Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

IRST: Infračervené senzory pro F/A-18E/F Super Hornet

Datum přidání 21.03.2014    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 4 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké námořnictvo vybaví 170 stíhaček F/A-18E/F Super Hornet infračerveným senzorem IRST (Infrared Search and Track). Jedná se o pasivní senzor schopný omezeně zastat roli radaru a detekovat vzdušné cíle i při silném elektromagnetickém rušení.

Foto: F/A-18 se senzorem IRST umístěný na nose středové palivové nádrže. / Boeing

Foto: F/A-18 se senzorem IRST umístěný na nose středové palivové nádrže. / Boeing

 

Infračervené detektory můžeme najít u většiny moderních stíhaček, jako je F-35 Lightning II, Eurofighter Typhoon nebo ruský Suchoj T-50. V případě Eurofighter Typhoon senzor IRST neklamně poznáme podle "bradavici" na nose letadla. Zajímavostí však je, že IRST nenajdeme u stíhačky F-22A Raptor.

 

IRST dokáže odhalit teplo z motoru letadla na mnoho desítek kilometrů daleko. Na rozdíl od radaru je IRST pasivní senzor. Nic nevyzařuje, takže jej nelze aktivně rušit a je tak ideální v prostředí se silným elektromagnetickým rušením.

 

Americké námořnictvo v následujících letech senzory IRST vybaví flotilu svých letadel F/A-18E/F Super Hornet Block II. Nedojde však k přímé zástavbě infračerveného senzoru do draku letounu. Infračervený senzor bude umístěn na nos upravené přídavné nádrže umístěné pod trupem letounu.

 

Systém IRST je pasivní snímač s dlouhým dosahem, který vyhledává a detekuje infračervené emise. Systém může sledovat současně několik cílů a poskytovat efektivní schopnosti zaměřování vzduch-vzduch, i když se setká s pokročilou hrozbou vybavenou technologií pro radarové rušení,“ říká kapitán Frank Morley, manažér programu F/A-18 a EA-18 Growler.

 

Foto: F/A-18 se senzorem IRST umístěný na nose středové palivové nádrže. / BoeingFoto:  IRST umístěný na nose palivové nádrže. / Boeing

 

IRST poskytuje Super Hornetu alternativní systém ve velmi vysokém stupni elektronického rušení při zaměřování vzduch-vzduch. Požadavek na IRST pro Super Hornet je přímým důsledkem nedávných vylepšení softwaru elektronického boje,“ řekl Morley. Jak uvádí magazín DefenseTech, Američané tak reagují na skutečnost, že příští protivníci mohou disponovat velmi pokročilým vojenským vybavením.

 

Systém IRST je pro americké letouny vyvíjen od roku 2011. Vývoje se zhostily firmy Boeing a Lockheed Martin. Vývoj a vybavení 170 stíhaček F/A-18E/F Super Hornet infračervenými senzory přijde americké námořnictvo na 135 milionů dolarů. Program skončí v roce 2017.

 

Pro potřeby námořních F/A-18E/F je senzor IRST umístěn na nose středové přídavné nádrže. V této konfiguraci jej lze bez problémů použít i na letounech F-15 nebo F-16. Počítá se také s umístěním senzoru na zbraňový závěsník nebo na závěsník zaměřovacího pouzdra.

 

Připomeňme, že stíhačky F/A-18 E/F Super Hornet spolupracují ve vzduchu s letadly elektronického boje EA-18G Growler. Americké námořnictvo si oba stroje plánuje ponechat až do roku 2040.

 

Zdroj: Defense Tech

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Ezekyl Datum: 25.03.2014 Čas: 09:06

Ledna: Není proč se omlouvat. Ale přiznám se, že na druhý dotaz už moc odpovědět neumím. Opravdu netuším, které nádrže se používají primárně - i když bych si soukromě typnul že start je na vnitřní a po startu primárně externí, aby je bylo možné v případě ohrožeí odhodit a stále zachovat vnitřní zásobu paliva. Pokud vím, tak moderní nádrže jsou navržené tak, aby s nimi byl možný z aerodynamického hlediska i manévrový boj, a letoun je navržen tak, že jeho aerodynamika je navržena už s předpokladem použití externích nádrží.

Druhou otázkou je změna hmotnosti. Pokud je pilot ohrožen, či má poškozený letoun, potřebuje se zbavit "zbytečné" zátěže, tudíž musí existovat možnost odhození veškeré podvěšené výzbroje, včetně nádrží. Určitě je ale také možnost s nádržemi přistávat (pokud se nepletu, tak dříve (2.SV) to nešlo)...

Aerodynamický profil se určitě zhoršuje (minimálně odpor), stejně jako celková hmotnost a tudíž se zvyšuje i spotřeba, a proto se vždy hledá kompromis "aby se nádrže vyplatili". Dnešní bojové letouny mají ale takový přebytek výkonu, že rozhodně není problémem startovat s plně naloženým letounem apod.

Ale tuto odpověď ž prosím berte jen jako můj osobní názor. Nejsem vojenským pilotem, ani konstruktérem letecké techniky - nerad bych šířil nějaké bludy (přesto to dost možná dělám :-)

avatar
Ledna Datum: 24.03.2014 Čas: 19:56

Ezekyl: Díky moc za vyčerpávající odpověď. Jak to s přídavnejma nádržema teď vůbec je? Bere se z nich palivo primárně při cestě k cíli? Bojuje se s nima, nebo se odhazují? Zhoršují výrazně aerodynamický profil? Omlouvám se za noob dotazy...

avatar
Ezekyl Datum: 24.03.2014 Čas: 14:52

Ledna : S těmi přídavnými nádržemi je to trochu složitější, než jen přečíst rádius z wikipedie a říkat si že "je to dálka". Jednak si musíte uvědomit, že bojový letoun musí být schopný zasáhnout na území protivníka (není to morální, ale obrana armádě prostě nestačí) nebo například uprostřed mezinárodních vod, což je případ i letounu F-18, který je konstruován pro použití z letadlových lodí, kde se standardně předpokládá boj na mnohem delší vzdálenosti, kdy mateřská loď musí zůstat v "bezpečné" vzdálenosti od cíle.

K tomuto se však mnohem častěji projevuje potřeba zůstat ve vzduchu déle. Akční rádius 740 km odpovídá o době vyrvalosti cca 2 hodiny včetně startu,příletu, odletu a přistání a to by pilot ještě nesměl používat přídavné spalování. Aby byl letoun doopravdy efektivní, musí být schopen například hlídkovat, či jen hledat cíl. Nebo tradiční úkol dnešních stíhacích letounů - doprovod "narušitele" na letiště.

Pokud by letoun neměl přídavné nádrže a/nebo možnost dotankování za letu (které je díky použití externích nádrží ekonomičtější), nebyl by ve skutečnosti reálně plnit zadané úkoly. "Papírově" by tam doletěl, ale už by nestihl ani identifikovat objekt úkolu a musel by letět domů.

Tento problém jde tak daleko, že se dnes zavádí tzv. konformní nádrže, které jsou umístěné mezi trupem a křídlem, tvoříc velké "nádory" na kořeni křídla. I tyto nádrže mají negativní efekt na letové vlastnosti letounu, přestk však radikálně zvyšují jeho bojovou hodnotu.

Na tuto problematiku "papírového" doletu narazili němci (nejen) při Bitvě o Británii.... Stíhači měli dostatečný dolet, ale nad Británií se mohli zdržet bojem (nadprůměrně vysoká spotřeba paliva) pouze 5-10 minut. A to uznejte je na provedení jakéhokoliv úkolu (nemluvě o ocharně bombardovacího svazu) extrémně krátká doba. Proto také mnoho pilotů nedolětělo zpět na své letiště, nebo i jen nad Francii, byť jejich letoun neměl ani škrábnutí.

A jen pro orientaci (berte prosím s rezervou), i v pouhé ČR (a to jsme opravdu země-cvrček) to mají letouny Gripen k hranicím cca 250 km na všechny směry. Musíte odečíst něco na pojíždění po letiští, start s přídavným spalováním, stoupání, poté totéž při návratu a nakonec přičíst rezervu pro 10 minut letu minimálně (let se neplánuje "do sucha") a hned uberete hned se vám dolet sníží o řekněme 650 km...Čímž by se zmiňované f-18 snížil rádius "plnění úkolu" jen na 400 km, to by mohlo být 15-20 minut ostřejšího letu - a to není moc, pokud by měli doprovodit dopravní letadlo s poškozeným rádiem od hranic ČR na letiště v Praze, tak se budou muset střídat...

Je to obdodný problém, jako "proč ČR potřebuje nadzvukové letouny" - podzvukové letouny dopravní letoun nedohoní a muselo by být dislokováno mnohem víc letounů po celé ČR, a letouny by pak dopravní letadlo "naháněly". A to by znamenalo nejen více vojenských letišt, persoánlu letadel (vše řádově, nikoliv "o pár"), ale i start několika letounů z několika letišť po trase předpokládaného letu "narušitele"..

A to by bylo MNOHEM dražší než několik badzvukový letounů schopných zasáhnout po celé ČR v jakoukoliv denní dobu a v jakémkoliv počasí...

avatar
Ledna Datum: 21.03.2014 Čas: 18:06

By mě zajímalo jak moc se zhorší letové vlastnosti F-18 a jiných letounů, když musejí sebou nést tuto extra nádrž/kontejner. Ono, vůbec moc nevídám na TV záběrech a na fotkách letouny F-18 a jiné velmi často s podvěšenými nádržemi, přitom mi nepovídejete, že nestačí pro běžný provoz bojový rádius 740Km by mohl stačit, pokud nepotřbujou přelítnout celou Indii... :-D

arr