TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Invaze ze vzduchu – alternativa operace násilného vstupu

Datum přidání 21.09.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 7 komentářů    autor autor: Ondro Rajkovič

První imaginární scénař: Situace po nedávných prezidentských volbách v Dagru, středoafrickém státě, se natolik vyhrotila, že se mezinárodní společenství rozhodlo nasadit ozbrojené síly pro stabilizaci bezpečnosti v krajině. Problémem je, že Dagru neleží v blízkosti pobřeží, ale hluboko ve vnitrozemí. Místo námořní pěchoty USA nebo britských Royal Marine Commandos vysazovaných vrtulníky a konvertoplány MV-22 bylo rozhodnuto o nasazení výsadkových jednotek.

82. výsadková divize Armády Spojených států amerických

Foto: Hromadný seskok členů 82. výsadkové divize; větší foto / 82nd Airborne Division

 

Druhý scénář by mohl vypadat takto: Caledonia, stát ve východní Evropě, po dlouhém období provokací a demonstrací síly, napadl svého menšího souseda, Freedonii, pod záminkou ochrany caledonské menšiny žijící ve Freedonii.


Po úvodních úspěších, kdy caledonská vojska obsadila asi 1/3 freedonského území, požádala vláda Freedonie o pomoc NATO při vytlačení agresora a obnovení územní integrity Freedonie. Pro maximalizaci postupu freedonských vojsk spolu s jednotkami NATO bylo rozhodnuto provést vzdušný výsadek s cílem vytvořit vzdušné předmostí a odříznout ústupové trasy caledonských jednotek.


Teorie

Od dob 2. světové války, kdy výsadkové jednotky zažívaly největší rozmach, se způsob jejich využití a nasazení změnil. Doby masových výsadků tisíců výsadkářů skončily s nástupem protiletadlových řízených střel země-vzduch.


Takový druh ohrožení pro dopravní stroje s nákladem výsadkářů na palubě představoval podstatně vyšší riziko než jaké mohlo být vyváženo úspěšnou výsadkovou operací. Proto se začaly výsadkové operace omezovat na padákové výsadky menšího rozsahu, přistávací výsadky a nebo aeromobilní operace.


Za posledních čtrnáct let - od začátku Války proti terorismu - jsme měli možnost vidět provedení každého z výše jmenovaných typů výsadkových operací. Výborným příkladem je francouzská operace Serval v Mali, kde příslušnící francouzské armády a speciálních sil provedli v krátkém rozsahu všechny tři tyto typy operací.


O výsadkových operacích se v minulosti již mnohé napsalo a mnohé ještě bude napsáno, a mnoho států si bude pro některé své jednotky nárokovat status výsadkových jednotek, byť na to nebudou mít nárok.


Výsadkové jednotky se vyznačují splněním tří charakteristik: specifickým vybavením, výcvikem a organizací. Právě splnění těchto tří charakteristik je jednou ze čtyř základních podmínek úspěchu každé výsadkové operace.

 

Ve zkratce by bylo možné tyto základní body popsat následovně:

  1. Správné naplánování operace v souladu s doktrínou;
  2. Použití adekvátních (rozuměj výsadkových/aeromobilních) jednotek;
  3. Dosažení cílů operace v co nejkratší době;
  4. Udržení získaného území/objektu nebo úspěšné stažení výsadkových jednotek.


Nyní se můžeme podívat na praktické aplikace těchto čtyř podmínek v úspěšně provedené operaci - a síce v případě francouzského padákového výsadku v Timbuktu, Mali v roce 2013.

 

Video: Francouzská operace Serval v Mali. / YouTube


Francouzský výsadek v Timbuktu

Na začátku francouzské operace Serval v Mali stály francouzské intervenční síly před výzvou obsadit co nejdříve co největší množštví klíčových pozicí, které měly následně sloužit jako odrazové můstky pro další postup. Tři takové můstky se jim nabídly v letištích Gao, Timbuktu a Tessalit.


Gao, na východ od Timbuktu a po proudu řeky Niger, bylo obsazeno jako první, přistávacím výsadkem. Následovalo prastaré město Timbuktu, které kromě letiště také kontrolovalo most přes Niger na cestě vedoucí z jihu z Mali, Burkina Faso a Ghany na sever přes Sahelský pás do Alžíru.


S využitím těch několika málo cest by motorizovaným jednotkám francouzské armády trvalo více než tři dny, než by dosáhly Timbuktu. Tak pomalý postup dával možnost jednotkám islamistů, aby se buď to zakopaly a nebo stáhly z města a uprchly do pouště.


Proto bylo rozhodnuto využít výsadkové jednotky, kterým let měl trvat pouze něco málo než dvě hodiny, aby jim odřízly ústup. Pro první výsadek byla vybrána 2. výsadková rota 2. výsadkového pluku Cizinecké legie (2e REP) s podporou několika specializovaných jednotek, která byla následována o několik hodin ženijní rotou z 17. ženijního výsadkového pluku (17e RGP).


Úkolem výsadkářů Cizinecké legie bylo obsadit klíčové body severně od města Timbuktu a vytvořit tak „kovadlinu“, na kterou natlačí „kladivo“ postupujících motorizovaných jednotek ustupující islamistické bojovníky.


Po schválení plánu aktivovalo odpovědné velení hotovostní jednotky rychlé reakce - onu zmíněnou rotu 2e REP a přidělené dopravní letouny. Podle dostupných materiálů se plán operace opíral o prvky, které byly dlouhodobě nacvičovány výsadkovými jednotkami 11. výsadkové brigády a velitelé jednotek i jejich podřízení potřebovali minimum času pro dodatečné plánování. Již zde je možné pozorovat nárůst aktivity směřující k zajištění relativní převahy jak ji popisuje admirál McRaven.

 

Video: Výsadek 2e REP v Timbuktu. / YouTube


Plán operace zahrnoval vysazení průzkumného týmu (jednoho z tří týmů Groupement Commando Parachutist 2e REP), který označí seskokovou zónu a příletové trasy pro letouny první vlny. Ta se skládala z dvou letounů C-130 Hercules a tří letounů C-160 Transall v doprovodu nejméně dvou letadel Dassault Rafale nebo Mirage 2000D a jednoho UAV Harfang.


Letouny s výsadkáři na palubě se přiblížily k Timbuktu v třech skupinách – obě krajní skupiny po 2 letounech a prostřední s jedním letounem C-160. Necelých 13 kilometrů před místem výsadku letouny sestoupily na letovou hladinu 300 metrů.


Celý výsadek proběhl v jedné vlně, kdy společně s výsadkáři bylo shozeno i 13 nákladních padáků s těžkými kulomety, protitankovými raketami a minomety. Po seskoku byla určena 3 místa pro shromáždění vysazených výsadkářů, kteří po reorganizaci následně začali plnit přidělené úkoly. Ničit opuštěná postavení protiletadlových kulometů, vytvářet obranné pozice a vysílat průzkumné patroly do blízkého okolí.


Po rozednění byl navázán kontakt s postupujícím taktickým úkolovým uskupením 21. pluku námořní pěchoty (21e RIMa) a jednotkami malijské armády, které převzaly pozice legionářů a začaly konsolidaci pro další postup. Mezi tím byla na letiště obsazené vojáky 21e RIMa vysazena jedna z rot 17e RGP spolu s těžkou technikou, která významně pomohla rychlému uvedení letiště do provozu.


Výše popsané provedení úspěšné výsadkové operace jasně demonstruje, jak důležité je splnění všech čtyř podmínek pro jejich úspěch. Ve zkratce je možné to vyhodnotit následovně.

  1. Operace byla naplánována jednoduše a plánování bylo postaveno na činnostech, které obě jednotky (2e REP i 17e RGP) dlouhodobě nacvičují. Výsadek měl zajištěnou podporu v podobě letounů Rafale nebo Mirage 2000D a k udržení situačního povědomí velitelského sboru byl použit dron Harfang. Doskoková plocha byla před výsadkem prozkoumána a označena průzkumným týmem určeným pro tento typ operací.
  2. Všechny jednotky podílející se na této operaci měly dlouhodobé výcvikové zkušenosti z provádění právě té specifické činnosti, která po nich byla požadována v průběhu této operace. 2. výsadkový pluk Cizinecké legie je jednou z čtyř jednotek lehké výsadkové pěchoty v podřízenosti 11. výsadkové brigády. 17. ženijní výsadkový pluk je jedinou jednotkou svého typu nejen u 11. výsadkové brigády, ale také ve francouzských ozbrojených silách.
  3. I když není známo do jakého času byly dosaženy cíle této operace, je jasné, že již po rozednění dalšího dne došlo k navázání kontaktu mezi postupujícími motorizovanými jednotkami a vysazenými výsadkáři. Ti po celou noc, s využitím shozených organických těžkých zbraní, byli schopni ubránit dosažené cíle i dopadovou plochu.
  4. K udržení obsazených cílů došlo, jak již bylo zmíněno, do limitu 24 hodin. Poté byl navázán kontakt mezi výsadkáři a postupujícími jednotkami a postupně byla upevňována kontrola nad městem Timbuktu. Okamžik, kdy došlo k navázání kontaktu s další jednotkou francouzské armády je tedy možné považovat za okamžik, kdy byla splněna poslední podmínka.

Video: Výsadek podporovaný bitevním letadly A-10. / YouTube

 

Budoucnost výsadkových operací

Jak již bylo zmíněno v začátku článku, doby masových výsadků z dob 2. světové války a války v Koreji, jsou již minulostí díky rozvoji prostředků protivzdušné obrany. Hrozba, kterou představují moderní (ale také relativně moderní) prostředky protivzdušné obrany – zejména mobilní platformy s řízenými střelami země-vzduch – vysoce převyšuje jakýkoliv zisk z úspěšné výsadkové operace.


Když jsem v článcích Syrské chemické zbraně: Jak by probíhalo jejich zajištění I., II. a III. popisoval různé možnosti nasazení amerických jednotek v Syrii, zmínil jsem i zasazení praporního výsadkového uskupení padákovým výsadkem.

 

V porovnání s obojživelným výsadkem expediční jednotky námořní pěchoty jsem tehdy uvedl, že jednotka zasazená padákovým výsadkem má lepší předpoklady pro získání relativní převahy. Tento závěr je stále platný a to i navzdory tomu, že v případě spuštění takové operace by se jednalo o čisté hazardování s životy výsadkářů a s prostředky zapojenými do takové operace.


Pokud chceme uvažovat o provedení výsadkové operace na území protivníka, které je pokryto prostředky zabránění vstupu (antiaccess) a nebo je v určitých oblastech možné narazit na prostředky odepření této oblasti (area denial), potom je nutné hledat prvek, který by zvrátil poměr sil na stranu útočníka.

 

Video: 82. výsadková divize v akci. / YouTube


Americký polní manuál FM 3-99 Airborne and Air Assault operations předpokládá splnění několika bodů pro úspěšnou výsadkovou operaci. Získání momentu překvapení, kontrola vzdušného prostoru, izolování oblasti výsadku, získání a udržení přístupu k výsadkovému předmostí, neutralizace sil protivníka v oblasti výsadku a rozšíření výsadkového předmostí.

 

Manuál doplňuje ještě několik bodů, které byly pro potřeby tohoto článku opomenuty. Z pohledu úspěšné výsadkové operace je největší nárok v současnosti kladen na bod„získej a udrž přístup k výsadkovému předmostí“. A ještě z této dvojice je maximální nárok kladen na část „udrž“.

 

Získání přístupu k výsadkovému předmostí není jednoduchá záležitost, ale je možné ji relativně lehce vyřešit. Po desítkách let vývoje a s využitím letounů 5. generace s prvky stealth – zejména F-35 Lightning – a letecké munice středního a dlouhého dosahu je možné potlačit známé pozice protivzdušné obrany jednou sérií leteckých úderů.


Prvky stealth, kterými disponuje letoun F-35, mu umožní zůstat nezjištěn po dostatečně dlouhou dobu, aby se dostal do vhodné polohy pro úder na pozice prostředků protivzdušné obrany. Takový úder by měl dostatečným způsobem potlačit protivzdušnou obranu, aby byl umožněn přístup letounům první vlny k prostoru výsadku. Zde ovšem nastává první komplikace – moment překvapení je ztracen, oblast výsadku je izolována, přístup k oblasti výsadku je získán, ale není udržen.


Úspěšná výsadková operace většího rozsahu bude vyžadovat vysazení první vlny (o velikosti posíleného výsadkového praporu) pomocí padákového výsadku a následně zasazení dalších dvou vln (skládajících se z ostatních jednotek brigádního bojového týmu spolu s materiálem) přistávacím výsadkem.

 

Video: Aeromobilní operace námořní pěchoty. / YouTube


Aby byla eliminována hrozba použití z ramene odpalovaných protiletadlových střel jako SA-7, bude nutné pro výsadek další vlny počkat do dalšího období tmy – tedy 20-24 hodin. Tolik času bude mít protivník, aby přesunul mobilní komplety protivzdušné obrany do nových pozic na příletové trase k výsadkovému předmostí.


I na tyto pozice může být veden další letecký úder, ale riziko, že budou eliminována hrozba pro dopravní letouny je příliš vysoká a s velkou pravděpodobností dojde k ztrátám na letounech dopravujícíh vojáky, vybavení a materiál druhé vlny. S velkou pravděpodobností by v takovém případě nikdy nebylo schváleno provedení takové operace protože už i v případě ztráty jednoho letounu by média začala mluvit o „největší katastrofě v dějinách výsadkových operací od dob operace Market-Garden v září 1945“.


Jak je možné vidět, je potřebné hledat jinou cestu jak provádět výsadkové operace v budoucnosti. Zde je několik možností a námětů k diskusi.

  1. Provádět hlavně aeromobilní operace zejména s využitím konvertoplánů jako MV-22 Osprey nebo v současnosti vyvíjený V-280 Valor. Takové operace budou prováděny pouze na krátkou vzdálenost (cca 1000km) a dopravní stroje budou ohroženy pouze palbou ručních zbraní a nebo těžkých kulometů a protiletadlových kanonů, které mohou být eliminovány doprovodnými bitevními vrtulníky.
  2. Začít vyvíjet dopravní letoun budoucnosti, který bude disponovat prvky stealth a/nebo bude překonávat protivzdušnou obranu pomocí rychlosti a nízké letové hladiny (podobně jako bombardér B-1).
  3. Opustit myšlenku masových padákových výsadků a transformovat doktrínu výsadkových jednotek, aby byla soustředěna kolem rotních úkolových uskupení a využívala výhody malého počtu letounů potřebných k zasazení takové jednotky a k jejímu případnému dozásobení.


Zdroje: Army Recognition, Zone Militaire,

US Army Field Manual, FM 3-99 „Airborne and Air Assault Operations“

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
liberal shark Datum: 24.09.2015 Čas: 16:43

Zajímavý rozbor. Vidím tu základní problém. Buď bude dosaženo momentu překvapení, ale pak nebude možné zasadit velké síly a zajistit dostatečnou palebnou podporu, nebo bude protivník varován a sestřelí letadla s výsadkem už po cestě. Takže zbývají rychlé překvapivé operace malých jednotek s omezenými cíli, které se budou pohybovat na tenké hraně mezi dočasnou místně omezenou převahou a neúspěchem.

avatar
Labir Datum: 21.09.2015 Čas: 19:45

Moc pěkný článek, děkuji.

Možná by pro průnik protileteckou obranou za použití prvku překvapení šlo využít efekt zahlcení: Letoun s výsadkáři by doprovázel v tandemu letoun s drony (vyvíjí DARPA). Před hranou detekce protiletadlových systémů tento letoun vypustí několik desítek levných dronů se zvýšenou radarovou stopou. Do zóny radarové viditelnosti tak vletí "roj" desítek těžko rozlišitelných strojů z nichž jen dva mají významnou cenu (možná bude nutné aby ty dva letouny měly sníženou radarovou stopu). Při použití mnoha výsadkových dvojic nosič výsadku - nosič dronů by mohlo dojít k zahlcení protivzdušené obrany stovkami cílů. Na zpáteční cestě pak mateřské letouny posbírají drony.

avatar
cirdo Datum: 21.09.2015 Čas: 17:40

K operacii Serval som na youtube channelu francuzskeho Ministère de la Défense objavil pekny dokument. Nastastie v anglictine.
https://youtu.be/QO3iXNtLkug?list=LLlcsFQQ3eGV0AnuQ4QnXmxw

avatar
RiMr71 Datum: 21.09.2015 Čas: 16:33

Výborný článek, díky!

V9m, že je to sci-fi, ale zajímalo by mě, jestli někdy někdo (viz létající Jeepy Willis atd) dále rozpracovával nějakého jiného způsobu dopravy jednotek, s "rozmělněním" na více menších třeba i "jednorázových" zařízení. Zkrátka ne jeden velký cíl s pěti sty paragány na palubě, ale 100 malých cílů po pěti paragánech. Nějaké "kapsle" vypouštěné například ze vzducholodi ze stratosféry z bezpečné vzdálenosti atp.
Ale... jak říkám, chápu že je to sci-fi.

I když - když si vzpomenu na "výsadková torpéda" pro vysazované agenty (KG200)... :)

avatar
KOLT Datum: 21.09.2015 Čas: 16:09

alexa123: Doporučuji článek "Budoucnost výsadkových jednotek" na onwar.eu. Jsou tam v základu popsány rozdíly v doktrínách US Airborn a VDV, včetně důvodů jejich vzniku. A vůbec je to vynikající článek k problematice výsadkových jednotek z pera člověka věci znalého.

avatar
alexa123 Datum: 21.09.2015 Čas: 12:03

Bolo by zaujímavé porovnať koncepciu výsadkových operácii USA resp. NATO a ruských výsadkových vojsk

avatar
Malbronix Datum: 21.09.2015 Čas: 11:27

moc hezký článek, pouze bych rád doplnil, že operace Market Garden se konala v září 1944, nicméně předpokládám, že jde pouze o překlep :)

arr