Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Vojenská výzbroj

Antirakety PAC-3 MSE připravené pro masové nasazení

Datum přidání 10.01.2018    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 14 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda v listopadu dokončila vývojové testování nových antiraket PAC-3 MSE (Missile Segment Enhancement) pro prostředky protivzdušné obrany (PVO) Patriot. PAC-3 MSE jsou zejména určeny k ničení balistických raket krátkého a středního doletu. 

Foto: Odpal PAC-3 MSE; větší foto / Lockheed Martin 

 

Oproti starším antiraketám (interceptorům) systému PVO Patriot využívá PAC-3 MSE výkonnější raketový pulzní motor, který dává střele větší dostup a dolet. Podle tiskových materiálů firmy Lockheed Martin je dosah PAC-3 MSE “téměř dvakrát větší než u starších raket” (přesné parametry jsou tajné).

 

Současné Patrioty používají zejména interceptory PAC-2 a PAC-3. Střela PAC-2 měří na délku 5,18 m, na průměr 0,41 m a má startovací hmotnost 900 kg. Cíl ničí tříštivo-trhavá (fragmentová) bojová hlavice o hmotnosti 91 kg. Odpálení bojové hlavice zajišťuje bezkontaktní zapalovač. Maximální výškový dostup je 24 km a dosah 160 km.


PAC-2 je řízená aerodynamickými plochami, takže má omezenou schopnost provádět manévry ve velkých výškách nebo proti rychlým cílům (balistickým raketám). Přesto během první války v Perském zálivu (1991) PAC-2 chránil Saudskou Arábii a Izrael před iráckými raketami krátkého doletu Scud. Patriot PAC-2 je proto považován za vůbec první široce a úspěšně nasazený protiraketový systém svého druhu.


Na základě zkušeností z první války v Zálivu vznikla v 90. letech menší střela PAC-3 navržená právě pro boj proti balistickým raketám krátkého a středního doletu.


PAC-3 měří na délku 5,2 m, má průměr 0,25 m a hmotnost 312 kg (po odhozu startovacího motoru 151 kg). Střela ničí cíl přímým zásahem (hit-to-kill) nebo pomocí tříštivo-trhavé hlavice (73 kg). PAC-3 má v přední části malé trysky umožňující provádět jemné korekce letu pro dosažení přímého zásahu. Nový výkonnější palubní radiolokátor odhalí cíl (balistickou raketu) na větší vzdálenost, což dává střele mnohem více času na provádění korekčních manévrů.


Menší rozměry a hmotnost dávají PAC-3 vysokou manévrovatelnost, ale také snížují dosah na 15-20 km a výškový dostup na 10-15 km.


Požadavek na zvýšení dosahu interceptorů PAC-3 vznesla americká armáda již v roce 2003. Hlavním důvodem bylo fakt, že původní PAC-3 sloužily k ochraně soustředěných vojenských jednotek před raketovými útoky (tady menší dosah nevadil). PAC-3 (tedy PAC-3 MSE) s delším dosahem ale má chránit větší území, jako například městské aglomerace.

 

Video: Test PAC-3 MSE ze začátku roku 2017. / YouTube


Pokud máme brát vážně slova o “dvojnásobném dosahu”, PAC-3 MSE ničí balistické cíle na vzdálenost 35 až 40 km.


PAC-3 MSE má o 4 cm větší průměr než PAC-3 a je o něco delší. Raketový motor zároveň využívá jiné směsi tuhých pohonných látek. Střela dále získala vylepšenou naváděcí soustavu, která díky většímu doletu má více času na provádění korekčních manévrů. Přesné vylepšení a parametry PAC-3 MSE jsou ale tajné.


Střela pomocí přímého zásahu ničí nejen balistické rakety, ale i střely s plochou dráhou letu a samozřejmě vrtulníky nebo letadla. PAC-3 MSE lze s minimálními úpravami použít ve stávajících systémech Patriot zavedených v americké armádě a u zahraničních uživatelů.


Nicméně připravuje se nový softwarový balíček (Post Deployment Build 8) a vylepšení radiolokátorů systému Patriot tak, aby dokázal plně využít všech schopností PAC-3 MSE. Interceptory PAC-3 MSE získá i systém protiraketové obrany MEADS (Medium Extended Air Defense System), který je mimo jiné nabízen i Armádě ČR.


První ostrý test PAC-3 MSE proběhl na konci roku 2012 na raketové střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku. Hlavní vývojová fáze PAC-3 MSE skončila v roce 2014 a v roce 2016 americká armáda deklarovala dosažení počátečních operačních schopností IOC (Initial Operational Capability).

 

Video: Kvůli severokorejským raketovým testům jsou neustále v bojové pohotovosti japonské jednotky PVO Patriot. / YouTube


Nicméně i nadále probíhalo testování a pro potřeby americké armády byly vyráběny pouze malé série střel. Oficiální konec testů skončil v listopadu minulého roku, kdy na raketové střelnici v Novém Mexiku pět interceptorů PAC-3 MSE zničilo čtyři balistické rakety.


Díky úspěšnému dokončení testování americká armáda uzavřela s firmou Lockheed Martin smlouvu na velkosériovou dodávku střel PAC-3 MSE ve výši 944 milionů dolarů. Střely jsou určeny jak pro americkou armádu, tak v rámci programu vojenského prodeje do zahraničí FMS (Foreign Military Sales) i pro zahraniční uživatele (mimo jiné pro Polsko, Rumunsko nebo Saúdskou Arábii). V současné době tak již nic nebrání tomu, aby se PAC-3 MSE stala masově a operačně nasazovaným zbraňovým systémem.


Očekává se, že PAC-3 MSE výrazně zvedne protiraketovou účinnost Patriotů. Právě skutečná účinnost v boji proti balistickým raketám byla v posledních měsících zpochybňována (např. The New York Times), zejména kvůli nasazení saúdských Patriotů proti Hútíům v Jemenu.

 

Video: Saúdské Patrioty postřelují balistické rakety odpálené z Jemenu. / YouTube


Podle firmy Raytheon, která vyrábí střely Patriot pro Lockheed Martin, saúdské Patrioty od roku 2015 zničily více než 100 balistických raket odpálených z Jemenu. Média přinesla různé informace zpochybňující toto číslo, ale skutečné pochyby o neprůstřelnosti Patriotů vyvolal listopadový incident, kdy se měla balistická raketa dostat přes protiraketovou obranu Saúdú.


Útočící raketa přeletěla přes saúdský Rijád, nicméně na letiště, tedy na cíl jemenských povstalců, dopadly jen zbytky rakety. Saúdské úřady tvrdí, že střela byla skutečně zneškodněna ve vzduchu a na zem dopadly pouze zbytky.


Po přezkoumání zbytků z rakety, které popadaly v předměstí Rijádu, analytici zjistili, že mezi nimi chybí hlavice. Ta dopadla právě na mezinárodní letiště a vyděsila tamější cestující. Protivzdušná obrana zřejmě zasáhla pouze zadní část rakety, případně ji zcela minula.


Celá panika o účinnosti systému Patriot však vznikla možná jen kvůli “překvapivému a děsivému” odhalení, že žádný zbraňový systém z fyzikálního hlediska nemůže mít nikdy 100% účinnost. 

 

Zdroj: Global SecurityThe New York TimesThe Drive

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Starlight Datum: 12.01.2018 Čas: 13:26

@jadernazima

Můžeš být nějak konkrétnější? Nějaký odkaz nebo zdroj? Já asi tak dobré zdroje, že střepinový (ne)účinek bojové hlavice z řady PAC-2/PAC-2 GEM/GEM+ byl příčinou neúspěšného sestřelu a ne jiné okolnosti, nemám. Samozřejmě zavedení „hit-to-kill“ střel PAC-3 dokazuje, že to jde jinak a lépe.

avatar
Shania Datum: 12.01.2018 Čas: 10:00

givicz: první video (https://www.youtube.com/watch?v=H_ep8Eht7Mc ) je nedávný incident, F-15 nebyla sestřelena, max. poškozena.
 
Druhé (https://www.youtube.com/watch?time_continue=1&v=R32oNrD5VJs ) ukazuje trosky tornada.
 
Jak si mužeš přečíst ve tvém třetím odkazu (https://southfront.org/yemeni-houthis-turned-soviet-air-to-air-missiles-into-ground-to-air-missiles-to-combat-saudi-led-coalition-warplanes), využívají modifikované AA IR rakety. R-27T, R73E a jediný varování co pilot dostane je, že odpal uvidí a nebo musí mít MAWS. Článek se ale nezmiňuje o tom, že velká část armády bojovala na straně Hutínu, to je proč mají např. tolik balistických raket a možnosti je modifikovat. Používali Sa-2, Sa-3, Sa-6, S-75. Všechny byli zničeny SEAD/DEAD, celkem zvládli vystřelit cca 40 raket..
 
Takže začali používat modifikované AA rakety a manpady. Celkem vystřelili stovky/tisíce protiletadlových střel. Další věc k tématu je, že jsou důkazy o nejmíň 87 balistických raketách, cca 40 jich sestřelili. Ale nejdůležitější, i přes terén v Jemenu, SA a spol dokázali zničit aspon 4 TEL, koalice v 91 nezvládla najít ani jeden Irácký TEL. Min důkaz jak technologie pokročila.
 
Takže až začnete blábolit o neschopnosti SA a spol., tak ale počítej s tím, že RuAF by nebyla schopná (a ani velká část zemí NATO) výkonů co zvládla SA, UAE.

avatar
alea206 Datum: 11.01.2018 Čas: 21:38

JadernaZima:
Ono nejde jenom o hmotnost strepin, ale i o silu a tvar exploze, ktera je vysle k cili. Ve vysledku mate nejen projektyl, ktery je schopen nest vetsi mnozstvi energie, ale zaroven ji pomaleji ztraci, kdyz k tomu pripade pripadny vetsi pocet zasahu, tak uz to neco znamena.
Soucasne strepiny vetsinou nezpusobi detonaci ale dostatecne poskozeni hlavice, ktera pak ztrati aerodinamicky tvar a vzduch nasledne praci dokonci.

avatar
jadernazima Datum: 11.01.2018 Čas: 19:58

Pěkné doplnění. Proč teda ty 45g střepiny selhávají? To by už mělo ve velkém počtu případů stačit.

avatar
Starlight Datum: 11.01.2018 Čas: 17:48

á doplním jadernazima stručným výčtem variant řízených střel systému Patriot.

Během desetiletí byly systém Patriot (střely a pozemní prvky) kontinuálně hardwarově a softwarově vylepšován do té míry, že současné verze jsou skutečně něco jiného, něž ty původní. Nikoliv překvapivě bylo nejčastějším motivem vylepšování právě schopnost působit proti čím dál výkonnějším balistickým střelám kategorie TBM (Theater Ballistic Missiles).

Nejstarší byal původní střela Patriotu MIM-104A, která vstoupila do služby už v roce 1983. Tato střela byla hlavně proti letadlům, a proto její tříštovo-trhavá hlavice M298 s přibližovacím zapalovačem měla hmotnost 90 kg a střepiny o hmotnosti 5 gramů. Během 80. let přišel ještě vylepšený model MIM-104B se schopností navádět se na zdroj rušení.

První verze Patriotu, kde se provedla systémové úpravy proti TBM, byla verze PAC-1 (vstup do služby 1988). PAC znamená „Patriot Advanced Capability“, ale původně se program jmenoval „Patriot Anti-TBM Capability“. PAC-1 ještě používal původní střely. TBM byl v té době navržen proti tehdy známým (podle ruské terminologie) operačně-taktickým a taktickým raketám východní bloku, které se vyskytovaly na potencionálním evropském a korejském válčišti. To dává hrubou představu o výkonech cílů (dostřel, výška let a trajektorie letu, rychlost při sestupné fázi), kterou mohl tento systém ničit. Na střelnici systém testovali proti americké taktické střele MGM-52 Lance.

Další změna Patriotu se označovala PAC-2 a zavedla střely MIM-104C. Bojová hlavice měla hmotnosti 84 kg a střepiny vážily už 45 g a přibyl i lepší přibližovací zapalovač. Oboje z důvodů lepšího působení proti rychlým bojovým hlavicím TBM. Tato varianta vstoupila do služby koncem roku 1990. Systémy PAC-1 a PAC-2 se účastnily první války v Perském zálivu (1991). O účinnosti těchto střel proti iráckým Scudům toho bylo popsáno hodně, takže to nechci rozebírat. Za pozornost ale stojí informace, že Iráčané modifikovali své střely Scud pro zvýšení doletu. Střely tedy létaly nejen dále, ale i výše a přilétaly k cíli vyšší sestupnou rychlostí než původní sovětské Scudy. Navíc se prý irácké Scudy někdy samovolně při vstupu do atmosféry rozpadly (Iráčané to zřejmě s úpravami přehnaly) a tím zahlcovaly naváděcí systémy sytému Patriot. Zda je to pravda nevím, ale jenom to ukazuje na složitost hodnocení účinnosti systému Patriot v této válce bez skutečně podrobných informací.

Na základě těchto zkušeností vznikl nová verze Patriotu - systém PAC-3 (Configuration 1 a 2), který používal vylepšené střely MIM-104D GEM (Guidance Enhanced Missile), která vstoupila do služby v roce 1995. Vylepšení se týkaly opět působení proti TBM. Jedním z vylepšení byl i rychlejší bezkontaktní zapalovač, schopný působení proti rychlejším TBM. Tyto střely byly použity při druhé válce v Perském zálivu (2003).

Později byly střely MIM-104D vylepšeny na verzi označovanou nejdříve jako MIM-104D-1 GEM+ a později jako MIM-104E GEM+ (podvarianty jsou GEM-T a GEM-C). GEM+ mají opět řadu vylepšení proti TBM (GEM-T) a střelám s plochou dráhou letu (GEM-C). Vstoupily do služby v roce 2002. Většina střel použitých Saudskou Arábii proti TBM z Jemenu by měl být právě tento model.

Novou generaci řízených střel pak zavedl systém PAC-3 Configuration 3. Zcela nové střely M91A PAC-3 (dříve se odhadovalo, že mají označení MIM-104F) vstoupily do služby v roce 2001. Opět se zlepšily možnosti působení proti TBM, ale zůstala zachována i schopnost působení proti atmosférickým cílům (letadla, střely s plochou dráhou letu). Střela je v konečné fázi naváděna vlastním aktivním radiolokátorem do střetu „hit-to-kill“. Nicméně pro zvýšení pravděpodobnosti zásahu atmosférických cílů obsahuje malou tříštivou-trhavou hlavici označovanou jako „Lethality Enhancer“. To by měla být malá směrová nálož, které „směrem k cíli“ vypustí 24 wolframových fragmentů o hmotnosti 95 gramů s malou rychlostí vzdalování, které efektivně zvětší průměr střely. Fragmenty jsou poskládány ve dvou soustředných kruzích a po explozi 330 gramů výbušniny vytváří dva soustředné s různou rychlostí separace. Tyto střely byly poprvé použity při druhé válce v Perském zálivu (2003).

Poslední generací, které vstoupila do služby u US ARMY koncem roku 2015, jsou v tomto článku popisované střely M400 PAC-3 MSE. Princip bojové hlavice zůstal stejný, ale došlo ke změnám z důvodů zvětšení pozemní bezpečnosti (nové více bezpečné IM složení výbušnin) a asi nové fragmenty (ocelové fragmenty, některé prameny uvádí titanové). US ARMY už několik let kupuje jenom tyto střely. I při produkci 93 střel za rok (FY2018) stojí hardware jedné střely 4,3 mil USD za kus (systémová cena je pak dokonce 4,9 mil USD za kus).

avatar
jadernazima Datum: 11.01.2018 Čas: 15:26

U protiletadlových modelů zasáhla hlavici třeba jen sprška 20 střepin o hmotnosti 5 g a to nestačilo.

Moderní střely přímo zasáhnou tu hlavici a vzhledem k tomu, že ten kontakt je ve vzájemné rychlosti cca 3 km/s a ta část kovu má tak 20-40 kg, tak se uvolní energie 20 - 40 kg TNT a tu hlavici to zcela rozbije či detonuje.

Existuje ještě další model, kde těsně před dopadem detonuje třeba 200 g výbušniny obklopené 20 2kg tělísky a ty se pobybují v trychtýři o průměru třeba 2 m, pak zasáhne hlavici 2 kg kus kovu (jako 2 kg TNT) a to ji taky buď rozstřelí nebo detonuje.

avatar
Márten Datum: 11.01.2018 Čas: 11:36

MarcusMaximusVictus
PAC-2 vybuchuje poblíž cíle a ničí ho střepinami a tlakovou vlnou. Přímý zásah je účinnější.

avatar
MarcusMaximusVictus Datum: 11.01.2018 Čas: 10:49

Dobrý deň,

mohol by mi niekto ozrejmiť nasledujúce tvrdenia z článku? a síce:

Střela PAC-2 : "cíl ničí tříštivo-trhavá (fragmentová) bojová hlavice o hmotnosti 91 kg"
Střela PAC-3 : "ničí cíl přímým zásahem (hit-to-kill) nebo pomocí tříštivo-trhavé hlavice (73 kg)"

ak bola PAC-3 vyvinutá na základe toho, že PAC-2 s trhavo-trieštivou hlavicou nedosahovala vysokej úspešnosti pri ničení balistických striel z akého dôvodu má PAC-3 tiež trhavo-trieštivú hlavicu (dokonca menšiu v porovnaní s PAC-2) a nie len hit-to-kill?

avatar
lorgarius Datum: 11.01.2018 Čas: 09:48

so zaverom teda, ze ziadny system nie je 100% sa da len suhlasit a saudi asi mozu byt radi ze z Jemenu nelieta nic lepsie ako rodina scud, alebo nejake jej kopie.

avatar
jadernazima Datum: 10.01.2018 Čas: 21:18

Proslýchá se, že SA má jenom naprosté minimum střel PAC-3 a jejich dodávky teprve začaly. Takže po drtivé většině SCUDů střílí právě PAC-2, což je ale raketa která není proti balistickým střelám určena! A o její neschopnosti se ví 30 let" Od nasazení proti SCUDŮm z Iráku! Především proto, že sprška střepin není schopna detonovat relativně nectilitvou výbušninu v pevné hlavici, což u přímého 3 km/s zásahu 50 kg projektilem nehrozí.

Takže média zase šíří zcela nesmyslné hoaxy (a bohužel i Armádní noviny).

avatar
atr30 Datum: 10.01.2018 Čas: 20:41

petr.svetr : Centurion C-RAM

avatar
petr.svetr Datum: 10.01.2018 Čas: 20:03

Dotaz:PATRIOT je systém středního dosahu,tedy druhý stupen protivzdušné obrany.Co mají jako první stupen obrany,tedy krátkého dosahu,(mám na mysli co používají jako ekvivalent systému PANSIR u rusů).

avatar
KóĎA Datum: 10.01.2018 Čas: 18:26

Strategist: stran těch sto raket - to je údaj výrobce...

avatar
Strategist Datum: 10.01.2018 Čas: 16:37

Je hrozné jak média hodnotí systém hned jako špatný když ze 100 raket jednu nesetřelil, mohlo za tím stát desítky okolností které k tomu přispěly. Kdyby systém měl 50 procentní úspěšnost tak fajn může být špatný a je zde místo pro zlepšení, ale to že když se jednou netrefí tak je z toho hned poprask. Proto se tyto systémy staví vrtsvěně tudíž když něco proletí první vrstvou tak to chytne druhá atd (např viz Izrael)

arr