Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Vojenská výzbroj

Slovenský kamikaze dron Predator AX-1

Datum přidání 12.07.2018    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 14 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Slovenské firmy Compel Industries a Incoff Aerospace pracují na malém kamikaze dronu Predator AX-1. Model v reálné velikosti veřejnost poprvé shlédla na bratislavské vojenské výstavě IDEB 2018.

Foto: Predator AX-1; větší foto / Compel Industry

 

Kamikaze dron Predator AX-1 patří do prudce se rozšiřující se rodiny tzv. opožděné munice (loitering munitions). Mezi zástupce kamikaze dronů v oblasti střední a východní Evropy patří především polský dron Warmate od firmy WB Electronics.


Polský dron Warmate má rozpětí křídel 1400 mm, délku 1100 mm a maximální startovací hmotnost 5 kg. Výdrž ve vzduchu je 30 minut a dolet 10 km – nutná je přímá viditelnost mezi dronem a operátorem. Warmate lze osadit dvojicí bojových hlavic (do 1 kg). K dispozici je tříštivo-trhavá a kumulativní hlavice.


Prvního bojového nasazení (2012) se však dočkal v Afghánistánu americký kamikaze dron Switchblade. Americký dron má skládací křídla o rozpětí 600 mm, hmotnost samotného letadla je pouze 2,7 kilogramů. Elektricky poháněný Switchblade dokáže letět rychlostí 100 až 150 km/h. Maximální dolet dronu Switchblade je 10 km, výdrž ve vzduchu deset minut.


Vývoj slovenského kamikaze dronu Predator AX-1 začal v květnu 2017 na požadavek slovenského ministerstva obrany, které plánuje rozšířit flotilu svých bezpilotních letadel. Na rozdíl od polského dronu Warmate má slovenský Predator AX-1 dvojnásobně (čtyřnásobně oproti Switchblade) větší startovací hmotnost a dvojnásobně větší bojovou hlavici.


Predator AX-1 je vyroben z uhlíkových kompozitních materiálů a má rozkládací křídla. Je poháněn dvěma rotory a dvojicí zapouzdřených tlačných vrtulí. Zajímavá je bojová hlavice – do dronu se vkládá bojová hlavice z reaktivního granátometu RPG-7. Dron tak lze osadit například kumulativní bojovou hlavicí PG-7VM schopnou propálit až 300 mm oceli (RHAe) nebo termobarickou hlavici TBG-7V pro ničení živé síly.

Při šťastném zásahu (ideálně pomocí více dronů) zhora lze pomocí PG-7VM vyřadit (zasažením posádky) z boje i hlavní bojový tank nebo bojové vozidlo pěchoty. K tomu může dojít především při boji v zastavěném území.


K navádění Predator AX-1 používá ve dvou osách stabilizovaný termovizní senzor ULIS Pico640 Gen2. Klíčový pro tento druh zbraňových systémů je však typ navádění na cíl. Podle reklamních materiálů firmy Compel Industries se obraz ze senzoru ULIS Pico640 Gen2 přenáší přímo do digitálních brýlí vojáka, který po celou dobu řídí a následně navádí dron na cíl.

V podstatě jde o podobný princip, jaký se používá při závodech dronů – do brýlí se promítá obraz z kamery na dronu (tzv. FPV řízení, neboli First Person View) a uživatel vidí přesně to samé, co dron).

 

Predator AX-1 měří na délku 1120 mm, na šířku 300 mm a na výšku 155 mm. Rozpětí křídel je 1860 mm. Maximální vzletová hmotnost je 10 kg, včetně 2kg užitečného nákladu. Minimální rychlost letu je 130 km/h, cestovní 190 km/h a  maximální 250 km/h. Operační dosah je 4000 m a letoun umí kolmě startovat pomocí katapultu na stlačený vzduch.

 

Video: Moderní turecký kamikaze dron Alpagu; ilustrační video / YouTube

 

Nejzazší přeletová vzdálenost je 20 km a výdrž ve vzduchu je nejvíce 20 minut. Slovenský kamikaze dron (až tři drony) včetně katapultu, munice a ovládací stanice je přenositelný jedním člověkem.


Se svou dobou letu je Predator AX-1 určen pro vojenské jednotky do úrovně praporu, který je se svými průzkumnými prostředky schopen detekovat protivníka na vzdálenost maximálně čtyř až šest kilometrů. Dosah dronu Predator AX-1 je tak dostačující. Na tuto vzdálenost ostatně vedou palbu i minometné baterie praporu


Problém opožděné munice je však zatím v málo rozvinuté nebo vůbec neexistující taktice nasazení. Ostatně stejný problém mají i větší úderné drony nebo pozemní robotické systémy.  Kamikaze drony (nebo pozemní roboty) nelze jen tak zařadit do výzbroje, ale musí se vypracovat taktika nasazení, především součinnost s ostatními průzkumnými a zbraňovými systémy jednotky.


Je například otázkou, zda kamikaze drony zařadit do běžných pěchotních družstev, kdy bude pro obsluhu dronu vyčleněn jeden voják. Je třeba si uvědomit, že jeden standardní zásobník na munici 5,56×45 mm má hmotnost zhruba 0,5 kg. Každý dron Predator AX-1 tak ubere jednotce 20 zásobníků s municí, tedy 600 kusů munice 5,56×45 mm.


Ostatně i šest let od prvního použití kamikaze dronu Switchblade nejsou tyto zbraně standardní výzbroji amerických pěchotních družstev. Kamikaze drony se tak hodí (prozatím) spíše pro operace speciálních sil nebo k lafetování na nejrůznější pozemní platformy. Za úvahu také stojí začlenění kamikaze dronů přímo k minometným bateriím jednotlivých praporů.


Zdroj: IHS Janes, Compel Industry

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Tecka Datum: 08.08.2018 Čas: 18:23

Prezentacja na MSPO : https://www.janes.com/article/82252/wb-electronics-discloses-next-generation-warmate-development

avatar
MALI Datum: 15.07.2018 Čas: 00:28

To demagog:
v článku to sice není, zda si něco takového slovenský výrobce, nebo MO SR dělali nevím, ale v ČR se v této oblasti něco nejen teoretizovalo, ale i prakticky zkoušelo.
Z hlediska detekce dronů je problém z důvodu jejich malých rozměrů (to není nic neznámého), akusticky se mnohem lépe detekují drony s rotujícími nosnými plochami, ty letí také relativně pomalu a teoreticky by byly zničitelné palbou z pěchotních zbraní, kdyby ovšem ten dron mohlo postřelovat současně více vojáků, kteří by byli k tomuto účelu cvičeni - počet těchto vojáků je nepřímo úměrný jejich vycvičenosti - no, a která armáda cvičí pěšáky v boji proti dronům? Já tedy nevím o žádné, ale možná se pletu. Případně lze použít specializované prostředky pro boj proti dronům (například rušičky), ale na to je většinou potřeba specializovaný antidronový PL komplet (ty ruční antidronové "pušky"/rušičky jsou na útočné drony zatím slabé).
Jiná situace bude v případě dronů (lépe UAV) s pevnými nosnými plochami (křídly), což je případ v podstatě většiny kamikadze dronů (až na ROTEM-L). Ty se pohybují podstatně rychleji, jejich nosné plochy mohou být vyrobeny z průhledného materiálu, někdy se maskují, jako letící dravci. Akusticky detekovat tyto UAV je v případě jejich elektrického pohonu problém, navíc při zteči na cíl už mohou letět pouze klouzavým letem se sklopenou vrtulí, takže při běžném hlukovém pozadí neslyšíte vůbec nic, ani když přeletí 20 metrů nad Vámi; jejich rychlost při zteči na cíl může být 150 až 200 km/h (40 až 55 m/s) - to nemá šanci trefit ani celá četa pěšáků. Predator AX-1 je pravda trochu objemnější, létat jsem ho ještě neviděl (pokud už vůbec řízeně létá), ale i tak bude ochrana proti němu problematická.

To Czertik:
... a právě to vybavování řadových pěšáků útočnými drony s dostřelem 10 a více km (Vy tedy píšete jen obecně: "na daleko větší vzdálenosti a z bezpečí") je z hlediska taktiky nasazení těchto prostředků - promiňte mi ten výraz - "úplná blbost". Pokud máme na mysli prostředky výše uvedeného dosahu, tak ty budou efektivní, když budou nasazeny v rámci specializované jednotky - například družstva, nebo čety UAV z úrovně praporu.
Naopak izraelská armáda (zatím zkušebně) používá menší drony s rotujícími nosnými plochami ROTEM-L v bojích ve městech k "čištění" protivníkem obsazených budov, protože tak šetří pro ně to nejcennější - životy vlastních vojáků.

avatar
demagog Datum: 13.07.2018 Čas: 23:01

Skoda ze v clanku chyba informacia ci vzneseniu poziadaviek predchadzala studia skumajuca zavislost velkosti dronu a jeho napadnosti a uspesnosti proti nemu vedenej palby z pechotnych zbrani. Aby pri tejto velkosti mal este zmysel...

avatar
Czertik Datum: 13.07.2018 Čas: 21:44

velmi zive si dokazi predstavit ze az cena dronu trochu klesne a technika se vypiluje, tak v budocnosti uz budou 3 "tezci" pesaci - jak klasicti raketometcnici, a strelci atgm, tak i "dronometnici".
vyhody oproti raketometnikum je jasna - moznost pusobit na daleko vetsi vzdalenosti a z bezpeci, byt holt drony budpou stale moc drahe na to, aby se delaly "nove dvere" pri bojich ve mestech.
a co se tyka boju ve mestech, tak ty drony maji uzasnou vyhodu, krome dalky strelby, a to tu, ze dokazi v pripade nutnosti udelat otocku o 90 stupnu a trefit vehikl co se kryje treba budovou, to klasicke rpg neumi a atgm co vim, tak taky ne.
a ze preziji i atgm je jasne, holt na nejake cile budou i tyhle drony stale kratke (holt atgm se pohybuji prece jenom stale vetsi rychlosti).

avatar
MALI Datum: 13.07.2018 Čas: 21:37

To Gibon:
... ano, tohle asi tak před třemi měsíci úspěšně vyzkoušela firma AeroVironment s prostředkem Switchblade, když k retranslaci signálů využili svůj UAV RQ-21 Puma.
Problémem je jen to, že jak retranslační radiostanice (jsou potřeba dvě - jedna na video, druhá na data), tak jejich baterie mají určitou hmotnost, což snižuje letovou vytrvalost toho řídícího UAV. Takže ten "mezidron" nemůže být úplně malých rozměrů a nevydrží tam moc dlouho. Na tento způsob řízení je však třeba mít už pokročilejší "robotické řízení" toho útočného UAV.

avatar
Gibon Datum: 13.07.2018 Čas: 21:19

@Mali: "bude z důvodu nutnosti přenosu obrazu radiostanicí omezen přímou optickou viditelností základnové stanice a útočícího dronu, bude tedy využitelný v rovinatém terénu"

Nemohol by na zabezpecenie prenosu dat sluzit "medzidron/y" ktore budu sluzit na prenos obrazu. Ak by si takyto dron, ktory moze byt v skutocnosti malych rozmerov (tak aby vydrzal vo vzduchu 30minut) nastupal by do vysky povedzme 500metrov nad uroven najvysieho bodu terenu, mohol by sa kamikadze dron pouzit aj na druhej strane kopca.

Ci rozumiem poziadavke priamej optickej viditelnosti zle?

avatar
Flader Datum: 13.07.2018 Čas: 19:02

Bolo by naozaj veľmi zaujímavé ak by takýto prostriedok OSSR zaradili do služby na úrovni jednotlivých práporov.

avatar
MALI Datum: 13.07.2018 Čas: 18:17

"Kamikadze drony" jsou v současnosti asi nejefektivnějším "silovým" prostředkem z "rodiny" bezosádkových systémů. Slibují totiž relativně významný účinek při relativně malých nákladech. Cena takovýchto dronů je zlomkem ceny taktických UAV, je samosebou řádově vyšší, než cena "železné munice" RAM, ale jak zde již zaznělo - k ceně této "železné" munice je nutné připočítat cenu odpalovacího zařízení /děla /minometu, dále také cenu logistického zabezpečení těchto prostředků, která je např. v rámci zahraniční mise velmi významná. "Železná" munice nedosahuje přesnosti těchto kamikadze dronů, je sice řádově levnější, ale na zasažení bodového cíle je jí třeba řádově více (záleží zde na dálce střelby). Cena "chytré" RAM munice je zase srovnatelná, případně vyšší, než cena těchto útočných (kamikadze) dronů. Pak je zde ještě jeden důležitý aspekt - v zahraniční misi třeba vůbec podpůrné prostředky kategorie RAM, mající srovnatelný dostřel s kamikadze drony, nebudou v daném čase k dispozici.
Ano tyto drony mají také svá omezení - nemohou nahradit dělostřelecké systémy z hlediska mohutnosti palby - tj. v hmotnosti munice "nasypané" do určitého prostoru v čase. Další nevýhodou je jejich řádově delší doba letu k cíli a tedy i nutnost jejich nasazení " v předstihu". Proto se jeví výhodné je používat na vojensky významné, cíle nacházející se na větších dálkách, nebo k "chirurgicky přesným" zásahům, například v oblastech s civilním obyvatelstvem. Takový útočný dron může úspěšně působit nejen na bodové stacionární cíle, ale do jisté míry také na pohyblivé cíle (podle konstrukce dronu). Toto třeba dělostřelectvo "neumí" ani s GPS naváděnou municí. V boji proti tankům je zase výhodná možnost realizace velmi strmé zteče na cíl (ve srovnání s PTŘS 3. generace), což bude klást velké nároky na jejich APS.
Z hlediska organizačního začlenění těchto útočných dronů se mi mimo zde již zmíněný negativní vliv na přepravní schopnosti malých jednotek, jeví jako nevýhodné jejich začlenění na taktické úrovně malých jednotek - družstva, čety (ovšem mimo specifické použití například ROTEM-L v městských bojích při čištění budov). Vzhledem k doletu těchto dronů (s pevnými křídly) by podle mého názoru bylo nejvhodnější jejich začlenění na "praporní" úroveň, jako samostatné podpůrné čety/družstva, vybavené vlastním průzkumným UAV (provádějícím vzdušný průzkum ve prospěch praporu), přepravující se lehkými terénními automobily s odpalovacími zařízeními útočných dronů a prvotní zásobou těchto dronů tak, aby bylo možné důležité cíle vyhledat ještě na velkých dálkách od vlastních jednotek a pak na ně v předstihu zaútočit (teď jsem měl na mysli třeba tankové jednotky protivníka, nebo jeho dělostřelectvo za přesunu do palebných postavení). Nezbytné bude napojení této jednotky, i všech podporovaných jednotek na funkční polní datovou síť praporu (pak tyto prostředky na nižších taktických stupních postrádají smysl).

K technickým aspektům kamikadze dronů:
zde je rozhodující naváděcí systém (bojové hlavice, drak a pohon jsou v podstatě zvládnuty). Při použití naváděcího systému a la FPV můžeme mít i relativně levný systém, ale ten bude z důvodu nutnosti přenosu obrazu radiostanicí omezen přímou optickou viditelností základnové stanice a útočícího dronu, bude tedy využitelný v rovinatém terénu, nebo za předpokladu, že bude základnová stanice na kopci. Při požadavku přesného útoku mimo optickou viditelnost už v tomto případě nastane problém s tím, že koncovou část své dráhy poletí takový levný dron naslepo. Případnou chybu trajektorie lze eliminovat například použitím gyroskopů, ale to bude dobře fungovat pouze na stacionární cíle. Pokud by měl takový kamikadze dron fungovat i na pohyblivé cíle mimo optickou viditelnost, musel by být vybaven samonaváděcí hlavicí (jako mají Switchblade, nebo HERO), tím se ale rapidně zvýší technologická náročnost jejich autopilota a vzroste tím i jejich pořizovací cena.

avatar
Hajo Datum: 13.07.2018 Čas: 14:29

Zaujímavé riešenie, najmä tá silnejšia hlavica z rpg.... Prebehli už nejakú skúšky, nie je nejaké video?

avatar
Jura99 Datum: 13.07.2018 Čas: 14:21

RiMr71: vlastně do jisté míry ano :-). Ovšem když sečtu munici+odpalovací prostředek, dostanu se celkem vysoko a k tomu riziko zabití operátora (pokud s tím jde blízko). Např. Spike LR stojí pár stovek tisíc USD. Pokud mám jako odpalovací prostředek jiný tank nebo houfnici či co jiného, tak k té "levné" munici musím připočíst tento prostředek. Kdyby to bylo obecně a vždy tak nerovnovážné, že vždy levně zničím drahou věc, tak by to nemohlo fungovat. Tento kamikaze dron mi přijde jako chytrý nápad.

avatar
RiMr71 Datum: 13.07.2018 Čas: 14:05

"je ta věcička dost nebezpečný protivník daleko dražším vozidlům či MBT"

...daleko dražší než co... než ten dron? No to je většinou princip munice...

avatar
Jura99 Datum: 13.07.2018 Čas: 12:41

Dobrý nápad použít výbušnou část (hlavici) z již existující zbraně RPG. Za poměrně malé peníze a bez rizika pro obsluhu je ta věcička dost nebezpečný protivník daleko dražším vozidlům či MBT.

avatar
KOLT Datum: 13.07.2018 Čas: 12:03

Přiznám se, že zatím mi efektivita těchto systémů nepřijde dostatečná, tedy poměr cena/výkon nic moc. To už spíš chápu systémy, které jsou vystřeleny či mají raketový pohon, načež dokáží krátkou chvíli "kroužit" nad bojištěm, posílají obraz operátorovi, načež jsou navedeny na cíl. Prostě munice, která poskytne průzkum a čas na její zamíření. Výsledkem je, že při spíše nižší ceně dostanete větší BUM. Netvrdím, že i systémy jako Predator AX-1 nenajdou své uplatnění, nicméně jejich zavedení do každého družstva se mi jeví jako nevhodné, možná se uživí na úrovni praporu či některých rot.

avatar
PavolR Datum: 13.07.2018 Čas: 11:34

Zaujímalo by ma, či sa navýšenie rozmerov a váhy oproti Warmate reálne prejaví na prípadnej bojovej efektivite. A tiež otázka porovnania ceny jedného i druhého systému. V slovenskom prípade sa možno pri nižších výrobných počtoch niečo ušetrí na štandardizovanej hlavici, no neeliminuje prípadnú úsporu zvyšok konštrukcie?

arr