinou anglicky je proto, že já čtu a hledám věci v angličtině, není mi známý dobrý český zdroj a většinou by byl stejně jen překlad nějakého původního článku, pokud je to pro někoho problém, může český zdroj najít a linknout si ho sám.


Podstatná část věcí co se tu řeší jsem četl někde v angličtině před týdny či měsíci, ale dost často si dám praci, zpětně to procházím a hledám tu lidem zdroje, tohle mě stojí poměrně dost času...



Co se týká te stability:
Na jedné straně je výrobce a zadavatel co specifikuje co to má umět.
výrobce samozřejmě tvrdí, že je to ok, testovali a modelovali různé scénáře, jsou na to normy, pověst firmy a riziko že přijde mnoho lidí o život.
Jo jsou v tom i velké peníze, může tu být snaha některé problémy zatajit...
Ale zrovna americká vlada fakt netrpí nedostatkem kontrolních orgánu....a dohled nad těmito megaprojekty je značný.


Na druhé straně jsou kritici, co hledají problémy tam kde nejsou, překrucují fakta a když to neudělají oni, tak pak za ně clickbait novináři....

Určitě bude mít loď omezení, budou různé procedury jak dané situace řešit (jako každý jiný hardware) atd, nemusí v některých parametrech dosahovat vlastností normání konstrukce atd, má výhody zas jinde, to je podle mě ok...


A ani na moment nevěřím blbostem jako že námořníci budou mít problém s vlnoblitím...to je kritika typu F-35 nemuže litat v desti, protoze kapky nici lopatky...

avatar
Jecchus Datum: 14.03.2016 Čas: 23:02

fenri:
No však jsem psal, že to spíš vypovídá něco o vašem uvažování a duševních pochodech... ;)

avatar
fenri Datum: 14.03.2016 Čas: 07:40

Jecchus - anglicky umím celkem plynně a nějaké Cambridge certifikáty bych také vyhrabal, ale přijde mi legrační postovat sem anglicky informace, když tytéž jsou dostupné česky. Navíc ten dlouhý anglický post se dá shrnout do dvou, tří českých řádků. Jenže to pak nevypadá tak cool. Přijde mi, že shania má pocit, že když sem práskne něco anglicky, že to má jaksi "větší váhu".
Prostě asi by zdejší diskuze nevypadala moc k světu, kdyby se tu střídaly posty psané hebrejsky (já mám dost rád izraelské zdroje, a vlastně izraelské všechno :-)), angličtinou, azbukou, německy...A vždy by šlo opovržlivě odfrknout "ty neumíš hebrejsky?? Ani s Google translatorem?
Ale na rozdíl od logika shania aspoň ví, co v anglických postovaných článcích má.

avatar
Jecchus Datum: 13.03.2016 Čas: 23:44

fenri:
Tak Shania sem často dává citace z různých článků v angličtině, ale nikdy u toho (pokud vím) netvrdil, že by to mělo zvyšovat váhu nebo důvěryhodnost těch citací. Většina věcí je zkrátka na webu v jiném jazyce, než češtině, což asi nikoho myslícího moc nepřekvapí. Pokud prostě čtu zdroj v angličtině a chci se o něj podělit v diskuzi zde, hodím CTRL-C + CTRL-V a je to tady. Těžko po někom chtít, aby to překládal do češtiny. Neumím anglicky, tak neumím, moje smůla...

Takhle pokud to mám shrnout, tak celý váš poslední koment spíš něco vypovídá o vašem uvažování a duševních pochodech, než o Shaniových... :)))

avatar
fenri Datum: 13.03.2016 Čas: 22:06

Shania - upřimně, postováním progačních článků v angličtině se IMHO nezvýší váha argumetů. To přesvědčení, že blbost či propaganda (teď nemyslím 100% váš stávající post), je-li napsána v angličtině získá na váze a důvěryhodnosti je infantilní. Jediné co Váš článek říká je, že námořnictvo TVRDÍ, že to bude fajn a že to testovali v bazénu na modýlku. Fajn, a co fyzikální zákony? Archimedes vyšel z mody?

avatar
mirkulinek Datum: 13.03.2016 Čas: 16:13

Diskutujete zde, jak hledat svazy LL na otevřeném moři díky satelitům. Při tom se dost dobře stačí podívat sem
https://southfront.org/wp-content/uploads/2016/03/maritime_11_03_16-1024x1024.jpg
a víte hned kde se nacházejí :-)

Žádná mocnost nemá satelity pokryté 24/7 všechny oceány. Ale ty LL musí taky někde kotvit a z kotviště vyplouvat. Aktuálně San Diego, Norfolk, Bremerton a Jokosuka. Při známém výchozím bodu plavidel a jejich rychlosti není sledování těchto lodí zase takový problém. Berte to jako můj laický názor.

avatar
Charlie Datum: 13.03.2016 Čas: 14:24

Ještě se vrátím k tomu sledování družicema.

Takže - průzkumné družice jsou umístěny na relativně nízkých hrahách, aby vůbec něco viděly. Z toho nám vyplývá poměrně vysoká rychlost,a by se na orbitě udržely, a to nám zase dává omezené časové okno nad prostorem, který chceme sledovat, čili pro 24/7 sledování jednoho místa potřebujeme několik satelitů.

Další věc je, že i když máme nad nějakým pásem země kompletní pokrytí družic, které si mohou zájmový prostor "předávat" a tak ho sledovat nepřetržitě (třebas nějakou důležitou základnu), zase když už ta družice "čučí" na tu základnu, tak nesleduje nic jiného. Čili pokud nám satelit "kouká" na přístav, jestli nám Kirov někam neprchá, tak zas třeba nevidí ty dva Udaloje, který vypluly před jeho příletem - a předchozí satelit už je nevidí taky, protože letí "pryč".

Jednotlivé mocnosti znají velmi dobře časová okna průzkumných satelitů svých konkurentů a jsou schopny naplánovat svoje aktivity tak, aby jim zrovna do karet nikdo nekoukal. V Lybii blahé paměti teroristi přesně věděli, kdy jim nějaké to KH letí nad hlavou a zalízali do stanů, dokud se nepřežene. Stejně tak je optické pozorovnání závislé na atmosférických jevech, takže když máme cíl zrovna přikrytý mraky, tak máme smůlu, pokud se tedy zrovna poblíž netoulá nějaký radarový satelit.

ČIli ono to není jen tak, ohlídat všechno. Ty potvory na zemi taky můžou do satelitu mávat a s rošťárnama čekat, až odletí do pryč...

Shania: Zumwalt není dobrá loď, alespoň co se týče "cost effective" pohledu na věc.

1) Je velký (dle mého je klasifikace Destroyer úplně mimo, tohle je cruiser jako vyšitej), čili drahý na stavbu a na provoz.

2) zbraňové systémy jou nevyvážené a mají hluchá místa AGS sice dokáže trefit cosi hrozně daleko, ale za velkou cenu (prakticky střílí řízené střely, pro které je něco jako náhrada za booster), ale na kratší vzdálenosti má problém a pohyblivé cíle jsou pro něj oříšek. Jistě, může použít řízenou střelu v šachtě (jako jiné lodě), jenže na co je pak ten šíleně drahý AGS? Stejně tak - pálit řízené střely za desítky tisíc na nějaké grunty v zákopu, kteří bojují s mariňáky, je taky overkill. Oproti tomu 30mm je relativně k ničemu, dosah je omezený a PVO schopnosti mizivé (zejména kvůli lafetaci). 57mm by byl lepší volba, jenže je moc těžký, a něco jiného (Goalkeeper a pod) zase zavrhli kvůli unifikaci.

3) Problematický design. Trup je optimalizován na Stealth a nic jiného, nautické vlastnosti nebudou žádná sláva. Tenhle design má prostě svoje přednosti, ale i svoje mouchy, a zvolen byl kvůli stealth a aby poskytl stabilní platformu AGS. Jenže ty negativa se prostě nedají jen tak potlačit a jsem zvědav, jak si loď povede v rozbouřených vodách severního Atlantiku. Ona se nejspíš nepotopí, ale co její bojové schopnosti (kupříkladu pokud bude zalévání vodou opravdu takový problém, tak si z předních šachet neodpálí ani světlici).

Ony se ty "oceánské přídě" nestavěly jen tak pro srandu králíkům.

avatar
Gloton Datum: 13.03.2016 Čas: 14:07

Shania: mýlíš se, ty superdrahé naváděné střely kanonu AGS jsou jednoúčelové protizemní, na vzdálené pohybující se hladinové cíle prakticky nepoužitelné, protože tu loď prostě netrefí.

avatar
Shania Datum: 13.03.2016 Čas: 13:38

Fenri:
Tady je článek zahrnující obě strany:

http://www.defensenews.com/story/defense/naval/navy/2015/12/03/zumwalt-ddg1000-shipbuilding-navy-ships-tumblehome-stealth/76728838/

The Navy Responds

Those concerns are unwarranted, the Navy insists.

“A one-twentieth-scale, 30-foot scale model is undergoing testing,” said Capt. James Syring, program manager for DDG 1000. “We’ve put it though various sea states to find how the ship handles in regular seas. We’ve taken it up through Sea State Eight and even Sea State Nine [hurricane-force seas and winds] in some cases to understand the hull. All the tests are successfully confirming the tank testing and design analysis we’ve done.




“We can operate safely in Sea State Seven and Eight,” Syring said. “Unequivocally.”

Syring and Fireman, NAVSEA’s ship design director, did say their engineers were looking closely at “a set of very unique conditions.”

“What I’m trying to find out is what speeds do we want to avoid in those sea states,” Syring said. “We’re seeking to understand and quantify through our testing program the performance characteristics of the ship at extremely high sea states and heading position.”

Syring and Fireman bristled at suggestions the tumblehome hull would be in danger should the ship lose power or control in high seas.

“If the ship were to go dead in the water in those high sea states, the bow points into the sea and you can ride there all day because of the nature of the hull form,” Syring said. Suggestions that the ship would capsize are “not true.”

avatar
fenri Datum: 13.03.2016 Čas: 13:08

K tumblehole designu:
-byl použit u starých bitevních lodí a záhy opuštěn. Při menším vlnobití, či klidném moři sice poskytuje stabilnější střeleckou základnu (a zároveň nemění polohu stealth kosených ploch, o což u Zum. šlo), ale při poškození a náklonu má loď naopak větší tendenci se převrhnout (Cušina, Skagerrak). Dělá tomu větší problém i plavba bokem na vítr (k tomu připočni mamutí nástavbu).
-při větším vlnobití je na prd. Za prvé je silně zalévána příď (a zde umístěné zbraňové systémy), za druhé je zalévána i letová paluba
-námořníkům nebude pořád špatně. Bude jim špatně jenom při větším vlnobití.
Není to vhodná loď pro severní Atlantik či "řvoucí čtyřicítky".

avatar
Shania Datum: 13.03.2016 Čas: 12:01

Gloton: AGS se určitě nepoved jak měl, např požadovaný dostřel měl být min 100nm a požadováno až 200nm a navíc bude brzy zastaraly, pokud vývoj railgunu nenarazí na nějaký větší problém.
Na druhou stranu Zumwalt má palebnou sílu celé dělostřelecké baterie USMC na těch 70nm, což se muže sakra hodit při vylodění. (pokud ještě někdy nějaké budou provádět).
Přesnost pro dělostřelecký systém na tuto vzdálenost (cep 50m) je výborná. Cena jedné střely je 400 000usd…., ale v porovnání s TLAM a jinou raketovou výzbrojí, nebo ze ztrátami vlastní techniky a vojáků je to nic. Dál je velice pravděpodobné, že stejná munice použitá u railgunu bude použita i u starších děl včetně AGS, pokud ten program kompletně nezruší a nahradí raiguny.

Co se týče použití proti lodím, AGS (pokud někdo poskytne přesnou polohu cíle) dokáže zničit jakékoliv větší plavidlo za horizontem, dlouho před tím než to se dostane na dostřel vlastní kanonové výzbroje, tak nějak nevidím, kde je problém.

Takže jediný problém co Zumwalt s dělovou výzbrojí může mít je to, že zabírá hodně místa, kde mohli být další VLS s TLAM a jinými raketami. Ale stejně nespíš dojde k nahrazení AGS do 10 let railguny…

To že je to teď v podstatě testovací platforma myslím to, že je tam přes nových technologii, z niž některé můžou a budou použity na jiných typech lodí.

Dal jak se tu pořád říká, že tumblehole dizajn je nestabilní a námořníkům bude pořád špatně.
1) Je to konstrukce používána u prvních bitevních lodí ve velkém….
2) To že je to míň stabilní než klasický to neznamená, že nesplňuje požadavky na stabilitu

avatar
Shania Datum: 13.03.2016 Čas: 11:32

Pavka: ponorka nemá šanci udržet se svazem krok, ne že by ponorky nebyli rychle, možná i mnohem rychlejší než 35 uzlů co se uvadí, ale nad 8-10 uzlů už jsou snáze zjistitelné. Jediná šance pro ponorky jak svaz dostihnout je, že k nim svaz sám připluje...

Ne že by se na sledování svazů nepoužívali fregaty a torpedoborce, dnes spíš má málokdo potřebu to dělat (operační prostor pro CVN je znám měsíce dopředu), s vyjímkou toho když se svaz dostane do oblasti kde má zajmy někdo jiný, jako např Čína.

avatar
Pavka Datum: 12.03.2016 Čas: 13:17

Ad sledování, ten satelit asi určitě není všemocný. Mě spíše šlo o to že svaz CVN je tak důležitý cíl, že se určitě předpokládá s vyhrazením dostatečných sledovacích kapacit (jakýchkoliv) aby dnes už v 99% neměl šanci zmizet a pokud se to stane tak si to někdo pěkně odskáče. Předpokládal bych, že mimo jiné by měl mít každý svaz v době krize běžně vyhrazenu i nějakou tu sledovací ponorku?

avatar
fenri Datum: 12.03.2016 Čas: 08:48

Slavo, je mi jasné, že US či RF lodě za "sebou na provázku" netahají satelit konkurenta. Ale ty lodě jsou pomalé a většina satelitů obletí zemi několikrát za den. Zóny úniku svazu nejsou velké a nepredikovatelné. Pokud se použije detektor s nižším rozlišení (což na 300m loď stačí, netřeba cm detaily) je zorné pole satelitů na vysokých oběžných drahách obrovské.
GLONASS pro sledování lodí samozřejmě použít nejde, jak píše Shania. Jenom NAVSTARy mají zabudovaná čidla odpau raket.

arr