TacticalPro

Kaspické moře: Ruský trumf na Středním východě

Lodě ruského námořnictva v Kaspickém moři jsou ... Více

Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Události

Indie kupuje ruské systémy protivzdušné obrany S-400

Datum přidání 20.10.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 59 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Před několika dny Rusko a Indie podepsaly kontrakt na dodávky protiletadlových a protiraketových systémů S-400 Triumf do Indie, která za nákup pěti baterií S-400 vydá 4,5 miliardy dolarů. První dodávky jsou naplánovány na rok 2020.

Foto: S-400 na přehlídce v Moskvě (2015); větší foto / Соколрус, CC BY-SA 4.0

 

Dodávku špičkových ruských systémů protivzdušné obrany (PVO) S-400 potvrdil svým podpisem indický premiér Narendra Modi a ruský prezident Vladimír Putin na sumitu zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) v indickém letovisku Goa. Indie se stane po Číně druhým zahraničním uživatelem kompletů S-400 Triumf.


Čína nakoupila z Ruska šest baterií S-400 za 3 miliardy dolarů. Rozdíl mezi indickou a čínskou cenou může být dán tím, že Indie v rámci dohody nakoupí další vybavení, více střel nebo nechá vybudovat potřebné logistické a obslužné zázemí. Nicméně detaily čínského a indického kontraktu nejsou veřejné.


"Dnes byla podepsána mezivládní dohoda, podle které ruská strana dodá S-400 Indii,” uvedl Sergej Chemezov, šéf ruské státní zbrojní společnosti Rostec. “Začneme připravovat kontrakt a doufáme, že v první polovině roku 2017 kontrakt dokončíme, podepíšeme a začneme s výrobou. Věřím, že dodávky začnou někdy v roce 2020.”


“S-400 je náš nejnovější systém. V současné době jim vybavujeme naše vlastní ozbrojené síly a děláme výjimky jen pro naše nejbližší spojence, jako je Indie a Čína,” komentoval prodej Dmitry Rogozin, vicepremiér Ruské federace zodpovědný za zbrojní průmysl.


Indie je tradiční odběratel ruské vojenské techniky - za posledních pět let Indie nakoupila 70 % zahraničních zbraňových systémů z Ruska (z USA 12 %, z Izraele 7 %). Indie také mezi roky 2011 až 2015 byla vůbec největší importér vojenského materiálu (15% světový podíl) a nechala za sebou Saudskou Arábii a Čínu. Jen v roce 2014 Indie nakoupila zahraniční zbraně za 5,6 miliard dolarů.


“To, že jsme podepsali dohodu s Indií a Čínou hodně ukazuje. Ukazuje to, že Rusko exportuje nejpokročilejší technologie zemím, kterým věří, a s kterými buduje strategické partnerství,” pokračoval Rogozin. “S-400 je skutečně špičkový produkt, globální pojem, který nechává za sebou dokonce Američany.”

 

Video: S-400 Triumf v akci. / YouTube


„Indii nejen prodáváme moderní zbraně, ale také provádíme společné výzkumy. S-400 Triumf znamená miliardové transakce, miliardy dolarů. Víte také, že hodláme zdokonalit pozemní, vzdušný a námořní raketový systém BrahMos (indicko-ruská nadzvuková střela - pozn. red.). Domluvili jsme se, že budeme pracovat na zvýšení doletu. Budeme také společně pracovat na letounu páté generace T-50," řekl Putin k závěrům summitu BRICS v Goa.


Podle deníku The Times of India Indie plánuje nasadit tři systémy S-400 na hranicích s Pákistánem a dva komplety S-400 na hranicích s Čínou. S oběma zeměmi Indie vede územní spory.


Ruský S-400 patří mezi nejlepší na světě - svými výkony se mu teoreticky rovná pouze izraelský David´s Sling (případně Arrow) nebo americké námořní raketové systémy PVO rodiny Standard Missile. Díky své mobilitě a schopnosti ničit velké radiolokační cíle (jako jsou bombardéry, AWACS, atd.) až na vzdálenost 400 km, ale zřejmě nemá na zemi konkurenci.


Jedno odpalovací vozidlo S-400 podle typu ohrožení používá mix levnějších raket země-vzduch s dosahem cca 40 - 250 km a drahých (na výrobu náročných) raket se zmiňovaným dosahem 400 km. Střely jsou pak přiřazovány k cílům podle priority a vzdálenosti.


Komplety S-400 do konce letošního roku získá 16 pluků PVO ruské armády. S-400 jsou rozmístěny mimo jiné na anektovaném Krymu, v Sýrii a také v Arktidě.

 

Zdroj: The India Times

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
fenri Datum: 22.10.2016 Čas: 08:23

Seawolfe, pokud článek obsahuje doslovné překlady jiného článku, zároveň obsahuje ŘADU citací z téhož článku, které ovšem v údajnem zdroji vůbec nejsou, tak na jeho zdroji nezmění nic ani vaše hloupé invektivy za úrovni učně či rozmazleneho děcka, kterému vzali hračku. Smolíček...
Jinak mi přijde symptomatické, že v několika posledních postech jste se nevzmohl na víc, než urážky ad hominem a pod tíhou argumentů rezignoval na fakta.

avatar
SeaWolf Datum: 22.10.2016 Čas: 07:34

fenri
Vše co bylo potřeba autenticitě článku AN již bylo napsáno, kopáním kolem sebe to nezměníš :-D

Utři slzičky a zase sem něco pěkného napiš, protože mě baví to číst ;-) Smolíček :-)

tom75
A ta sláva mě stála jen pár minut ověřování fenriho prohlášení z té jeho každodenní plejády zavádějících informací.

avatar
fenri Datum: 21.10.2016 Čas: 19:20

Ještě pro smolíka SeaWolfa:

AN: "Indie je tradiční odběratel ruské vojenské techniky - za posledních pět let Indie nakoupila 70 % zahraničních zbraňových systémů z Ruska "
RT: "India has been a traditional buyer of Russian arms since the 1950s. Over the last five years, about 70 percent of the country’s military purchases have come from Russia."
Citace Chemezova z RT:
"An intergovernmental agreement has been signed today, under which the Russian side has undertaken to deliver S-400 [to India],"
Citace Chemezova z AN:
""Dnes byla podepsána mezivládní dohoda, podle které ruská strana dodá S-400 Indii,”
Ale jediná citace Chemezova na ToI je o něčem jiném (o Kamovech)
"The joint venture for local production of Ka-226T is a profoundly new and substantial step in the development of cooperation between India and Russia. The fleet of Russian-made helicopters in India is over 400 units. But this is the ...."
atd.
Jediná informace, která není v RT, ale je v ToI je info o plánované dislokaci S-400 v Indii u hranic s Pakistánem.

avatar
fenri Datum: 21.10.2016 Čas: 19:07

SeaWolfe, nevím, proč se za každou cenu rýpáte v nepodstatném detailu o původu článku a děláte ze sebe hlupáka, ale:

1.) v ŽÁDNÉM článku na ToI (zde je máte: http://economictimes.indiatimes.com/topic/S-400) NEJSOU citace, které jsou zde na AN, tj. Rogozina a Chemezova (+Putina na: https://www.rt.com/news/36777-india-russia-missile-shipment/)
2.) ty jsou naopak a pouze na RT
3.) struktura článku na AN je VELMI podobná struktuře článku na RT
4.) dokonce by se možná dalo hovořit o volném, či lehce doplněném překladu, či kompilaci dvou článků z RT (z 14 a 15. října). Například je zde zcela stejné pořadí citací oněch tří pánů 2+1 (které nikde na ToI nejsou) a stejné věty.

Znovu: zkuste porovnat nějaký teoretický kompilát článků z ToI (http://economictimes.indiatimes.com/topic/S-400) s původním článkem na RT (https://www.rt.com/news/362880-india-russia-missile-shipment/ a https://www.rt.com/news/362777-india-russia-missile-deal/). Opravdu chcete tvrdit, že článek na AN vychází z ToI??

Ano, mohu věřit, že článek vznikl kompilací několka článků z ToI (z větší části vyšlých po článku na RT) a k tomu se odnikud vzaly citáty Rusů a shodou okolností je struktura článku, pořadí citování i text těch citování stejný, jako ve článku na RT, ale nějak mi to přijde krkolomné.

A ještě jednou: nijak mi to na AN nevadí, jen mi to přijde mírně úsměvné + mi přijde velmi úsměvné vaše krkolomné konstruování toho, že z RT nevychází. I za cenu úvahy o tom, že podstatná část sice v ToI není a je naopak pouze na RT a AN, ale to je jistě náhoda.

avatar
tom75 Datum: 21.10.2016 Čas: 17:41

Seewolf uzi si svou hodinku slavy jak malo staci k pocitu stesti a zadostucineni

avatar
SeaWolf Datum: 21.10.2016 Čas: 16:48

fenri
Jak jsem psal všechny informace máš uvedeny v článcích The Times of India chronologicky od 11.řijna až po 15.říjen respektive 17.řijna. Tedy není úplně pravda to co nám tu nenápadně vnucuješ, že se jedná pouze o jeden článek...atd.

Autor článku Armádních novin si může popravdě odkazovat z čistým srdce na The Times of India i přes tvé protesty a zbytečné poznámky.

Smolíček :-)

avatar
IvanBa84 Datum: 21.10.2016 Čas: 15:46

Sholva: idea shaniu bola prave ta, ze je hlupost posudzovat nejaky vojensky (a aj nevojensky) system len na zaklade udajov vytrhnutych z kontextu. Treba posudit kontext a nie hned vypisovat prispevky typu "nic nezostrelil = fail". Plati to jak pre Syriu, tak pre patriot, tak pre dalsie systemy ... nikto rozumny nespochybnuje kvalitu a nebezpecnost sovietskej/ruskej PVO.

avatar
fenri Datum: 21.10.2016 Čas: 15:23

Já problém nehledám. Spíš mi přijde legrační, že gro článku je z RT (nikde jsem nenapsal, že jde o doslovný překlad), ale to se cudně zamlčí a uvede se Times of India. Ačkoliv tam nejsou třeba vůbec žádná s těch vyjádření, co jsou citována v RT a následně v AN.
Jinými slovy: v ToI není vůbec nic, co by nebylo v RT, ale v RT je dost věcí, prezentovaných v článku, které nejsou v ToI. Přijde mi prostě legrační stydění se za RT a přikrývání to něčím neškodným. I když to vlastně nesedí. Ale je to fakt jen detail a možná že jen redakční omyl. Je mi to fuk, AN mám rád.
Jenom si říkám, že kdyby tu někdo použil citaci z RT, že ho různí Seawolfové sežerou i s kalhotama. Když se to schová za ToI, je to cajk :-))

avatar
SeaWolf Datum: 21.10.2016 Čas: 14:47

fenri
Ono se nejedná o doslovné přeložení článku RT jak naznačuješ a odkaz na The Times of India. S článkem z RT to má společné téma úplně stejně jako s články The Times of India. Asi to bude tím, že v Rusku existuje jako i jinde něco jako tisková agentůra která vydá zprávu a tu pak jednotlivá media buď vydají v citaci nebo zní vychází a doplní o vlastní informace. U prvního článku ITTAR-TASS je čas 15.řijna 0:42 http://tass.com/politics/906632 . Starší jsem nedohledal, ale to je vlastně úplně jedno.

Dva podobné články se stejným závěrem a určitě bych se neklonil k tomu že se jedná s určitostí o kopii článku z RT. Na The Times of India už vyšel první článek s tématem S-400 pro Indii 11.řijna ( 12. upraven )http://economictimes.indiatimes.com/news/defence/India-eyes-safer-skies-with-Russian-S-400-Triumf-air-defence-missile-systems/articleshow/49307673.cms a pak následovala celá série článků které uvádí postupně všechna data obsažená v článku AN. Armádní noviny pouze v odkazu poukazují na jeden z těchto článků.

Je to jen zbytečné hledání problému se zdrojem kde evidentně žádný problém není. Ale můžeme být hnidopichové a spoléhat na to, že si to nikdo dohledávat nebude :-) Pravdu zná jen autor z mé strany se jedná o dedukci.

avatar
Sholva Datum: 21.10.2016 Čas: 12:56

K účinnosti PVO tenkrát v Sýrii - co jsem se dočetl, tak za to mohl do značné míry arabský přístup - místo důkladného maskování, využívání terénu, tvoření léček, spoluprací s letectvem tak to prostě zaparkovali v údolí, pustili radar a pak se divili, že jim to vybombardovali - nechtělo se jim to například tahat na kopec, a sebelepší radar je mezi skalama na dvě věci, z nichž ani jedna není protiletadlové působení; a takhle blbě puštěnej radar na sebe akorát upozorní bez vlastní schopnosti něco vidět... U těchto systémů je preciznost a svědomitost bezpodmínečně nutná. Že arabové jsou s těmito vlastnostmi na štíru, ví snad každý, kdo se o války v té oblasti zajímá...

avatar
Shania Datum: 21.10.2016 Čas: 12:00

Civil: motáš pořád několi věcí dohromady…

Já mluvím o tom, že Patrioty neměli problém zasáhnout cíle, ale měli velký problém je zničit, což v podstatě tvrdíš i ty, takže v tom se shodneme…

Chtít po této verzi patriotu aby zničila scudy je něco jako kdybych tě poslal s M-16 na nosorožce, akorát bys ho nastral… zabít ho sice můžeš, ale bude lepší na to mít loveckou pušku…

Takže problém č.1 byl, že Irácké scudy byli modifikované, už si přesně nepamatuji jestli zlehčili konstrukci aby měli delší dolet, nebo vetší hlavic.
To způsobilo větší náchylnost rozlomení, ať už samostatně nebo po zásahu.
Ale co znamená rozlomení Scudu v atmosfeře? To že pravděpodobně mine svůj cíl, muže se poškodit hlavice a selhat, atd. Pokud je to jako psychologická hrozba, moc to nevadí, pokud chceš trefit něco přesně, tak nechceš aby se zlomila.
Problém č.2 jak psal charlie, tato verze patriotu byla určená proti letadlu, křižujícím střelám atd, ne balistickým raketám. Neměla hlavici proti takovým typům cílů.

Takže se to vyřešilo jak, nejdřív směrovými hlavicemi a pak hit to kill.
A ano beru to ze hry…
Když konvenční hlavice má při zásahu (a šance na zásah může být např. 60%) 15% šanci na zničení cíle a 30% pro vychýlení rakety z trajektorie.
Tak směrová má 30% a 60 a HTK 100% na zničení cíle.
Když si tak honíš triko s S-400, tak bys měl vědět, že ty rakety mají směrovou hlavici.

Tady je pár systémů se směrovými nebo HTK hlavicemi

 Arrow 3
 ASM-135A ALMV
 GBI [CE-I, GMD]
 GBI [CE-II Blk 0, GMD]
 GBI [CE-II Blk 1, GMD]
 KM-SAM [Modified 9M96]
 MIM-104F Patriot PAC-3 ERINT
 MIM-104F Patriot PAC-3 MSE
 R.440 Crotale-NG VT1
 R.440N Crotale-NG VT1
 RIM-161A SM-3 NTW Blk I
 RIM-161B SM-3 NTW Blk IA
 RIM-161C SM-3 NTW Blk IB
 RIM-161E SM-3 NTW Blk IIA
 SA-12a Gladiator [9M83]
 SA-12b Giant [9M82]
 SA-21a Growler [48N6DM]
 SA-23a Gladiator [9M83M]
 SA-23b Giant [9M82M]
 SA-25 [9M96]
 SA-25 [9M96D]
 SA-N-21c Growler [9M96]
 SA-N-21d Growler [9M96D]
 THAAD C-1
 THAAD C-2

Takže to co se od války v zalivu podstatně zlepšilo je úspěšnost kompletního zničení balistické rakety ale ne schopnost i zasáhnout….

----

Ruská PVO si vedla slušně v Jomkipurskáé válce, ale šlo hlavně o systémy krátkého dosahu SA-6s, SA-7s, and ZSU-23-4… A hlavně silně podcenili hrozbu. Pár let po tom syrské PVO mělo uspěšnost 0 a muselo to vyvolat pěkný rozruch v moskvě.

Takže se podívej třeba na operaci mole cricket, kde už připravená IAF sundala 29 migu a zničila 17 z 19 PVO baterii a neutrpěli žádné ztráty. A to nepočítám další ztráty v následujících dnech.

Znamená to že Ruské PVO je Shit? Ne, a i staré systémy můžou znamenat hrozbu pro moderní stroje.

avatar
fenri Datum: 21.10.2016 Čas: 11:53

SeaWolf: že RT není prototypem objektivity a spolehlivosti nikdo nerozporuje. Ale přijde mi divné, vzít článek z RT, přeložit ho a pak napsat, že je to odjinud.

Notabene když zrovna v tom článku z RT není nic kontroverzního a as je OK. Ostatně přebral ho kdekdo a celkem se nikde neobjevily informace, které by říkaly něco jiného.

avatar
SeaWolf Datum: 21.10.2016 Čas: 11:35

Že není jako zdroj uvedený kanál RT, zas až tak nevadí, protože RT denně vydají několik falešných správ které nejdou ověřit nebo mají pouze dezinformační charakter.

Například v průběhu Dragoon Ride se na RT vysílalo pouze toto: https://www.rt.com/news/244945-prague-anti-nato-protest/ případně jiné příspěvky ve stejném duchu.

RT je tedy dost nedůvěryhodný zdroj a AN se vůbec nedivým.

Nic víc nic míň :-)

avatar
Luky Datum: 21.10.2016 Čas: 10:17

Vojenská spolupráce nemusí hned znamenat, že spolu v šiku kráčíte bok po boku prolít krev na bodáky...velký význam má i společné hlasování ve vojenských otázkách a politická podpora, kolikrát stačí poslat do oblasti 2-3 plavidla a už se nejedná jen o kecání, protože to ohrožuje angažované vojáky
Takže Čína i Rusko můžou být nápomocné Brazílii i Indii a možná i trochu naopak. Atom pak dosáhne u těch prvních dvou asi všude.

No a teď bych si mohl jít přečíst článek :)

avatar
Henrich7 Datum: 21.10.2016 Čas: 09:53

No hneď som si to myslel,lebo Brazilia a Južná Afrika by boli v tom prípade najslabšími clankami pre blízkosť k USA. A pochybujem že by Rusko chcelo opakovať Kubánsku raketovú krizu. Ale zaujímavé je aj postavenie Číny, ked spolu cvičila s USA Japonskom a Južnou Kóreou na spoločnom námornom cviceni. A výsledok je taký že NATO zatiaľ nikto neprekoná, aj keď stojí hlavne na účasti USA.

arr