Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Jednotky AČR: 103. centrum CIMIC/PSYOPS

Datum přidání 25.08.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 2 komentářů    autor autor: npor. Martina Hušková

Nevelkou, ale důležitou jednotkou Armády České repubilky je 103. centrum CIMIC/PSYOPS v Olomouci. Jednotka se zabývá civilně-vojenskou spoluprací a psychologickými operacemi.

103. centrum CIMIC/PSYOPS

Foto: I tak může vypadat jednání specialisty CIMIC. / 103. centrum CIMIC/PSYOPS

 

Historie

Počátky působení jednotky civilně-vojenské spolupráce CIMIC (CIvil-MIlitary Co-operation) spadají do roku 1998, kdy byl vytvořen první samostatný tým CIMIC pro oblast Prijedor a Sanski Most v misi SFOR. K vytvoření jednotky CIMIC se Česká republika zavázala v rámci výstavbových úkolů při vstupu do NATO, a tak už v roce 2001 bylo zřízeno Středisko CIMIC v posádce Tábor.

 

V červenci roku 2003 se jednotka stěhuje do Olomouce, následně do Lipníku nad Bečvou, pod názvem 106. středisko CIMIC. Rok na to dochází k transformaci, při které se k jednotce CIMIC přidružuje prvek a schopnost PSYOPS (PSYchological OPerationS) a vzniká tak 103. středisko CIMIC/PSYOPS.

 

V roce 2013 se útvar stěhuje do Žižkových kasáren v Olomouci a mění název na 103. centrum CIMIC/PSYOPS.

 

 Foto: Diseminace letáků na podporu bezpečnosti v Afghánistánu. / 103. centrum CIMIC/PSYOPS


Současnost

103. centrum CIMIC/PSYOPS je v současné době začleněno do organizační struktury Velitelství Pozemních sil a je umístěno spolu s dalšími útvary v posádce Olomouc. Jednotky centra – střediska CIMIC a PSYOPS, jsou určeny k plnění úkolů civilně-vojenské spolupráce a psychologických operací v úkolových uskupeních AČR podle aliančních standardů v zahraničních operacích aliance.

 

V asistenčních operacích na území naší republiky centrum CIMIC/PSYOPS může podporovat Policii ČR a integrovaný záchranný systém (IZS) při zabezpečování komunikace a koordinace s civilním obyvatelstvem.

 

Specialisté CIMIC a PSYOPS úspěšně plnili úkoly v zahraničních operacích v Iráku, Bosně, Kosovu a Afghánistánu v provincii Fayzabád a Lógar. Od roku 2013 jsou příslušníci centra nasazeni v afghánské provincii Kábul a Parwan.

 

Činnost příslušníků 103. centra CIMIC/PSYOPS pracujících na území České republiky i v zahraničních operacích je úzce spojena s humanitárními organizacemi. Jedná se zejména o organizace ADRA, ČRDM (Česká rada dětí a mládeže), Řád Sv. Lazara, Olivova nadace aj.

 

  Foto: Humanitární dary pro afghánské děti. / 103. centrum CIMIC/PSYOPS 

 

Nejdéle 103. centrum spolupracuje s dětským hnutím Stonožka. Díky její ředitelce, paní Běle Gran Jensen, se podařilo předat humanitární dary školám, nemocnicím, starostům obcí a v neposlední řadě jednotlivým lidem na území řady válkou zničených zemí, v posledních letech především v Afghánistánu.

 

Příslušníci 103. centra CIMIC/PSYOPS pravidelně přednáší na školách, dětských dnech a dalších mnoha akcích na veřejnosti o svém působení v zahraničních operacích.

 

CIMIC

Prostor vojenských operací se v současnosti skládá z části vojenské a části civilní. Činnost civilních subjektů (představitelé státní správy a samosprávy, zástupci mezinárodních a nevládních organizací a místní obyvatelstvo) může pozitivně i negativně ovlivnit plnění úkolů vojenské jednotky působící v přiděleném prostoru.

 

Na druhé straně neadekvátní přístup a postoj vojenských jednotek, zejména snaha nespolupracovat s civilními subjekty nebo nerespektovat místní kulturní zvyklosti, mohou být negativně prezentovány ve sdělovacích prostředcích, čímž může dojít k ohrožení legitimity vyslaných vojenských sil.

 

Civilně-vojenská spolupráce (CIMIC) je definována jako „koordinace činností a spolupráce mezi velitelem vojenské jednotky a představiteli civilního subjektu k zajištění splnění úkolů velitele“. Příslušníci jednotky CIMIC navazují a dle možností udržují spolupráci a součinnost při plnění úkolů velitele s civilními subjekty, které jsou v prostoru působení vojenské jednotky.

 

 Foto: Specialisté CIMIC a PSYOPS prezentují ve školách. / 103. centrum CIMIC/PSYOPS 

 

Dále se snaží zapojit civilní subjekty do procesu plánování a řízení vojenských operací, nepřetržitě vyhodnocují situaci v civilním prostředí, identifikují potřeby civilních subjektů a navrhují způsoby jejich řešení.

 

Činnost CIMIC je vždy plánována a vedena k podpoře splnění úkolů velitele vojenské jednotky. Vyžaduje respektování místních kulturních, sociálních, společenských zvyklostí, norem a místních zákonů, což vytváří podmínky ke všeobecné akceptaci přítomnosti vojenské jednotky v daném prostoru a zamezení vzniku napětí nebo násilí.

 

Jako velmi účinný se v této oblasti ukázal tzv. – projekt rychlého dopadu QIP (Quick Impact Project). Cílem projektu je co nejrychleji zareagovat na vzniklou situaci a investicí materiální, finanční či jinou službou realizovat drobný projekt, jehož efekt se okamžitě projeví a vojsko tak získává určitou výhodu.

 

Výhodou může být např. naklonění si určité skupiny populace, a tím lepší spolupráce a bezpečnější pohyb v prostředí operace. Využít lze též technickou výhodu: například oprava mostu je přínosná pro místní obyvatelstvo, stejně jako pro pohyb vlastních vojsk. Dále mohou být projekty realizovány jako systém opatření eliminující vznik možných rizik v průběhu operace, jejichž řešení na poslední chvíli by značně omezila schopnosti vojsk.

 

Skupina CIMIC realizovala v zahraniční operaci ISAF, v PRT Lógar (Provinční rekonstrukční tým Logár), řadu drobných projektů na podporu mise velitele. Jednalo se např. o opravy škol, studen, o podporu bezpečnostních složek, pomoc při vzdělávání afghánských žen, kterým byly zprostředkovány kurzy čtení a psaní, krejčovský, zemědělský kurz nebo kurz kojení a výživy dítěte.

 

  Foto: Společná česko-americká patrola. / 103. centrum CIMIC/PSYOPS 

 

Jedna z podstatných otázek je zdroj financí, materiálu a služeb pro realizaci těchto projektů. Cílem CIMIC je co nejvíce projektů přenést na civilní organizace, a tím nevyčerpávat vlastní zdroje a šetřit svoje schopnosti. I proto CIMIC navazuje spolupráci s různými vládními a nevládními organizacemi.

 

Od roku 2012 disponují jednotky CIMIC také finančním fondem určeným na realizaci projektů rychlého dopadu z rozpočtu MO, pro všechny působící prvky v operaci ISAF na území Afghánistánu.

 

PSYOPS

Jedná se o psychologické působení a přesvědčování cílové skupiny protivníka s cílem dosáhnout takových emocí, postojů a chování, která odpovídají zájmům, potřebám a cílům zadavatele.

 

Od roku 2005 až do současnosti pak 103. centrum CIMIC/PSYOPS posílá své specialisty do zahraničních operací s úkoly PSYOPS. Metody využití psychologického působení jsou v dnešní době v podstatě totožné s metodami používanými marketingovými agenturami.

 

 Foto: Vojáci skupiny CIMIC často komunikují s afghánskými dětmi. / 103. centrum CIMIC/PSYOPS 

 

V současnosti probíhají jednání o využití PSYOPS při přírodních katastrofách a pohromách. Na území České republiky je středisko PSYOPS schopno své kampaně realizovat v rámci Ministerstva obrany, pomocí Odboru pro komunikaci a propagaci nebo přes Tiskové oddělení vojenské geografie a polygrafie.

 

Jednotky se v zahraničí mohou podílet na přípravě vysílání na vojenských televizních kanálech provozovaných např. USA. Totéž platí i o rádiu. Co se týče efektivity, je vysílání rádia daleko před ostatními. Např. díky upravenému letadlu C-130 Herkules přestavěnému na létající rádiovou stanici jsou koaliční jednotky schopny vysílat nepřetržitě svůj program, a tím ovlivňovat – informovat cílovou skupinu.

 

V případě, kdy chceme okamžitou odezvu, stále platí přímá komunikace tváří v tvář.

 

Využití Internetu a Mobilních služeb je stále ve stádiu zrodu, protože zavedení technologie do oblasti nasazení je velmi obtížné. Nicméně dají se velmi dobře využít během kampaní v rozvinutých oblastech.

 

Současné technologie, které PSYOPS využívá jsou tisk (noviny, letáky, billboardy, a další), televize/audio (rádio, tlampače), internet nebo mobilní služby (SMS, MMS, a další).

 

 Foto: Jednání příslušníka CIMIC. / 103. centrum CIMIC/PSYOPS 

 

Otázky Armádních novin

AN: Mezi některé úkoly patří vytvoření mezičlánku mezi civilním a vojenským světem. Samozřejmě najít společnou řeč mezi vojáky a civilisty, vzhledem k odlišným světům a pravidlům, není snadné. Můžete k tomu říct něco bližšího – odlišnosti civilního/vojenského světa, úkoly, přístup k civilistům atd.

Středisko CIMIC: Máte pravdu, jedná se odlišné světy, ale zejména v tom kontextu, že vojáci AČR velmi často působí ve zcela jiném kulturním prostředí, než na které jsme zvyklí v západní civilizaci. Naše jednotka tento fakt samozřejmě zohledňuje již při výběru personálu.

Následně musí být naši vojáci náležitě proškoleni v mnoha oblastech. Seznamují se s různými kulturami a jejich specifiky, s náboženstvími a jejich odlišnostmi, seznamují se s principy činnosti různých národních i mezinárodních, vládních a nevládních organizací, musí se dále vzdělávat ve studiu cizích jazyků, učí se práci s tlumočníky a dalo by se dlouze pokračovat.

Po této přípravě, která samozřejmě zahrnuje i vzdělávání ve vzdělávacích institucích NATO, jsou vojáci připraveni, jak my v armádě říkáme, k operačnímu nasazení. Na tomto místě je nutno podotknout, že veškeré úkoly, které při nasazení plní, plní ve prospěch velitele jednotky, kterou podporují.

Zároveň si však vždy musí zachovat míru empatie, protože se pohybují v civilním prostředí, které je každým vojenským konfliktem velmi zasaženo.

 

AN: Lze to chápat tak, že tvoříte „tiskového mluvčího“ armádním jednotkám? Vaším cílem je tedy obhajovat roli a úkoly armády v oblasti.

Středisko CIMIC: Takto to chápat nelze, úloha tiskového mluvčího je jiná. Tiskový mluvčí je zodpovědný za práci s médii jak v ČR, tak při nasazení v zahraniční operaci.

Co se týče druhé části vaší otázky, tak tam se blížíte pravdě, jen bych slovo obhajovat zaměnil za slovo vysvětlovat. Ano, jedním z úkolů může být vysvětlování role a úkolů armády v oblasti.

Těch úkolů je samozřejmě mnohem více a závisí také na typu operace, ve které působíte. Vždy se však musíte v oblasti rychle zorientovat, identifikovat kdo je kdo, kdo má vliv, kdo „tahá za nitky“ a kdo je dosazen „na oko.“

V tomto ohledu jsme poradci velitele a upozorňujeme jej na to, co se v civilní sféře děje a jak by to mohlo ohrozit splnění jeho úkolu. Po analýze prostředí se s těmito identifikovanými aktéry musíte setkat, navázat spolupráci, nastavit například systém schůzek a podobně.

Mimochodem těch aktérů je celá řada. Nejsou to jen lidé z prostředí jako například starostové, představitelé správy, samosprávy, různých institucí, ale také představitelé celé řady vládních a nevládních organizací jak národních, tak mezinárodních. Při své práci se velmi často setkáváme s lidským utrpením obyčejných lidí, s problémy s poničenou infrastrukturou atd.

Ke snižování útrap civilního prostředí provádíme takzvané projekty rychlého dopadu, jejichž účelem je napomoci lidem, kteří byli konfliktem zasaženi. Máme s tím velice dobré zkušenosti z posledních operací, zejména v Afghánistánu, kde jsme pomohli například při rekonstrukci škol, vybavení nemocnic a na mnoha dalších projektech.

 

AN: Úkolem 103. centra CIMIC/PSYOPS je působení také proti protivníkovi. Existují v tom nějaká pravidla, nebo je v rámci psychologického působení možné vše? Např. používat propagandu nebo dokonce manipulaci vůči protivníkovi.

Středisko PSYOPS: Psychologické operace jsou pečlivě plánované vojenské aktivity používající různé prostředky k tomu, aby ovlivnily chování a vnímání u vybrané cílové skupiny. Takto přispívají k dosažení stanoveného vojenského nebo politického cíle.

 

AN: Podobná otázka. Lze použít propagandu nebo manipulaci proti civilnímu obyvatelstvu? Vlastnímu obyvatelstvu? Existují nějaká pravidla?

Středisko PSYOPS: Propagandou se obecně nazývají techniky a manipulace, které hojně využívají zejména nedemokratické režimy. Ty využívají propagandu k šíření a podpoře své ideologie s cílem udržet a upevnit svoji nadvládu nad masami.

To také předpokládá vlastnit informační monopol. Ten ale nad populací určitě nemá Česká armáda ani NATO.

Psychologické operace se samozřejmě pravidly řídí. Mezi základní patří např. nepoužívat lži a nepodložené spekulace, nepoužívat a skrývat se pod jinou identitou než je naše vlastní.

Jinak řečeno, jakákoliv operace vedena pod mandátem NATO bude oficiálně užívat symboly NATO a vybrané aktivity budou směřovat k vybudování důvěry a transparentnosti v našem konání.

 

AN: Jaký je rozdíl mezi západními armádami a jejich způsobech „ psychologického boje“ proti například povstaleckým skupinám v Afghánistánu a Iráku. Jde vidět, že povstalecké skupiny velmi jasně a snadno sahají k manipulaci s veřejným míněním. Lze proti takovému protivníkovi bojovat?

Středisko PSYOPS: Armády NATO rozhodně nezneužívají při vedení psychologických operací náboženská témata, nezastrašují, nevyhrožují a nepoužívají metody známé jako „vymývání mozků.“

Armády NATO naopak využívají metody pozitivní motivace, nastolují veřejná témata, vedou s populací diskuzi o veřejných problémech jako je např. korupce, bezpečnost, vzdělávání nebo všeobecné osvětové kampaně. Nepřítel pak dostává poměrně jednoduchou zprávu – pokračovat v boji nemá smysl, vzdej se, ustup a tak podobně.

 

AN: Psychologický boj řádí i na internetu. Média již několikrát přinesla informace o tom, že určité státy si platí profesionální diskutéry. Jde o tak jednoduchou a nenáročnou činnost, že si ji může dovolit provozovat doslova a do písmene každý stát. Můžete k tomu říci něco bližšího?

Středisko PSYOPS: Internet se v současnosti stává stále významnějším druhem informačního prostředí tím, jak se k němu připojuje stále více uživatelů po celém světě. Ve své pracovně nebo obývacím pokoji tedy máte přístup i k lidem, kteří pocházejí z naprosto odlišné kultury a mají zcela odlišné názory a hodnoty. To platí i naopak.

Padl tak informační monopol států nad vlastním obyvatelstvem. PSYOPS si je všech těchto implikací informační doby dobře vědom.

Internet obsahuje nepřeberné množství informací o společenských problémech, názorech a způsobu života v různých koutech světa. Vědět jaké společenské otázky lidé řeší, jaká hledají řešení a jaké nové trendy svět prožívá a čemu čelí, je něco, co je pro PSYOPS důležité.

 

AN: Na internetu vidíme i nefalšovaný propagandistický boj, ve kterém se běžný občan ztrácí. Máte pro nás radu, jak se v informacích orientovat?

Středisko PSYOPS: Lehce rozpoznatelné, téměř naivní propagandistické kampaně ve většině případech sledují pouze okamžitý krátkodobý účinek nebo zisk, anebo mají naopak za cíl odvést pozornost od něčeho většího nebo závažnějšího.

Doporučení pro běžného občana je sledovat spíš dlouhodobé trendy a celkový vývoj situace, porovnávat informace z více zdrojů a nenechat odvádět svoji pozornost od věcí důležitých. Jak řekl nedávno současný pan prezident Zeman, některé věci jsou jen bezvýznamnou pěnou dní.

 

AN: Chráníte civilní obyvatelstvo i v době míru proti psychologickému působení možného protivníka?

Středisko PSYOPS: Komplexní ochrana obyvatelstva před psychologickým působením nepřítele není dost dobře možná. Lidská mysl posuzuje každou získanou informaci.

V době pokročilých informačních technologií a neomezeného informačního toku je tedy spíš maximálně žádoucí vůbec zachytit psychologické působení protivníka a následně sledovat reakce domácího obyvatelstva. Implementace nějakých „preventivních opatření“ proti psychologickému působení protivníka nemá příliš smysl a navíc v demokratických společnostech je něco takového velmi kontroverzní téma.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
krestam Datum: 25.08.2014 Čas: 10:25

Dobrý den,
pro veškeré dotazy bych rád tázající nasměroval na adresu http://ask.fm/cimicpsyops kterou útvar 103. centrum CIMIC/PSYOPS vytvořilo.

Dále mají i facebookové stránky na www.facebook.com/CimicPsyops

Děkuji

avatar
kenumis Datum: 25.08.2014 Čas: 08:49

Pěkný článek :)
Měl bych otázku, jak velké je 103. centum CIMIC/PSYOPS - kolik to zrhuba čítá lidí? A taky jakou mají organizační strukturu(předpokládám že to bude jinak postavené než normální jednotky družstvo-četa-rota)?
Díky

arr