Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Pozemní technika

IDET 2017: Bojová vozidla pěchoty pro Armádu ČR

Datum přidání 01.06.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 311 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Po dvou letech se v Brně opět otevřely brány mezinárodního vojenského veletrhu IDET 2017 (International Fair of Defence and Security Technology). Mezi hlavní dominanty výstavy patřila pásová bojová vozidla pěchoty ucházející se o přízeň Armády České republiky.

Foto: Cv90 CZr (r - remote) s bezosádkovou věží; větší foto / Autor

 

Armáda České republiky se v následujících letech soustředí na dva hlavní modernizační projekty - náhradu bojových vozidel pěchoty BVP-2 a náhradu lehkých terénních vozidel UAZ a Land Rover.

 

Z techniky vystavené na veletrhu IDET 2017 si tak lze postavit poměrně jasný obrázek o tom, kteří výrobci a jaká technika mají největší šanci na úspěch ve jmenovaných tendrech. Dnes si představíme na IDETu vystavená BVP, zítra se podíváme na možné nástupce UAZů a Land Roverů v Armádě ČR.

 

Hned u hlavního vchodu, tedy na nejvíce viditelném místě, se tyčila dvě bojová vozidla pěchoty CV90, resp. “počeštěná” vozidla rodiny CV90 CZ. Jedno vozidlo bylo vystaveno s původní osádkovou věží (označení CV90 CZ), druhé s norskou bezosádkovou věží MCT-30 (CV90 CZr) - obě s automatickým kanónem ráže 30 mm.

 

Společnost BAE Systems při vývoji CZ90 CZ navázala spolupráci s 20 českými podniky. “Naše přítomnost na IDETu zdůrazňuje naší snahu o budování dlouhodobých vzájemně prospěšných vztahů s místním českým průmyslem," uvedl Peter Nygren, ředitel pro rozvoj podnikání společnosti BAE Systems Hägglunds. "Zaměřujeme se na nabídku CV90, která přesahuje tradiční montáž souprav a dílů, aby poskytla místním průmyslem přizpůsobené vozidlo s novými schopnostmi, které nyní i v budoucnu dobře naplní potřeby české armády."

 

Pomyslně druhým v pořadí na hlavní promenádě, kudy proudilo nejvíce návštěvníků veletrhu, bylo rakousko-španělské vozidlo ASCOD oblečené do slušivého zeleného českého maskovacího potisku. Vozidlo bylo osazeno izraelskou bezosádkovou věří Samson Mk2 s 30mm automatickým kanónem a stanicí pro odpal dvou protitankových řízených střel (PTŘS). Věž Samson Mk2 je evolucí bezosádkové věže RCWS-30 (z vozidla Pandur II), ale s tím rozdílem, že je chráněna pancířem.

 

Foto: ASCOD v českém maskovacím vzoru; větší foto / Autor 

 

“Třetím v pořadí” byla novinka na poli bojových vozidel pěchoty - německý Lynx od společnosti Rheinmetall. Vozidlo vzniklo jako levnější alternativa ke špičkovému, ale akvizičně i provozně drahému německému bojovému vozidlu pěchoty Puma.

 

Vozidlo Lynx vznikne ve dvou základních verzích - KF31 a KF41. Podle prospektu výrobce KF31 má bojovou hmotnost (posádka, munice, palivo) 38 t a KF41 hmotnost 44 t.

 

Vystavené vozidlo bylo osazeno věží LANCE a 35mm automatickým kanónem Wotan 35. Kanón má kadenci 200 ran za minutu. Možná je ale i instalace kanónu ráže 30 mm. Věž LANCE má také prostor pro umístění dvou PTŘS.

 

Foto: Lynx; větší foto / Autor

 

Na levé straně výstavy, ne už na tak čestném místě, bylo vystaveno BVP Puma (firmy PSM) německé armády. V základní konfiguraci “A” má Puma podle prospektu firmy hmotnost 43 t. Hlavní výzbroj tvoří automatický kanón MK-30/ABM ráže 30 mm a věž lze osadit dvojicí PŤŘS Spike LR s dostřelem až 4000 m. Věž lze také osadit nezávislým (na otočení věže) vrhačem 40 mm granátů - s letálním i neletálním účinkem.

 

Pro našince nejzajímavější byl stánek designérské společnosti Zetor Engineering - ta představila koncepty pásové obrněné platformy Wolfdog a obrněné kolové platformy 8×8 (zatím bez jména). 

 

Informací o pásové platformě Wolfdog je ale velmi poskrovnu, na výstavě byly k vidění pouze malé modely - jeden dokonce osazený bojovou věží s tankovým kanónem ráže 120 mm. Podle propagačních materiálů bude bojová hmotnost vozidla Wolfdog ve verzi bojové vozidlo pěchoty (s věží a 30 mm kanónem) 38 t - podvozek přitom snese zatížení max 49 t.

 

Foto: Puma; větší foto / Autor

 

Na výstavě byl k vidění pouze model 1:1 výseku výsadkového prostoru vozidla Wolfdog. Podle zástupců firmy má být hlavní doménou vozidla právě velký výsadkový prostor, který poskytne dostatek pohodlí i pro vojáky vysoké 190 cm s plnou výstroji a výzbroji. Počítá se tříčlennou posádkou a osmičlenným výsadkem.

 

Působivá je proklamovaná balistická ochrana - Wolfdog je navrhován s balistickou ochranou Level 5 (STANAG 4569) s možností zvýšení ochrany předního sektoru až proti munici ráže 40 mm nebo 57 mm. Pravě kanóny ráže 57 mm plánuje pro své BVP zavádět ruská armáda.

 

Pancíř vozidla by měl také, opět dle prospektu firmy, ochránit posádku vozidla (tedy nikoliv samotné vozidlo) před výbuchem až deseti dělostřeleckých granátů ráže 155 m ze vzdálenosti 1 m. Posádka má být také v bezpečí před výbuchem miny nebo IED o ekvivalentu 10 kg TNT kdekoliv pod podvozkem nebo pásem.

 

Pohon vozidla zajistí dieselový motor (samozřejmě zahraničního původu) o výkonu 800 kW. Dodejme, že motor o stejném výkonu pohání německá vozidla Lynx a Puma. Platformu Wolfdog půjde osadit nejrůznějšími zbraňovými systémy, včetně tankových kanónů ráže 120 mm.

 

Foto: Wolfdog s kanónem ráže 120 mm; větší foto / Zetor Engeeniring

 

Zdůrazněme, že Zetor Engeeniring je designérská a konstrukční kancelář. Samotná koncepce i konstrukce má být originální a zástupci firmy odmítli, že Wolfdog je pouze kopií zahraničního vozidla. Je však jasné, že není logické od nuly vyvíjet některé klíčové komponenty - jako motor nebo převodovka.

 

Zetor Engineering na vývoji vozidla pracuje s několika zahraničními výrobci, avšak prozradila pouze jediného z nich, německou firmu HORSTMAN, která je výrobcem hydropneumatického odpružení kol pro pásová vozidla.

 

Záměrem firmy je v příštím roce postavit technologický demonstrátor pásové platformy Wolfdog a začít s testováním. Na základě testů nepochybně dojde ke značným úpravám konstrukce, možná i samotné koncepce. Vozidlo má být připraveno, pokud půjde vše dobře, pro sériovou výrobu v roce 2020.

 

Zetor Engineering jako konstrukční kancelář nabízí “pouze” technickou dokumentaci. Samotnou sériovou výrobu a prodej musí zajistit jiný výrobce (ne nutně z České republiky), který disponuje potřebným výrobním, servisním a obchodním zázemím.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
CerVus Datum: 01.08.2017 Čas: 19:16

PavolR: Oni je dělali společně takže tohle je v podstatě Ibiza od Fabie. Nemají tak agresivní návrh pancéřování, dělo je totožné a nejspíše optika bude jiná.
Každopádně tím BAE získává nějaké body v tendru.

avatar
Tecka Datum: 01.08.2017 Čas: 19:07

PavolR

Dokładnie :))

avatar
PavolR Datum: 01.08.2017 Čas: 18:58

CerVus:
To maskovanie vyzerá mať hrúbku rádovo v milimetroch, čiže pochybujem, že by sa to prejavilo nejako negatívne. Pekne agresívne vyzerajúce vozidlo. Dosť takto pripomína poľský koncept PL-01 (obe vychádzajú z rovnakého podvozku). Nemá dokonca totožný kanón? Ústie hlavne je dosť podobné.

avatar
CerVus Datum: 01.08.2017 Čas: 17:59

Koukám, že BAE vylepšilo a přezbrojilo cv90120t: http://fighting-vehicles.com/cv90120-t-ghost/
Trochu mě zarazilo, že za dělo zvolili kratší hlaveň než tam byla původně. Celkem těžko se hledají informace o LLR L47, ale jako novější asi bude mít lepší vlastnosti než CTG.
Každopádně je zajímavé to termální maskování. Nezhorší to parametry pancéřování?

avatar
Talvi Datum: 29.06.2017 Čas: 18:09

Na FB 7. mech. brigády hromada fotek z prvního seznámení s testovanými vozidly. https://www.facebook.com/pg/7mechanizovanabrigadadukelska/photos/?tab=album&album_id=1355511767901623

avatar
petres Datum: 25.06.2017 Čas: 10:56

Tak snad to využije i redakce AN a bude z toho nějaký report s vyšší vypovídací hodnotou než je běžná zpráva v denním zpravodajství.

avatar
Talvi Datum: 25.06.2017 Čas: 09:45

Nebude někdo ze zdejších přispívajících, případně redakce na místě? Mohl by to být zajímavý report.

http://www.mocr.army.cz/scripts/modules/diary/action.php?id=5157

avatar
Rase Datum: 18.06.2017 Čas: 13:50

Lukas:
však né, špatně jsem to napsal, mělo to být spíš montážní linka, než výrobní. Co půjde, by se ale mohlo vyrábět v ČR. Pokud bysme vybrali Pumu, tak by se vozidla pro AČR montovala v ČR (tak jako Pandury). Pokud jde o věž, tak máš pravdu. Oni i Litevci radši osadili Boxery věží Samson II. Zde si ale myslím, že by bylo vhodné mít na BVP pořádnou věž - ideálně Lance, jelikož u pořádnější věží (Konsberg), stejně nic moc neušetříme. přeci jen Samson II je spíš na úrovni věže Turra 30, ale osadit je v případě potřeby kanónem větší ráže je problém. Pokud jde o APS, tak bylo fajn zužitkovat Aktivní Ochranu II, která je už vyvinutá. Možná i nějaký ten modulární keramický a reaktivní pancíř... a to i pokud by měly ty Německé lepší vlastnosti.

avatar
Lukas Datum: 18.06.2017 Čas: 10:07

Nie sądzę by Niemcy chcieli przenieś produkcje Pumy
- za mała umowa, za mały "portfel zamówień" ma PMS (Do nie CV90 czy ASCOD których wyprodukowano ponad 1000 sztuk.)

Co innego wieża - kto wie może poszliby na układ gdzie daliby pełny transfer technologi produkcji któreś wieży. (Czeska puma nie musi mieć tej samej wieży co niemiecka)

Są też inne technologie - na przykład APS.

Generalnie może warto pomyśleć o ofertach nie tylko w kontekście ewentualnej produkcji....

avatar
Rase Datum: 18.06.2017 Čas: 09:32

Ještě mě napadá, že dalším aspektem, který hodně zvedá Pumu, je potenciál vyjednat podíl na vývoji a případné dodávky některých součástek i pro vozidla Bundeswehru. Dle mého je tohle zajímavá možnost (navíc velmi reálná) a klidně bych místo toho vykašlal na oblíbené ofsety, do kterých se stejně započítává kde co a výsledek je pochybný (viz Švédi, kteří od nás žádné zbraně nekoupili - jako revanš za Gripeny). Pokud zástupci PSM sami zmiňují, že by v ČR vznikla výrobní linka na Pumu, tak proč toho nevyužít k transferu části nejmodernějších technologií do ČR. Tady mají rozhodně co nabídnout. Když si vezmeme Lynx, ASCOD a částečně i CV90, tak ty nabízejí jen konvenční technologie, byť pěkně zabalené. Pásáků ve verzi BVP sice budeme brát jen cca polovinu, tak stejně by se mělo jednat o klíčovou verzi a speciály budou jen doplněk. Proč tedy nezvolit Pumu, která má nejlepší statistiky jako BVP
Pokud jde o cenu Pumy, tak můžou jít Němci víc na dřeň, oproti jiným výrobcům - Němcům by se dost hodilo, mít zákazníka pro Pumu, už kvůli reklamě. Ani bych se tedy nedivil, kdyby byla všechna vozidla nabízena za přibližně stejnou cenu (ve stejné konfiguraci). Za sebe bych tedy byl pro Pumu, ale chce to pořádně promyslet a ze zakázky toho vytěžit co nejvíc pro ČR.

avatar
Mattauch Datum: 12.06.2017 Čas: 19:12

Rase:
při současné organizační struktuře je to 12 minometů ráže 120 mm na každý mechanizovaný prapor (3 čety po čtyřech zbraních).
U tankového praporu minomety nejsou.
Výsadkový prapor má minomety ráže 60mm přímo na rotách a minomety ráže 81 (82) mm na rotě podpory.
lehlé motorizované prapory mají, pokud vím, jen minomety ráže 81 (82)mm na rotách podpory a to jen jednu nebo dvě čety - nevím přesně (tedy 4 - 8 zbraní).
Nějaké minomety snad jsou u 601. skss...
No a to je v aktivní službě vše.

samohybné minomety mohou dávat smysl u mechanizovaných a lehkých motorizovaných praporů, nicméně lmpr mají v současné době poměrně slabou minomtnou jednotku a patrně na tuto schopnost tedy není kladen velký zřetel - pro mě překvapivě.

máme tu tedy potřebu 24 vozidel na pásoém podvozku a 24 - 48 (dle toho zda i pro lmpr a v jakém počtu) na kolovém podvozku. Pokud by armáda chtěla samohybné minomety ráže 120 mm i pro lmpr tak by mi dávala smysl spíše lehčí společná kolová platforma než je pandur (?titus?).

Vzhledem k počtu vozidel si nejsem jist jestli jsou vůbec uhájitelné dvě platformy a zda by nedávalo smysl zavedení jednotného typu samohybnémo minometu v rámci celé ačr. V tom případě by se jistě jednalo o kolový podvozek, byť to s sebou nese pro prapory 7. mb některá omezení.

avatar
Kozlus Datum: 12.06.2017 Čas: 19:09

300! :)

Rase, vzhledem k minimalnimu delostrelectvu ACR, by to chtelo minomet do kazde motorizovane jednotky, klidne i nejake ty lehke, co tady nekde okolo byly na te 4x4 platforme. Takze klidne i tech 300 :)

avatar
dusan Datum: 12.06.2017 Čas: 15:46

Flader

Beriem ... ale "tradícia" takýchto nákupov u nás je bohatá .... o "výbere" sa bežne dozvieme po vybratí ... resp. dodaní tovaru .. ako L-410 ...

avatar
Marcus Datum: 12.06.2017 Čas: 08:59

Rase
Tak těch minometů by armáda potřebovala docela dost (Ty Tatry s naloženým PRAMem jsou přeci jen dočasné řešení, ne? Pak ať je dají třeba záložákům). Amos není zase tak výkonný jak se zdá.

Jak zde psali Migi a MALI: "nejdůležitější vlastností minometů na současném bojišti plném dronů a dalších counter-barrage prostředků je umět co nejrychleji vyjet z krytu do postavení, provést palebný úkol a zase co nejrychleji zmizet, všechno ostatní už je jen drobné zlepšení" a zbytečná váha tzn i zbytečné peníze. Základem je systém řízení palby! Věřím tomu že ručně nabíjený minomet na otevřené korbě, je schopen dosáhnout stejné kadence, ne-li větší než mechanicky nabíjený Podívej se na videa Strykerů). U NEMA a AMOS je nevýhoda nabíjení, kdy nabíjecí mechanismus funguje jen pokud je hlaveň natočena do podélné osy vozidla, což znamená že po každém výstřelu se věž a hlaveň musí natočit do nabíjecí polohy a pak znova zamířit - pěkná ztráta času.
U polského RAKU to odpadá, nabíjení je ve věži, ale o to je ta věž větší, těžší a dražší.
Prostě na korbě postavený minomet s kvalitním řízením palby (např. Cardom ze Strykerů) je řešení za poměrně málo peňěz, co umí udělat hodně muziky.

avatar
Rase Datum: 12.06.2017 Čas: 08:15

Kolik samohybných minometů by tak AČR potřebovala? Ideálně i kolik by jich potřebovala na nových BVP, přeci jen, pokud jde jen o pár kusů, tak ať to klidně jsou Amosy - tedy co nejlepší výkon za velkou cenu. Pokud by bylo potřeba několik desítek, tak asi stejně rozhodne cena a šel bych do skříňového řešení.

arr