Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Irácké obsazení Kirkúku a kurdská tragédie

Datum přidání 24.10.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 32 komentářů    autor autor: Michal Myklín

Zatímco v Sýrii se spojeným kurdským a syrským silám podařilo dobýt Rakku, hlavní město Islámského státu (IS) v Sýrii, v Iráku Kurdové naopak území ztratili. Města Kirkúk, Sindžár a další strategické oblasti pod kontrolou Regionální vlády Kurdistánu (KRG) byly téměř bez odporu obsazeny iráckými jednotkami a šíitskými milicemi podporovaných Íránem.

Foto: Kurdský Pešmerga (2015); ilustrační foto / Public Domain

 

Kurdské referendum

Irácké protiteroristické jednotky, armáda, federální policie a šíitské milice zahájily ofenzivu 15. října a během dvou dní kontrolovaly nejen Kirkúk, hlavní město stejnojmenné provincie, Sindžár, dějiště masakru iráckých Jezídů, ale také ropná pole a další strategické body.

 

Většina kurdských bojovníků Pešmergy se stáhla ještě před příchodem iráckých jednotek, a tak došlo jen k omezeným potyčkám s relativně malým počtem obětí.


Irácký premiér Hajdar Abádí se k silovému řešení rozhodl měsíc poté, co v KRG proběhlo referendum o vzniku nového státu (v severním Iráku) Kurdistán. Referendum skončilo nepřekvapivě – 92,73 % voličů hlasovalo pro vznik samostatného Kurdistánu.


Přitom podle českého arabisty Petra Pelikána, Kurdové nezávislost již prakticky mají. „(Kurdové) mají vlastně všechno kromě mezinárodního uznání a křesla v OSN, protože mají své milice, což je armáda, mají svou policii, kontrolují svou ekonomiku. V zásadě není nic, co by jim ještě chybělo, kromě toho mezinárodního uznání, které je zřejmě pro Kurdy velmi důležité, protože jsou hrdý národ,“ uvedl pro Českou televizi Pelikán.


Irák a okolní země Turecko i Írán referendum příkře odsoudily a Bagdád požadoval zrušení výsledků a vyklizení sporných území (mimo území samotného Iráckého Kurdistánu pod správou KRG), včetně Kirkúku.


Kurdské referendum pro Abádího přišlo ve chvíli, kdy irácké jednotky vítězily nad skomírajícím odporem IS a on do historie (a především do dalších voleb v dubnu 2018) mohl vstoupit jako premiér, který zachoval územní celistvost Iráku. Referendum tuto vizi narušilo a Abádí se rozhodl konečně vyřešit otázku Kirkúku a dalších území mimo hranice KRG, které Kurdové od roku 2014 ovládali.


Nejednotní Kurdové

Kirkúk pro Kurdy představoval mimo jiné symbol jejich obětí v bojí proti IS a příslib nezávislosti na Iráku a jeho ztráta byla pro mnohé z nich emocionálním šokem. Důvodem bleskového obsazení města iráckými silami ovšem není zrada Západu ani nevděčnost vlády v Bagdádu, ale především vnitřní rozbroje uvnitř KRG.

 

Video: Irácká armáda převzala kontrolu nad městem Kirkúk. / YouTube


KRG je složena ze dvou hlavních frakcí – Kurdské demokratické strany (KDP) v jejímž čele stojí klan Barzání a Vlastenecké unie Kurdistánu (PUK), která je ovládána klanem Talabání. Rozbroje mezi frakcemi iráckých Kurdů trvají od léta, bylo to však právě referendum, které zřejmě zpečetilo osud Kirkúku.

 

Referendum vyhlásil prezident KRG a vůdce strany KDP v jedné osobě, Masúd Barzání, a i když je samostatný Kurdistán cílem všech Kurdů, představitelé PUK nesouhlasili s načasováním referenda i motivy, které Barzáního vedly k jeho zahájení.

 

PUK referendum považoval za Barzáního snahu o udržení své moci. Prezidentův funkční termín totiž již oficiálně skončil, nicméně výjimečný stav v podobě boje s IS mu umožnil udržet si prezidentský post i nadále.

 

Barzání však podcenil reakci Bagdádu i okolních států, zejména Turecka a Íránu – oba dva státy mají své kurdské menšiny a nemají zájem na povzbuzování jejich separatistických tendencí v Iráku. Případný konflikt s Bagdádem může i přes to posloužit v udržení Barzáního moci i nadále.


Když bylo jasné, že dojde k ozbrojené konfrontaci mezi Kurdy a Irákem, vedení PUK se nechtělo nechat zatáhnout do marného boje, který začala KDP. Zástupci PUK se setkali s iráckým premiérem Amádím a zřejmě došlo k dohodě, která vyústila ve stažení většiny bojovníků Pešmergy loajálních PUK z Kirkúku tváří v tvář iráckému postupu.


Hlavní vojenská síla KRG, Pešmerga, sice oficiálně patří pod ministerstvo pro záležitosti Pešmergy, ale jednotliví velitelé jsou loajální nejprve klanu, případně straně a poté KRG. Obranu Kirkúku měli na starosti příslušníci Pešmergy loajální PUK, zatímco o obranu ropných polí se starali bojovníci KDP.

 

Video: Kurdové ztratili klíčová ropná pole. / YouTube

 

Právě ztráta ropných polí, která produkovala až 275 tisíc barelů ropy denně irácké Kurdy citelně zasáhne, jelikož představovala 40 % celkové produkce ropy KRG. Pro finančně vyčerpaný Bagdád představuje kirkúkská ropa způsob, jak vykompenzovat celosvětově nízké ceny ropy, ale pro KRG šlo o nenahraditelný finanční příjem.

 

KDP nyní díky silnějšímu vlivu v kurdských médiích vytváří jednostranný narativ o „zradě“ PUK, což vnitřní politickou situaci v KRG ještě více destabilizuje. Lze očekávat vzestup mladších frakcí, které se svezou na vlně frustrace běžných Kurdů z vnitřních politických bojůvek. Jednou z nich se může stát hnutí Gorran, které je nyní v opozicí vládnoucích KRD a PUK.


Americké dilema a íránský vliv v Bagdádu

Irácká ofenziva nevyhovuje především USA. Washington dlouhodobě finančně, materiálně i logisticky podporuje obě strany v boji proti IS. Prezident Trump prohlásil, že USA nikomu nestranní, ale střet Iráčanů s Kurdy vidí jako problém.


Republikánský senátor John McCain, předseda senátního výboru pro ozbrojené složky, se vyjádřil o dost důrazněji a kritizoval Bagdád za zneužívání amerických zbraní určených proti IS v boji proti americkým spojencům, "nenechte se mýlit, pokud budeme i nadále vídat zneužívání amerického vybavení tímto způsobem, bude to mít následky".


Kurdům i Iráku dodala zbraně a vybavení také Česká republika. Do Iráckého Kurdistánu putovaly samopaly vz. 58 a munice, Irák nakoupil deset bitevníků L-159 ALCA, které využívá k bombardování pozic IS. Ministr obrany Stropnický situaci okomentoval slovy "obávám se, že tenhle problém si musí Irák s Kurdy vyřešit bez přímého zásahu zvenčí. Kirkúk je oblast spadající doposud pod iráckou správu."

 

Video: V reakci na obsazení Kirkúku iráckou armádou vedení KRG přesouvá do oblasti jednotky Pešmerga. / YouTube


ČR však samozřejmě není jediná. Kurdové oznámili, že zničili dva irácké tanky, z toho jeden M1A1 Abrams, jedno obrněné vozidlo a 12 vozidel Humvee. Iráčane obvinili Kurdy, že ke zničení tanku Abrams použili z Německa dodané přenosné protitankové komplety MILAN. Německo přitom podmínilo jejich dodání Kurdům tím, že je lze použít pouze a jen pro boj s IS. Kurdové nařčení odmítají a naopak obviňují Bagdád, že moderní západní techniku, jako tanky Abrams, poskytl íránským milicím.


Kromě hrozícího útlumu v boji proti IS irácko-kurdský konflikt ukazuje i na rostoucí vliv Íránu, který s šíitskou vládou v Bagdádu dlouhodobě a blízce spolupracuje. Teheránem podporované šíitské milice v podobě Lidových mobilizačních sil (PMU) lze považovat za loajální Íránu a představují divokou kartu, která může významně zkomplikovat americké ambice v Iráku.


Jednou z ústředních postav iráckého boje proti IS byl například velitel íránských speciálních jednotek Quds, Kásim Sulejmání, který hrál důležitou roli i při formování PMU.


Šíitskými milice jsou často obviňovány z mučení zajatců IS a civilistů podezřelých ze spolupráce s IS, zejména sunnitů a Kurdů. V převážně sunnitském Iráku s velmi nedávnou krvavou historií sektářského násilí mezi šíity a sunnity představují silné milice loajální cizí mocnosti velmi nebezpečný nástroj.


Zdroje: Defencetalk, DefenceOne

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
PavolR Datum: 30.10.2017 Čas: 21:14

cejkis:
Ste si vedomý, že do toho patrí aj JV Ázia a kaspická oblasť, kde je Exxon mimoriadne angažovaný v ťažbe plynu, však?
https://www.sec.gov/Archives/edgar/data/34088/000095012313001786/b87386exv99.htm

avatar
cejkis Datum: 30.10.2017 Čas: 20:40

Zmiňovaný AFG není o tamních surovinách, ale o navýšení rozpočtu Pentagonu. Peníze, které Amerika zaplatila několika společnostem.

A pak na osu zla byl zařazen Irák a to je již jiný příběh související s ropou a plynem a doděláním práce po tatínkovi z jedné texasské rodinky..

avatar
cejkis Datum: 30.10.2017 Čas: 20:38

Produkce zemního plynu Exxonu v Asii je vyšší než v USA. Tolik k otázce, odkud tvoří největší US plátce daní svůj zisk z prodeje zemního plynu.

avatar
cejkis Datum: 30.10.2017 Čas: 20:35

Dále ze zprávy hodnocení druhého kvartálu Exxonu.

Natural gas production available for sale, million cubic feet per day (mcfd)
United States 3,083 3,097 3,047 3,129
Canada / South America 203 257 209 257
Europe 1,442 1,749 2,102 2,262
Africa 4 7 5 5
Asia 3,867 3,819 3,837 3,806
Australia / Oceania 1,321 833 1,211 784
Worldwide
9,920 9,762 10,411 10,243

Oil-equivalent production (koebd)1 3,922 3,957 4,036 4,141

1 Gas converted to oil-equivalent at 6 million cubic feet = 1 thousand barrels.

avatar
cejkis Datum: 30.10.2017 Čas: 20:28

Nejprve plyn pro standublábola.

Nerozporuji, co píšete. Jen tvrdím, že snaha diverzifikovat dodavatele vede k cenové válce neboť náklady Gazpromu jsou nižší a může kdykoliv cenu LNG podhodit. Ve výsledku tak bude majoritu trhu se zemním plynem ovládat stále Gazprom s tím, že ceny komodity budou nižší. Pak je ovšem otázkou, kdo zaplatí odpisy málo využívaných LNG terminálů. Předpokládám, že to bude analogické jako v elektřině. Bude se to platit v části distribuce. Pro koncového zákazníka to bude buď stejné a nebo jako v případě elektřiny dokonce dražší.

avatar
StandaBlabol Datum: 30.10.2017 Čas: 09:59

to Cejkis,

"US angažmá ve všech novodobých konfliktech má čistě ekonomický charakter."

To je prostě blbost. Co za štěstí (a peníze) by hledali třeba v Afghánistánu? Prostě si tam šli pro Usámu a s ekonomikou to nemá co dělat. Naopak v tom utopili spoustu peněz.

A s tím Exxonem jsi jako dokázal co? Kolik z těch daní pochází z aktivit na Blízkém Východě a kolik z nich pochází z plynu? Pořád platí, že plyn není pro Američany žádný velký důvod k válce v Sýrii.

S tím plynem v Evropě to vzdávám, jen papouškuješ odněkud věty, kterým nerozumíš. Ceny plynu v Evropě (celou dobu mluvím o velkoobchodních cenách) jdou dolů mnohem rychleji než ceny ropy. Jedním z důvodů je i rušení těch dlouhodobých kontraktů s vazbou na cenu ropy. Prostě neokecáš to, že pokud nemáš možnost volby dodavatele, tak ten ti navýší cenu. To není o hodných nebo zlých Rusech. Proto je správné, že se Evropa snaží o diverzifikaci i pomocí LNG. Co jiného by jsi radil? Zůstat závislý na Rusku jako dominantním dodavateli?

avatar
PavolR Datum: 30.10.2017 Čas: 08:32

cejkis:
Poslednými dvoma vetami ste sám priznali, že podstata konfliktu nie je ekonomická, ale geopolitická a ideologická. To jednoducho nie je možné nijako vykecať. Rovnako tak mohol staviť aj na americkú kartu, ale neurobil tak (prípadne tak pre niečo urobiť nemohol).
Angažovanie sa USA nie je čisto ekonomické, ale založené na celej palete faktorov, záujmov a vzťahov rôzneho charakteru.
Čisto ekonomická bola akurát prvotná snaha Trumpa (a hospodárskych síl, ktoré za nim stoja/stáli) urovnať vzťahy s Rusmi a taktiež náznak, že by mohol podporiť zotrvanie Asada. Ale odstavila ho geopolitická zotrvačnosť, ktorá v tomto prípade neberie ohľad na hospodárske záujmy USA, alebo prinajmenšom istých jej častí.

avatar
cejkis Datum: 29.10.2017 Čas: 22:42

Ještě někdo, kdo si myslí, že jsou USA v Sýrii z prestižních důvodů? Vy jste to snad psal pod vlivem.

Ideologické důvody jsou mezi šíty a sunity. Jejich spor o strejdu je k popukání. Izrael zde má zájem proti Hizballáhu. A tím ideologie končí.

US angažmá ve všech novodobých konfliktech má čistě ekonomický charakter.

Asad nesáhl po plynovodu neb se rozhodl pro ruskou kartu. Ostatně nic jiného mu nezbývalo, jinak by byl již po smrti.

avatar
PavolR Datum: 29.10.2017 Čas: 15:12

cejkis - dodatok:
A ešte jeden príklad - o viac než polovicu nižšie ceny ropy poškodzujú amerických ťažiarov rovnako ako všetkých ostatných. Ba možno aj viac, lebo používajú neraz nákladnejšie postupy než iní. Máte pocit, že by USA mali geopolitcký záujem na ich zvýšení?
Nie, nemajú. ;-)

avatar
PavolR Datum: 29.10.2017 Čas: 14:57

cejkis:
Vašu plynovú konšpiráciu je možné rozbiť jedinou otázkou:
Prečo by Asad nesiahol obomi rukami po plynovode, ktorý mu prinesie stámiliónové ročné zisky z tranzitných poplatkov a zlepší celkovú pozíciu jeho krajiny?
Plynovod chce predsa každý. Pokiaľ padnú hospodárske argumenty, tak musí byť dôvod v niečom inom, že áno?

Pletiete si totiž ciele a nástroje. Ešte stále frčíte na poststudenovojnových konštrukciách, no my sme práve uprostred ďalšej studenej vojny, kde otázka profitu ustupuje do úzadia (samozrejme prítomná stále bude, ale ako sekundárna, alebo ešte menej dôležitá - od prípadu k prípadu) v prospech porážky protivníka, aj keby to znamenalo vo všeobecnosti nadplácať. Absolútne ignorujete možnosť, že sa niečo môže diať aj z iných dôvodov, než hospodárskych - napr. ideologických, prestížnych, atď...

Odhodlanie eliminovať Asada je dané jednak vzťahom USA-Izrael-Irán a jednak vzťahom USA-Rusko. Zábery ako Rusi evakuujú Tartus sú hodné vynaloženia akýchkoľvek prostriedkov, nemám pravdu?
Čo sa zasa európskeho plynového frontu a sankcií týka, tak tam je zámerom pripraviť Rusov o čo najviac peňazí a zároveň čo najviac predražiť ich ťažbu a transport - čiže dostať ich do tej istej pozície, v ktorej boli na konci predošlej studenej vojny.

Len tak mimochodom. to že USA sabotujú Nord stream je pre Slovensko (na rozdiel od Nemecka, ktoré pení a to sa odráža na prehláseniach nemeckých politikov) nesmierne výhodné, lebo nám tým pádom ostanú tranzitné poplatky. A ešte výhodnejšie pre nás všetkých bude, keď EU zavedie spoločnú energetickú politiku a bude tak schopná zjednať s Ruskom nižšie ceny plynu, než ako majú zjednané jednotlivé krajiny - čo zasa nemusí byť také výhodné pre USA, ale na druhej strane ešte viac zníži príjmy Rusov.

avatar
cejkis Datum: 29.10.2017 Čas: 13:19

Standoblábole, koukate na problém pohledem koncového odběratele. Cena plynu v Evropě je ve většině určována dlouhodobými kontrakty, kde je cena vázána na cenu ropy. Trend vývoje ceny plynu kopíruje trend vývoje ropy s půlročním spožděním. To, že je mnoho distributorů a můžete si vybrat a snížily se marže koncových prodejců neznamená nic o původu. Plynu je mnoho, trasy jsou předmětem politiky a možnosti bránit konkurenci. EU se vydala cestou terminálů LNG a je to jistě alternativa ovšem efekt nebude dle očekávání. Gazprom má možnost cenu LNG podhodit neb jeho náklady jsou nižší. Ostatně proto se US snaží tlačit EU do dalších sankcí.

Americká ekonomika :-) Podívejte se na největší plátce dani v US. Pak mi sem napište na kolikátém místě jste našel exxon :-)
A že není možné vysvětlovat US angažmá na Blízkém východě těžebními společnostmi ?? Děláte si legraci :-))

avatar
StandaBlabol Datum: 28.10.2017 Čas: 10:35

to Cejkis,

myslel jsi "break even point"? Odborné termity jsou sviňa, co?

Cena plynu v Evropě (a cena obecně) není určována jen výrobními náklady, ale mnohem víc vztahem nabídky a poptávky a konkurencí. Proto se Evropě terminály na LNG vyplatí. Není závislá na ruském plynu a může o ceně vyjednávat. To, že Rus dokáže plyn levně vytěžit a dopravit neznamená, že ti ho levně prodá. Zvlášť pokud ví, že nemáš možnost, brát ho jinde. Není náhoda, že v posledních letech ceny plynu v Evropě rychle klesají. A nejvíc tam, kde jsou možnosti alternativních dodávek.

A kromě toho, pořád všechno posuzuješ ruským úhlem pohledu. Plyn je komodita, na které je závislé Rusko. Jak už ti tu psali jiní, americká ekonomika stojí na něčem jiném. Takže plynem je možné vysvětlovat ruské angažmá na Blízkém Východě, ale určitě ne americké.

avatar
cejkis Datum: 27.10.2017 Čas: 23:14

Ještě pro upřesnění. Není problém s transportem ropy. Přepravuje se tankery ze Zálivu desetiletí. Problém je přeprava zemního plynu. Využívání LNG se vyplatí na velké vzdálenosti a Perský záliv je na pomezí brakepointu této investice. Levnější je přeprava potrubím.

A pokud konkurent má potrubí již desítky let odepisované, bude cena LNG vždy dražší. Jediné, co může tento stav zvrátit jsou sankce na firmy dodávající ruský plyn do EU. Pak by se LNG na terminálech v EU stalo levnějším než ruský plyn.

http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/usa-uvalily-sankce-na-rusky-plyn-proto-aby-zvysily-vlastni-odbyt-mini-nemecky-ministr-1335832

https://oilprice.com/Energy/Natural-Gas/Can-US-LNG-Challenge-Gazprom-In-Europe.html

http://blogs.platts.com/2017/09/01/gas-geopolitics-us-eastern-europe/

avatar
cejkis Datum: 27.10.2017 Čas: 23:07

Ostatní bláboly o iphone, AMD, Intel a podobných nekomentuji neb to není k tématu.

avatar
cejkis Datum: 27.10.2017 Čas: 23:05

vlasto

Píšete krásnou US propagandu. Vezmu to postupně.

1) Americania sa nechali pocut, ze Asad nemoze zostat pri moci. Je to ich deklarovany zaujem.

Přemýšlel jste někdy nad tím, proč měly US, Katar, Saudové, Turecko, zájem na odstranění Asada ? Až se podíváte někdy na mapu plánovaného plynovodu, najdete v cestě Aleppo. Nejde o nic jiného než o plynovou trasu do Evropy. A Rusku nejde o nic jiného než udržení si dominantního postavení na plynovém trhu v Evropě. Rusko podpořilo Asada jen proto, aby se nedostal katarský a saudský plyn nedostal do EU. Když se Rusku podařilo vyřešit Aleppo, celý projekt se zhroutil. Katar otočil a začal se domlouvat s Íránem. Ostatní na něj uvrhli embargo a největší sponzor teroristů Saudská arábie žádá, aby Katar přestal financovat terorismus a snaží se zvrátit rozhodnutí Kataru. Sýrie není o "dvou vědrech ropy". Sýrie není vůbec o ropě. Sýrie je o plynové trase, která bude konkurovat ruskému plynu v EU neb přesun plynu skrze LNG je dražší.

2) Americania oficialne kaman na Syrskom uzemi neviedli. Vedu kampan predovsetkym v Iraku. Neoficialne zastupenie US na uzemi Syrie (specialne jednotky) nemoze byt a ani nebude take silne, aby prevazilo oficialne zastupenie Ruska v Syrii. Americania Syriu prenechavaju rusom s tym, ze po vojne sa zacne riesit fungovanie krajiny.

Toto je naprosto špatně. Američané používají Kurdy jako své proxy. Speciální jednotky mají jen pro velení, mentorování a výcvik. Dodávají jim zbraně, techniku a podporují je vrtulníky a letadly. Je to naprosto klasická proxy armáda. Cílem není nic jiného než náhrada ztraceného bodu 1 a sice vytvořit plynovou trasu. Vše samozřejmě v duchu demokracie. Podpoříme Kurdy, ten chudý sužovaný národ. Když by nešlo o plynovou trasu, ani pes by po nich neštěkl.
Další po cestě je Turecko. US by potřebovalo změnu politické reprezentace v Turecku. Někdo sestřelil ruské letadlo, někdo zabil ruského velvyslance. Snažili se opravdu moc, ale i přesto našel pragmaticky Putin s Erdoganem společnou řeč a dohodli se na vlastní trase. Co by se asi stalo při vzniku Kurdistánu ? Následovala by občanská válka v Turecku a změna tamního režimu, možná rozpad Turecka. Už chápete, proč US podporují Kurdy ? A teď si přečtěte ten Váš příspěvek o dvou vědrech ropy ještě jednou, aby jste se tomu zasmál.

arr