Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Indická letadlová loď INS Vikramaditya

Datum přidání 12.01.2013    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 6 komentářů    autor autor: Michal Polák

Indie měla obdržet od Rusů letadlovou loď pojmenovanou jako INS Vikramaditya po mnoha odkladech koncem roku 2012. Nakonec se ani tento termín nestihl a nyní se předpokládá, že dodávka původně sovětské letadlové lodě bude realizována po testech až koncem tohoto roku.

INS Vikramaditya

Foto: INS Vikramaditya po přestavbě / Wikipedia, Олег Филонок (oleg-filonok)


Neslavná historie raketového křižníku

V roce 1987 zařadilo sovětské námořnictvo do služby poslední loď třídy Kijev pojmenovanou Baku. Jako tomu bylo u sovětského námořnictva zvykem, nešlo o klasickou letadlovou loď ale hybrid letadlově lodě a raketového křižníku.

 

K dispozici byla jediná přistávací a zároveň vzletová plocha určená letounům i vrtulníkům. Přední část lodi byla určená pro umístění raketových systémů. Kromě vypouštěcích zařízení pro torpéda byl Baku vybaven protiletadlovým systémem 9K330 Tor a protilodními střelami P-500 Bazalt.

 

O čtyři roky později došlo k přejmenování lodi na Admiral Gorškov. Rozpad Sovětského svazu ale zapříčinil, že na tak velká plavidla nebyly finanční prostředky a bylo rozhodnuto vyřadit loď z výzbroje. V té době patřila loď mezi nejmodernější v ruském námořnictvu, ale její hlavní role byla především útočná a v novém světě pro ni už nebylo místo.

 

Už od devadesátých let jednali Rusové o jejím prodeji do Indie, která stála o to rozšířit svou flotilu o letadlovou loď. Finální dohoda byla nakonec uzavřena až v roce 2004.

Baku

„Letadlový křižník“ Baku v roce 1988 / Wikipedia, U. S. Navy


Přestavba na letadlovou loď

Součástí odkupu Baku (resp. Admirala Gorškova) byla zároveň přestavba na čistokrevnou letadlovou loď. Na místo všech raketových a útočných systémů v přední části lodi byl vybudován skokanský můstek podobný tomu na ruské letadlové lodi Admirála Kuzněcova. Odtud mají letouny startovat, zatímco k přistávání je určena rozšířená paluba podél velitelského můstku.

 

Hlavní údernou silou opět přejmenované lodi INS Vikramaditya se má stát šestnáct palubních letounů MiG-29K ruské konstrukce. Mimochodem stejný typ plánují Rusové umístit také na svou jedinou letadlovou loď. Vedle nich se má na palubu vejít také desítka vrtulníků. Mezi nimi má být protiponorkový Ka-28, vrtulník rychlé výstrahy Ka-31 a v budoucnu možná i indický víceúčelový HAL Dhruv, jež by mohl sloužit přepravním účelům.

 


Video: Na INS Vikramaditya přistává MiG-29K / YouTube


Zpoždění ohrožující indicko-ruskou spolupráci

Indové byli s původní ruskou nabídkou spokojeni. Loď měli dostat doslova „za hubičku“ a zaplatit si „jen“ přestavbu a nutnou modernizaci. Přestavba se ovšem dostala do problémů a ukázala se, že bude dražší a náročnější než se čekalo. Stejně tak bylo zapotřebí vyměnit veškerou elektroinstalaci a většinu lodních systémů. Ve výsledku mělo dojít až ke čtyřnásobnému předražení!

 

V souvislosti s tím docházelo k neustálým posunům termínu dodání. Teprve v minulém roce mohli Rusové loď vyslat na moře ke zkouškám. Zdálo se, že k dodání dojde v nejbližší době, ale objevily se blíže nespecifikované problémy. Ruské loděnice Sevmash se brání. Podle nich způsobily průtahy neustálé indické požadavky na úpravy, které nebyly v původní smlouvě.

 

Z nejvyšších indických míst mělo být údajně doporučeno, aby armáda vyzkoušela po zkušenostech s Rusi, kteří jsou největším dodavatelem vojenského materiálu do Indie, také jiné země. Zejména se má jednat o Izrael, Velkou Británii, Franci a Spojené státy americké.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
David Khol Datum: 16.01.2013 Čas: 13:38

Myslím, že právě v souvislosti s tím je třeba vnímat ruský nákup francouzských výsadkových lodí Mistral. Díky tomu získají moderní technologie a tak se v budoucnu budou moci vyvyrovat obdobných problémů. A to jistě zůročí při stavbě budoucích letadlových lodí

avatar
Ultramarinus Datum: 14.01.2013 Čas: 22:27

Soyuzy byly celkem funkční... Ale s jejich "pronájmem" měli mnohem víc zkušeností, než s letadlovkama.

avatar
liberal shark Datum: 14.01.2013 Čas: 20:23

Jojo, takhle dopadne každý, kdo si od Rusů objedná jakékoli složitější technické dílo. Jen nekonečné průtahy, vícenáklady a vzájemné obviňování.

avatar
Ultramarinus Datum: 14.01.2013 Čas: 19:29

Když jim na záda dýchá Pakistán z jedné a Čína z druhé strany, věřím, že jí Indové udrží ve funkčním a provozuschopném stavu za jakoukoliv cenu.

Taky bych ale řekl, že kdyby to tehdá věděli, že by se dneska přidali k britům a francouzům při stavbě "jejich" budoucí malé letadlovky.

avatar
David Datum: 14.01.2013 Čas: 14:31

Tak když uvážím, že ten termín byl odložen už několikrát a že jde o loď vlastně již 26 let starou, tak mi to přijde absurdní. Kladu si otázku, jak dlouho vůbec může ještě sloužit, americké letadlové lodě slouží 50 let, ale tady mám i přes tu modernizaci pochyby

avatar
David Datum: 14.01.2013 Čas: 14:30

Tak když uvážím, že ten termín byl odložen už několikrát a že jde o loď vlastně již 26 let starou, tak mi to přijde absurdní. Kladu si otázku, jak dlouho vůbec může ještě sloužit, americké letadlové lodě slouží 50 let, ale tady mám i přes tu modernizaci pochyby

arr