TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Indie kupuje americké houfnice M777A2

Datum přidání 01.12.2016    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 56 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Indická armáda získá od americké pobočky BAE Systems 145 tažných houfnic M777A2 LW155 a další příslušné vybavení. Cena kontraktu dosahuje 737 milionů dolarů (18,8 miliardy Kč).

Foto: M777A2 americké armády v Afghánistánu (2009); větší foto / Public Domain 

 

Indie o americké houfnice M777 projevila zájem již v roce 2014, ale teprve tuto středu byl kontrakt oficiálně stvrzen podpisem. Indie si přeje dostat houfnice co nejrychleji, ale zatím není znám oficiální začátek dodávek.

 

Indická armáda získá prvních 25 houfnic M777A2 přímo ze Spojených států, dalších 120 bude smontováno v Indii. Všech 145 houfnic M777A2 indická armáda plánuje získat tří let.


“Těší nás poskytnout indické armádě bojem ověřené houfnice M777. Náš plán počítá s lokálním zařízením pro montáž, integraci a testování a jde o další náš příspěvek do úsilí “Vyrobeno v Indii” (Make in India; indický požadavek vyrábět kupované zbraně v Indii - pozn. red.) a o pevnou součást naší strategie pro spolupráci s indickým obranným průmyslem,” uvedl Joe Senftle, viceprezident a generální manažer pro zbraňové systémy v BAE Systems. Američané se zavázali investovat v Indii do montážního a testovacího závodu 200 milionů dolarů.


Ultralehké samohybné houfnice M777 a novější M777A2 slouží prozatím ve třech zemích. Ozbrojené síly Spojených států mají ve své výzbroji přes 1000 tažných houfnic M777, resp. nejnovější verze M777A2 - 580 houfnic slouží u námořní pěchoty (US Marine Corps) a 421 u americké armády (US Army). Austrálie odebrala 54 houfnic M777A2 a Kanada 37 houfnic.

 

M777A2 váží 4200 kg a lze ji přepravovat středním nákladním letadlem C-130 Hercules. Houfnice dokáže střílet běžnou municí na vzdálenost 30 km a s municí Excalibur s GPS navedením až na vzdálenost 40 km. Není jasné, jakou munici Indie nakoupila - ale s pomocí Excaliburu získá schopnost zasahovat cíle se střední kruhovou odchylkou (CEP) 10 m.

 

Video: Houfnice M777A2 australské armády v akci. / YouTube


Hlavní devizou M777A2 je extrémně nízká hmotnost, což poskytuje značné taktické výhody. Současná standardní houfnice Bofors FH77B ráže 155 mm indické armády má hmotnost 13 100 kg, indická houfnice domácí konstrukce Dhanush Howitzer (155 mm) váží 11 000 kg.


M777A2 je nejlehčí houfnice v ráži 155 mm na světě - druhou nejlehčí je zřejmě singapurská SLWH Pegasus 155 s hmotností 5550 kg.


Nízká hmotnost M777A2 značně posiluje taktickou i strategickou mobilitu dělostřeleckých jednotek. Indické vrtulníky CH-47F mohou M777A2 přepravovat na velké vzdálenosti a zejména - do velkých nadmořských výšek. Nové houfnice Indie nepochybně nasadí v hraničních třenicích s Pákistánem ve vysokohorském Kašmíru a také na hranicích s Čínou.


Náměr hlavně M777A2 je -5° až 70° - indické dělostřelectvo proto může pomocí M777A2 ničit cíle ležící vysoko a strmě nad vlastní pozicí.


Prodej houfnic M777A2 do Indie upevňuje pozici Spojených států jakožto jednoho z největších exportérů zbraňových systémů. Jen v roce 2015 americké firmy vyvezly zbraně za 10,5 miliardy dolarů.

 

Zdroj: Defense News

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rošťák Datum: 07.12.2016 Čas: 07:50

petres
Já bych souhlasil s osekanou modernizací DANY a to jen GO a přidání nového systému řízení palby -> Vydrželi by do příchodu nových 155 a poté by mohly být přeřazeny pro AZ (do vystřílení 152 munice) a pak vyřazeny....

avatar
petres Datum: 05.12.2016 Čas: 15:55

pajo
zachytil jsem jiné cenové údaje. Těch 152 mm nábojů má být prý takřka za 2 mld Kč. Nicméně až komicky na mne působí argumet, že plánovaná modernizace Shkh DANA prodlouží dostřel z 20 km na 25 km. Má to pouze "drobný" haček. To prodloužení dostřelu se koná pouze s novou "BLEED" municí. Takže houfnice se modernizují protože máme spoustu staré munice (a tím se ušetří), ale dostřel se zvýší pouze s novou municí (čili nakoupí se nová). Naštěští dostřel je jenom jeden s parametrů, který se modernizací zlepší, za důležitější považuji nový systém řízení palby. Celkově mě modernizace starých místo nákupu nových 155 mm houfnic přijde jako krok zpět, ale p. Strnad potřebuje asi čas, aby představil svojí konkurenceschopnou houfnici v ráži 155 mm, takže MO mu jde na ruku.

avatar
pajo Datum: 04.12.2016 Čas: 21:57

Mna len zaujalo, ze hlavny argument pre modernizaciu Dan za 1.5mld korun podla mninistra Stropnickeho je usetrenie za 152mm projektily, ktorych ACR ma 61 tisic. Pritom som trochu hladal a cena obycajneho HE projektilu je +-500 usd, takze ak by nahodou vsetky boli funkcne, alebo aspon v dobrom stave ... tak by mali cenu 30mil usd, teda priblizne 750 mil korun.

avatar
KOLT Datum: 04.12.2016 Čas: 15:52

Každopádně, nejsme už děsně daleko od původního tématu? Jestli se nepletu, řešila se jednak vhodnost M777 pro AČR, o níž osobně pochybuji. Jednak vhodnost hloubkové modernizace Shkh DANA, o níž pochybuji téměř stejně tak. Argumenty tu již zazněly, asi je zbytečné je opakovat.

avatar
KOLT Datum: 04.12.2016 Čas: 15:49

Dělostřelci mít nabito budou. Jak psal logic, část může mít to, část ono. Navíc kanónová houfnice s dostřelem 40 km střílí na 20 km poměrně velmi přesně, takže klidně může mít přednabito tříštivo-trhavý granát, protože taková padesátikilová mrcha když to flákne do těsné blízkosti téměř čehokoliv, je to něco v lepším případě na chvíli dezorientované, ale spíše vyřazené z boje či zlikvidované (mám pocit, že z Ukrajiny jsou známé případy, kdy byl tank nepojízdný, ačkoliv 152mm granát jej nezasáhl přímo, spadl několik metrů vedle. Pantsir by byl odepsaný i při méně přesné střelbě. Čili mohu klidně vystřelit HE-FRAG. Pokud mi dron najde tank, klidně přebiju (ztratím max 10 s), protože a) tank ten dron asi nesestřelí; b) speciální protitanková munice pro nepřímou střelbu je naváděná.

Ohledně reakční doby byste se divil, ty 4-6 s, které potřebuje Pantsir, stačí dělostřelectvu s přehledem, protože samotné předání údajů je v reálném čase, vyhodnocení palby a povolení zabere v obou případech stejnou dobu, co zabere dělostřelectvu nastavení hlavně, stráví Pantsir uzamykáním cíle (respektive spíš víc).

Mmchd, neklame-li mě paměť, Pantsir aktivně navádí rakety na cíl, ne? Čili nějaké prchání hned po vystřelení se nekoná.

avatar
logik Datum: 04.12.2016 Čas: 13:37

Ve výškovém dosahu S1 bych daleko vííe věřil zahraničním zdrojům (kde se opakuje 9km pro ne -E a 10km pro E verzi rakety). Jednak jde o údaje u raket, které bývají přesnější než údaje u celého kompletu, kde se často zaměňují různé údaje (jen dosahů je tam šest: střeleckého a přehledového radaru, raket a kanónu výška a délka), jednak je to fyzikálně (vzhledem k velikosti rakety) daleko pravěpodobnější hodnota.

avatar
Marthy Datum: 04.12.2016 Čas: 13:24

P.s-ten stejný dosah se píše i na stránkách válka.cz

avatar
Marthy Datum: 04.12.2016 Čas: 13:23

Logik-údaje o výškovém dosahu systému Pancir S-1 jsou různé,podle Wikipedie má dosah v dálce 20 km a výšce 15 km.

avatar
logik Datum: 04.12.2016 Čas: 13:21

Marthy - pokud radar panzíře vidí drony na 20km, tak je detekovatelnej řádově na 400km stejně silnou (teda poměrně malou) anténou. Protože signál radaru slábne s druhou mocninou, zatímco odražený signál se čtvrtou mocninou vzdálenosti. Takže pancíř by asi viděl i AWACS daleko za frontou a dostřelem S400, natož S300.
(teď teda nevím, jaké přesně antény má AWACS ve vlnové délce radaru S1, ale to je detail, jde o princip).

Argumentovat tím, že tam nic nebude, co by mohlo ten radar vidět, protože S300 je nesmysl. Stejnětak bych mohl tvrdit, že tam nebude S300, protože F35, ty že F35 ne protože S400, já že S400 ne, protože ji F35 sejme JSAMM-ER zpoza dostřelu S400 atd.... To jsou nesmyslné argumenty. Radar prostě vidět je, je vidět velmi dobře a snadno - a není nic složitého ho detekovat na X způsobů.

Myslet si tedy, že S1 v dostřelu artilerie bude klidně zapínat radar - nemůže to dělat, jen když letí drony, neví, kdy letí - a nikdo o ní nebude vědět, je blbina.

===

Další nesmysl, co říkáš, je to, že artilerie nebude mít nabito. Pokud je Panzíř pro drony taková hrozba, pak samozřejmě budu připraven na něj - a pokud objevím jen pěchotu, tak v pohodě přebiju. Pěchota neuteče. Stejnětak mohu mít nabito v půlce baterie to a v půlce to, pokud těch akutních hrozeb je více.

Tebe bych fakt za velitele nechtěl, pokud jen proto, abys nemusel náhodou přebíjet, se vzdáš toho nejcennějšího, co při dělostřeleckém přepadu je: moment překvapení. Hezky nejprve dronama oznámit: hledám něco po čem budu střílet, a pak teprv jít nabíjet? S odpuštěním, to je totální blbina.

Btw., když jsme u toho, PzH má uspořádanej nabíjecí automat tak, že není vyloučeno, že by mohl mít naládováno více typů munice a vybírat si při střelbě. Nevíte někdo, jestli to umí?

avatar
logik Datum: 04.12.2016 Čas: 12:56

Kolt to popsal dost přesně, skoro nevím co dodat - jak podle radaru, tak podle střelby či odpalu raket jde S1 detekovat a letí na něj salva v řádu sekund.

A zároveň samozřejmě platí to, že to je modelový případ, v realitě je samozřejmě X proměnných včetně lidského faktoru, které mohou i "jasnou situaci" podstatně změnit. To nic nemění na tom, že PzH bude mít v takové situaci proti Daně podstatnou výhodu.

Takže jen pár poznámek:
- S1 by co vím měla být schopna sestřelovat dělostřelecké granáty. Ale se schopností 6 cílů za minutu a nepříliš silným radarem, který přilétající projektily uvidí na krátkou vzdálenost (na dvacet km zaměří podstatně větší objekt) sestřelí max jeden, dva. Jedna PzH, jak připoměl Kóďa, jich může poslat pět.

- Granáty přeletí těch 20km za řádově (při úsťové rychlosti cca 1000m/s) dvacet sekund (já vím, o něco více, granát zpomaluje a letí obloukem). Za tu dobu se pancíř nestihne zdekovat dostatečně daleko.

- i rakety modernizovaného pancíře S2 mají dostup 10km
https://thaimilitaryandasianregion.wordpress.com/2015/10/30/pantsir-s1/
19km je dosah S1 v horizontálním směru. StA rakety obecně mají limitovaný dostup.

- pokud bude pancíř ničit drony raketama, tak mi to zas tak vadit nemusí, protože ten dron bude pravděpodobně levnější, než ta raketa z pancíře. Proto jsem mluvil o hlavňové výzbroji. Na druhou stranu, pokud bude S1 maskovaná a neprozradí se, tak může být vidět až v dostřelu její hlavňové výzbroje, obzvlášť pokud to budou drony dělané spíše na množství a tedy ne se superhyper optikou.

avatar
Marthy Datum: 04.12.2016 Čas: 12:43

Kolt-aktivací svého radaru se Pancir odhalí-ale kdo ho odhalí?Jestli ty drony tak možná,museli by na to mít příslušné senzory a už určitě nebudou tak levné jako o tom psal Logik.Pokud ty drony budou vysoce sofistikované a drahé stroje budou stát za ránu i systému S-300.
Jinak to že po případném nalezení systému Pancir drony vypálí artilerie granát do 2 vteřin tak to určitě ne.Ani zdaleka.Ty děla se na zjištěné souřadnice nejdříve musí zamířit,a taky nabít-nevěřím že jsou nabité předem.Obsluha děl přeci nemůže tušit co vlastně ty drony najdou.Bude to pěší jednotka?Pálíme tříštivým.Tank?Granát s koncovým navedením,drony ho označí paprskem...něco co jde zapálit?Fosforový granát....atd.Taky je tady lidský faktor,posádky děl i když budou v pohotovosti bude chvíli trvat než zareagují.Počítám že prodleva mezi odhalením cíle a vypálením děl bude alespoň minuta.
Reakční doba systému Pancir mezi odhalením cíle a odpalem raket je 4-6 sekund.K tomu už není myslím co dodat.

avatar
KóĎA Datum: 04.12.2016 Čas: 11:57

Marthy: ještě jeden zásadní rozdíl mezi moderními systémy a Danou - je známo, že první salva je ta nejúčinnější. Tyhle moderní zbraně dokáží v rychlém sledu vystřelit několik projektilů po různé balistické křivce což umožní všem dopadnout v jeden čas na cílovou plochu.

A neblázněte pořád s těmi drony, dělostřelecký průzkum se cvičil i v naší tehdy ryze mírové armádě L.P. 2001 :-)

avatar
KOLT Datum: 04.12.2016 Čas: 11:54

Vedeme tady rize akademickou debatu ;-) V reálu probíhá tolik věcí v jednu chvíli, že vytrhávat jednotlivosti z kontextu je... no jako vytrhávat jednotlivosti z kontextu :-) Ale co už.

20 km od Pantsiru? To budou pravděpodobně zhruba na úrovni vlastní artilerie. Aktivací vlastního radaru se Pantsir odhalí, první granát z dělostřelectva na něj může letět (v případě moderních systémů) během dvou sekund, zhruba kolem půl minuty je první granát na místě. Pantsir mezitím musel drony zaměřit (jak o nich vlastně věděl? z radaru nadřízeného prvku?), řídit na ně palbu, pak se sbalit a odjet. Stihne to do té půl minuty? Jak vidíte, není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

Hlavně ale vytrháváme jednotlivosti :-) Pantsir může a nemusí mít informace o dronech z nadřízeného stupně. Nemluvě o tom, že drony mohou být poměrně malé a stealth, takže je radar Pantsiru na 20 km vůbec nemusí najít. Mohou k frontě letět v malé výšce a nastoupat až krátce před ní. Také mohou Pantsir zaznamenat na víc než 20 km. Dělostřelectvo může používat řízené granáty, kdy jeden jediný skutečně dokáže vyřadit Pantsir s téměř 100% pravděpodobností.
Na druhou stranu – střelba na takovou vzdálenost může být dosti nepřesná, spodní dron mohou sundat pěšáci MANPADSem, mohou tam být dva vzájemně se doplňující Pantsiry. Teď nevím, jestli dokáží kanónem střílet i po dělostřelecké munici a nechce se mi to hledat. Pokud ano, mohou sestřelovat přilétající granáty. Mohou být podporovány vlastní artilérií....

Prostě těch scénářů je nespočet. Ale ve všech tahají za delší konec kanóny, které umějí střílet dál a přesněji (což jde zpravidla ruku v ruce, minimálně v tom smyslu, že když ten s kratším dostřelem pálící na jeho hranici, má téměř zaručeně horší přesnost než systém, který má v té vzdálenosti zhruba polovinu dostřelu). Velkým plusem je pak samozřejmě samohybnost.

avatar
Marthy Datum: 04.12.2016 Čas: 01:28

Jen ve zkratce:
2)Pošleš 2 průzkumné drony hledat postavení baterie taženého dělostřelectva bráněných systémem Pancir.Poletí nad sebou,spodní 2Km a horní 7 Km vysoko.Systém Pancir se o nich dozví z přehledového radaru když budou ještě daleko od nich.Až se přiblíží na cca 20Km aktivuje svoje radary,za cca 5 vteřin poté odpálí na každý dron 2 rakety.Za řádově několik vteřin jsou oba drony sestřeleny.Systém Pancir se pro jistotu přesune na náhradní palebnou pozici.
P.s-výškový dosah raket systému Pancir s-1 je 15 Km....
No,prostě aby jsi ohrozil postavení bráněné systémem Pancir musel by jsi poslat něco mnohem lepšího než 2 drony.:)

avatar
logik Datum: 04.12.2016 Čas: 00:39

1) Na to, abych detekoval nepřátelské jednotky na frontě fakt nemusím působit za frontou. Stačí být v dohledu fronty na mé straně. Bavíme se o návodčích pro dělostřelecký přepad, nikoli o průzkumnících v týlu.

Argumentace Vietnamem pak je mimo i z toho důvodu, že ve Vietnamu je hodně odlišný terén oproti našemu a taktika i strategie, stejně jako účinnost výzbroje, tam bude značně jiná, než ve středoevropském regionu.

2) Proč by artilerie nemohla zareagovat okamžitě, když samozřejmě to bude dron té artilerie a tedy v okamžitém spojení s ní??? To, že nemusím a (pokud je velké riziko sundání) nebudu posílat jen jeden dron - právě aby jeden zaznamenal, odkud sundali ten druhý, také nebereš v úvahu. Stačí poslat dva drony nad sebou.Pokud pancíř nevystřelí, uvidí ho ten vespod. Pokud vystřelí, ten nahoře (mimo dosah hlavňové výzbroje pancíře) dle střelby pancíř bez problémů lokalizuje a online posílá data artilerii. Finito.

3) Samozřejmě, že výcvik atd.... dokáže více než vynahradit horší techniku.
A??? Mění to něco na tom, že lepší technika znamená značnou výhodu? A že pokud se dostaneme do konfliktu artilerií, tak to asi nebude asymetrický konflikt proti ručníkářům, ale proti některé dobře vycvičené armádě, kde nebudeme moci spoléhat na to, že máme lepší výcvik, než oni?

arr