TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Jak překonat ruský systém protivzdušné obrany S-400?

Datum přidání 09.12.2015    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 41 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Rozmístění pokročilého ruského systému protiletecké a protiraketové obrany S-400 Triumf v Sýrii vyvolalo mimo jiné otázku, jakým způsobem lze tento ruský systém překonat. Zjednodušeně řečeno - klíčem k úspěchu jsou prostředky elektronického boje.

Foto: EA-18G Glower je hlavním vzdušným nástrojem elektronického boje amerického námořnictva. / Public Domain

Foto: EA-18G Growler je hlavním vzdušným nástrojem elektronického boje amerického námořnictva. / Public Domain

Zbožštělý S-400 Triumf

Mezi laickou, ale i širší vojenskou veřejností, je rozšířen názor, že vojenská technika funguje na principu “kouzelného červeného tlačítka”.


V případě S-400 Triumf si řada lidí představuje jakousi neprostupnou vzdušnou bublinu, ve které obsluha S-400 ničí jakékoliv vzdušné cíle opakovaným stisknutím kouzelného červeného tlačítka. Přitom nezáleží na takových “drobnostech”, jako je typ, vzdálenost, výška nebo rychlost cíle, či na jakékoliv taktice, nebo protiopatřeních cíle/cílů.  


Přitom lidé považuji S-400 prakticky nezranitelný proti jakémukoliv útoku - vždyť jakoukoliv hrozbu dokáže obsluha zničit prostým stisknutím tlačítka, po kterém se vypustí dokonalá protivzdušná střela s doletem 400 km.


Řada lidí papírové údaje techniky považuje za svaté, a naprosto klíčové a dominantní oblasti, jako je výcvik, kvality obsluhy (například schopnost se rozhodovat ve stresových situacích), taktiku, kvalitní velení/spojení a spolupráci s ostatními systémy bere za samozřejmé, perfektně fungující a špičkové.


Samozřejmě tak to není.


Ruská média z velké části S-400 zbožšťují a prezentují ho jako ultimativní zbraň.  Podobné oslavné články jsou přirozenou a pochopitelnou součástí hry, kterou hrají všechny strany. Avšak neumožňují si vytvořit reálnou představu (což je jejich cílem) o schopnosti S-400 uspět na bojišti 21. století.


Jaké jsou možnosti západních leteckých systémů překonat ruské komplety S-400 se pokusil autor Tyler Rogoway na svém blogu Foxtrot Alpha.

 

Video: S-400 při testování na střelnici Kapustin Jar. / YouTube


Nemilosrdné elektromagnetické bojiště

S-400 Triumf je zřejmě nejvýkonnější a nejpokročilejší protivzdušný systém současnosti. S-400 dokáže zachytit určité vzdušné cíle (například velká letadla) až na vzdálenost 600 km a postřelovat je na vzdálenost 400 km.


S jakou úspěšností se však S-400 Triumf postaví proti špičkově vybavenému, vycvičenému a připravenému protivníkovi?


V moderním vojenském konfliktu zásadním způsobem hraji roli systémy elektronického boje. V případě ozbrojeného střetu mezi vyspělými protivníky se stanou systémy elektronického boje nástroji prvního úderu.


Vedení ozbrojeného konfliktu bez ovládnutí elektromagnetického spektra (tedy prostředí, ve kterém funguje bezdrátový přenos informací) je nemyslitelný.


Před několika dny ruská armáda uveřejnilo video z testování kompletů S-400 na střelnici Kapustin Jar proti balistickým cílům. Testování probíhalo v prostředí silného elektronického rušení. Přesto podle internetového magazínu Sputnik International (sic!) všechny čtyři střely zasáhly svůj cíl.


Je však nejasné, jaké všechny vojenské prostředky se na objevení a zničení cílů při testu podílely. S-400 kromě velitelského vozidla, několika vlastních radarů a odpalovacího vozidla dokáže spolupracovat s celou řadou dalších senzorů - staršími radary kompletů S-300, pasivními systémy, senzory na letadlech - a dalšími protivzdušnými systémy na zemi (Tunguska, Buk, Pancir, Tor), ve vzduchu (stíhací letadla) i moři (např. raketový křižník Moskva plovoucí u syrských břehů).

 

Foto: S-400 nebude nikdy působit samostatně. Otázkou je, jaká sada prostředků spojení, velení, průzkumu nebo elektronického boje zajišťuje provoz S-400 v Sýrii. / Public DomainFoto: S-400 nebude nikdy působit samostatně. Otázkou je, jaká sada prostředků spojení, velení, průzkumu nebo elektronického boje zajišťuje provoz S-400 v Sýrii. / Public Domain


V případě nasazení S-400 Triumf v expedičních úlohách i při teritoriální obraně bude S-400 sice klíčovým, ale “pouze” jedním z řady spolupracujících systémů protivzdušné obrany působících v rámci vícevrstvého integrovaném protivzdušném systému IADS (Integrated Air Defense System).


Prostředky velení v rámci IADS slučují informace z celé řady senzorů do jednoho taktického obrazu. Mezi hlavní senzory patří například nejrůznější typy radarů nebo pasivních systémů sledující elektromagnetické stopy protivníka. Mezi pasivní prostředky rovněž nejrůznější optické (především infračervené) senzory.


Jmenované senzory najdeme jak v rámci samotného protivzdušného kompletu S-400, tak na dalších místech na zemi, ve vzduchu i na moři. Příjem všech informací klade značné nároky na prostředky spojení a velení. Orientace v záplavě informací, schopnost vyhodnotit klíčové informace a rozhodnout se v časovém tlaku klade značné nároky na kvalitu obsluhy.


V rámci IADS také působí řada prostředků schopných ničit nejrůznější cíle na různé vzdálenosti, v různé výšce. S-400 například dokáže ničit velké cíle na vzdálenost několik stovek kilometrů, Pancir-S1 pak například nízko útočící bezpilotní letadla a bitevní vrtulníky, atd.  


Je zřejmé, že velmi drahé, výkonné a nedostatkové rakety s doletem 400 km nebude obrana plýtvat proti malým cílům, jako jsou například bitevní bezpilotní letadla.

 

Foto: “Osobními strážci” S-400 Triumf se v ostré akci stanou například komplety krátkého dosahu Tunguska. / Leonid Dzhepko, CC BY-SA 3.0

Foto: “Osobními strážci” S-400 Triumf se v ostré akci stanou například komplety krátkého dosahu Tunguska. / Leonid Dzhepko, CC BY-SA 3.0


Válka v komplexním prostředí

Různorodost systémů protivzdušné obrany je klíčová pro obranu před prostředky elektronického boje protivníka. Pro potenciálního protivníka je mnohem snaží zarušit jeden typ senzoru (především radar) na jednom místě, než řadu typů senzorů umístěných a pohybujících se na zemi, moři i ve vzduchu.


Jinak řečeno, o úspěchu protivzdušné obrany nad potenciálním protivníkem nehraje roli ani tak dolet raket, ale především naprosté zvládnutí a ovládnutí problematiky schopností velení, řízení, spojení, výpočetní techniky, zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkumu C4ISTAR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance).


Kvalitní C4ISTAR zajišťuje nadvládu ve schopnosti rychle a přesně získávat informace, rozhodovat se a splnit zadaný úkol, co nejefektivněji, a s co nejmenšími prostředky.


Klíčová je také mobilita různých protivzdušných prostředků. Útočící letadla se musí vyrovnat s měnící se pozicí nejrůznějších senzorů, což znesnadňuje protiopatření. Je třeba připomenout, že i stealth letadla, jako je F-22, F-35 nebo B-2 nejsou pro radary neviditelná, ale pouze viditelná na menší vzdálenost.


Přitom “neviditelnost” stealth letadel zásadně ovlivňuje, pod jakým úhlem jsou ozařovány radarem (ze vzduchu, ze země, z jaké vzdálenosti) a také jaké vlnové délky, pásmo a frekvence radar používá. Zde je nutno zdůraznit očividnou, ale často přehlíženou (i širokou vojenskou veřejností) věc - neexistuje jeden ultimativní radar schopný zvládnout všechny úkoly.

 

Foto: S-400 v Sýrii. / Kremlin.ruFoto: S-400 v Sýrii. / Kremlin.ru


Jedním z klíčových letadel elektronického boje schopny působit proti S-400 Triumf (rušit radary a systémy velení/spojení), je EA-18G Growler amerického námořnictva. Jak však připomíná Tyler, Growler je pouze jedním z řady prostředků elektronického boje. V případě leteckého útoku se do akce zapojí celá konstelace letadel a senzorů.


V útočném balíčku najdeme stealth letadla, průzkumná letadla, letadla elektronického boje, AWACSy, útočná a průzkumná bezpilotní letadla, “volavky” i prostředky kybernetického útoku. Počítá se také s nasazením stealth zbraní dlouhého dosahu s nejrůznějšími systémy navádění (GPS, infračervené, anti-radarové).


Například stealth střela JASSM-ER dokáže ničit pozemní cíle na vzdálenost až 1000 km. Střely JSSAM-ER dokáže odpalovat stealth bombardér B-2 Spirit nebo v budoucnu i F-35 Lightning II (nesené externě pod křídly). Střely dokáží použít i stíhačky jako F-15 nebo F-16.


Do hry jistě vstoupí pokročilé falešné letecké cíle jako je ADM-160 MALD (Miniature Air-Launched Decoy). MALD má stejné příznaky přítomnosti v prostoru, jako bojový letoun, včetně napodobováni skutečného rádiového a radarového provozu. MLAD dokáží nést jak stíhací/bombardovací letadla, tak v blízké budoucnosti i bezpilotní letadla.

 

Foto: F-15E odpaluje střelu JSSAM-ER s doletem až 1000 km. / Public DomainFoto: F-15E odpaluje střelu JSSAM-ER s doletem až 1000 km. / Public Domain


Osamělý S-400 bez šance

“Osamělý” S-400 Triumf nemá příliš šanci ubránit se pokročilému a připravenému protivníkovi se zbraněmi dlouhého dosahu. S-400 však bude působit v komplexním balíčku pozemních, vzdušných a leteckých prostředků protivzdušné obrany.


Je tak zcela zásadní, jaké prostředky a v jakém počtu dokáží jednotlivé strany nasadit a použít v daném místě a čase. Tady se dostáváme do prostředí logistiky, která je schopná jednotlivé systémy dopravit na místo určení a především je udržovat v provozu (postarání se o obsluhu, rotace obsluhy, servis, opravy, náhradní díly, palivo, atd. atd.).


Jinak řečeno, papírové údaje S-400 absolutně nevypovídají o schopnostech působit na komplexním bojišti proti vyspělému protivníkovi. To, že “papírově” S-400 dokáže ničit cíle na vzdálenost 400 km, neznamená, že v reálu bude podobného výkonu schopen.


Stejně tak je nereálné, aby osamělý letecký prostředek bez podpory celého komplexu dalších systémů měl velkou šanci vyhledat a zničit S-400.


Samozřejmě bavíme se o situaci, kdy jsou na sebe protivníci připraveni. V případě prvního překvapivého úderu bude mít S-400 proti nepřipravenému protivníkovi (letadlu) výhodu.


Zdroj: Foxtrot Alpha

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
SeaWolf Datum: 14.12.2015 Čas: 09:28

Tonotime
řešíš tu téma které není součástí tohoto článku. Především 99% informací / konspirací které předkládáš je hodně špatná sci-fi.

Přečti si nadpis: "Jak překonat ruský systém protivzdušné obrany S-400?"

avatar
Tonotime Datum: 14.12.2015 Čas: 08:15

K triplane
Musim se vzdy smat jake nadeje mnozi vkladaji do skomirajiciho BRICS kde jediny ekonomicky funkcni stat je Cina...
Určite trošku smiechu nezaškodí, niekedy lieči, niekedy znamená fatálne podcenenie súpera. Nie som zvyknutý zo športov podceňovať súperov.
Lepšie sa rozmýšľa neutrálne,objektívne, snažiť sa očistiť od bludov propagánd a informačných vojen našej doby.
Mne na smiech príde strašenie Ruskými tankami a podobne, ktoré preniknu do malých Pobaltských štátov a nebodaj do SR, ČR. Veď by to znamenalo 3 svetovú a natoľko Putinovci nie su hlúpi.
Alebo strašením Severokorejskými, raketami, veď by meseli naprv preniknúť cez protivzdušnú obranu Číny, Ruska. Či Iránskymi raketami. Kvoli ním sa v EU nestavaju protiraketové štíty. Tie štáty by sme vymazali z mapy aj s konvenčnými zbraňami, ako Irak. Ale vtedy nebolo na programe propagandy strašením Rusmi.

Ale s BRICS-ekonomickým zoskupením, alebo so Šanghajským obranným spolkom vážne počítam.
1. BRICS je trojmiliárdový trh a lacná pracovná sila. To sa začne časom čoraz viac prejavovať!
2. BRICS sú vesmírne a vojenské veľmoci ako Rusko, Čína, India.
3. USA museli kvoli hrozbam BRICS a stavaniť horku pilulku a zrušiť embarga na komunisticku Kubu. Čo dorábali počas Karibskej krízy? Vohnali svet na hranu 3 svetovej.
4. Ten prieplav v Nikaragui stavaju. Ako može byť také mediálne ticho okolo takej strategickej stavbe nášho storočia ako zo strany Západu, tak aj BRICS a dokonca enviromentalistov?
5. BRICS uspešne založili svoju rozvojovú banku - náprotivok MFF a Svetovej Banky ktoré ovládaju USA a Západ. Tie výsledky už začíname registrovať a MFF už zmierňuje svoje požiadavky na rozvojové krajiny. Naposledy začínaju dokonca Rusi kritizovať MFF na zvýhodňovanie uverov Ukrajine.
6. BRICS maju aj ekonomickú veľmoc Čínu, nejdem sa hádať nakoľko predbehla USA, lebo to nie je najpodstatnejšie.
7. Rusko je rosiahla uzemie a energetická, nerastná základňa BRICS.
8. Ak sa smeješ, smeju sa aj generáli a strategovia v jadrovom islmaskom Pákistane?
Keď nedávno tento strategický islamský jadrový spojenec prestúpil do Šanghajského obranného spolku. Radšej zhltli tiež horkú pilulku a strategicky sa udobrujú s Indiou.
Pri vstupovaní do Šangajského spolku vyjdrili svoje citlivé výhrady voči vojenskej hrozbe Západnych štátov a cítia ju oveľa viacej ako hrozbu Indie, Ruska, Číny.
V Pákistane bežali debaty, že počas povstania v Afganistane im behom 2 rokov vzrástol počet závislych na drogách s pár desiatok na 2 milióny.
9. Útoky na tieto veľmoci ako napríklad prevratom na Ukrajine, embargami na Rusko nútia tieto doslova tieto štáty k silnejším integráciam.
Dokonca pád meny v Rusku viacej nahráva tomuto zoskupeniu k zníženiu rozdielov v nútri ich zoskupení. Rusi sa najviac báli, že ich zaplavia lacné výrobky, Číny a Indie. Putin by nikdy nedonútil Rusom k devalvácii Ruskej meny.
10. Už geostratég Zbigniew Brzezinski dávno vyhlásil, že ak dojde k zbližovaní sa Číny s Ruskom majú USA vyhlásiť vojnu, napríklad studenú.
Dnešný geostrateg G. Friedman zas hovoríl o nebezpečenstve paktu Ruska a Nemecka a preto Ukrajina.

K triplane a Venezuele.
Ten nesmierný tlak USA na Venuzuelu bol evidentný. Sponínam ako vinili naše prvavicové media Fica s komunismu ak navštívil Venezuelu. Veď to bolo proti srsti nášho vymeného brata? Zasa nedávno veľký poprask, že navštívil Kubu? Ale prečo potom USA rušili embarga? A pred ním ju navštívili Francúzky prezident? Smial som sa že najprv to naše veľmoci smu navštíviť Kubu a povyberať pre svoje korporácie ekonomické hrozienka?
To už nemáme nejaký štatút suverejných štátov?
Veď už neutrálny názor v naších štátov sa berie ako komunistickí, ProRusky.
Dokonca sa aj výroky prezidenta ČR často napadajú ako červené, Ruské.
Že vyjadril myšlienku... Rusi urobili, čo urobiť muselli...
Ale USA by konali na ich mieste ešte alergickejšie. Riaditeľ CIA v mediách vyjadril, doslova...Vedeli sme o obsadzovaní Krymu. Nebolo pre nás prekvapením. No Rusí sa zmýlili...[narážal asi na to že dostali tak zámienky na embargá a donútiť k embargám aj EU].
A korupcia? Aj na Západe je rozsiahlá korupcia, ako aj v SR, či ČR. Možeme sa dohadovať akurát o % korupcii.
Nechcem obhajovať ani systém vo Venezuele, v Rusku, či USA, NATO či BRICS, Šanghajského obranného spolku. Chcem vyjadrovať zákulisie veľmoci, čím nás radšej nečastujú. Alebo ticho pred búrkov.
Nijaká veľmoc nezískala svoj štatút čisto.
Často nás kŕmia len riadne zoškrtanými informáciami ako im to pasuje. Treba lepšie vidieť za oponami aby sme zasa nezmeškali svetový rýchlik.
Existuju aj neutrálne štáty ako Fínsko, Švédsko, Rakusko, Švajčiarsko majú sa tam ľudia zle? Od neutrálnych Švedov si prenajíma ČR Gripeny, či nie? Cítia sa tam tak ohrození Rusmi?
Nesnažím sa vyjadrova nakoľko je čo správne, ale realitu.

Po druhej svetovej vojne zdevastované, porazené štáty ako Japonsko a Nemecko začali nestrannejšie vnímať svetovú scénu, pravdu, takmer vojenskí nezasahovali a využili chamtivosť ,mocichtivosť naších veľmoci. Neuveriteľne sa prepracovali medzi prvých 5 ekonomických veľmoci nášho sveta a Nemecko je lídrom EU!
Ekonomika naštartovala aj silu ich armád.

Aj ČSR mala v svoje dobe vysoký ekonomickí štandard vo svete ako aj nepodstatnú vojenskú silu v svoje dobe.
Čo sa stalo keď sa prílíš spoliehali naší politici na spojencov?
Mnichovská zrada 1938 od Západných krajín.
Prepadnutie ČSSR v roku 1968 iným veľkým bratom ZSSR a krajinami Varšavskej Zmluvy roku 1968.
Spoliehanie sa na pakty, bratričkovanie naším štátom nikdy veľmi neprospelo.
Prepuklo už veľa špehovacích afér spojencov v NATO. Až tak tým svojím paktom vobec nevieria. Často naivnu doveru zneužívajú vo svoj prospech.

avatar
triplane Datum: 13.12.2015 Čas: 13:33

To ze ve Venezuele zvitezila opozice je vzhledem k vysledkum jakych bylo socialisty dosazeno naprosto logicke a davat to za vinu USA je vazne uz nemoc. Drive pomerne bohata zem je pred krachem.

Jinak je celkem jasne ze instalace raket S400 v Syrii je hlavne marketing. Turci uz tam nepoleti a jinemu statu NATO si Rusko letadlo nedovoli sundat.
To ze maji Amici prostredky na vyrazeni jakehokoliv PVO Ruska je stejne tak jiste jako ze naopak je to stejne. Ovsem silne pochybuji ze by to vytahli na strelnici v Syrii.

avatar
triplane Datum: 13.12.2015 Čas: 13:26

Musim se vzdy smat jake nadeje mnozi vkladaji do skomirajiciho BRICS kde jediny ekonomicky funkcni stat je Cina.

avatar
Tonotime Datum: 12.12.2015 Čas: 06:46

S - 400 už má Rusko nahradzovať systemom S - 500 podľa dostupných linkov tento rok, alebo budúci.
Niečo o technických parametrov je v celku dobre dokumentované na linku:
http://www.suja.estranky.sk/fotoalbum/rusky-obrany-raketovy-system-s-400-a-s-500/

Rusi tam teda nenasadzujú svoje najelitnejšie systémy. Ale systémy ktoré chcú predávať, lebo S - 300 ktoré majú dodať Iránu je už zastaralý. Videl som ale linky v ktorých sa uvádzalo že Irán má nejaku šancu dostať aj S - 400.
Po embargách Západu na Rusko Putin a spol uvoľnili predaj s - 400 Číne. Rusko bolo donútene do užšieho zvezku s Čínou, Šanghajského spolku. Obavy s kopírovania Čínou prestali byť na programe. S - 400 potrebovali aj zviditeľniť aj o tom je Sýria.
S - 300 je vybavených asi 15 štátov a tie budú chcieť modernizovať svoje PVO možno na S - 400 a to je celkom dobrý biznis. Pribudajú aj nové krajiny možní zákazníci. Napríklad Pákistan nedávno prestúpil do Šanghajského obranného spolku. Možno Brazília a podobne.

Naráža sa na účasť Ruska v Sýrii.
Je praktický vynútena s viacerých dovodov.
1- Predovšetkým je Sýria - Asadovci spojenci Ruska. Rusi tam majú námorne základne.
2- ide aj o rozšírený Pilsudského sanitárny koridor. Má obklopiť Rusko nepriateľskými štátmi zo Západu. Od Baltu po Čierné more. Ak ho automatickí rozšírime o člena NATO Turecko, sme sú na hraniciach Sýrie a Iraku o ktoré sa v novej studenej vojne nevyberane hrá. To Putin ako bývalý dostojník KGB dobre vie.
3- Predovšetkým ide o ropné hry. Svetové ceny prekvapivo klesli zo 120 $ na asi 50 $ za barel. USA sa spikli so Saudmi v hre na nízke svetové ceny ropy. Daeš ako aj Asádovci musia pašovať ropu vo veľkom množstve na svoj chod a to tiež stlačuje ceny ropy.
Devastuje to Ruský rozpočet, menu, ako aj abiciózné plány Putinovcov na prezbrojenie.
Devastuje to aj určite Iránsku ekonomiku [islamského rivala Saudou].
Rusi museli zasahovať najme kvoli svetovým cenám ropy!
4- Rusi museli už vydať rázny signál do sveta, že spojencov si už nedajú a nebudú tak vlažne pristupovať ako v prípade Srbska, ktoré može akurát vo svojom folklóre spievať, že Kosovo bolo niekedy ich. Spojenci sa možu veľmi rýchlo pýtať nakoľko ich Rusi v problémoch ochránia a načo im je potom spojenectvo takého typu?
5- Rusko je nútene aktívne hrať veľmoc, lebo ich USA a spol rýchlo rozložia, ako ich spojencov. Čítal som už na tu tému Ruských geostrategov.

Veľa ľudi vidí teraz najme Sýriu a Irak. Veľmi rýchlo može udrieť na opačnej strane.
Rusi a BRICS udierajú na druhej strane a stavajú s Čínou prieplav v Nikaragui, ktorý má byť večší ako Panaský. To veští koniec hegemónie USA na Americkom kontinente a v oceánoch. Strategickí museli asi USA s týchto dovodov ukončiť embarga na komunistickú Kubu.
Nebezpečne ticho na Internete o pokrokoch na tejto strategickej stavbe ako zo strany Západu, tak aj zo strany BRICS. Ešte aj enviromentalisti záhadne stíchli!
Chemické scenáre tam asi nejde dobre použiť ako v prípade Iráku, Sýrie. Ani náboženstvo ako extremistickí Islam.
Blchy ale začali preskakovať v prípade Sýrie postupne cez Líbiu, nepokoje v Egypte a podobne.
Takže minule som zachytil volebné víťazstvo opozície v ropnej Venezuele.
Nesmierné problémy Brazilskej prezidentky. Brazilie ako člena BRICS.
Tých bĺch tam akosi začína narastať no možno rýchlo preskočia aj do Nikaragui.

História a wikipedia hovoria aj o IRANGATE.
CIA dodávala zbrane embargovanému Iránu a zo ziskov sa financovali Contas v Nikaragui. Contras im zakázal financovať pre krutosti kongres USA. Z vyšetrovania vyplynulo dokonca, že Contras vyviezol do USA tonu kokainu.
Aj bývalého agenta CIA Noriegu obvinili s drog. Udával síce drogové mafie ale konkurenčné. Nakoniec museli USA realizovať rozsiahlu trestnú inváziu do Panamy.
Ale Panamské základne museli už neskor opustiť na dobro.

avatar
SeaWolf Datum: 09.12.2015 Čas: 13:51

Ten radar je 96L6E 3D na videu je to vidět detailně. Pak je tam 30N6E a nakonec Kasta 2E1. Vše z S-300 XXX

avatar
SeaWolf Datum: 09.12.2015 Čas: 13:43

divous
no oni i ty "futrály" na rakety jsou z 5P85TE TEL a ty jsou právě taky z S-300PM / PMU / PS a dokonce je používají i Číňani na svých klonech.

S tou kompatibilitou je to dost ošemetný, protože skoro u všeho se uvádí, že se to dá použít na S-400.

avatar
divous Datum: 09.12.2015 Čas: 09:28

Netvrdil bych, že S 400 v Sýrii není. Vtip je v tom, že S 400 dokáže používat tahače z S 300PMU2, kontejnery podle dostupných fotek jsou z S400, co je uvnitř nám nepoví nikdo. Tahače z S300 jsou dlouhé do letadel. Na dostupných fotkách viz. třeba odkaz je ale střelecký radar 92N6 z S400. Navíc je pravděpodobné, že Rusové toho vzhledem k situaci dovezli a dovezou více...

https://twitter.com/miladvisor/status/669908648710307840/photo/1?ref_src=twsrc%5Etfw

avatar
SeaWolf Datum: 09.12.2015 Čas: 07:59

V jiném postu jsem tvrdil, že S-400 v Sýrii není. Protože díky Ruské informační válce je identifikace rozdílů mezi S-300PMU2 a S-400 pro některé komplikovaná ( vůbec se tomu nedivím ) zde najdete starší článek z roku 2007 který vyšel v ATM od Lukáše Visingra. Doporučuji přečíst případně porovnat informace.


http://blisty.cz/files/2007/12/11/s-300.pdf

Když pod fotografií S-300 je popisek "S-400 v Sýrii. / Kremlin.ru" tak je dobrý vtom udělat pořádek. Protože ten radar na fotce je pro změnu 30N6E z S-300PMU2.

avatar
Atlan Datum: 08.12.2015 Čas: 22:47

Nesher: to je věc názoru, k žádné pozemní válce invazi by nedošlo, ale k leteckým a raketovým útokům ke kterým se arménské základny velmi hodí.
Kdo je vítězem té malé konfrontace je více než zřejmé a turci to nejsou. Rusové dále bombardují i u hranic a dnes opět zaútočily rakety, tentokrát z ponorek. Turci přestali létat přes syrskou hranici protože se bojí odvety.

avatar
skelet Datum: 08.12.2015 Čas: 22:16

Sovetskym pilotum je pripisovano sestreleni jednoho Skyhawku a poskozeni nekolika dalsich. Jimi chranene S-125 sundaly dva Phantomy. Izraelci na tu past vybirali nejlepsi stihace z nejlepsich. Sovetsti piloti byli pouzivani jako klasici stihaci. Toliko k te mizerii. Doporucuju se nedivat tolik na Iron Eagle, kde co strela to ohniva koule.

avatar
Shania Datum: 08.12.2015 Čas: 22:11

Yom Kippur War je ukazka toho co se stane pokud PVO překvapí, i když tady to hlavně bylo o účinnosti nového radarem řízeného protiletadlového dělostřelectva.

O pár let později operace Mole Cricket 19 zase ukazuje jaké šance má IADS proti připravenému letectvu.

Největší síla ruské IADS včele s SA-21 je že dokáže uzavřít prostor pro větší letadla na velké vzdálenosti. Ale i hustá moderní IADS je pořád v nevýhodě proti modernímu připravenému letectvu.

avatar
Nesher Datum: 08.12.2015 Čas: 21:56

Atlan
Jaké dvě fronty? Turecko s Ruskem vůbec nesousedí. Ruské kontingenty v Arménii a Sýrii nepředstavují pro tureckou armádu soupeře, stejně tak černomořská flotila nemůže vzdorovat tureckému námořnictvu. Tedy v hypotetickém konfliktu mezi Ruskem a Tureckem se na nějaké snadné ruské vítězství usuzovat nedá. Stejně tak na to, že by od Turecka dalo Nato ruce pryč, min. na zpravodajskou podporu a dodávky zbraní by došlo, vojáků mají Turci dost.
Stejně tak lze říci, že Rusko zkusili kam může zajít a dostalo přes prsty a teď se vzteká. Což je asi jediné co může dělat. Záleží jen na úhlu pohledu. Sankce budu Turky bolet, ale Rusy taky a otázka je koho víc. Prostě se zájmy dvou lokálních mocností střetly a ani jedna z nich ( což paradoxně ukazuje jak moc jsou si oba režimy podobné) se nesnaží oprostit od emocí řešit to s chladnou hlavou.

avatar
Nesher Datum: 08.12.2015 Čas: 21:40

Nikdo neříká, že jsou neschopové, já jen říkám, že tehdejší (a pravděpodobně i dnešní) ruský standard je o něco horší než ten západní. Už to, že Rusové nebyli schopni při náhlém přepadu sestřelit ani jednu A4 a Izraelci v obdobné situaci hned 5 migů 21, prostě o ruském výcviku něco vypovídá. Toť vše.

avatar
Atlan Datum: 08.12.2015 Čas: 21:36

tak jde o to jakou verzi tam poslali a jaké má skutečné parametry - pokud jde o obyč. exportní či o "plnotučnou" co chrání důležitá zařízení. S-400 je sice jen jednou kartou ale trumfovou a hlavně plní účel zastrašení Turka.
No a jak se tu rozvíjí teorie, tak je třeba brát v potaz celkové postavení Turecka v hypotetickém konfliktu (a samozřejmě také na první úderu) - a to není nijak růžové. Sice můžou rusy zkusit zastavit v Černém moři ale dál by se jim vedlo bledě - RF posiluje útvary v Arménii, takže by Turecko hned muselo válčit na dvou frontách a pak by stačil menší expediční sbor do Istanbulu.... A NATO by se v případě agrese Turecka do jaderné konfrontace určitě nehrnulo.
Ale to je čirá teorie, Turek si vyzkoušel co mu projde a nepochodil a tak nebude věc hrotit. Už teď dost tratí a hospodářský růst se citelně sníží - kvůli hlouposti. Rus se Turka nikdy nezalekl ani před ním neukázal slabost. Možná si mysleli že díky velkým kšeftům to Rus přejde, to se ale šeredně spletli.

arr