TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Japonská tichá revoluce bezpečnostní politiky

Datum přidání 14.11.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 19 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Rostoucí mocenské a vojenské ambice Ćíny narušují staré pořádky v oblasti východní a jihovýchodní Asie. Zřejmě nejvíce ohroženou zemí se cítí býti Japonsko. Vláda premiéra Šinzó Abeho tak před pár lety začala (urychlila) „tichou revoluci“ bezpečnostní politiky Japonska. Analýzu současného stavu se pokusil připravit James Hardy pro vojenský magazín IHS Janes. 

Foto: Japonské stíhačky F-15DJ (dvoumístná) a F-15J (jednomístná). / U.S. Air Force

Foto: Japonské stíhačky F-15DJ (dvoumístná) a F-15J (jednomístná). Větší obrázek / U.S. Air Force

 

Mírová ústava Japonska

Po druhé světové válce přijalo Japonsko pacifistickou ústavu (tzv. Mírovou ústavu), v níž je uvedeno: "Japonský lid navždy odmítá válku, vyhrožování silou nebo použití síly jako prostředky řešení sporů mezi národy."


Přijatá ústava mimo jiné dovoluje budovat jen nezbytně velké síly určené výlučně k obraně Japonska. Japonská mírová ústava zakazuje rovněž vlastnit nebo vyvíjet útočné zbraně – např. mezikontinentální balistické rakety, dalekonosné bombardéry či letadlové lodě.

 

Japonsko po druhé světové válce přijalo mírovou ústavu i díky příslibu Spojených států ochránit v případě napadení japonské území. Důležitou součástí japonské obrané strategie je tak bezpečnostní dohoda se Spojenými státy, a zaštítění se americkým jaderným a útočným vojenským potenciálem.

 

Avšak v posledních zhruba čtyř letech (s větší dynamikou) dochází v Japonsku ke změně vnímání bezpečnostní politiky, jak vládními představiteli, tak i japonskou veřejností. Podle Jamese Hardyho došlo k „procitnutí“ Japonska v roce 2010.

 

Video: Záznam kolize čínské rybářské lodě s lodí japonské pobřežní stráže. / YouTube

 

Procitnutí Japonska

Japonská pobřežní stráž JCG (Japan Coast Guard) zatkla v roce 2010 kapitána čínské rybářské lodi u sporných ostrovů Sankaku poté, co čínsky kapitán narazil do japonské lodě pobřežní stráže. Zatčení spustilo diplomatickou roztržku mezi Čínou a Japonskem.

 

Diplomatická krize skončila poté, co Japonci propustili čínského kapitána. Mezitím ale čínská vláda zakázala vývoz vzácných zemin do Japonska a „tolerovala“ proti-japonské protesty. Připomeňme, že Čína je největším vývozcem vzácných zemin (Skandium, Yttrium, Lanthan, atd.).

 

Čína se na světovém vývozu těchto zemin, které se používají při výrobě nejrůznější elektroniky (mobily, počítače, monitory, atd.) nebo baterií, podíl z 97 %. Čína však oponuje, že vzácné (a strategické) zeminy vyváží velmi levně a jejich těžba je extrémně ekologicky náročná.

 

Každopádně japonská vláda i veřejnost si uvědomili, že Čína své zájmy plánuje chránit razantně.

 

Celá událost s rybářskou lodí poslala psychologickou zprávu japonským politikům, že Číňané myslí své kroky vážně, že si nehrají ohledně těchto území (Sankaku – pozn. redakce) a opravdu chtějí tyto ostrovy,“ říká pro IHS Janes Christopher Hughes, profesor mezinárodních a japonských studií na Warwick University.

 

Myslím si, že tato zkušenost pronikla dosti hluboko do vrcholové politiky většiny části japonského politického spektra,“ dodal Hughes. Podle Hughese japonská veřejnost přijala myšlenku, že Čína je revizionistická země a má v plánu porušit status quo.

 

Video: Vzathy na bodu mrazu. Potřesení rukou japonského premiéra Šinzó Abeho a čínského prezidenta Xi Jinping na nedávném APEC sumitu mluví za vše. / Youtube

 

Boj o zdroje území

Další vyostření situace měla na svědomí japonská vláda. Tehdejší premiér Yoshihiko Noda schválil v roce 2012 nákup tří ostrůvků Senkaku od jejich majitele – japonského občana. Takový krok samozřejmě zákonitě vyvolal ostrou reakci Číny.

 

Čína okamžitě obvinila Japonsko z porušení statut quo a gentlemanské dohody z roku 1970, kdy byly uzemní otázky ostrovů Senkaku odloženy na neurčito. Čína reagovala znárodněním ostrovů a s „agresivními“ námořními hlídkami v oblasti. Ty v různé intenzitě pokračují dodnes.

 

Ať již porušil status quo (což je ve svém důsledku nepodstatné a slouží jen pro propagandu dané země), výsledkem byl vzrůst nedůvěry mezi oběma východoasijskými zeměmi. Zejména Japonsko si uvědomilo, že proti rostoucí čínské vojenské síle nemá prostředky se bránit.

 

Dalším impulsem pro Japonsko byla (a je) krize na Ukrajině. V roce 1994 Ukrajina přislíbila vzdát se svých jaderných zbraní. Spojené státy, Rusko a Velká Británie se na oplátku zavázaly respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu.

 

Signatáři také Ukrajině nabídli „bezpečnostní záruky“, avšak záruky nebyly nějak definovány. Spojené státy sice nikdy neslíbily přímou vojenskou pomoc, ale současný „laxní“ (z japonského úhlu pohledu) přístup Spojených států k ruské anexi Krymu vyvolal v Japonsku otázky.

 

„Je to prosté. Otázka zní. Chystáte se udělat to samé s námi, pokud se něco podobného stane nám?" pokládá si, podle deníku The New York Times, otázku jeden z vysokých úředníků japonské vlády Spojeným státům. Jinak řečeno: “Budou mít chuť Spojené státy riskovat ozbrojený střet s Čínou kvůli několika japonským ostrovům?“


Japonsko však nemá jen územní spory s Čínou, ale také s Jižní Koreou a především s Ruskem. Během studená války Japonsko soustředilo své nejtěžší vojenské kapacity na severu, kde očekávalo invazi Sovětského svazu směrem k japonským ostrovům Hokkaidó přes sporné Kurilské ostrovy.

 

Japonsko se tak posledních letech rozhodlo změnit svůj přístup k obranné politice. Kromě uvolnění exportu japonských zbraní, ustavení nových bezpečnostních řídících orgánů, přijetí nové obranné koncepce, je to především posilování schopnosti japonských leteckých, pozemních a námořních.

 

Foto: Nejmodernějšími letouny japonského letectva se stanou F-35A Lightning II. / U.S. Air Force

Foto: Nejmodernějšími letouny japonského letectva se stanou F-35A Lightning II. / U.S. Air Force

 

Modernizace japonské armády

Letectvo

Hlavní sílu Japonských leteckých sil sebeobrany JASDF (Japan Air Self-Defense Force) tvoří 213 stíhaček Mitsubishi-Boeing F-15J/DJ a 89 stíhaček Mitsubishi / Lockheed Martin F-2A/B. Všechny stroje projdou modernizačním programem, stroje F-15 například dostanou nové radary a zbraňové systémy.

 

Třetím typem stíhacích letadel je 78 stíhacích a průzkumných stíhaček McDonnell Douglas / Mitsubishi F-4EJ. Všechny stroje F-4 však v blízké budoucnosti nahradí 42 stíhaček F-35A Lightning II.

 

Kromě jiného Japonsko pracuje v rámci programu ATD-X (Advanced Technology Demonstrator X) také na vlastní stíhačce. ADT-X se stane základem pro budoucí japonskou stíhačku 6. generace, která nahradí japonské stroje Mitsubishi F-2.

 

Stejně tak se počítá s nárůstem kapacit vzdušného tankování. V současné době vlastní Japonsko 1 turbovrtulový tankovací letoun Lockheed KC-130H a čtyři proudové Boeing KC-767J. Důvodem je především nutnost bránit vzdálená ostrovní území Japonska.

 

Foto: Nejdůležitějším projektem japonské pozemní armády je pořízení kolových bojových vozidel pěchoty MCV (Maneuver Combat Vehicle). / JMSDF 

 

Pozemní armáda

Japonské pozemní sily sebeobrany JGSFD (Japan Ground Self-Defense Force) zmenší počet hlavních bojových tanků na 300 kusů (původně 700) a samohybných houfnic také na 300 kusů (původně 600). Armáda sníží také počet divizí pro teritoriální obranu hlavních japonských ostrovů z osmi na pět a počet brigád z šesti na dvě.

 

Na druhé straně vzniknou nově tři divize rychlého nasazení, čtyři brigády rychlého nasazení, jedna výsadková brigáda, jedna obojživelná brigáda rychlého nasazení a jedna vrtulníková záchranná brigáda.

 

Obojživelná brigáda se sílou 3000 osob vznikne podle vzoru americké námořní pěchoty. Pro potřeby brigády se počítá s pořízení 52 výsadkových plavidel.

 

Hlavním modernizačním programem JGSFD je nákup kolových vozidel MCV (Maneuver Combat Vehicle). Vozidlo je vybaveno 105 mm (v budoucnu 120mm) kanonem a disponuje vynikající taktickou i strategickou mobilitu – je snadno přepravitelné vzduchem i po moři.

 

Naopak počítá se s nákupem pouze 97 kusů nejmodernějších hlavních bojových tanků Type 10. Původně se přitom počítalo s nákupem 500 kusů.

 

Obranu pobřeží a ostrovů zajistí mimo jiné nejnovější protilodní střely Type 12. Střely s téměř nadzvukovou rychlostí ničí hladinové cíle ve vzdálenosti až 150 km.

 

Foto:  JS Izumo je největší lodí  JMSDF. Kromě vrtulníků mohou z paluby lodě operovat i letadla s krátkým vzletem a kolmým přistáním, jako např F-35B Lightning II.  /Dragoner JP, CC BY-SA 3.0 Foto:  JS Izumo je největší lodí JMSDF. Kromě vrtulníků mohou z paluby lodě operovat i letadla s krátkým vzletem a kolmým přistáním, jako např F-35B Lightning II. / Dragoner JP, CC BY-SA 3.0 

 

Námořnictvo

Japonsko je ostrovní země. Životně důležitou roli v japonské obranné politice tak hrají Japonské námořní síly sebeobrany JMSDF (Japan Maritime Self-Defense Force). V první řade JMSDF zvedne počet fregat a torpédoborců ze 47 na 54 lodí. Celkově 8 lodí získá pokročilý protivzdušný a protiraketový (proti balistickým raketám) systémem Aegis.

 

Stejně tak Japonsko navýší počet ponorek z 18 na 22 plavidel. Starší lodě i ponorky pak projdou modernizací svých systémů.

 

Námořní letecké síly získají 10 japonských námořních hlídkovacích letadel Kawasaki P-1 (celkově 14). Japonské stroj P-1 postupně převezmou úkoly od 87 amerických letounů PC-3 Orion určených pro námořní hlídkování, průzkum a elektronický boj.

 

Další velkou akvizicí se stane nákup 26 námořních vrtulníků Sikorsky-Mitsubishi SH-60K (celkově 111) a pěti vrtulníků AgustaWestland MCH101 (celkově 10) pro transport a letecké odminování.

 

JMSDF také začala s námořními zkouškami vrtulníkového nosiče JS Izumo (DDH 183). Loď měří na délku 248 metrů při výtlaku 24 000 tun. Plavidlo poslouží jako základna až pro 14 vrtulníků. V roce 2017 se k JS Izumo připojí sesterská loď DDH 184.

 

Zdroj: IHS Janes

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
David Datum: 19.11.2014 Čas: 14:07

Pro Nemo - souhlas. Velké území může být nevýhodou. Např. nyní často zmiňovaná ruská armáda je vzhledem k území Ruska vlastně malá.
A pro Gavl - samozřejmě, nějaké mechanické srovnávání je nesmysl. Měl jsem například na mysli to, že jeden stát najednou začne své výdaje systematicky, zásadně zvyšovat. Tím ovšem nemyslím zvyšování rozpočtu á la ČR, tedy o pouhou desetinu HDP s tím, že i cílová úroveň je stále poměrně nízká. Pokud stát takto začne navyšovat své vojenské výdaje, jistě bude mít tendenci tu sílu brzy využít atd.
A jinak - když používáte argument o různě velikých státech, doporučuji Vám podívat se na příklad Etiopie a Eritree. To zhruba odpovídá Vašemu příkladu (velká, lidnatá Etiopie s relativně nízkými výdaji a malá Eritrea, která má jedny z nejvyšších vojenských výdajů vůči HDP. Mezi oběma státy stále panuje napětí, ale stejně tak se Eritrea rozsáhle angažuje i v dalších konfliktech oblasti. Nechce se mi o tom ale rozepisovat, lze ostatně snadno najít solidní studie)

avatar
Nemo Datum: 17.11.2014 Čas: 22:58

GAVL: jenže je tu pak problém velikosti hlídaného území. Menší stát sice nemůže jako velký spoléhat na hloubku obrany, ale zase má výrazně kratší reakční čas na napadení. A hlavně velký stát potřebuje větší vojsko už jen kvůli alespoň nějaké ostraze hranic. Na papíře vypadají 2 miliony vojáků impozantně, ale když se přihlédne k tomu jak velké území má bránit tak to vůbec není velké číslo, ba naopak. A proto větší stát sází na ofenzivní politiku protože defenzivní by byla ještě mnohem nákladnější. A toho principu se drží prakticky všechny velké státy. USA jako dosud nejbohatší stát si může dovolit mix - ofenzivní i defenzivní a tvoří tím tak slušný obranný prstenec kolem SA, protože dobře ví že je jejich první a i poslední obrannou linií, protože když by nějaký nepřítel prohlodal onen prstenec a vylodil stovky divizí v SA tak by to s nimi šlo z kopečka.
Japonsko se dosud cítilo bezpečně jenže rychlá modernizace dosud silně zaostalé čínské armády v kombinaci se slábnutím poslední supervelmoci jedná čistě pragmaticky - nechce se stát po případném stažení USA kompletně bezbranné.

avatar
Vrata Datum: 17.11.2014 Čas: 13:24

Takeda: lepe bych nerekl.

avatar
GAVL Datum: 17.11.2014 Čas: 10:17

David
nesouhlasím s vaším výrokem
Ale výdaje vůči HDP mohou hodně napovědět o chování státu, o jeho plánech atd.

neboť jednoduchý příklad
dvě země jedna 100 milionu obyvatel a druhá 10 milionů obyvatel a nemají se zrovna moc rádi vzájemně.
Obě ekonomiky mají naprosto stejnou výkonnost. Naprosto stejné HDP na osobu.
Větší země bude vydávat na obranu třeba 1% , menší země bude vydávat 8%. Pokud bychom koukali jen na % tak ta menší země se tváří jako dosti militantní. Pokud budeme koukat na reálná čísla tak větší armádu bude mít bezesporu ta větší země, neboť na ni vydává reálně větší částku. Při 2% bude mít větší stát již více jak dvakrát větší armádu.
Proč by měla větší země vydávat víc než 1% , když jim to stačí na tu menší , která vydává 8%. Dokonce jim stačí 1,5% aby ji porazili a výrazně neoslabovali svou obranu.

Tak se ptám co chce kdo usuzovat podle výdajů udávaných v % vůči HDP a podobně. Ve chvíli kdy opustíme model shodných ekonomik tak jsou tato procenta ještě větším blábolem.

avatar
Takeda Datum: 17.11.2014 Čas: 09:13

Petr(ol)L: Tak Japonsko se nikdy nacismu vzdát nemohlo, protože tam nebyl. Můžete mluvit o šovinismu, militarismu, ale těžko Nationalsozialismu. Z militarismu je vyléčila Hirošima a Nagasaki. Takže proti vývoji A-bomby by byl určitě dost odpor obyvatelstva (Fukušima jim taky asi důvěru v jadernou technologii nepřidá).

Přestaňte se na Japonsko dívat jako rus nebo číňan v roce 1945, je rok 2014. Čína nekontrolovatelně zbrojí (armáda v podstatě drží vládu pod krkem, Hanové jsou zase zpracováváni propagandou, že všechny země kolem Číny jsou nepřátelské a mohou za vnitřní problémy). Jak roste vojenská síla Číny, stoupají i její revizionistické a revanšistické choutky.

A na tohle Japonsko reaguje. Takže si přestaňte plést příčinu a následek.

Vestly: Ač mi připadáte jako typický exemplář slovenského trolla, tak zareaguji. Události Vaši teorii (dogma) vyvrací. Operace v Iráku, ani v Afghánistánu nepodporovaly všechny země NATO, všechny se nezapojily, takže mluvit o loutkách je demagogie. Že USA prosazuje svoje zájmy jako velmoc, to se nemůžete divit, ale NATO určitě není její loutka. Ostatně NATO vzniklo proto, aby udrželo Američany v Evropě, Rusy mimo Evropu a Němce při zemi (Lord Ismay první generální tajemník NATO)

avatar
GAVL Datum: 17.11.2014 Čas: 09:02

k PetrL
jeho výroky ohledně naší historie jsou naprosto nepřijatelné

Ohledně spojenectví Japonska a Jižní Koree jsem použil termín snad. Právě z důvodu složitosti tamních vztahů. Pravdou je, že Korea může mít stejnou zkušenost s Japonskem jako my s Německem. Jenže Čína je spící obr u kterého nikdo neví co chystá.
Těžko říci zda Korejci jen neustrnuli ve svých obavách a proto si neuvědomují nebezpečí ze strany Číny.
Na druhou stranu co bych neočekával ze strany Číny tak genocidu.
U Japonců to zřejmě vyloučit nelze.

Je zajímavé, že Japonci budou zavádět stíhač tanků/vozidlo palebné podpory na kolovém podvozku. Nám obdobné vozidlo zcela chybí. Byl by to možná dobrý doplněk k našim Pandurům.

avatar
David Datum: 17.11.2014 Čas: 07:24

Celé to dění je mnohem složitější. Je zde historická, ale dosud velmi živá averze mezi Japonskem a Jižní koreou, Japonskem a Čínou, japonskem a státy ASEAN, kde je také živá vzpomínka na druhou světovou válku. A stejně tak je napětí mezi Čínou a Indií, Čínou a Vietnamem. Celkově je to složitější, než jak se na první pohled zdá, nechce se mi to až tak rozepisovat.
Každopádně je možno pozorovat poměrně výrazné zvýšení výdajů na obranu, které je u některých států opravdu radikální. Samotné Japonsko přitom vojenské výdaje až tak nenavyšuje. Mimochodem pro Gavla - výdaje na obranu vůči HDP jsou stále asi nejlepším ukazatelem. Samozřejmě, je dobré to vždy zároveň porovnat s výdaji vůči státnímu rozpočtu. Ale výdaje vůči HDP mohou hodně napovědět o chování státu, o jeho plánech atd.
Mimochodem - mně osobně to dění v Asii připomíná Evropu na začátku 20 století, kdy jednotlivé státy a mocnosti mezi sebou soupeřily, zbrojily, vytvářely bloky a vše směovalo ke konfliktu. Čekalo se jen na nějakou záminku, na rozbušku, která by to nastartovala, tou se stal atentát na Ferdinada d Este. A já tak jen čekám, až se i v Asii stane něco takového

avatar
jenikdavid Datum: 16.11.2014 Čas: 23:24

Omlouvám se redakci AN za offtopic, ale nedá mi to.

Vždycky jsem si říkal, že emigrace ze státu, kde je vše pohnojené je srabárna a ničemu se tím nepomůže, ale v posledních 2 týdnech mě čím dál častěji napadá myšlenka, že kdyby se to tady mělo vrátit pře rok 1989, tak se na to snad taky vybodnu a jedu pryč. Nakonec je to můj život a nechci tady vydělávat na lidi, kteří směle prohlašují jak to tady za komunistů bývalo fajn a většina se měla obře. Navíc i teď, pár let pro "revoluci" se někteří neštítí (nebo naopak jim už zkrátka otrnulo) vystoupit se svou pravdou, jak to vlastně všechno bylo doopravdy (hrdina Kožený, Havel komunista, atd). No a když si tady pak přečtu, že vlastně ten Mnichov nebyl až tak od věci, tak si říkám, co nebo kdo vlastně tvoří tento stát, na který jsem zatím poměrně pyšný...

A teď něco k topicu.

Japonci se na rozdíl od nás dokáží ve většině v čase a myšlení posunout. Bohužel, my se ani po 25 letech po pádu komunismu zjevně nikam nedostáváme...

avatar
Muž, co zírá na kozy Datum: 16.11.2014 Čas: 19:00

Gavl zmiňuje Jižní Koreu jako jednoho z mála spojenců Japonska v regionu, ale je zajímavé, že kdysi unikla informace z bezpečnostní analýzy korejců, ve které se obávají Japonska více než Číny, zřejmě hlavně díky jejich velice negativním zkušenostem z minulosti... :)

avatar
D.i.p Datum: 16.11.2014 Čas: 17:14

PetrL
Vietnamská tržnice taky patří Vietnamu. A Karlovy Vary budou brzy patřit Rusku. To je logika...

avatar
petres Datum: 16.11.2014 Čas: 14:56

PetrL
Milý pane, tato diskuze je pod článkem o japonské národní bezpečnosti a proto nechápu vaše zmiňování Mnichova 1938. Vaše názory jsem přičítal vašemu omezenému rozhledu a nechával jsem je bez komentáře, ale na toto chci zareagovat. Protože vaše chování zde v diskuzi je typický trolling, chci vás požádat, aby jste se chodil realizovat jinam. Děkuji.

Pro ty co nevědí o co se jedná citace:
"Troll je v internetovém slangu účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který zasílá záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (off-topic) příspěvky k citlivým tématům, jejichž hlavním smyslem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi. Činnost trolla bývá v internetovém diskurzu nazývána trollingem či trollováním. Cílem trolla je bavit se rozvracením diskuse. Pokud jej diskusní komunita bude ignorovat, přestane jej jeho činnost bavit."

avatar
Vestly Datum: 16.11.2014 Čas: 13:37

Zvyšovanie rozpočtu pre obranu ? Načo ?V pripade vojny sa svet zniči. Toto už nebude vojna o tankoch , lietadlach , lodiach , ale o mezikontinentálnych raketách. To je aj dovod , prečo žiadna vojna nebude aj napriek tomu , že sa Amíci jednu snažia vytvorit. Cele NATO je iba jeden velký vtip. Nieje to skupina spojencov , ale je to USA a ich bábky. Francúzsko je jedina krajina , ktora niekedy oporuje USA.

avatar
GAVL Datum: 16.11.2014 Čas: 13:32

Co se týče výdajů % na obranu nutno si uvědomit , že je potřeba především hledět na to, že není % jako procento. U někoho může být 50% málo a u jiného 1% dost.
Takže nechápu proč se stále hovoří o procentech to je příliš zjednodušující a zavádějící.

Co se týče velikosti armády tak právě proto jsme v NATO abychom jako jednotlivé země ušetřili finance a nemuseli mít tak velkou armádu každý jeden. Nutno sečíst počty techniky všech členských států v Evropě a pak tyto počty porovnat s případným protivníkem. Spíše je nutné zohlednit kvalitu techniky a to je náš ČR problém, že máme starý krumply (např. většina tanků, dělostřelectvo, protivdušná obrana). To je zas důsledek chování naší země především z ekonomického hlediska.

Japonkso má problém, že je tam reálně až snad na Koreu jižní úplně samo a tak musí svou obranu táhnout osamoceně , což zvyšuje finanční náročnost. To , že bude USA garantovat jejich bezpečnost nebylo nic jiného než vyčuranost z jejich strany.

David
ano Japonci rádi cestují a důsledek je , že o ty peníze co utratí v zahraničí mají prostě méně. To že se takto nesmyslně chová celá naše civilizace bude mít své důsledky.

apache
Srovnávat Hitlerovské Německo s dnešním Putinovským Ruskem je velmi nesmyslné neboť Rusové nikde neprovádí rasové čistky a neplánují porobené národy vyhladit.
V době kdy jsme byli porobeni SSSR tak jsme měli porodnost nesrovnatelně vyšší než dnes a hlavně s menším podílem menšin. Takže ani sovětský svaz nebyl takový problém jako Německo mezi lety 1933-1945 s jejich plánem zredukovat počet Čechů na 1/3 a tu odsunout někam až k Uralu.

avatar
apache Datum: 16.11.2014 Čas: 11:29

PetrL, Vy jste úplně mimo. Rusko do NATO nikdy nevstoupí už jenom z jednoho prostého důvodu - Putin, případně jiný vládce Ruska NATO potřebuje, a to na opačné straně, NATO je stmelující prvek ruské společnosti, je to vnější nepřítel, proti kterému se může ruský vládce vymezit a být oslavován jako borec. A i kdyby, vstup Ruska do NATO by nic nevyřešil na jeho územních choutkách, miliony lidí v Rusku stále volí strany, jejichž představitelé otevřeně mluví o tom, že Rusko by si mělo vzít to co mu patří - čili území SSSR nebo carského Ruska.

Další věc, srovnávat Ukrajinu a intervence Západu je také naprostá pitomost. Říct, že je to to samé může pouze hlupák. To co dělá Rusko je čirá územní expanze v Evropě, mění hranice, zabírá území a připojuje je k sobě. Tohle naposledy dělal Hitler, a i dost podobným způsobem.

avatar
Adanedhel Datum: 16.11.2014 Čas: 10:03

A myslíte si, že by o to vůbec rusové stáli ? Milý PetrL, chováte se jako demagog.

arr