TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Ruský Kuzněcov vs. americké útočné skupiny CSG

Datum přidání 18.05.2016    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 185 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ruské námořnictvo provozuje jedinou letadlovou loď, resp. letadlový křižník Admiral Kuzněcov. V Rusku, a to i v námořnictvu, sílí hlasy o nutnosti stažení letadlové lodě z výzbroje. Má však ruské námořnictvo bez letadlové lodě vůbec šanci čelit americkým útočným skupinám letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group)?

USS Abraham Lincoln (CVN-72)

Foto: Útočná skupina CSG amerických plavidel kolem letadlové lodě USS Abraham Lincoln (CVN-72) ; větší foto / Public Domain

 

Lekce z historie

Ruský týdeník Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) se zamyslel nad dopadem stažení jediné letadlové lodě z ruského námořnictva. Autor článku, Konstanin Sivkov, si pro modelovou situaci vybral střet ruského námořnictva s CSG svazem amerických lodí kolem letadlové lodě třídy Nimitz.

 

Americké námořnictvo v současné době má aktivních 10 skupin CSG - “králem” skupiny je letadlová loď s 65 až 70 bojovými letadly, letadlovou loď podporuje minimálně jeden křižník, dále několik torpédoborců, ponorky a další plavidla. Na jedné CSG skupině slouží 7500 námořníků. Sílu CSG však mohou posílit další bojová hladinová i podvodní plavidla, případně další CSG skupina.


Sivkov ve svém článku nejdříve míří do historie. Hlavním znakem ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov je 12 odpalovacích šachet pro těžké protilodní střely P-700 Granit. Také raketová protivzdušná obrana (PVO) je výrazně silnější něž u západních letadlových lodí.


Ruská letadlová loď pojme 24 stíhaček Su-33 a MiG-29K. Podle autora Su-33 dokáží v případě potřeby použít také střely P-270 Moskit - úspěšné zkoušky byly provedeny.


Takové uspořádání letadlové lodě odráželo ruskou doktrínu námořního válčení - ruské lodě měly pomocí střel dlouhého dosahu zničit nejnebezpečnější letadlovou loď, která pluje uprostřed CSG svazu. Bez letecké podpory by ostatní americké lodě měly výrazně menší šanci odolat ruským protilodním střelám dlouhého dosahu, případně leteckým úderům námořních Su-33.


Díky mohutné raketové výzbroji je při čistě lodním souboji výhoda na ruské straně. Hlavní hrozbu ruských lodí tak představuje letecké křídlo bitevních skupin CSG.


Ruské námořnictvo čelí závažnému problému. Dolet protilodní střely P-700 Granit je sice 700 km (pomineme ”drobnost”, že před tím je nutno zjistit, kde se CSG nachází - viz. dále), ale dolet amerických útočných stíhaček F/A-18 (díky možnosti doplňovat palivo za letu) je násobně větší.

 

Admiral_Kuznetsov_aircraft_carrier

Foto: Admirál Kuzněcov / Public Domain

 

Americká letadla tak mohou ruské lodě vypátrat, sledovat a případně na ně útočit “beztrestně”. Problém nevyřeší ani PVO ruských letadlových lodí, která díky omezenému množství munice dokáže odrážet jen malé množství leteckých úderů.

 

Jedinou možností v minulosti, ještě před příchodem letadlové lodě Admirál Kuzněcov (1991), bylo krytí ruských lodí pomocí stíhacích letadel z námořních základen. Ruské stíhačky mohly učině bojovat s americkými letadly z letadlových lodí a dokázaly ochránit ruské dálkové bombardéry nebo námořní průzkumná letadla.

 

Ruské, resp. Sovětské, lodě se tak ale mohly spoléhat na vzdušné krytí jen cca 350 km od leteckých základen na pevnině. Na tuto vzdálenost mohly dolétnout ruské stíhačky a na místě poskytovat po určitou dobu vzdušné krytí.

 

Na konci 60. let si tak ruské námořnictvo uvědomilo, že bez leteckého krytí z letadlových lodí dokáže čelit americkému námořnictvu pouze několik stovek kilometrů od pozemních leteckých základen. V Sovětském svazu tak bylo v 60. letech rozhodnuto o stavbě protiletadlové letadlové lodě Projekt 1143.5 -  Admirál Kuzněcov.

 

Nyní je situace v ruském námořnictvu poněkud jiná. Podle Sivkova Admirál Kuzněcov přišel o střely P-700 Granit a letadla Su-33 doplnily (a postupně nahradí) stíhačky MiG-29K - ty jsou schopny provádět přesné údery na hladinové i pozemní cíle.

 

Účel a poslaní jediné ruské letadlové lodě se však nezměnil - ochrana ostatních ruských lodí proti letadlům amerických bitevních skupin CSG.

 

Foto: MiG-29K / Leonid Faerberg, GFDL 1.2

Foto: MiG-29K / Leonid Faerberg, GFDL 1.2

 

Ruské vs. americké námořnictvo

Co mohu Rusové proti CSG nasadit (bavíme se pořád o jedné CSG z deseti!)? Na jedné, americké, straně (modelová situace) bude ve středu formace letadlová loď Nimitz, jeden až dva křižníky (Ticonderoga), šest až osm torpédoborců (Arleigh Burke), teoreticky několik LCS (Littoral Combat Ship, velikostně odpovídající fregatám), dvě víceúčelové útočné ponorky, 100 letadel, z toho až 70 útočných F/A-18 Hornet, resp. Super Hornet.

 

Dodejme, že americké námořnictvo (i když samozřejmě všechny lodě nejsou okamžitě nasaditelné z důvodu oprav) má v současnosti 22 křižníků, 62 torpédoborců a prozatím 25 LCS lodí.

 

Ruské námořnictvo modelově proti CSG nasadí tři jaderné ponorky Projekt 949, dvě útočné ponorky Projekt 945/971, dva raketové křižníky Projekt 1144/1164, deset torpédoborců, velký raketový torpédoborec Projekt 1155 a fregaty Projekt 22350.

 

Tyto síly budou podporovat bombardéry Tu-22M3 s protilodními střelami Ch-22. Dodejme, že veškeré ruské námořní síly - resp. ty, které lze nasadit proti CSG - tak budou prakticky vyčerpány.

 

Následující popis bojů může působit od Sivkova akademicky a hraní s čísly, ale zákonitosti z popisu jasně vylívají.

 

Imaginární boj potrvá 10 až 12 hodin a jako místo střetu se očekává severní Norské nebo Barentsovo moře. Autor srovnává průběh bojů s ruskou letadlovou lodí i bez ní. V případě zapojení dokáže Admiral Kuzněcov vygenerovat 52 vzletů za den 12 stíhaček Su-33 a 14 MiG 29K (současné složení). Nimitz dokáže generovat až 140 bojových letů za den.

 

Nimitz

Foto: USS Nimitz (CVN-68) / Public Domain

 

V první fázi se dostane ke slovu americké letectvo, které zaútočí na ruská hladinová plavidla a ponorky. Sivkov očekává v první fázi útok 30 až 34 letadel z amerických letadlových lodí a až 9 amerických protiponorkových letadel (P-3 Orion) z norských letišť.

 

V případě nasazení dokáží ruské stíhačky podle Sivkova zajistit až 90% schopnost přežití ruským lodím a ponorkám proti útokům (Sivkov očekává v první vlně 16 až 20 vzdušných úderů) amerických letadel. Bez podpory letectva šance ruských lodí výrazně poklesnou - 50 až 60 % pro lodě, resp. 60 až 70 % pro ponorky.

 

V druhé etapě (případně současně) se bude ruské námořnictvo snažit vyhledávat pozice lodí CSG pomocí letadel, satelitů nebo ponorek. Podle Sivkova je přítomnost stíhacích letadel pro vyhledávání a zaměřování cílů naprosto klíčové.

 

V případě použití letectva pro vyhledávání a zaměřování cílů, Sivkov při čtyřech až šesti ruských raketových úderech očekává až 95 % úspěšnost zasažení amerických lodí (nemluví však, zda jde o zásah jedné lodě, nebo více lodí).

 

Bez letectva se ale úspěšnost útoků snižuje na 40 až 50 %. Důvod je jednoduchý - pokud ruské námořnictvo nepošle stíhačky k obraně průzkumných letadel, stanou se lehkou kořistí pro americké stíhačky. Stejně tak americká letadla (P-3 Orion) mohou vyhledávat prakticky beztrestně ruské ponorky, které se budou snažit objevit a odesílat informace o poloze amerických lodích.

 

Foto: Skupina stíhaček F/A-18 Hornet and Super Hornet na letadlové lodi USS Nimitz (CVN 68). / Public domain

 

V další části se do akce zapojí dalekonosné stíhací bombardéry Tu-22M3 se střelami Ch-22 z ruských letišť. Sivkov odhaduje, že vzhledem k omezenému času, půjde vykonat proti CSG jen 16 leteckých úderů. Při krytí stíhacím letectvem Tu-22M3 velmi pravděpodobně potopí tři až čtyři lodě z doprovodu CSG a také těžce poškodí letadlovou loď. Sivkov přitom počítá se ztrátou dvou Tu-22M3.

 

Avšak bez krytí stíhaček ztráty dosáhnou jedné třetiny všech Tu-22M3 a schopnost zničit letadlovou loď nedosáhne více než 25 %. Zároveň například výrazně poklesnou šance na přežití ruských ponorek, z důvodu vyčlenění větších amerických sil na jejich likvidaci.

 

Verdikt

Sivkov na konci bilancuje - v případě nasazení ruské letadlové lodě, díky střelám velkého dosahu a přítomnosti dálkového letectva v Norském moři, by při rusko-americkém střetu byla americká letadlová loď zničena s pravděpodobností 80 % a bylo potopeno dalších až osm lodí amerického doprovodu.

 

Ruské ztráty by byly relativně malé - tři až čtyři lodě, jedna až dvě ponorky, 10 až 12 letadel, včetně dvou bombardérů Tu-22M3.

 

Bez ruských stíhaček v oblasti se však karta zcela obrátí. Šance na zničení americké letadlové lodě poklesne pod 30 % a očekává se ztráta maximálně dvou lodí amerického doprovodu. Ruského námořnictvo však ztratí osm lodí, včetně dvou raketových křižníků, čtyř ponorek a až 12 bombardérů Tu-22M3.


Závěr podle Sivkova je jasný, bez přítomnosti vlastní letadlové lodě má ruské námořnictvo jen mizivou šanci uspět proti americkým útočným skupinám letadlových lodí. Diskuze o vyřazení letadlové lodě Admirál Kuzněcov tak podle Sivkova musí přestat. 


Zdroj: VPK

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Hlinsky Datum: 24.08.2016 Čas: 14:00

Znáte?
Kdy nejlépe přepadnout Rusko?
Obama a jeho generálové vedou v Pentagonu diskuzi a nemohou se shodnout, kdy je lépe přepadnout Rusko.
Nakonec se rozhodli zeptat se Francouzů:
"Kdy je nejlepší přepadnout Rusko?"
Francouzové odpovídají:
"Nevíme, ale rozhodně ne v zimě, to by špatně dopadlo!"
Bude asi lepší zeptat se Němců:
"Kdy je nejlepší přepadnout Rusko?"
Němci odpovídají:
"Nevíme, ale rozhodně by to nemělo být v létě... To už jsme zkusili..."
Co s tím? Někdo navrhl zeptat se Číny - ta je progresivní a vždy přijde s nějakým novým nápadem Zeptají se tedy Číňanů:
"Kdy je lepší přepadnout Rusko?
Číňané odpoví:
"Hned teď! Rusko začalo stavět "Sílu Sibiře", "Turecký potok", kosmodrom "Vostočný", most na Krym, v nejbližší době chtějí obnovit stavbu BAM, staví nové sportovní komplexy pro MS ve fotbale 2018, buduji Arktidu! Zrovna teď by se jim nejvíc hodilo hodně zajatců !!!

avatar
vojáček v záloze Datum: 23.08.2016 Čas: 19:01

Milý Barry,
píšete, že se předpokládá nahrazení "kravinek" v příštích 30 letech něčím jiným, ale nepíšete kdo to předpokládá a z čeho vychází. Nejspíš asi z prognózy technologického vývoje námořního letounu ve srovnání s vývojem letounu startujícího ze země a ve srovnání s vývojem raketové střely. Ovšem prognózovat takto vývoj 30 roků napřed je problematické a zvláště v souvislosti s intelektuálními možnostmi a "profesními" omezeními některých prognostiků. Zde bude třeba doplnit jeho identitu, abychom mohli zjistit charakter jeho zázemí a tedy jeho zájmy a vaši informaci lépe posoudit.

Rozlišuje zbraně podle určení, píšete. Vážně? Opravdu je rozlišujete? Je meč zbraní čistě útočnou? Zajisté je. Pro to byl stvořen. Znamená to tedy, že meče nepotřebují ty země, které chtějí pouze chránit vlastní území? Stačí takové zemi k obraně pouze štíty v rukách "štítonošů"? Ne. Jakmile začne válka, je úplně jedno, kdo je z politického hlediska agresor a kdo obránce. Jakmile začne válka, řídí se svými vlastními pravidly (viz. Clausewitz: O válce), tzn. že je třeba nepřítele porazit a zbavit jej všech možností obrany. A to nelze jinak než útokem.

Je letadlová loď zbraní čistě útočnou? Ne. To, vzhledem k historii té zbraně vůbec není pravda. K tomu se ještě vrátím. Ale i kdyby to pravda byla, znamená to, že země, která nechce být agresorem, letadlovou loď nepotřebuje? Jasně, že ne! Příkladem budiž nasazení doprovodných letadlových lodí při ochraně obchodních konvojů v Atlantiku, za druhé světové války. Zřizovatel konvoje byl vůči útočníkovi, který konvoje ohrožoval obráncem v politickém i čistě vojenském smyslu. A zjistil, po té kdy zaplatil vysokou cenu, že bez letecké podpory je jeho schopnost bránit konvoj mnohem menší, než s leteckou podporou. Druhým příkladem budiž druhoválečná Itálie, která o letadlové lodě dlouho nestála, protože její území je ve středozemním moři přece samo o sobě nepotopitelnou letadlovou lodí. V průběhu války se dostala Itálie do defenzívy. Z čistě vojenského hlediska se stala z útočníka obráncem a změnila názor. Z vojenských zkušeností, které v průběhu bojů učinila logicky uznala, že letadlovou loď nutně potřebuje, pokud má mít šanci uspět proti nepříteli na moři. Viz. článek pana Grohmana, ke kterému se "odborně vyjadřujete." Bez znalosti věci. A bez znalosti historie.

V tuto chvíli se vracím, jak jsem předeslal, k charakteru letadlové lodi, coby zbraně. Opravdu to není čistě útočná zbraň. A nikdy nebyla. Předně je historicky doloženo vícero druhů letadlových lodi. První druh, ten nejstarší měl zajišťovat průzkum pro bitevní flotilu. To jest, měl plnit roli křížníku, který do té doby prováděl průzkum "na dohled". S užitím letadlové lodě k leteckému útoku se vůbec nepočítalo. Později byly vyvinuty námořní stíhačky, k ochraně letadlové lodi a flotily před leteckým útokem z pevniny. Soudím, že stíhačka je obrannou zbraní, neboť stíhá útočníka, nikoli obránce. Opravte mě prosím, pokud se pletu. Tedy letadlová loď zajišťující ochraný protiletadlový deštník je z čistě vojenského hlediska zbraní obrannou, ačkoli může být nasazena (jako všechny zbraně) v nepřátelském prosotru, k podpoře útoku. Později byla na letových palubách zdomácněla útočná letadla, to ale neznamená, že by tím zanikla obranná funkce letadlových lodí. Je tedy moderní letadlová loď stejně útočná a obranná, jako jakákoli jiná hladinová válečná loď. Hou, domluvil jsem.

Váš,
vojáček v záloze,
úplně blbý, protože obyčejný,
v Afhánistánu totálně nepoužitelný,
jen málo maličko historie znalý

avatar
Barry Datum: 18.07.2016 Čas: 20:23

Já rozlišuji spíše zbraně podle toho, k čemu jsou určeny. Jsou snad letadlové lodě určeny k ochraně vlastního území? Přítomnost ruského námořnictva chtějí v blízkosti svých vod některé jihoamerické země. Proč asi? Rusko skutečně nepotřebuje letadlové lodě,jsou jen symbolikou. Pro USA symbol útoku kdekoliv na zemi. Čtu zde třeba vyjádření pána,co si říká Strategist. Vy by jsta jako chtěl na Rusko útočit? Okupovat jej? Nebo dopadnout jak v Afghanistánu? Předpokládá se, že USA zruší několik dohod s Ruskem a letadlové lodě a podobné kravinky nahradí v následných 30.letech jiný typ zbraní. Pokud ovšem se do té doby nepodaří vyvolat válku či nekrachne amerikou budovaný finanční systém. Který již nyní může smrtelně zranit Čína........

avatar
Ledna Datum: 25.05.2016 Čas: 22:04

Strategist:
S Rusem netřeba válčit, ten se zahubí sám, stejně jako my, USA....a další

avatar
Strategist Datum: 25.05.2016 Čas: 17:15

Ony CSG a letadlové lodě mají lepší využití v pacifiku než při útoku na Rusko ze severu, tam totiž není k dispozici tolik letišť a tak dávají CSG obrovskou výhodu. Například proti číně, která je podle mě mnohem větší nebezpečí než rusko. V bojích mezi ostrovy se CSG a jejich letadla hodí jak potlačování obrany tak útoku a tyto ostrovy nikdo nebude opevňovat tak dobře jako ruské pobřeží. Tam leží budouctnost CSG. Na rusy se musí po zemi, ne pouze z moře.

avatar
Pepin Nešpor Datum: 25.05.2016 Čas: 12:34

Jej blbě jsem si to přečetl omlouvám se cernakus.

avatar
KóĎA Datum: 25.05.2016 Čas: 12:24

Pepin Nešpor: spíše ty máš problém s chápáním psaného textu...

avatar
Pepin Nešpor Datum: 25.05.2016 Čas: 11:07

Cernakus
Nejsi ty z Marsu??!! Coto meleš??!! Výš vůbec výzbroj USA na obranu proti lodím a podobně?? Ruské námořnictvo by mělo hodně velký problém bojovat na druhé straně světa ve větším jak technicky tak ekonomicky. A myslet si že budou bojovat pomocí jdam na lodě to vymyslí jen člověk co otom ví prd. Těch pár lodi co mají by polovinu zničili ještě než by se vůbec přiblížili!!

avatar
Wiktores_SVK Datum: 25.05.2016 Čas: 07:27

To ozarovanie pre SM-2 a ESSM mi dako uniklo, ale podstata ostava, 3x Tico a 7x AB disponuju mohutnou PVO ktoru by bol velky problem prekonat a pri raketovom utoku na CSG by urcite nikto neriesil ani cenu SM-6. :-)

Shania da sa v Command: MA/NO nasimulovat aj takyto stret CSG proti ruskej flote?

avatar
asdf Datum: 25.05.2016 Čas: 05:32

Este k tomu AN/SPG-62. Ciel nemusi byt ozarovany stale, staci az pri koncovom

navedeni. Co som nasiel, tak mu staci ozarovat ciel niekolko sekund pred zasahom.

avatar
asdf Datum: 25.05.2016 Čas: 05:22

Shania > Diky. To som myslel. Oznacuje sa to AN/SPG-62 Fire Control Radar.

Ticonderoga ich ma 4 a Burce 3. Ciel musi byt oziareny tymto radarom.

avatar
Shania Datum: 25.05.2016 Čas: 00:35

Wiktores: SM-2 a ESSM vyžadují ozáření a na to je potřeba(Tico jich mají víc jak burke)

http://www.gd-ots.com/armament_systems/ss_aegis.html

A nevykonává to radar, to bude až u nových radarů u flight III.

SM6 a RAM to nepotřebují.

SM6 umí CEC a muže utočit na cíle za horizontem, je ale draha, takže je spíš proti letadlům.

Iluminatory vyzadují LOS na cíl, takže problém u nízkoletících cílu.

avatar
Shania Datum: 25.05.2016 Čas: 00:28

Luky: z toho původního ne, ale tady máš pár čísel jak je to ve hře.

Vzajemně se přibližující letadla max rychlostí.

SH- M 1,6 920knots alt:11km
120D- M 4,46 30,5km odpaleni 70-73nm od cile
aktivni rezim 5nm od cile při sestupu aktuálně v 18km PK 38%, skutečná vzdálenost kterou raketa urazila 60nm

Odpal na 38nm - skutečna delka letu 35nm (letadla při manévrování zpomalila, takže se nepřibližují tak rychle
D - PK 64%
C7- M 4,36 alt: 24,3km (cil byl znicen, PK nemám, z jiného pokusu na podobnou vzdalnost o pár procent nižší)
AA-12 - M 4,14 11km odpal 57nm aktivni rezim 14nm od cíle(nejspis kvuli tomu že SU-35 už bylo KO), v době zasahu uletela cca 50nm PK29%

-------

Hra simuluje různé rychlosti raket v různých letových hladinách, např pro AIM-120D:

Např do 3,5k M2,58; až 7km M2,95; až 10km M3,82; nad 10km M4,62

Zajimavé že ve hře všechny amraamy mají optimální výšku viz niže myslel jsme že to je až od C):
D se snazi dostat na 30,5km
C7 a starší mají všechny 24km

Na kratší vzdálenosti se D odpalená z 11k na cíl ve stejné hladině dostane do:
17nm - 19km
7nm -14km

Zkoušel jsem i co se stane pokud raketa nedostava updaty a cíl změní dramaticky vektor, u delších vzdáleností bude cíl mimo dosah radaru rakety která ho hledá na původně odhadnutém místě.

Pokud stroje neletí přímo proti sobě, raketa neodpalí dokud nebude cím dostatešně hluboku v WEZ rakety vzhledem k aktualnímu vektoru a rychlosti cíle(předpokládám).

Takže např u kolmo letícího stroje je to místo 75nm 60nm atd.

Jde např pokud letí proti sobě a raketa je odpálena na max vzdálenost a cíl se hned otočí a uletětí ji.

Co moc nevypadá je, že by se u raket ztracela rychlost na delších vzdalenostech (což předpokládám bude pro tebe zasadni), je to tu nejspíš řešeno max životností rakety D má 105s,C7 90s, A-C 64s, AA-12B 94s, R-37M 4 minuty (po vypršení dojde k autodestrukci) atd a ztrata agility je počítana penalizací u vypočtu PK podle vzdalenosti. Na to se budu muset podívat.

----------

Testnul jsem i Mig 31BM s R37M proti E-2D, raketa má dosah 160nm, pokud E2 letí kolmo, je odpalena asi na 100nm. Zkusil jsme vypnout radar a zmenit smer, raketa sice letí na puvodní předpokladané místo, ale při přechodu do aktivího režimu raketa E2D 3x našla, sice nesestřelila, ale to bylo spíš štestí.

Nicmeně aby se Mig dostal na 100nm k E2 která ho vidí asi na +300nm a nezastavil ho CAP je dost nepravděpodobné.

avatar
Wiktores_SVK Datum: 24.05.2016 Čas: 21:04

to asdf: AN/SPY1 dokaze vyhladat, sledovat a navadzat na 100 cielov sucasne... Tak kolko cielov dokaze vyhladat, sledovat a navadzat na ne rakety 10 radarov AN/SPY1. A navyse sa bavime o AEGIS ktory dokaze vystrelit aj na ciel z ineho zdroja napr. z E-2C alebo ineho AWACS-u...

avatar
asdf Datum: 24.05.2016 Čas: 20:47

Wiktores > To je sice pekne, ze mas 1000 rakiet, ale kolko cielov dokaze sucasne postrelovat to DDG.
Co som nasiel o AN/SPY-1, tak sa spomina ze dokaze "vykonávať vyhľadávanie, sledovanie a navádzanie rakiet funkcie súčasne so schopnosťou viac ako 100 cieľov"

Napr. pri pozemnych prostriedkoch PVO som napriklad zachytil, ze sledovat dokaze napr 50 cielov ale len na 4 z nich dokaze navadzat streli.

arr