Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil ... Více

Události

KOMENTÁŘ: Americký raketový útok na Sýrii mířil proti Íránu?

Datum přidání 15.04.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 396 komentářů    autor autor: Ondřej Krátký

Slova Donalda Trumpa o vojenské odvetě za údajný chemický útok vládních sil vůči povstalcům a civilistům ve Východní Ghútě došla naplnění. Podle dostupných zpráv byly cílem zejména lokality, o nichž je známo, že jsou nějakým způsobem navázány na výzkum, skladování či další nakládání s látkami, které lze případně použít v bojové chemii.

Foto: Útoku se zúčastnily mimo jiné francouzské stíhačky Rafale se střelami s plochou dráhou letu SCALP EG (Système de Croisière Autonome à Longue Portée – Emploi Général; v angl. Storm Shadow); větší foto / EPA

 

Původci zásahů proti daným lokalitám (Spojené státy, Francie a Spojené království) v zásadě prohlašují, že operace měla za cíl:
a) přímo eliminovat možné zdroje bojové chemie; 
b) v symbolické rovině sloužit jako vzkaz „komukoli“, kdo by chtěl bojovou chemii v syrském konfliktu znovu použít.

 

Zásah ocenily západní vlády, členské státy NATO, Turecko i naše země, stejně jako Izrael nebo Katar. Ostrý nesouhlas s úderem logicky vyslovilo Rusko, Írán a další spojenci Sýrie.


V současném stavu věci a při aktuálním objemu dat včetně těch, které máme díky kontaktu s našimi kolegy přímo na místě, lze říct zhruba následující:


1. Naprostá většina těch Syřanů, kteří jsou svým životním stylem blízcí středomořským Evropanům, resp. jsou svou kulturou, životními hodnotami a celkově přístupem k životu podobni zhruba Korsičanům, Sicilanům či Baskům, dodnes a stále nerozumí tomu, proč je kulturní okruh, ke kterému vždycky vzhlíželi nejvíc (tj. Evropa, anglosaský svět, Francie, EU, USA či Západ obecně) snaží cíleně skandalizovat, vinit, perzekvovat, sankcionovat a jinak na mezinárodním poli diskreditovat.
Sankce, případné „preventivní“ údery a další formy „odplaty“ za to, že legitimní centrální vláda činí veškeré kroky proti destabilizaci vlastní země, a tedy naplňuje své zákonné právo či povinnost (tj. vynucování zákona v rámci monopolu na násilí), u naprosté většiny Syřanů zkrátka nenacházejí pochopení.


2. Původce údajného chemického útoku nebyl (opět) jednoznačně prokázán. Pomineme-li obligátní otázku „proč by to Asad dělal, když na celé čáře vítězí“, jsou tu i další logické rozpory. Ty jsou jednak ještě závažnější, jednak i trochu bolestivé, neboť tnou do vlastních řad – přinejmenším tím, že ukazují na určitou rozporuplnost námi volených zástupců.
Řekl-li totiž namátkou Martin Stropnický cosi ve smyslu, že „jde o vzkaz všem, kdo by chtěli používat chemické zbraně“, je nutné se ptát: Proč k tomu, abychom formulovali vzkaz případné osobě A či B, házíme bombu na sklad osoby C? Pokud se má ze Sýrie stát fackovací panák, přes kterého si bude, kdo chce, jak chce, vyřizovat vzkazy tím, že v zemi vždy sem tam něco utrhne, zničí nebo vybombarduje, pak  hrozí:
a) určité nebezpečí, že se z takového případu stane precedens a něco podobného se může časem stát i kdekoli jinde;
b) časem už nic ke zničení nezbude a stejně se někam jinam bude muset přejít;
c) se daný způsob komunikace buď vyčerpá, anebo pravděpodobněji se velmi brzo znemožní jeho autor či případně jeho obhájci.

 

Video: Francouzské stíhačky Rafale se připravují k útoku. / YouTube


3. V souvislosti s předešlým odstavcem je nutné opět zopakovat: nic zatím nebylo prokázáno, vše je stále v rovině „údajný“, případně „věříme“. Pokud zároveň alespoň někteří obhájci zásahu proti Sýrii sem tam rádi vykřikují ono bodré opilecké akademické „jsme přeci karteziánská společnost!“, pak toto samé tvrzení hledáním omluv pro daný útok nejen popírají, ale dopouštějí se hned celé řady dalších logických omylů.
Opět jsme totiž u prosté podstaty: zatímco chemický útok či jeho původce byli domnělí, útok západních spojenců byl empiricky prokazatelný. K útoku na syrské střediska tak nedošlo v důsledku toho, že syrská vláda či vojsko stálo za chemickým útokem v Dúmá, ale na základě domněnky, že se tak stalo. Pokud ale budeme činit věci na základě domněnek, jsme v rovině „fake news“, které tak rádi kritizujeme a které ve velké většině spojujeme s Ruskem. No tak, kde to tedy vlastně jsme?


4. Přejdeme-li od domněnek k faktům a pokusíme-li se stručně sumarizovat místa dopadu raket, dojdeme k závěru, že společnými jmenovateli mohly být následující linie:

a) (případná) chemie, obdobné substance či dojem, že na daném místě mohlo docházet k jejich skladování, distribuci, výrobě nebo výzkumu (sklady, výzkumná centra apod.);
b) íránská přítomnost (lokalita Kiswa na jih od Damašku, velmi pravděpodobně i jiné / další lokality). Už jen proto, že Írán sám připouští přítomnost svých „expertů“ v zemi. Pokud tím tedy nemá na mysli například „experty“ na guerillový boj v zákopech s kalašnikovem v ruce, tak lze předpokládat, že daní lidé budou spíš v laboratořích, výzkumných centrech či dalších institucích.

 

Video: Útočná Tornáda se střelami s plochou dráhou letu Storm Shadow (ve fran. SCALP EG) mohou ničit cíle na vzdálenost až 560 km (podle profilu letu) od místa odhozu. / YouTube


Útok se nicméně odehrál v časných ranních hodinách, a vyloučíme-li opět, že většina normálních expertů nevstává před 6 či 7 ranní, dopadly rakety s největší pravděpodobností na zařízení, které byly liduprázdné. Věc tak v nejhorším případě odnesl vrátný či noční hlídač, a i ti možná v lokalitě nebyli, protože:
a) času na přípravu bylo dost;

b) indicií, na co budou případné zásahy zřejmě namířeny, bylo víc než dost.


Naprostá většina personálu i cenného vybavení tak byla stažena. Na druhou stranu to, že symbolický rozměr útoku za jeho reálným dopadem rozhodně nezaostával, by rozhodně nemělo nikterak zastínit fakt, že síla úderu a jeho cílenost byla nyní rozhodně větší, než tomu bylo cca před rokem.


5. Pomineme-li symboličnost, ptejme se ale i na praktické cíle, které spojenci danými údery sledují. Podle mě to mohou být v zásadě následující:
a) testování připravenosti/ochoty k reakci, případně jejímu rozsahu, povaze, (a)symetričnosti apod.;
b) a/nebo oslabování vybraných druhotných cílů („omylem“ bude zasažen i cíl nechemický, ale o to možná podstatnější);
c) snaha vrazit klín mezi Íránce (resp. íránské jednotky, milice, experty, tj. všechny elementy loajální revolučnímu kléru, resp. Revolučním gardám apod.) a syrskou vládu, resp. tzv. „režim“;

d) snaha takového rozkolu dosáhnout za tichého souhlasu Ruska.

Pokud se totiž zamyslíme – a ať je to jakkoliv cynické, nevděčné či „neetické“ – stává se přítomnost íránských „exportérů revoluce“ v Sýrii i celé oblasti stále víc prakticky nejpalčivějším problémem současnosti. Případně jinak: takto je dané téma stále víc nahlíženo „mezinárodním společenstvím“, tj. v podstatě skoro všemi, kdo má ve světě nějaký vliv a slovo (ať si o tom můžeme myslet, co chceme).

 

Video: Do útoku se zapojily nadzvukové bombardéry B-1B Lancer se střelami s plochou dráhou letu JASSM-ER (dolet 1000 km a více). / YouTube


Íránci se přes své nesporné oběti, nasazení, statečnost a připravenost na smrt v boji s terorem totiž ocitli v nezáviděníhodné situaci: islamistický sunnitský teror je téměř pryč a další pomoc Íránu tedy v zásadě není nutná. Vítaní zachránci se tak v Sýrii postupně stávají jen (zatím) trpěnými hosty, s nimiž ovšem časem nikdo nebude vědět, co vlastně dělat.

Izrael má z íránských a šíitskému exportu revoluce loajálních elementů, které mu v zásadě klepou na brány, strach; tento strach, či přinejmenším silné obavy, s ním sdílí naprostá většina regionu; zároveň má pro tyto obavy pochopení i Západ; pochopení pro tyto obavy mají (opět bohužel pro Írán) i partneři Teheránu v „astanském triu“, Turci.

 

Dost možná – pro Írán v takovém případě zřejmě osudově – je mají ale i Rusové. Zde to sice jisté není (a být snad ani nemůže), nesporné však je, že ruský pohled na Persii i Írán rozhodně nikdy nebyl ovlivněn růžovými brýlemi.


Pokud by tedy zavládl ve své podstatě velmi nespravedlivý, ale navýsost realpolitický široký konsenzus, mohla by situace dospět i do stavu, že otevřenou a ohranou mantru o tom, že Asad musí jít, vystřídá tichá, ale efektivní dohoda v tom smyslu, že jít (domů) musí Peršané.

 

Video: Americký torpédoborec USS Higgins ze severní části Perského zálivu odpálil na Sýrii 23 střel Tomahawk. / YouTube


Ono čistě selským rozumem: Asad sice spáchal ten nejhorší zločin, tj. ten, že měl prakticky ve všem, co kdy řekl, pravdu (a to se přeci neodpouští!), momentálně je ale jeho největším handicapem spíš přetlak íránského elementu, jehož eminentním zájmem je export nikoli technologií, ale chomejníovského odkazu.


Toto se přitom stále víc jeví jako poslední překážka pro celkovou stabilizaci situace v zemi i regionu jako takovém – už jen proto, že zkrátka všichni z nějakého důvodu cítí, že dokud zde (nutně přítomné) izraelsko-íránské pnutí bude, situace vyřešena nebude. Je ale samozřejmě nasnadě, že pokud by měl Írán ustoupit, měl by schopnost jít adekvátním způsobem na kompromis předvést i Izrael.


Jakákoli snaha o řešení věci „po zlém“, tj. násilím či případným postupným nahlodáváním vojenské infrastruktury Sýrie nikam nepovede. Jedinou cestou je dialog, pro ten ovšem všechny strany musí předložit, oč jim vlastně jde a hlavně pro něj musí být vytvořeny podmínky.


Namísto vojenského tlaku či zběsilých sóloakcí jako byla ta páteční by tak větší smysl mělo začít u vytvoření respektované platformy, která takový prostor všem relevantním stranám dá. Otázkou ovšem je, zda je k tomu vůle, zda existují síly, které takovou platformu jsou s to dát dohromady, stejně jako jestli je na to ještě stále dostatek ochoty či zájmu – a v neposlední řadě samozřejmě i času.


Armádní noviny publikují článek v rámci mediální spolupráce s online zpravodajstvím Rebuildsyria.cz, provozovaným společností Dealtrade Group.

 

Ondřej Krátký: Absolvent orientalistiky a etnologie na ZČU v Plzni. Zakladatel a majitel obchodně-zprostředkovatelské a konzultační firmy Dealtrade Group. Od roku 2009 jako externí konzultant převážně českých a slovenských firem na Blízkém Východě. Autor monografie „Blízkovýchodní internacionála: Milníky šíitské aktivizace ve 20. století“. Zakladatel serveru „Rebuildsyria.cz“ – přispěvatel, redaktor, autor designu a fotograf. Autor řady novinových článků a specializovaných statí pro různá online média.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
flanker.jirka Datum: 21.04.2018 Čas: 10:23

Shania: tak jsem se konečně dostal k tomu podívat se na Vaše odkazy, to rozestavení odpovídá úkolu bránit jejich vojenské základny a vojska. S tím co tam měli okolo Damašku a skladů toho moc vidět nemuseli. Spíše by mně zajímalo, zda na celou akci koukal například ruský A 50.
Tomahawky "ve formaci" bych spíše už nazval pojmem swarming. Proti tomu už bude horší obrana, tam bypři zásahu mohly mít výhodu starší systémy PVO, které mají větší rakety a nálože, jedna detonace by mohla pocuchat více střel letících blízko u sebe. Reálně se proti tomu dá bránit jedině tak, že potopíte ty necky, ze kterých to odpalují.

avatar
Luky Datum: 20.04.2018 Čas: 19:34

Se mi líbí jak v místě, kde mě tenkrát na kopci nad Damaškem zadržela vojenská stráž, stojí Pancíř (ten severnější ze dvou :)
Teď už by se to asi nevsáklo....

avatar
flanker.jirka Datum: 20.04.2018 Čas: 19:26

Shania: okolo aglomeraci je lepší postavit PVO okolo, tak aby nemusely střílet na cíle nad městem, jak píšete, v případě dvoustupňové rakety jako u Pechory je to nebezpečné i pro vlastní.
Problém s včasnou detekci a předáním informace na FCR je u nizkoleticich cílů velký problém, vyžaduje to perfektní integraci a rychlý přenos dat z více čidel, musíte mít radary blízko sebe a mít jich hodně, rychlou obnovu informace a optimální úhly na horizont. Ideálním příkladem je třeba Švédská Giraffe AMB, anténa ve 12 metrech a obnova informace 1 vteřinu.

avatar
flanker.jirka Datum: 20.04.2018 Čas: 19:26

Shania: okolo aglomeraci je lepší postavit PVO okolo, tak aby nemusely střílet na cíle nad městem, jak píšete, v případě dvoustupňové rakety jako u Pechory je to nebezpečné i pro vlastní.
Problém s včasnou detekci a předáním informace na FCR je u nizkoleticich cílů velký problém, vyžaduje to perfektní integraci a rychlý přenos dat z více čidel, musíte mít radary blízko sebe a mít jich hodně, rychlou obnovu informace a optimální úhly na horizont. Ideálním příkladem je třeba Švédská Giraffe AMB, anténa ve 12 metrech a obnova informace 1 vteřinu.

avatar
Jirosi Datum: 20.04.2018 Čas: 18:46

Fenri: "Když podvrhnu hodnotu z v nějaké větší ploše (abych měl jistotu, že jí systém ve své hustotě měření načte a že nebude single měření, které vyhodnotí jako náhodnou chybu), tak má systém docela problém, protože to bude muset různými algoritmy (se kterými se raytheon jistě nechlubí) porovnat s ostatními daty ze svého navigační a zaměřovacího ststému."


Takže představíme si souřadnicovou plochu(šachovnici). Takže pokud tomahawk letí b1, b2, b3, b4. A vy přeořete b5, tak kde by asi ten tomahawk mohl být..., když si podá dotaz na inter. navádění. Dostane odpověď že letí rovno.

Tady totiž někdo zapomíná, že to byla původně zbraň do nukleární války. Takže se změnou krajiny se počítá od začátku.

avatar
Marw Datum: 20.04.2018 Čas: 12:36

Fenri ja nehovorim o presnom merani vysky - ja hovorim o tom, ze ak mi niekde par hodin dozadu behalo po nejakom uzemi par buldozerov a ako o zivot vyrabali kopce a kanale, tak je pomerne slusna sanca ze si to vsimnem na obycajnej sprostej druzicovej fotografii. A zacnem si klast otazku - preco tu uprostred puste zrazu pracovali tazke stroje? A rozpoznat zmeny v terene na zaklade porovania aktualnych a minulych snimok a upozornit na ne asi nebude problem ani pre priemerny software a moze to bezat v pohode automaticky. Zvlast ked je cielom, aby tie zmeny boli vidiet a poriadne vidiet (aj ked primarne nie vo viditelnom spektre ale pre radar). A nehovor mi ze armada nie je schopna aspon raz za 24 hodin nasnimkovat zaujmove uzemie o velkosti Sirie, ked to zvladaju sukromne spolocnosti. Netvrdim ze to musi byt v realnom case.

Popravde netusim ci taketo snimkovanie robia, ale je to omnoho technicky jednoduchsie realizovatelne ako nacvik zemnych prac s buldozerom a vestenie z kavovej usadeniny kadial poleti.

Aby som to zostrucnil - cela tato debata je konina, ak tusim kadial poleti a co bude cielom tak nebudem skusat nejake sprostosti s rusenim a ten tomahawk proste zostrelim, bud cestou alebo pri samotnej ochrane ciela. Ak netusim kam, kade a kedy poleti, tak mi ziadne rusicky nepomozu, preto ze plosne zarusit uzemie proti tomahawkom sa proste neda, to ste sa tu myslim nakoniec vsetci zhodli. A potom len mozem dufat ze sa dostane na dosah nejakej z mojich baterii protivzdusnej obrany.

avatar
damik Datum: 20.04.2018 Čas: 11:59

Fenri: Jinými slovy, TERCOmu stačí poslat zpátky jednu hodnotu jinak a celý tomahawk má problém.

Dalsi naivni hloupost

Fenri: V reálu je samozřejmě asi jednodušší vnutit mu špatnou výšku elektronicky,

Dalsi naivni hloupst; SAR radaru spatnou vysku nevnutis; mozna tak maximalne oslepit s velmi silnym a sirokopasmovym rusenim

avatar
damik Datum: 20.04.2018 Čas: 11:43

Fenri: díky za podporu, to pdf říká to, co říkám já
Fenri: Popravdě řečeno, dva buldozery na poušti mohou za půl dne práce zamotat TERCOmů docela fest hlavu. Nějaká pěkná kombinace příkop/val asi uvede TERCOm do rozpaků, protože najednou bude reliéf jinde, než má být.

Ne blondynko, ta PDF ti pekne na obrazku a textu ukazuje, ze to 2 buldozery za pul dne fakt nezvladnou

Prestan uz tady placat ty sve naivni hlouposti ...

avatar
logik Datum: 20.04.2018 Čas: 11:38

fenri: Prosím, zkus si naskenovat jednu nepříliš kvalitně vytištěnou stránku (nebo nejlépe něco napsané na stroji) pomocí OCR software - nebo se zamysli, proč jsou používané CAPTCHA na webových stránkách už často pro lidi skoro nečitelné - a přestaň tvrdit, že stačí jeden údaj jinak a systém má problém. Dnešní neuronové sítě používané na vyhodnocování údajů jednoduše nezblbneš, obzvlášť, pokud jsou proti zblbnutí patřičně trénované a nedosahují o mnoho horších výsledků, než lidi. Tedy bys musel terén změnit tak, aby z výškové mapy ani člověk nepoznal, že je to rozvorané a teda podvržené (tedy bys musel např. namodelovat terén, který je o kus vedle a to na podstatném úseku krajiny) - a to se Ti jen tak nepovede - jinak prostě rozhodovací logika nebude brát ta podvržená data v úvahu.

===

Jinak, při rychlosti tomahawku (řádově 300m/s) nemají dva buldozery na poušti proti TERCOMU šanci, protože při rychlostech pohybu buldozeru řádově km/h a šířce a výšce přesouvané zeminy radlicí na "jeden zátah" (řádově 4x0,5m) nezvládnou dva buldozery za půl dne pro TERCOM větší podstatnou změnu, než na čtverci o desítkách metrů, tedy území, které tomahawk přeletí za zlomky sekundy.

Tady si přečti, jak dlouho trvalo srovnání řádově kilometru čtverečního do roviny:
http://zeppelin.cz/cs/site/zeppelin/tiskove-centrum/magaziny/pz-catepillar-magazin/pz-cm-0307.pdf
srovnání do roviny, kde šlo o změnu výškových poměrů o maximálně 16m (rozdíl mezi nejnižším a nevyšším bodem), kde pracovalo na tom 60 strojů na přemísťování zeminy 24/7 po dobu půl roku. Tomahawk takové území přelétne za pár sekund....

Podle
http://www.dtic.mil/get-tr-doc/pdf?AD=ADA315439
je velikost nejmenších TERCOM map používaných v případě, kdy střela dobře ví "kde je" - řádově 10km^2 - a to je to údaj 20 let starej. Tedy zarušit alespoň 50% území jedné mapy dvěma buldozery by netrvalo řádově půl dne, ale řádově roky - a to by ses ještě musel trefit do dráhy Tomahawku a do místa, kde zrovna Tomahawk tu mapu má.

avatar
Shania Datum: 20.04.2018 Čas: 10:46

Flanker: tady máš kmz s rozložením syrské PVO (známé pozice), voj. letišť a cílů pro google earth.

https://www.dropbox.com/s/0qf3po1lyl0floh/Syria%20SAMs%20v0.1.kmz?dl=0

Semtam: takže tvoje teorie je jaká? Co s z toho mám vzít, jeden kráter, jedna raketa a zbytek se někam vypařil?

Moje je, že rakety rychle po sobě vletěli do spodních pater a následně se pak budovy zhroutili.

Tady máš důkaz, že jsou schopné letět v těsné formaci a vysvětlovalo by to, že bylo slyšet jen pár výbuchů... to když různé vlny utočily na různá místa...
https://www.youtube.com/watch?v=iNSHSBziyOo

avatar
StandaBlabol Datum: 20.04.2018 Čas: 10:34

Velký Rušiteli,

nic ve zlém, čeština je těžký jazyk. Ale pokud ti dělají problémy věci jako dvojtečka a rozdíl mezi slovesy "být" a "mít", tak by jsi se možná měl přesunout na diskuzní fórum v jazyce, který je ti bližší. Anglické, prosím, radši taky nezkoušej:)

Jinak by jsi nemohl napsat, co jsi napsal jako odpověď na moje:

BTW, řekl jsem, že Tomahawk používá INS a na tom trvám. Je to jeden z jeho systémů. Nikde jsem neřekl, že Tomahawk JE inerciální. Tak prosím cituj přesně a k věci.

P.S. Zkusím to podeváté. Kolik Tomahawků teda těmi buldozery nebo čímkoliv jiným zarušili? A jak? Kolik je ta tvoje "spousta"?

avatar
Pigtail Datum: 20.04.2018 Čas: 09:57

K té navigaci Tomahawků, IGS je nerušitelný, GPS se dá rušit ale ne po celé trase, Tercom se možná dá oblafnout buldozer, DSMAC nerušitelný porovná jen obraz cíle. Takže Tomahawk se blíží k zóně rušení, zaktualizuje si pozici pomocí GPS, rušení překoná na IGS (samo že nabere nějakou odchylku ale ta bude v řádu desítek, stovek metrů) a ve finální fázi se navede pomocí DSMAC. Myslet si že buldozerem tento systém nabourám mi přijde poněkud naivní :D nehledě na to že block4 už má dvoucestný satelitní datalink takže před útokem může trasu proletět letadlo a nakrmit střely aktuálními daty jak o hrozbách tak o cíli. ... a stejně si myslím že Tercom není primárně navigační systém ale slouží k tomu aby střela kopírovala reliéf terénu, tudiž při "zarušení" buldozerem, střela tak maximálně vystoupá výš aby se rozhlédla, ale spíš si myslím že prostě poletí dál pomocí ostatních systémů než aby se vystavila radarům ve vyšší výšce.

avatar
fenri Datum: 20.04.2018 Čas: 09:05

Marw - chápete, že je to příměr ukázat, jak ten systém funguje? A jinak docela pochybuji, že družice udělá zaměření výšek na trase letu každého Tomahawku chvíli předtím, než tam poletí. To bych docela chtěl vidět. To je snad ještě pracnější, než tam poslat buldozer, aby udělal pár falešných dálnic.

avatar
Marw Datum: 20.04.2018 Čas: 08:26

OMG, vyborna idea s tym buldozerom. Akurat by vyzadovala mat vestecku gulu a vyvestit, kde presne mam tym buldozerom pol dna orat - tj vyvestit trasu kadial tomahawk poleti. A ked by som to takto presne vedel, tak tam mozem rovno odparkovat Pantsir a spravit si strelecke cvicenie. Namaha vs vysledok bude asi neporovnatelny v prospech druhej moznosti.

Nehovoriac ze preoravanie krajiny, aby som zmiatol TERCOM je zrejme principialna hovadina, predpokladam ze pred tym nez strelam naplanuju trasu si omrknu napr. z druzice aspon klucove body trasy a je celkom pravdepodobne, ze si niekto vsimne, ze mi niekde po ceste santia buldozery a vyrabaju umele kopce a priekopy, zvlast uprostred puste. A potom niekto par krat tukne do klavesnice, posunie trasu o 20 km vedla...

avatar
fenri Datum: 20.04.2018 Čas: 07:59

Překlep: zaměnitelná - zarušitelná
Upřesnění k TERCOMu: ne jednu hodnotu ve smyslu singl měření (to by bylo málo), ale jednu sledovanou veličinu, výšku.

arr