TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

JAS-39 Gripen a jeho konkurence, zaměřeno na dolet

Datum přidání 12.12.2012    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 7 komentářů    autor autor: Michal Polák

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V druhé části se zaměříme na dolet jednotlivých letounů uvažovaných pro potřeby Vzdušných sil ČR.

F-16 tankování

Foto: Americká F-16 při doplňování paliva z tankeru / USAF


Mořští vlci F/A-18 a Rafale

Jedním z nejdůležitějších parametrů všech stíhacích letounů je bezesporu dolet. S přesnou hodnotou se nicméně (a pochopitelně) žádný výrobce nebo letectvo nechlubí, jelikož právě dolet leckdy rozhoduje o převaze na bojišti a zejména schopnosti udeřit na vzdálené cíle, třeba v hloubce nepřátelského území.

 

Začínáme proto záměrně u stíhacích letounů, které mohou operovat z palub letadlových lodí a předpokládá se u nich proto vyšší samostatnost pro průzkumné a úderné mise.

 

Stíhačka F/A-18 Hornet má mít bojový dolet 3 330 km. Oproti tomu francouzský a novější Rafale má mít tuto hodnotu nad 3 700 km. O obou letounech je přitom možné doplňování paliva a zároveň každý může sám o sobě fungovat jako vzdušný tanker, což využívají zejména Američané.

 

F/A-18 tankováníFoto: Super Hornet tankuje za letu palivo z jiného Hornetu / U. S. Navy


F-16 – malý, ale šikovný

Podobně jako palubní stíhačky je na tom i „suchozemský“ Eurofighter Typhoon, který se může pochlubit doletem 3 790 km! V praxi se ovšem rozlišuje spíše bojový rádius. V případě zásahu proti narušiteli vzdušného prostoru činí bojový rádius téměř 1 400 km.

 

V prostoru 185 km od základny dokáže Eurofighter hlídkovat až 3 hodiny bez doplňování paliva za letu. Samozřejmě dolet nebo vytrvalost může Typhoon zvýšit stejně jako všechny moderní stíhací letouny tankováním za letu.

Bojový rádius je vzdálenost od základny, které může letadlo dosáhnout, po určitou dobu zde hlídkovat (plnit bojové úkoly) a poté se s bezpečnou zásobou paliva vrátit zpět na základnu. Wikipedia

Výborným doletem se proslavil F-16C, který byť nepatří mezi největší letouny, dosahuje doletu přes 4 220 km při použití přídavných nádrží pod trupem a křídly. Hodnotu lze ještě navýšit použitím konformních nádrží podél trupu (F-16F/E) a samozřejmě tankováním za letu. Stíhačka F-16 tak dokáže obsloužit při misích typu air-to-air nemalé vzdálenosti a zároveň je schopná plnit úderné mise na pozemní cíle hluboko v nepřátelském území.

 

Eurofighter tankování

Foto: Eurofighter Typhoon před doplněním paliva / Aeronautica Militare - Italian Air Force


Stálý vývoj letounu

Bohužel právě dolet bude jednou z nejslabších stránek Gripenu. I s přídavnými nádržemi dosahuje dolet 3 200 km a to i s přídavnými nádržemi a to je vůbec nejméně ze všech výše uvedených letounů. Na druhou stranu, v případě malé České republiky to nehraje větší nebo vůbec žádnou roli.

 

Samozřejmě tuto nevýhodu si Švédové uvědomují a u Gripenu E/F známém jako NG (New Generation) zvyšují objem vnitřních objemových nádrží údajně až o 40 % a navíc zlepšují schopnost Gripenu využívat větších externích palivových nádrží.

 

Gripen tankováníFoto: JAS-39 Gripen doplňuje palivo / FMV


Proč má vlastně Gripen tak malý dolet? Původní JAS-39 Gripen A/B byl osazen poměrně slabou pohonnou jednotkou a zároveň malé rozměry konstrukce nedovolovaly při zachování ostatních parametrů použít objemnější vnitřní nádrže.

 

Další důvodem malého doletu Gripenu je i specifická bojová doktrína švédských vzdušných sil. Švédové využívají krom vzdušných tankerů také „operační základny“ vytvořené na základě husté civilní dálniční sítě. Gripen tak může operovat velmi blízko bojové zóny z celé řady improvizovaných leteckých základen.

 

Gripen má tedy ze všech uvažovaných letounů nejmenší dolet. V případě ochrany vzdušného prostoru však tento handicap nehraje roli. Pokud však chce mít Armáda ČR větší ambice, například vysílání letounů do zahraničních misí, může být dolet Gripenu omezujícím faktorem.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jirka Datum: 13.12.2012 Čas: 23:27

to liberal shark: omlouvám se za nepřesné vyjádření, psal jsem to v uvozovkách, bylo to myšleno jako nadsázka, protože i pronájem letounů byl ekonomicky naprosto nezvládnut, těžko uvěřit, co si myslet o tom, že se neobtěžovali ani oslovit jiné výrobce i v případě pronájmu ...

avatar
Dip Datum: 13.12.2012 Čas: 20:54

Nepodceňujte ekonomický model. Peníze většinou vyhrávají válku. Příkladem mohou být světové války.

avatar
liberal shark Datum: 13.12.2012 Čas: 20:22

to : Jirka
český ekonomický model, použitý při výběru kandidáta na pronájem bojových letounů určitě žádný soud neřeší ...

avatar
Jirka Datum: 13.12.2012 Čas: 15:25

pro liberal shark, ve Švýcarsku ekonomický model zvítězil nad bojovou hodnotou strojů, které se účastnily v tendru. Český "ekonomický" model řeší soud v Rakousku. :-D

http://zpravy.idnes.cz/v-rakousku-zacal-soud-s-lobbistou-ktery-prosadil-v-cesku-gripeny-phw-/zahranicni.aspx?c=A121212_120100_zahranicni_jav

K doletu jen malou poznámku, dolet se hodně liší podle profilu letu, spotřeba paliva se výrazně vyšší dle výšky, pro naše podmínky by jistě postačoval Gripen, případně Gripen NG. Větší státy si pak vybírají těžší stroje s větší zásobou paliva ve vnitřních nádržích nebo konformními nádržemi - F 16, F 15 Strike Eagle nebo na východ od nás letouny řady SU 27, 30, 35. Tyto letouny pak mají i při velkém doletu k dispozici více místa pro ofenzivní výzbroj.

avatar
liberal shark Datum: 13.12.2012 Čas: 14:58

to : Ultramarinus
Taky to mohl být jenom televizní výmysl.
Nicméně ta výběrová řízení na pronájem u nás a nákup ve Švýcarsku přece musela používat nějaký vojensko-technicko-ekonomický model ?

avatar
Ultramarinus Datum: 13.12.2012 Čas: 10:08

V civilním kontextu (AJ článek)
http://wiki.answers.com/Q/How_do_you_define_structural_efficiency_score

V kombinaci s loděma (netuším jestli válečnýma) (AJ článek)
http://www.neely-chaulk.com/narciki/Structural_efficiency

V kontextu armádním jsem to prostřednictvím google AJ vyhledávání, ani ČJ vyhledávání nikde nenašel.

avatar
liberal shark Datum: 13.12.2012 Čas: 08:46

Měl bych otázku. V jednom TV pořadu o Bitvě o Británii jsem zaznamenal použití termínu "strukturální efektivita" bojového letounu. Jedná se zřejmě o nějaký typ komplexního parametru, který vyjadřuje celkovou efektivitu a bojovou účinnost letounu jako zbraňového systému, něco ve stylu poměru "cena - výkon". Šlo by někde zjistit definici a použít ji pro srovnání Vámi posuzovaných letounů ? Ne vždy papírově silnější letoun znamená reálnou výhodu.
Jinak by asi vzhledem k časovému horizontu případného tendru bylo korektnější používat pro srovnání verze F-16 E/F a JAS-39 E/F.

arr