TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

JAS-39 Gripen a jeho konkurence, zaměřeno na zbraně

Datum přidání 13.12.2012    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 9 komentářů    autor autor: Michal Polák

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V druhé části se zaměříme na výzbroj jednotlivých letounů uvažovaných pro potřeby Vzdušných sil ČR.

Eurofigher Typhoon

Foto: Eurofighter Typhoon s plnou výzbrojí / Eurofighter - G. Lee


Výzbroj – kam s ní?

Jedním z nejdůležitějších parametrů stíhacího letounu je množství, celková hmotnost a počet nesené výzbroje. V tomto ohledu jsou na tom podstatně lépe dvoumotorové stíhací letouny, které jsou zpravidla o něco větší a výkonnější, takže mají potenciál nést větší množství výzbroje i přídavných palivových nádrží.

 

JAS-39C/D Gripen disponuje celkem 7 pylony – jedním pod trupem a po třech pod každým křídlem (někdy je udáváno 8, pokud se počítá zaměřovací kontejner). Na pylony lze podvěsit maximálně 3 přídavné nádrže a to právě pod trup (kde nelze podvěsit žádnou zbraň) a vždy po jedné pod vnitřní pylony pod křídly.

 

Video: Gripen NG bude mít rozšířenou schopnost nést výzbroj / Youtube

 

Gripen umožňuje použití amerických střel vzduch-vzduch krátkého dosahu AIM-9 a středního AIM-120 AMRAMM, případně francouzských obdob IRIS-T a MICA. Střely krátkého dosahu lze přitom vzhledem k nižší váze zavěsit na všechny pylony pod křídla, zatímco AIM-120 a MICA jen na vnitřní pylony pod křídly, kde je tuhost a pevnost křídla největší.  

 

Pod Gripen lze zavěsit také taktické protizemní střely AGM-65 Maverick, protizemní střely se středně dlouhým doletem KEPD 350 a RBS-15, které lze navíc použít proti námořním cílům. Dále je možné podvěsit čtveřici laserem naváděným pum GBU-12 Paveway II, dvojici neřízených „clustrových“ bomb Bk.90 (bomby se 72 kusy submunice) a až osm klasických neřízených pum Mark 82.

 

Gripen NGFoto: Gripen NG na tom bude s výzbrojí lépe, pod trupem přibydou dva další pylony pro těžkou výzbroj / Katsuhiko TOKUNAGA, Gripen

Velký výběr výzbroje u amerických strojů

Americká stíhačka F-16C/D je na tom, co se týče počtu pylonů pro přídavné nádrže a výzbroj stejně. Kromě střel americké výroby lze podvěsit také německé střely IRIS-T a izraelské Python-4. Standardní výzbrojí při air-to-air misích je však kombinace jedné nebo dvou externích palivových nádrží s příslušným počtem střel krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder a středního dosahu AIM-120 AMRAAM. Podvěsit lze také starší střely AIM-7 Sparrow.

 

Proti pozemním cílům ať už obrněné technice, tankům, velitelským stanovištím, radarům nebo protiletadlovým systémům lze použít taktické střely AGM-65 Maverick a také protiradarové AGM-88 HARM. Proti námořním cílům pak AGM-84 Harpoon nebo AGM-119 Penguin. Samozřejmě proti vybraným pozemním cílům lze použít i široké spektrum neřízené munice stejně tak laserem naváděné pumy.

 

F/A-18 je na tom pochopitelně podobně vzhledem ke své primární úloze palubního víceúčelového stíhacího letounu. Například švýcarské Hornety však schopnost nošení protizemní munice údajně zcela postrádají a jsou specializované pro mise air-to-air a vzdušný boj obecně.

 

F-16Foto: F-16 v konfiguraci s přídavnými nádržemi, neřízenými bombami a střelami AIM-120 / Katsuhiko TOKUNAGA, Gripen


Síla dvoumotorových stíhacích letounů

Právě v nosnosti výzbroje se projevuje výhoda dvoumotorových letounů. Eurofighter Typhoon dokáže nést výzbroj celkem na 13 pylonech, z toho 5 pod trupem a po 4 pod křídly. I při konfiguraci s trojicí přídavných nádrží je možné podvěsit zároveň střely krátkého i středního doletu společně s protizemní municí.

 

Mezi podporované protiletecké střely patří AIM-9 Sidewinder, AIM-132 ASRAAM, AIM-120 AMRAAM a IRIS-T. Typickou protizemní munici pak tvoří laserem naváděné bomby Paveway a JDAM. Zástupcem protizemních střel je Taurus KEPD 350 a do budoucna se chystá celá řada dalších.

 

Rafale

Foto: Dassault Rafale s dvojicí přídavných nádrží a střel MICA na koncích křídel / mashleymorgan, Flickr


Francouzský Rafale se samozřejmě zaměřuje na zbraňové systémy francouzské výroby. Hlavní protileteckou výzbroj tak krom kanónu tvoří střely středního dosahu MICA (Missile d’interception et de combat aérien) a krátkého dosahu R.550 Magic. Do budoucna se také počítá stejně jako u všech evropských stíhacích letounů s implementací zbraňového systému střely Meteor dlouhého dosahu.

 

Z protizemní munice pak lze jmenovat Apache a Storm Shadow určené k ničení vzletových ploch, AASM (Air-to-Ground Modular Weapon) a GBU-12 Paveway II určené k přesným úderům na pozemní cíle a protilodní střelu Exocet.

 

V případě výzbroje tedy nelze jednoznačně říci, jaký letoun je na tom nejlépe. F-16 poskytuje možnost nést nejširší paletu zbraní a Rafale s Typhoonem mají schopnost nést největší a nejtěžší počet zbraní.

 

S ohlédnutím na potřeby Armády České republiky se opět musíme zamyslet nad možnými úkoly budoucího českého stíhače. V případě vzdušného patrolování bohatě stačí nižší nosnost Gripenu. Pokud bude mít Armáda ČR větší ambice, vhodnější bude asi jiný letoun. Nesmíme však zapomenout na fakt, že roli útočného letounu hraje v českém letectvu L-159 ALCA, což ulehčuje práci budoucímu stíhači.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Argonaut Datum: 14.12.2012 Čas: 16:58

Patrně máte na mysli zákaz kazetové munice na základě Úmluvy o zákazu použití kazetové munice (dohoda z Osla). Čl. 2 specifikuje co vše je zahrnuto a co ne. Viz: http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2012/sb0012-2012m.pdf

Největším problémem je, že signatáři nejsou největší producenti. Podobně jako u Ottawské konvence.

avatar
Voodoo Datum: 14.12.2012 Čas: 16:36

Hu: Díky za potvrzení.

avatar
liberal shark Datum: 14.12.2012 Čas: 14:40

Troufám si tvrdit, že AČR není tak bohatá, aby dlouhodobě provozovala jednoúčelové letouny. Proto bychom se měli zaměřit na využití všech schopností moderních bojových letadel - tedy A2A, A2G i vzdušný průzkum, eventuálně elektronický boj. Také doufám, že v budoucím tendru budou vystupovat jen ty nejnovější verze uvedených letadel, které poskytnou nejdelší morální životnost a nejširší spektrum integrované výzbroje a vybavení.

avatar
Coffin Corner Datum: 14.12.2012 Čas: 14:17

Možná se pletu, ale kdysi jsem četl, že zákaz kazetových pum se vztahuje pouze na varianty se submunicí proti živé síle. Protipancéřová a proti zodolněným cílům se může používat dál. Že se blbě dokazuje která byla vlastně použita, je věc jiná...

avatar
Michal Polák Datum: 14.12.2012 Čas: 13:54

Tak zákaz používání katetových pum nepodepsaly všechny státy. Za další jejich použití v tomto případě není proti živé síle jako spíše vzletovým plochám. Jak jinak je efektivně a rychle zničit než právě clusterem?

avatar
HU Datum: 14.12.2012 Čas: 13:42

Voodoo: ..ano je to tak. Tez opakovany vzlet je nekde jinde. Taktez potreba pozemniho personalu pri priprave k letu je to 1:3 ve prospech JAS39 :-)

avatar
Voodoo Datum: 14.12.2012 Čas: 12:59

Doufám, že se v některých příštích srovnávacích článcích budou autoři věnovat i ekonomice provozu jednotlivých letounů. Taky jsem prozatím nikde neviděl zmínku o nákladech na přeškolení letového a ostatního personálu a další materiální náklady, které by v případě zavedení nového typu letounu následovaly, a které by jistě nebyly nízké.

Nedávno se ke mě doneslo zajímavé nepotvrzené srovnání letounu JAS-39 Gripen a F-16 Fighting Falcon v rychlosti odstartování v případě hotovosti. Nemám k dispozici přesná čísla, ale v momentě kdy F-16 dokončí proces nahození motorů, bude údajně už Gripen ve vzduchu. Věřím, že i srovnání podobných vlastností na základě více podložených informací by pro čtenáře bylo velmi zajímavé.

avatar
Jan Mattauch Datum: 14.12.2012 Čas: 11:36

Kubec:
Mezinárodními úmluvami jsou vázány jen signatářské státy... a to zdaleka nejsou všechny státy světa. Vlastně to bude spíš menšina států...

avatar
Kubec Datum: 14.12.2012 Čas: 11:23

trochu mě v článku zaráží ta schopnost nést clusterbomby. Pokud vím, tak jsou mezinárodní úmluvou bomby se submunicí zakázané

arr