Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Události

Klíčové modernizační projekty Armády ČR

Datum přidání 19.06.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 81 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Náčelník Generální štábu (GŠ) generálporučík Aleš Opata představil ambiciózní program modernizace Armády České republiky. Do roku 2027 armáda za nákup a modernizaci techniky vynaloží 100 miliard korun. Za klíčové nákupy GŠ považuje pořízení pásových bojových vozidel pěchoty (BVP), děl ráže 155 mm, víceúčelových vrtulníků a radiolokátorů typu MADR.

Foto: Armáda ČR nakoupí 62 samohybných minometů (ShM). Na obrázku ShM na kolové platformě Pandur II 8×8; větší foto; ilustrační foto / TDV

 

Armáda České republiky v následující dekádě výrazně rozšíří své schopnosti. Plánuje se jak výstavba nových jednotek, tak nákup nové vojenské techniky.

 

Armáda počítá s rozšířením 43. výsadkového praporu v Chrudimi na pluk a s novým velitelstvím kybernetických sil a informačních operací. Výsadkový pluk se nebude dělit typicky na prapory, ale přímo na roty. Tím, že v pluku nebude praporní mezistupeň, vznikne hodně ‘štíhlá’ jednotka s výrazně vyšším počtem rot,“ říká podplukovník generálního štábu a někdejší zástupce velitele 43. praporu Ivo Zelinka. Cílem je v maximální míře naplnit pluk bojovníky-výsadkáři.


Zásadní úlohu bude hrát nová logistická jednotka velikosti praporu, která organizačně a logisticky zajistí přijímaní bojové podpory aliančních jednotek na našem území.


V současné době Armáda ČR nemá schopnosti, jak absorbovat spojeneckou pomoc na českém území. „Absorbovat“ znamená organizovat pozemní (silniční a železniční) a leteckou dopravu spojeneckých sil na (nebo přes) naše území, zajistit ubytování, potraviny a sociální zázemí pro tisíce aliančních vojáků, zajistit ostrahu spojenecké techniky a základen, zajistit pohonné látky a maziva, poskytnout servis, munici atd. atd.


Výše popsaná výstavba sil je jednou z pěti priorit Generálního štábu. Další čtyři jsou projekty okamžitého dopadu, modernizace a nákupy, systémy velení a řízení a nábor nových vojáků.

Dnes se zaměříme především na plánované nákupy nové výstroje, výzbroje a techniky.


Do roku 2020 se má konečně vyřešit otázka výstroje a výzbroje vojáků – nakoupí se mimo jiné 5500 balistických vest, 14 500 přileb, 4100 přístrojů pro noční vidění nebo ručních zbraní. Ostatně ministryně obrany Karla Šlechtová v dubnu podepsala několika smluv na dodávky tisíce balistických přileb a několika druhů polních bot v hodně přes miliardu korun.


„Prioritu číslo jedna představují projekty okamžitého dopadu. Vojáci musí cítit na vlastní kůži stoupající rozpočet Armády ČR a to, že se situace začíná měnit k lepšímu. Sem osobně řadím prostředky balistické ochrany, taktickou výstroj a přístroje nočního vidění pro vojáky. Udělám všechno proto, abychom se po roce 2020 už k tomuto problému nemuseli vracet a vojáci měli to, co mají mít,“ uvedl generál Opata.

 

Video: Armáda počítá s výstavbou výsadkového pluku na základě 43. výsadkového praporu. / YouTube


Z velkých modernizačních projektů považuje GŠ za klíčové pořízení pásových BVP, děl ráže NATO (155 mm), víceúčelových vrtulníků a radiolokátorů typu MADR (Medium Air Defence Radar; někdy také Mobile Air Defence Radar).


Celkově GŠ zdůraznil 19 modernizačních projektů:

  1. 12 víceúčelových vrtulníků;

  2. osm radiolokátorů MADR;

  3. 210 BVP;

  4. 52 samohybných houfnic ráže 155 mm;

  5. 80 vozidlech chemického, biologického a radiolokačního průzkumu;

  6. modernizace kolových bojových vozidel pěchoty Pandur II;

  7. 62 samohybných minometů;

  8. modernizace stíhaček Gripen;

  9. protiletadlové komplety krátkého dosahu SHORAD (Short Range Air Defence);

  10. modernizace tanků T-72M4CZ;

  11. doprovodné mosty na podvozku 8×8;

  12. pontonové mostové soupravy na podvozku 8×8;

  13. modernizace letounů C-295M a nákup dalších dvou letounů C-295W (vylepšená aerodynamika, motory, atd.);

  14. dva mobilní komplet pasivního systému VERA NG;

  15. 39 velitelsko-štábních vozidel (vč. lafetace kulometu MINIMI);

  16. 61 spojovacích vozidel (vč. lafetace kulometu MINIMI);

  17. minimálně deset průzkumných dronů Scan Eagle;

  18. taktické drony v hmotností kategorii 150 až 600 kg se schopností používat zbraně vzduch-země;

  19. letištní radiolokátory.


Foto: BVP Puma s odpalovacím zařízením PTŘS Spike; větší foto / KMW

 

BVP

Základními požadavky na nové BVP je posádky tři osoby a výsadek šest členů mechanizovaného družstva plus dva specialisté. Celkem tedy 11 osob.


O zakázku soutěží vozidla ASCOD, CV90, Lynx a Puma. S výše uvedeným požadavkem bude mít největší problem Puma, které má standardně místo pro šest členů výsadku, i když podle zástupců PSM lze po úpravách zajistit místo pro sedmého člena výsadku.


Armáda požaduje sedm variant – bojovou, velitelskou, průzkumnou, ženijní, zdravotnickou, vyprošťovací a pro dělostřelecký průzkum. O samohybném minometu (ShM) nebo o vozidle přímé palebné podpory se armáda nezmiňuje. Nové ShM tak budou nepochybně využívat podvozek kolového transportéru Pandur II.


Další požadavky jsou víceméně standardní, od požadavku na instalci protitankových řízených střel (PTŘS), možnosti instalace prostředků pasivní i aktivní ochrany (APS), nebo nejnovější senzory, které jsou schopni rozlišit tank na vzdálenost 4000 m ve dne a 3500 m v noci. Samozřejmostí je také možnost zvyšovat balistickou ochranu podle STANAG 4569 – přesné parametry však nebyly uvedeny.


Pro německé vozidlo Puma je také „hraniční“ požadovaný dojezd 500 km po silnici. Nicméně Podle zástupců PSM vozidla Puma potvrdila při armádních zkouškách BW dojezd 550 km na komunikaci a 250 km v terénu.


Kromě počtu vojáků výsadku v případě Pumy požadavky Armády ČR na nové BVP splňují všichni čtyři uchazeči.

 

Foto: Houfnice EVA; větší foto / Konštrukta Defence

 

Dělo ráže 155 mm

Armáda získá 52 nových samohybných houfnic ráže 155 mm (délka 52 ráží) s rychlostí palby minimálně pět až šest ran za minutu. Základním požadavkem je umístění houfnic na tatrovácký podvozek k 8×8. Posádku musí tvořit maximálně čtyři osoby, dostřel je požadován přes 40 km a houfnice musí být schopna sekvenční palby (MRSI) – pomocí zvolení různých balistických dráh s různou délkou letu zasáhne cíl několik střel najednou.

 

Armáda pro houfnice nakoupí jak klasickou tříštivo-trhavou munici NATO, tak munici (nebo přídavné naváděcí sady) s koncovým navedením PGM/PGK (Precision Guided Munition/Kit).

 

Vozidlo musí být také vybaveno balistickou ochranou – není však jasné, zda pouze balistickou ochranou kabiny nebo také pracovního prostoru obsluhy děla.

 

Z kandidátů se nabízí zejména nová houfnice EVA nebo francouzská CAESAR – obě na tatrovackém podvozku. Na tatrovackém podvozku je umístěná také izraelská houfnice ATMOS a ve hře je i dělostřelecký modul AGM (Artillery Gun Module) od německé KMW.

 

V případě houfnice CAESAR je však omezující požadovaný počet posádky, protože standardně posádku francouzské houfnice tvoří pět až šest osob. Naopak houfnici s modulem AGM obsluhují pouze dva vojáci.

 

Foto: Airbus AS565 Panther; větší foto / YouTube

 

Víceúčelové vrtulníky

Nosným požadavkem na nové víceúčelové vrtulníky je posádka čtyř osob (dva piloti, technik a palubní střelec) a schopnost přepravy osm členů pozemních sil s plnou výstroji a výzbroji.

 

Vrtulník kromě dopravy osob a materiálu a přímé palebné podpory pozemních sil musí plnit úkoly nouzové evakuace zraněných (CASEVAC). Požaduje se také schopnost bojového vyhledávání a záchrany (CSAR), podpora operací speciálních sil nebo provádění vzdušných výsadků.

 

Z nabízených vrtulníků požadavky armády splňují vrtulníky UH-1Y Venom,  Leonardo AW139M nebo Airbus AS565 Panther. V podstatě lze uvažovat pouze o vrtulnících evropských firem Leonardo, Airbus nebo amerických Bell nebo Sikorsky (UH-60M/S70i). Vzhledem k požadavku na přepravu 12 osob, z toho osmi s plnou výzbroji a výstroji, můžeme vyřadit německý stroj H145M.

 

Mezi klíčové požadavky dále patří kanónová nebo kulometná výzbroj ovládaná pilotem, schopnost odpalovat protizemní řízené střely, laserem naváděné a neřízené střely. Dále je zde požadavek na ničení pomalu a nízko letících cílů (dronů), což si vyžádá instalaci řízených střel vzduch-vzduch.

 

Vlastnost boje vzduch-vzduch není u vrtulníků příliš rozšířená, ale například nedávno izraelský bitevní vrtulník Apache zničil nepřátelský íránský dron.

 

Foto: ELM 2084 MMR na tatrováckém podvozku izraelské armády; větší foto / IAI

 

Radiolokátory MADR

Armáda ČR plánuje nakoupit osm izraelských víceúčelových radiolokátorů ELM 2084 MMR (Multi Mission Radar) od firmy ELTA Systems. Nákup se ale nedávno zkomplikoval, když podle aliančního bezpečnostního ASAB (Air and Missile Defence Command and Control Security Acreditation Board) není možné do systémů protivzdušné obrany (PVO) NATO zapojit vojenské prostředky pocházející ze zemí mimo NATO.

 

Armáda požaduje po radiolokátorech MADR pokrytí letové hladiny do 3000 m (výškový strop radiolokátoru je ale 30 000 m) a dálkový dosah minimálně 250 km. Nad letovou hladinou 3000 m zajišťují přehled o vzdušné sitauci nad ČR strategické radiolokátory FADR  (Fixed Air Defence Radar) u Sokolnic a Nepolis.

 

Radiolokátory MADR poskytnout nejen přehled o vzdušné situaci, ale doplňkově pomohou v případě potřeby navádět zbraňové systémy pozemní PVO.

 

Zdroj: army.cz

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
andrejvendig Datum: 28.08.2018 Čas: 15:54

Dobrý den
není lepší koupit raketové dělostřelectvo a potom dělostřelectvo?

avatar
KOLT Datum: 02.07.2018 Čas: 20:56

TF_HU, nějak jsem nezaregistroval vaši odpověď. Se zpožděním, nicméně díky!

avatar
TF_HU Datum: 21.06.2018 Čas: 19:23

KOLT

...už jsem to popisoval. Jednalo by se spíše, v případě vrtulníku, o jeho obranu pokud by byl napaden letounem. (o průletu tu nikdo nemluví, u průletu tu nemá smysl nic řešit, ale pokud by po průletu pilot letounu na vrtulník zaútočil) Vrtulník ke své obraně při vzdušném boji využije terén, výhody malého rozměru, malé rychlosti a schopnosti visení. Bylo by to při vizuálním kontaktu. Kulomet je kulomet, dostřel má více jak 1 km...

avatar
KOLT Datum: 21.06.2018 Čas: 19:12

TF_HU, mohl byste přiblížit taktické situace, kdy má význam snažit se minigunem vrtulníku působit proti proudovým letadlům jako je Alca? Nějaké využití úkrytu a střelba na malou vzdálenost v případě nízkého průletu? Protože mi přijde, že s touhle ráží se na víc jak nějaký kilometr moc počítat nedá, ne?

avatar
semtam Datum: 21.06.2018 Čas: 17:46

Starlight

TF_HU pokud se něco nezměnilo v Náměšti již neslouží.

avatar
TF_HU Datum: 21.06.2018 Čas: 17:25

KOLT

...laicky řečeno, ano...

Starlite

Působení proti pomalu a nízko letícím cílům, je široká definice, sám bych řekl, že se jedná o cíle vymezené výškou a rychlostí. Může to být cokoli, UAV, vrtulník, malé letadlo, vzducholoď, rogalo...slovo působení, znamená použití zbraní proti takovému cíli.

Boj proti vzdušným cílům je standardní součástí výcviku. Jinou taktiku vzdušného boje má Mi24/35 a jinou Mi 171. Obecně, vrtulník primárně není objektem zájmu stíhacího letecva, stíhač primárně řeší jiné úkoly, ale na bojišti se mohou setkat. Stejně tak se nejedná o primární úkol vrtulníku. Primárně jde spíše o obranný boj.
Vrtulník nemůže konkurovat PLŘS...ale v manévrovém boji má určitou výhodu, jak díky své velikosti, tak i způsobu manévrování. U spousty vrtulníků lze zbraně fixovat do přední polohy...mám pocit, že to lze i u 171, ale i kdyby ne, palubní střelec jej tam může otočit a udržet.

avatar
Starlight Datum: 21.06.2018 Čas: 17:02

@TF_HU

Proto jsem dal slovo Air Policing do uvozovek. Když už ale tady začal koly vzduch-vzduch. Chápu dobře, že palubní střelci Mi-171ŠM cvičí simulovanou obranou palbu pří výcviku ve vzdušném boji s taktickými stíhacími letouny. Můžeš ale nějak detailněji popsat, co autoři v AČR schovávají pod definicí „Působení proti pomalu a nízko letícím vzdušným cílům“? Přeci jakýkoliv nový vrtulník nebude jako současný Mi-24/35 s dopředu orientovanou výzbrojí.

A jak je tomu dnes v Náměšti? Jsou tyto úkoly cvičeny včetně ostrých střeleb? Jaký typ? Jen Mi-24/35 nebo i Mi-171Š/ŠM má působení proti vzdušným cílům nad rámec sebeobrany? Je to všechno schované pod Národní posilový systém protivzdušné obrany, nebo je to něco na úrovni „frontových“ úkolů.

avatar
KOLT Datum: 21.06.2018 Čas: 16:59

To jako že se miniguny střílí po Alkách?

avatar
TF_HU Datum: 21.06.2018 Čas: 16:27

Co se týče boje AA, nebo tedy u nás nazýván jako ničení pomalu a nízko letících cílů. Dá se takový cíl ničit i kanonem, nejen střelami AA, které též nejsou standardem u víceúčelových vrtulníků.

BTW...AA boj se u nás běžně cvičí...od té doby co máme miniguny se piloti pevných křídel celkem zapotí :-)

avatar
TF_HU Datum: 21.06.2018 Čas: 16:23

Nedá mi to, ale musím reagovat :-)

Nosným požadavkem na nové víceúčelové vrtulníky je posádka čtyř osob (dva piloti, technik a palubní střelec) a schopnost přepravy osm členů pozemních sil s plnou výstroji a výzbroji.

Tak to asi není, že :-) Palubní technik je takový trochu přežitek...ve spoustě vrtulníků tyhle procesy dělají běžně piloti.

Asi to nebude úplně nosným požadavkem, výběrovým kritériem, do toho by se mnoho vrtulníků nevešlo. Nosným kritériem je přeprava celkového počtu 12 osob, což splňuje i H145M.

CASEVAC i CSAR zvládne kterýkoli vrtulní, který armáda zavede. To není o nějaké speciální schopnosti...

Co se týče výzbroje, tak ta je jasná. Jen nechápu, co je to protizemní řízená střela. Zajímalo by mě jak se došlo k tomuto slovnímu spojení. Předpokládám, že do země, proti zemi, nikdo nestřílí, nebojuje. Pravděpodobně se jedná o zkomoleninu Air to Ground...

avatar
TF_HU Datum: 21.06.2018 Čas: 16:12

Starlite

...Air Policing...jako termín, vzniknul a spouží k popisu Aliančního systému PVo tam, kde nemají stíhací letectvo. Nízko a pomalu letící cíl může být cokoli...vymezeno je to rychlostí a výškou...

avatar
JP-- Datum: 21.06.2018 Čas: 10:03

Plán je hezkej:
Minomety Ok, klidně i skříň všechno je lepší než paskvil co je teď, s moderním SŘP a municí, klidně na panduru nebo na TITUSU něco jako MCV-B.
Dělostřelectvo Ok. tam se moc vymyslet nedá počet sedí
BVP, to se snad nějak dotáhne zamyslel bych se nad trojkovou sestavou a asi trochu víc kopíroval US army, co se vybere to se vybere, sáhnout vedle se snad úplně nedá
Vrtulníky, zvláštní specifikace a jejich málo 16 aspoň,
Drony, hurá konečně to někoho napadlo,
CASA Ok,
Tanky no nevim, ale předpokládám, že je to k tomu koupit si čas na rozhodnutí,
PTŘS , pancéřovky snad běží, snad se jich koupí dost jinak Ok,
Ženijní technika je zoufale podstřelená,
Radary snad dořeší PVO obecně nic moc, ale lepší než nic,
Gripeny OK, alespoň 2 další by se hodily,
Pandury, vykašlal bych se na plavby schopnost stejně jí nikdo nevyužije a dořešil spíš problémy RWS, pancéřování a aktivní ochranu + sjednotit pak SW a radia s novými BVP.

Chybí - MLU na ALCY a konečně integrace do NATO standardů IFF, Datalink, zbraně, sřelecký, kontejner munice.
Ženijní vybavení vyprošťováky dílny atd.. co už těď dost strašný a navíc to má obrovskej vliv na bojeschopnost.
Logistika a sjednocení vozovýho parku, kolik je v praporu typů aut 11+ což by měly být menší miliardy a v celku rychle řešitelný přez Tatru
Obecně řízená a moderní munice v počtu větším než jeden palebnej průměr.

avatar
Jura99 Datum: 21.06.2018 Čas: 08:29

U modernizace panduru by mě zajímal přídavný pancíř, to už je ten keramický z Brna ? Jak se změní jízdní vlastnosti ? Co plavby schopnost?

avatar
SofF Datum: 21.06.2018 Čas: 02:39

fakticky jde o obnovu armády do aspoň trochu bojeschopného stavu. Hlavně by se s tím měla svézt rekonstrukce vojenského průmyslu jinak se nedoplatíme.

avatar
tomas.kotnour Datum: 21.06.2018 Čas: 00:11

Tak prý mám špatnou verzi, používaná je Pub-31-11-02 z roku 2008

https://opac.unob.cz/documents/53321?back=https%3A%2F%2Fopac.unob.cz%2Fsearch%3Ftype%3Dglobal%26q%3Dtaktika%2B%25C4%258Dety&group=53321,65778,86794

arr