TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Indické noviny: Su-30MKI deklasoval Eurofighter Typhoon

Datum přidání 20.08.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 57 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Před několik dny skončilo indicko-britské letecké cvičení Indradhanush-4. Během cvičení se na obloze ve cvičných soubojích střetly indické stíhačky Su-30MKI a britské Eurofighter Typhoon. Podle kapitána Ashu Srivastava, velitele indického kontingentu, Su-30MKI v blízkém manévrovém boji zcela deklasovaly stíhačky Eurofighter Typhoon. 

Foto: Indičtí a britští piloti stíhaček Su-30MKI a Eurofighter Typhoon; větší foto / Royal Air Force

Foto: Indičtí a britští piloti stíhaček Su-30MKI a Eurofighter Typhoon; větší foto / Royal Air Force

 

Letecký boj na vizuální dosah

Velitel indického kontingentu kapitán Ashu Srivastav v interview pro indickou televizi NDTV India uvedl, že indické stíhačky Su-30MKI zvítězily ve všech případech při leteckém boji na vizuální dosah WVR (Within Visual Range.) Jde o techniku leteckého souboje, kdy piloti vidí protivníka a snaží se ho vymanévrovat – získat lepší pozici pro střelbu.


Celkově mělo jít o 12 leteckých soubojů a ve všech případech zvítězily Su-30MKI. Šlo o letecké souboje při vzájemné vzdálenosti letadel do 3,5 km za použití naváděných střel vzduch-vzduch krátkého dosahu. Jeden Su-30MKI měl dokonce vymanévrovat dvě britské stíhačky Eurofighter Typhoon. Srivastav ohodnotil výkon svých pilotů jako „výjimečný".


Šlo o souboje „na dotyk" pří nízkých rychlostech a energiích letounů, kde Su-30MKI mohl plně využít vektorování tahu motoru a naopak Eurofighter Typhoon nemohl využít lepší poměr tahu motorů k jednotce hmotnosti a vynikající schopnost provádět bojové otáčky ve vysokých rychlostech.


V následujícím porovnání samozřejmě vynecháme další klíčové parametry, které jsou zásadní pro bojové schopnosti vojenského letectva – výcvik pilotů a pozemního personálu, nasaditelnost letadel (údržba, náhradní díly) nebo dokonce zapojení dalších specializovaných letadel (letadla elektronického boje, AWACS, atd.).


Ukázal se tedy Su-30MKI jako lepší letoun? Britský deník The Independent oslovil člena Královského letectva RAF (Royal Air Force) s žádosti o komentář. „Musí zde být nějaké zamlžení vzpomínek při cestě zpět do Indie, protože titulky v indických novinách nemají v jakékoliv podobě nebo formě žádný vztah k výsledkům taktických scénářů dokončených při cvičení," uvedl nejmenovaný zdroj pro The Independent. Prohlášení Srivastava mělo směřovat údajně „čistě domácímu publiku."

 

Video: Indické Su-30MKI ve Velké Británii. / YouTube

 

Letecký boj mimo vizuální dosah 

Letadla Indie a Velké Británie rovněž cvičila letecké souboje mimo vizuální dosah BVR (Beyond Visual Range). Podle dohody letadla po sobě střílela střely vzduch-vzduch středního doletu na vzdálenost 40 km (útočící letadla) a 35 km (bránící se letadla).


Při technice BVR papírově Eurofighter Typhoon nad Su-30 MKI vítězí. Hlavní výhodou Eurofighter Typhoon je malý čelní radarový průřez RCS (Radar Cross Section). Podle stránky GlobalSecurity.org je RCS Typhoonu 0,5 m2, zatímco u Su-30MKI 4 m2 – lapidárně řečeno, protivník pomocí radaru Su-30MKI dříve „uvidí".


Výhodou Eurofighter Typhoon je také pokročilejší radar, který jde hůře odhalit, sledovat nebo rušit. Větší čelní průřez dovoluje nést Su-30MKI výkonější radar, ale vysoký výkon dovoluje radar Su-30MKI vystopovat na velkou vzdálenost.


Do třetice výhodou Eurofighter Typhoon nad Su-30MKI je přítomnost útočného a identifikačního systému AIS (Attack and Identification System) – podobné zařízení Su-30MKI chybí. AIS využívá „fúzi dat", když inteligentně zobrazuje pilotovi informace z radaru, infračerveného čidla, systému elektronického boje nebo dalších senzorů (další Typhoony, AWACS, atd.). AIM také automaticky kontroluje vyřazovací výkon radaru s ohledem na možné hrozby.


Naproti tomu Su-30MKI má výhodu v druhém operátorovi zbraňových systémů/piloti, který dokáže monitorovat vzdušnou situaci a může nezávisle na předním pilotovi ovládat (vypínat, zapínat, nastavovat) palubní senzory a zbraňové systémy.


Jak tedy dopadl boj v BVR mezi Su-30MKI a Eurofighter Typhoon? Srivastav v interview nepřiznal příliš úspěchů, pouze dodal, že „to nebylo neočekávané pro indické letectvo ztratit jedno nebo dvě proudová letadla."

 

Video: Krátká reportáž o cvičení Indradhanush-4. / YouTube

 

Dostanou se letadla do blízkého souboje?

Pokud se Su-30MKI dostane na „dotyk" k Eurofighter Typoohn, díky vektorování motorů jasně dominuje. Celý problém se tak stačí k „legendární" otázce, zda se v moderním souboji vůbec letadla dostanou do souboje typu WVR při nízkých energiích.


Podle britských expertů, na které se odvolávají indické noviny The Indian Express, se moderní letadla zapletou do blízkého leteckého souboje jen výjimečně. Ostatně na to sazí také nejmodernější F-35 Lightning II, který v obratnosti nijak nevyniká (nebo dokonce zaostává) za F-16 Fighting Falcon.


Bývalý indický letecký maršál a bývalý, Harishe Masanda, však nesouhlasí. „Vše, co závisí na elektronice, ať už u WVR nebo BVR, bude mít protiopatření nebo proti-protiopatření. Pokud se střetnou dva vyrovnání bojovníci, jeden se musí dostat do boje z blízka, pokud chce získat převahu," míní Masand.


Vyvodit závěr z podobných cvičení je velmi obtížné. Cílem je především studovat techniku oponenta a dozvědět se více o jeho taktice a strategii. Při podobných cvičení tak záměrně letadla (kvůli utajení) nepoužívají plně své bojové schopnosti – například radarové frekvence používané v bojových podmínkách.


The Indian Express navíc připomíná - pokud by Su-30MKI byl tak výjimečný letoun, proč se do finále programu MMRCA (Medium Multi-Role Combat Aircraft ) dostaly právě stíhačky Eurofighter Typhoon a Rafale? „Proč nevybrali Su-30MKI, když mohli ušetřit peníze a nepříjemnosti?" uzavírá svůj článek The Indian Express.

 

Zdroj: The Independent, The Indian Express

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Luky Datum: 27.08.2015 Čas: 15:53

krásný záběry SU-30, ale tentokrát v jiných barvách:
https://www.youtube.com/watch?t=31&v=Xy6FS-YX0Ws

avatar
jobr23 Datum: 26.08.2015 Čas: 16:38

Pro razie187 - To rčení je správně takto: - kdyby byly v p+deli ryby, nemuseli by být rybníky. Jinak dobrý začátek.

avatar
raziel87 Datum: 25.08.2015 Čas: 14:41

Rošťák: Dobrý den kolego,

Ano, máte pravdu - bez doložení relevantních informací, může moje postěžování si vyjít do ztracena. Armadninoviny.cz sleduji od úplného začátku. Teprve včera jsem si však založil účet, abych mohl přispět do diskuze.

Možná se zdá býti nešťastné první post začít právě takto - ale už mi to nedalo. Opravdu zde dlouhodobě pozoruji, že někteří pisálkové to tu berou stylem "vim ho+no, ale aby řeč nestála, tak jsem taky něco vyzvracím" - říkam si, zda je to nutné.

Chodí sem uživatelé, kteří píši k věci, chodí sem uživatelé, kteří mají určité znalosti - proti těmto pánům si nedovolím nic říct. Zároveň jsem ale na konkurenčních webech pozoroval, že uživatelé, kteří dlouhodobě vařili né z vody, ale přímo z hnoje - dostali BAN. Proč plevelit diskuzi o armádní technice politickými narážkami a vědomostmi bez pardonu allá dětský časopis ABC?

Pod tímto článkem je komentářů již dost - většina z nich k věci, některé však jak "červený hadr pro býka". Nemám k tomuto konkrétnímu tématu co víc říct - o jednotlivých letadlech je dokumentace (i v české podobě) poměrně dost a předpokládám, že jsou s ní diskutující obeznámeni (jako já).

Nikdo tu neznal přesné vstupní parametry obou letadel, nikdo ani nemá přístup k časovému harmonogramu a podmínkám cvičení - proto se nechci zapojovat do diskuze " kdyby nebyly v p+deli ryby, nebyly v p+deli rybníky".

Doufám však, že při vhodné příležitosti také budu moci přispět něčím do mlýna. Jinak zůstanu v roli čtenáře.

Webu armadninoviny.cz a jeho adminům přeji klidný den a mnoho sil v jejich budoucí práci - něčí práce si můžete vážit, i když poukážete na drobný nedostatek.

avatar
Rošťák Datum: 24.08.2015 Čas: 17:20

raziel87: Díky za hodnocení diskuze... Ale třeba by bylo fajn pomoct se zkvalitněním diskuze :) Myslím že hodně lidí zde se rádo dozví fundované názory a něco se naučí ...

avatar
raziel87 Datum: 24.08.2015 Čas: 14:32

Může se jednat o náhodu, přecijen vzhledem k tomu, že cvičení Indradhanush-4 proběhlo cca 3 týdny zpět, tak není tak divné, že je o něm zmínka i na jiných portálech.

Navíc sekce TECHNET je poměrně dost obsáhlá, navštěvovaná a řada redaktorů nejednou překvapí veřejnost svým dobře zpracovaným článkem. Tady na armádních novinách je situace trochu jiná. Články a aktuality pana Grohmanna jsou již několik let velmi dobré a často určité aktuality čtu poprvé právě tady. Úroveň přispěvovatelů v diskuzi je však absolutně žalostná a občas některé diskuze pročítám vyloženě se smíchem - ano i nickname RiMr 71 má máslo na hlavě, ač se hádám tváří jako místní guru. Znáte to staré přísloví mlčeti zlato? :)

Někdy mi přijde, že tu lidi "klábosí" na úrovni dětského časopisu ABC. Asi jsem zmlsanej cizojazyčnejma armádníma fórama a trochu i českou PALBA.CZ, kde je úroveň a zmíněné inforamce v příspěvcích na trošku jiné úrovni. To ale není problém šefredaktora armadninoviny.cz

avatar
RiMr71 Datum: 24.08.2015 Čas: 12:08

Na Idnesu se objevil článek na stejné téma - přijde mi, že je inspirovaný tímto článkem, ale navíc přináší ta "ale". Jako by někdo přečetl zdejší článek, následnou doskuzi, ověřil některé záležitosti zde nastíněné a pak z toho udělal vlastní článek. http://zpravy.idnes.cz/cviceni-indove-raf-suchoje-typhoony-d7n-/zahranicni.aspx?c=A150820_162259_zahranicni_jw Pokud tedy autor z IDnesu nespolupracuje s AN a tam uvedený článek není "verze 2.0" toho zde..?Všimli jsme si. Nespolupracuje, ale inspirace AN článkem je zjevná. Admin 

avatar
Anton Datum: 22.08.2015 Čas: 11:13

Tiež neberiem tieto cvičenia príliš vážne. Superiace strany určite nepoužili najnovšie technológie aby to zavesili na nos konkurencii. Idia je už v zoskupení BRICS a Šanghajského spolku.
Už dlho si všímam lepšie manevrovacie schopnosti Ruských lietadiel. Len to ale v leteckých súbojoch nerozhoduje.
Rozodujúce sú schopnosti prvví zachytiť identifikovať a zničiť.
Aby tiež nedošlo k spriatelenej paľbe.
Sú aj rôzne stealth techniky, ktoré znížuju schopnosť včas ich zachytiť, zamerať.
Potom treba brať do úvahy radary. Aj tie má asi Západ oveľa lepšie.
Mať dobrý prehľad o digitálnom bojisku a schopnosť koordinácie. U západu prenikaju napríklad správy o vývoji systémov, že aj keď je jedno s lietadiel rušené, môže druhe aj pomocou rušeného lietadla naviesť ničiace prostriedky na protívnika. Západ má aj podľa môjho názoru pokročilejšie systémy navádzania svojích rakiet na cieľ a výpočetnu techniku.
K týmto systémov treba celkovo prispôsobiť vývoj a aerodymaniku lietadiel. Aerodynamika a manevrovacie možnosti su potom obetované sčasti, pomerne k učinnosti stealth technikám, radarovým technikám, technikám elektronického a protielektronického boja, navádzacim systémom a podobne.
V priamych súbojoch nedopadli v poslednýc desaťročiach ruské obratnejšie stroje dobre, či už to bolo nad Irakom, Srbskom a podobne.
Rusi ale nedodávali určite svoje najlepšie technologie, alebo aj dodávali s backdoormi.
Finsko odmietlo spoluprácu armád s Ruskom poukazaním na backdoory. Asadovi zbombardoval Izrael jadrový výskum aj pomocou vírusov, ktorý zakúpili od Ruska. Dočasne ochromili Sýrsku protivzdušnú obranu. Ako prekonali Turecku protivzdušnu obranu sa neuvádzalo. Ťažko predpokladať, že Turecko by dalo dobrovoľne súhlas na prelet Izraelských bombarderov cez svoj vzdušný koridor. Niečo ukázali už aj Ukrajinské problémy, že majú v zálohe určite oveľa novšie technológie. S Činou sa Rusko zlepšilo aj v systémoch elektronického boja.

avatar
logik Datum: 22.08.2015 Čas: 10:41

flanker: Ok, to souhlasím, VLO míchá kartami, ale to není problém BVR raket jako takových, ale zjistitelnosti letadel. Pokud letadlo nějak zjistím (opticky ze satelitu, L-band pozemní radary, letadlo se demaskuje), tak už není problém do cílového prostoru poslat raketu, která se pak bude chovat podobně jako ta WVR.

A elektronické hračky - zatím příliš při ničení střel spolehlivé nejsou a střely se také zlepšují. A právě to, že pokud půjde střela těmito hračkami zničit, tak pouze na blízkou vzdálenost, tak také hraje do karet tvrzení, BVR střela nebude principiálně horší než ta WVR.

---

Navíc stejně čekám, že v horizontu desítek let převezmou roli stíhačů drony (řízené z "povzdálí" nějakým VLO "letadlovým letadlem") a tak jde IMHO spíše o řešení bližší budoucnosti než té vzdálenější.

avatar
flanker.jirka Datum: 22.08.2015 Čas: 10:16

to logik: dálku BVR nelze do nekonečna prodlužovat, všechny nové stroje nebo upgradované stroje mají sníženou RCS nebo jsou přímo v kategorii Stealth. Současné AESA radary se Stealth mašinami vypořádají jen cca do 120 km. Větší dosah raket je pak vhodný jen proti velkým bombardérům nebo jiným velkým letounům.
K tomu připočtěte, že s rostoucí vzdáleností od radaru klesá rozlišovací schopnost radaru, na tu vzdálenost pak nemusíte ani vědět po čem vlastně střílíte a zda to za to stojí - poslat po "něčem" 2M dolarů.
Když se podíváte na EW vybavení současných stíhaček, tak jeho objem neustále narůstá a je směřován, mimo jiné, i na boj proti radiolokačně naváděným střelám. Když výrobci znají metody navedení a metody se kterými si střely udržují kontakt s cílem, tak staví EW vybavení pro efektivní rušení, nebo odvedení střely od letounu. Proto jsou nově zařazovány vlečné rušiče, inteligentn klamné cíle (nejen dipolové pásky) a palubní radary stíhaček zkouší funkci EMP zbraně na zarušení činnosti elektroniky střely - pro tuto činnost, mimochodem, potřebují znát polohu této střely, tu znají díky detekční schopnosti na cíle s minimální RCS, takové detekční schopnosti postačí do vzádlenosti do 15 km od letounu a bude jedno jestli ta střela letí z 60 km nebo 150 km vzdálenosti.
Důvod proč se domnívám, že BVR není vždy postačující je právě rozvoj těchto EW hraček tím může hodně zamíchat. Jsou lepší opatření u výrobců SAM a AA střel nebo jsou lepší protiopatření na palubách letadel?

avatar
RiMr71 Datum: 21.08.2015 Čas: 18:04

...myslím, že článek co sem z dovolení mnalinkuju dává poměrně jasnou představu o tom, jak se dneska "točí dogfighty" a nakolik je schopnost kober a padajících listů důležitější než elektronická výbava letounů a moderní zázemí...
http://www.valka.cz/clanek_10267.html

avatar
fotr Datum: 21.08.2015 Čas: 14:15

Pokud je cvičení ušito na míru jednomu z letounů, nelze se výsledku divit. V ostrém boji by zřejmě vše vypadalo jinak. Manévrové souboje už nejsou dnes předpokládané a vlastně se s ním u těchto typů ani nepočítá . Rozhodně nelze z článku vyvozovat nějakou jasnou převahu Sučka na protivníkem. pěkný den všem

avatar
Sgt Murphy Datum: 21.08.2015 Čas: 14:05

Nebol do programu MMRCA zaradený Eurofighter Typhoon s CFT (Conformal fuel fank) o ktorých uvažujú Briti a s 3d vektorovaním ťahu? Pokiaľ by tieto EF boli osadené aj AMK ako píše apache.. Bol by z EF prvotriedny zabijak.

avatar
belkin Datum: 21.08.2015 Čas: 13:14

Základní taktika leteckého souboje vznikla již za první světové války.
Podstata je zjistit protivníka jako první,získat energetickou převahu a maximálně razantně zaútočit.Motat se v nízkých rychlostech je sebevražda.
(Boelcke,Mölders,Pokryškyn,Robin atd...) Toto stále platí i v současnosti.
Pilot, který provádí utažené manévry v nízkých rychlostech udělal chybu.

avatar
apache Datum: 21.08.2015 Čas: 10:48

Překvapivě se zde ještě nikdo nezmínil o AMK (Aerodynamic Modification Kit) pro Typhoony. Tento soubor nenápadných aerodynamických "přídavných" plošek zrovna prodělal zkoušky v Německu s velice dobrými výsledky.

avatar
David Datum: 21.08.2015 Čas: 10:17

Opakovaně zde padla zmínka o programu MMRCA. Samozřejmě, jedním z jeho hlavních důvodů byl o získání nových technologií, především pro vývoj nového stíhacího letounu 5 té generace AMCA. Bez těchto technologií se ten vývoj jistě prodlouží.
Je faktem, že ten program byl zrušen. Ale nové stíhačky Indie potřebuje - už třeba proto, že své letectvo výrazně posiluje Pákistán. Trochu pochybuji, že oněch 36 Rafale bude stačit pokrýt všechny potřeby nových letadel. Je docela dost dobře možné, že se objeví nějaké výběrové řízení na nový letoun - a jeho hypotetickým účastníkem by patrně mohl být i Typhoon(který se účastnil i programu MMRCA). Takže za všemi těmi bombastickými články, jak Su-30 snadno likviduje Typhoony, bych viděl i docela obyčejný konkurenční boj

arr