Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Letecká technika

Kanada opět hledá nástupce stíhaček Boeing CF-18 Hornet

Datum přidání 02.11.2018    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 89 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Již v roce 2009 kanadská vláda rozhodla o nákupu 65 stíhaček F-35A Lightning II. Vláda současného kanadského premiéra Justina Trudeaua však po svém nástupu k moci v roce 2015 nákup zrušila. Nyní Kanada vydáním žádosti o nabídku RfP (Request for Proposal) oficiálně spustila další soutěž na nákup 88 stíhacích letadel.

CF-18 Hornet

Foto: Kanadské CF-18 Hornet; větší foto / Public domain

 

Levicová vláda Justina Trudeaua si dokonce zvolila nákup F-35 v předvolební kampani jako své hlavní téma a slíbila, že v případě vítězství nákup supersoniků zruší. Nakonec se Trudeau a jeho volebnímu týmu podařilo přesvědčit voliče o nevýhodnosti nákupu F-35A Lightning II. Trudeau po svém vítězství skutečně od nákupu za 16 miliard kanadských dolarů ustoupil.

 

Kvůli neshodám s firmou Boeing také skončil neúspěchem plán z listopadu 2016, podle kterého měla Kanada nakoupit 24 nových stíhaček F/A-18E/F Super Hornet. Řešení problému náhrady 98 jednomístných stíhaček CF-18A Hornet a 40 dvoumístných CF-18B Hornet Kanadského královského letectva RCAF (Royal Canadian Air Force) tak bylo odsunuto o několik let.

 

Jako dočasné řešení Kanada rozhodla v prosinci 2017 o nákupu 18 použitých stíhaček F/A-18 Hornet od australského letectva. V únoru 2018 Kanada rozšířila objednávku o dalších sedm stíhaček. První dva australské Hornety přeletí do Kanady v příštím roce.

 

Kanada původně plánovala vyřadit všechny CF-18 z provozu mezi roky 2017 až 2023. Avšak první nové stíhačky v rámci nejnovější akvizice Kanada získá nejdříve v roce 2025 a poslední z 88 objednaných po roce 2030. Podle RCAF tak musí současná flotila stíhaček CF-18 projít generální opravou a zůstat ve výzbroji až do roku 2032.

 

Na nákup 88 nových stíhaček kanadská vláda vyčlenila 12 miliard (amerických) dolarů, avšak bez nákladů na dlouhodobý servis a údržbu. V rámci 30 roků dlouhé životnosti tak Kanada na provoz, servis, generální opravy a modernizace vynaloží minimálně stejnou částku.  

 

Současného tendru se zúčastní francouzská Dassault Aviation se stíhačkou Rafale, švédská SAAB s JAS 39 Gripen, evropský Airbus Defense s Eurofighter Typhoon, americký Lockheed Martin s F-16V Viper a F-35A Lightning II a americký Boeing s F/A-18 Super Hornet a F-15E Strike Eagle. Kanadská vláda vybere vítěznou nabídku na přelomu let 2021 až 2022.

 

Nejzajímavější na celém kanadském tendru je však zahraničně-politické hledisko. Není tajemstvím, že mezi pravicově konzervativním americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kanadským levicově liberálním premiérem Justinem Trudeauem existují osobní spory. Samotné F-35 Kanada navíc odmítla jako zbytečně drahé a nehodící se pro ochranu rozlehlého kanadského území. S firmou Boeing je zase kanadská vláda v hluboké rozepři, protože americký Boeing vede žalobu proti kanadské firmě Bombardier.

 

Vzhledem k výše uvedeným americko-kanadským problémům řada komentátorů přisuzuje velké šance evropským výrobcům, zejména francouzské Dassault Aviation. Bude zajímavé sledovat, zda současné rozepře, a de facto i současný rozdílný politický narativ Kanady a USA (tedy levicově liberální vs. pravicově konzervativní) pootočí politické směřování Kanady více od Spojených států k levicové Evropě.

 

Pokud se budeme bavit o takticko-technických hlediscích, tak klíčovým požadavkem je dolet bojových letadel (výdrž ve vzduchu). Kanada je obrovská země a RCAF musí z omezeného počtu základen hlídat obrovské území. Bez nadsázky hlavním úkolem RCAF je hlídat ruské stíhací letouny a bombardéry, které pravidelně testují kanadskou připravenost střežit svůj rozlehlý vzdušný prostor.

 

“Nebudeme kupovat stealth stíhací bombardér F-35. Okamžitě zahájíme otevřenou a transparentní soutěž s cílem nahradit CF-18. Hlavním posláním našich stíhacích letadel je ochrana Severní Ameriky, nikoliv schopnost stealth prvního úderu. Snížíme rozpočet pro výměnu CF-18 a nakoupíme jednu z mnoha levnějších alternativ, které lépe odpovídají potřebám obrany Kanady,” uváděla kanadská liberální strana Justina Trudeaua na svých stránkách před volbami v roce 2015.

 

Dolet letounů je silně závislý na množství výzbroje a také na tom, zda letí s nebo bez externích palivových nádrží. Záleží také na rychlosti letu a na době, po kterou dokáže letoun v dané vzdálenosti vést bojové operace. Neexistuje žádné jednotné a ucelené porovnání doletu stíhaček v jednotné konfiguraci (počet zbraní, externí nádrže, rychlost letu, atd.), ale z otevřených zdrojů lze dohledat:

 

Například Gripen E (odkaz) se čtveřicí střel AMRAAM a dvojicí střel Sidewinder, včetně trojice externích nádrží, má bojový rádius 1300 km s tím, že v místě působení dokáže působit 30 minut. Naopak F-35A (zdroj) bez externích nádrží a se čtveřící střel AMRAAM ve vnitřní zbraňové šachtě má bojový rádius 1407 km (doba působení v místě nasazení není známa).

 

Zřejmě obecně nejdelší dolet nabízí francouzská stíhačka Rafale, která (zdroj) s třemi externími nádržemi a výzbroji vzduch-vzduch (zřejmě čtyři střely typu AMRAAM a svě typu Sidewinder) má bojový rádius 1659 km s jednou minutou vyhrazenou na letecký souboj a místě.

 

Zdroj: Flight Global

 
 
Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
CerVus Datum: 17.11.2018 Čas: 12:20

Tak Dassault odstoupil z nového tendru. I když by měl být obecně výhodnější pro Evropské zbrojovky, tak Rafaele nesplňuje podmínku kompatibility se standardy NATO a NORAD. Stejný osud může potkat i Gripen, takže to bude nejspíše souboj Typhon vs F-35.

avatar
Pilot Datum: 07.11.2018 Čas: 10:51

Ahoj, off-topíic.
Koukal jsem na videa Su35 - s kobra manévrem. Je to zajisté velmi efektní a spektakulární figura. Mám ale dojem, že pár takových manévrů a letadlo může jít na repas, ne-li do šrotu. Nebude zatížení křídel při tomto manévru enormní? Nesniží prudce životnost? Pletu se hodně? Prosím o názory.

Díky

avatar
Jirosi Datum: 05.11.2018 Čas: 16:03

*b) "Kanadské letectvo, jako součást NATO, se účastní jak zahraničních akcí, tak i "evropské obrany", kde se čeká nasazení proti stíhačům."

avatar
Jirosi Datum: 05.11.2018 Čas: 16:03

Logic:"To, že granáty detonovaly při dopadu do vody, nebylo pro jejich záměrnou konstrukci, ale protože voda je nestlačitelná, jak bylo zmíněno."

Oni svoje F-18 nasadily i proti Islámskému státu a na podporu Kurdu. Ale nové výběrové řízení přece dělají proto, že letadlo pro takové úkoly už nebudou potřebovat.

Na tom, že je to kravina.Tu bude asi panovat většinová schoda.

U těch Amramů, a počtu nesených střel na letadlo spíše než cena bude rychlost vyprazdňování skladů munice. Oni nejsou nekonečné.

K těm F-15 je hlavní důvod Irán, Ono i peníze budou hrát svoji roli. Plné přezbrojení na F-35 by byla pořádná částka.

avatar
logik Datum: 05.11.2018 Čas: 15:50

GlobeElement:
Nic z toho, co jsi napsal nijak nevysvětluje, proč místo F-15 nemít podstatně blíž F-35 s jistějším zásahem a přitom méně zranitelnou.

" Sice bude asi odhalen a zaměřen, ale než k němu AA doletí, je pryč."
Zaprve vystoupat do výšky něco trvá, obzvlášť u naloženého letadla.
Zadruhé číhat u země, co když náhodou tady poletí nepřátelská letadla, to je dosti drahej špás (spotřeba paliva) a znamená to, že musíš vědět, kde poletí nepřátelská letadla (odkud se krýt proti radaru) a i tak je to pěkná magořina. F15 není vrtulník, kterému je nízký přízemní let vlastní. Zatřetí - pro aktivně naváděnou raketu nemusí stačit zaletět za kopec - ta si může doletět na místo určení nad kopec, a tam vyhledat cíl...

To je taktika s tolika ale, že kvůli ní nikdo nebude provozovat na provoz podstatně dražší dvoumotorové stroje.
Izrael ví, co dělá, a ví, proč si uchovává F15. Ale ten důvod pro zachování F15 není primárně počet nesených AA střel, ale nosnost a z toho plynoucí dolet F15, To je parametr, ve kterém F15 výrazně předčí jednomotorovou F35, a která je pro IAF nenahraditelná.

avatar
GlobeElement Datum: 05.11.2018 Čas: 15:10

logik - F-35 letící nad nepřítelem vidí i za kopec, kam AWACS nevidí. Nevím, jaký režim F-35 používá, patrně všechny :), nicméně její největší výhodou má být zatím nedosažený přehled o situaci na bojišti.

Střelba z F-15 ukrytých za terénem může být v režimu "schovaný - vystoupá, vystřelí na cíl, který sám nevidí - schová se". Sice bude asi odhalen a zaměřen, ale než k němu AA doletí, je pryč. Přesně jak se to děje u Long Bow.

Osobně si myslím, že Izrael ví, co dělá.

avatar
logik Datum: 05.11.2018 Čas: 15:01

Cervus:
1) F-15 v dostřelu AA střel JE VIDITELNÁ. Dosah moderních radarů na RCS F15 je větší, než maximální dostřel AA střel, natož účinný dostřel AA střel. Takže žádní netušící protivníci se nekonají.
2) Navíc ty "netušící protivníky" musí někdo najít radarem (pokud by je našli F35 např. IRST, tak zas jsou detekovatelné i ty F35). Opět to nejde úplně nedetekovatelně.
Samozřejmě, tady je možnost pasivní detekce, pokud je protivník "trouba" a prozradí se - ale řešil bych situace, kdy se obě strany chovají rozumně.

Hlavně to však nedává smysl. Pokud jsem schopen dostat na blízko k nepříteli nedetekovatelné stroje, tak prostě není důvod, proč nestřílet z nich? Proč plýtvat raketami na méně účinnou střelbu z dálky?

Smysl nasazení takové A-A muly by mělo pokud by se čekalo nasazení např. USAF proti tisícovce Mig-15. Nebo může mít smysl např. proti letce bitevních vrtulníků krytých krátkodosahovou PVO.
Ale při vybojování vzdušné nadvlády s alespoň trochu vyspělým protivníkem udělá stealth stroj daleko více paseky, než F15, kterou je vidět "na stovky kilometrů".

PS: A pokud budeš tvrdit, že ta F15 se bude držet za terénem, tak to ovšem znamená, že pálí z úrovně země - to má opět velký vliv na dostřel a potažmo Pk AA raket.

avatar
logik Datum: 05.11.2018 Čas: 14:41

Jirosi:
a) Čína staví LL.
b) Kanadské letectvo, jako součást NATO, se účastní jak zahraničních akcí, tak i "evropské obrany", kde se čeká nasazení proti stíhačům.
c) A nemyslím si, že by Kanada chtěla zústat zcela bezbranná proti USA: ač nějaký konflikt je z říše sci-fi, tak to má význam v zahraniční politice

avatar
CerVus Datum: 05.11.2018 Čas: 14:38

Vždyť to smysl dává. F-35 poletí ve stealth konfiguraci vpředu. Jen budou hledat nepřítele, pomocí datalinku posílat informace raketami ověšeným F-15, které kryté letouny na elektronický boj pošlou své ptáčky na nic netušící protivníky. Tohle je snad důvod proč Boeing přišel s F-15X která umožnuje nést 22 AA raket. Verze SA pro Saudskou Arabii umožnuje nést 12ks, připravovaná pro Quatar také.

avatar
logik Datum: 05.11.2018 Čas: 14:36

"Ta palba bude naváděná tím neodhaleným F-35, bude tedy stejně přesná, jako kdyby střílel sám F-35"
Nebude. Protože raketa z dálky je podstatně pomalejší, jak raketa z blízka. A tedy je podstatně jednodušší se jí vyhnout/utéct.

Jinak
1) "Jeden neviditelný návodčí ...."
Nemůže, protože když bude hledat cíle, TAK BUDE VIDITELNÝ. Stealth funguje jen s vypnutým radarem. Todle by fungovalo jen pokud by stroj z dálky ozařoval, F35 přijímala a datalinkem posílala zpět.
2) "F-35 najde i pozemní cíle"
To dnes i každý. A nijak to nevysvětluje, proč pálit z F15.
3) "detekovatelnost"
Každý radar může být detekovatelný - viz 1 A opět nijak nevysvětluje, proč pálit zezadu z F15 a ne zblízka ze stejné, popř. druhé F35

Jediné relevantní z toho, co jsi napsal, je větší počet nesené munice u F15. Ovšem tuto výhodu dosti ruší právě velký pokles Pk při palbě z dálky: F-15 unese 8 amraamů - ovšem jejich výsledné Pk bude při palbě z takové dálky nižší, než palba 4 amrramů z blízka z F35 (a to jich časem unesou šest). Takže za větší peníze (těžší stroj, více vystřelených raket) získáš méně muziky.

Smysl to může mít při útoku na pozemní cíle, tam ovšem zas hodně proti mluví cena "dalekonosné munice": když už jsem "na dostřel" GBUčkama, tak proč plejtvat JASSM?

Pokud si schopen dostat stroj blízko, tak prostě není důvod z něj nepálit. Daleko smysluplnější je právě opačná taktika - mít radar zapnutý na stroji daleko a pálit z blízka.
Možná se najde nějaká "obskurní situace", kdy se palba zdálky, ač mám stroj blízko vyplatí, ale rozhodně to není důvod, proč udržovat flotilu F15.

avatar
Jirosi Datum: 05.11.2018 Čas: 14:18

A pak zůstává otázky z kolik základen stíhacího letectva se dá provést bojový výpad do Kanady. Mám takový dojem, že většina průniků se bude týkat spíše bombardérů.

avatar
GlobeElement Datum: 05.11.2018 Čas: 13:57

logik: Co mi brání vystřelit podstatně účinnější a jistější salvu z toho bližšího letounu a zase vypnout radar a tím se "ztratit"?

GE - nejsa odborníkem navrhuji tyto důvody:

1.kapacita. Jeden neviditelný návodčí může hledat cíle a navádět palbu na více cílů, něž kolik munice by dokázal unést
2. druhy cílů. F-35 najde i pozemní cíle
3. detekovatelnost. Letadlo s AWACS nelze schovat a USA patrně počítají s možností, že jej nebude možno nasadit

Dále, proč si myslíš, že střílet s dálky znamená "s nejistým výsledkem"? Ta palba bude naváděná tím neodhaleným F-35, bude tedy stejně přesná, jako kdyby střílel sám F-35.

avatar
logik Datum: 05.11.2018 Čas: 13:47

GE: Ale u stíhačů je todle nesmysl. Protože raketě s každým uletěným kilometrem klesá Pk. A když má být stíhač "v bezpečí", tak to Pk klesá podstatně. Taková taktika má smysl, pokud
a) můžeš skrýt letoun s radarem
b) účinnost střel neklesá se vzdáleností
Ani jedna z těchto premis není u stíhačů splněna.

U stíhačů se právě používá OPAČNÁ taktika. Radarový letoun je daleko, protože ten je vidět a tedy je ohrožený, ale (stealth) útočník (ať už získávající informace datalinkem z Awacsu, nebo pasivní detekcí detekuje odražený radarový signál od radarového letounu) je blízko a "útočí ze zálohy".

Pokud už jsem schopen dostat letoun(y) s radarem blízko nepřítele nedetekovatelný, je blbost na ně pálit z dálky s nejistým výsledkem. Co mi brání vystřelit podstatně účinnější a jistější salvu z toho bližšího letounu a zase vypnout radar a tím se "ztratit"?

avatar
GlobeElement Datum: 05.11.2018 Čas: 13:10

logik: Cervus:
promiň, ale todle je nesmysl. Co je to z "bezpečné vzdálenosti"? To jako dostanou F35 blízko cizích letadel, ale bude po nich pálit letadlo o desítky kilometrů dál, aby měli menší Pk?

GE - asi tak. Je to stejný princip, jako u AH 64 Long Bow. Letoun, který zaměřuje cíle je nepříteli skrytý, střílející je dostatečně daleko a navíc v jiném směru, aby mohl uniknout.

avatar
logik Datum: 05.11.2018 Čas: 12:39

Cervus:
promiň, ale todle je nesmysl. Co je to z "bezpečné vzdálenosti"? To jako dostanou F35 blízko cizích letadel, ale bude po nich pálit letadlo o desítky kilometrů dál, aby měli menší Pk?

F15 si izraelci nechávají proto, že F15 je těžký stroj, který Izraeli umožňuje zasáhnout daleko od Izraelského území za hranicí doletu lehčích strojů (např. v Iránu).

arr